Zemětřesení o síle 8,8, které zasáhlo Kamčatku, je jedno z nejsilnějších, jaké bylo kdy zaznamenáno, přesto zatím nevedlo k devastujícím vlnám tsunami, jak mnoho lidí očekávalo. I když se po otřesech objevily obavy o bezpečnost obyvatel na pobřeží Tichého oceánu, výsledné tsunami bylo mnohem méně katastrofální, než mnozí předpokládali. Proč tomu tak je?
Kamčatka leží v tzv. „Pacifickém ohnivém kruhu“, což je oblast známá častými zemětřeseními a vulkány. Země je rozdělena na několik tektonických desek, které se pohybují relativně vůči sobě, píše BBC.
V oblasti Kamčatky se Pacifická deska pohybuje směrem k severozápadu, kde se setkává s menší Okhotskou mikrodeskou. Tato deska je oceánská, což znamená, že její hustší horniny klesají pod mikrodesku. Tento pohyb může způsobit zemětřesení – obrovské trhliny, které uvolní energii na velkém území, což vede k velmi silnému otřesu.
Zemětřesení, jako to, které se odehrálo dnes, jsou výsledkem megatrhliny, kdy se desky uvolní najednou. Tyto otřesy bývají mnohem silnější než běžné zemětřesení, protože se vyskytují na velkém území.
Zemětřesení tohoto rozsahu může způsobit obrovské vlny tsunami. Když se desky pod mořem pohybují, vytvářejí tlak na vodu, která se může následně šířit jako tsunami. V hlubokém oceánu mohou tsunami vlny cestovat rychlostí až 800 km/h – což je přibližně rychlost letadla.
V oceánu jsou vlny velmi dlouhé, ale jejich výška je malá – obvykle ne více než jeden metr. Jak se tsunami přibližuje k pobřeží, zpomaluje se a vlny rostou. Nicméně není zaručeno, že velmi silné zemětřesení vždy vyvolá vysoké tsunami, které zasáhne pobřeží.
V případě Kamčatky byly vlny vysoké pouze kolem 4 metrů, což je stále nižší než vlny, které zasáhly Indický oceán v roce 2004 nebo Japonsko v roce 2011, kde výška vln dosáhla desítek metrů. Tento fakt je do značné míry způsoben tím, jak je místní mořské dno uspořádáno a jaký je tvar pobřeží.
Profesorka Lisa McNeill z Univerzity v Southamptonu vysvětluje, že i malé změny v topografii dna mohou mít zásadní vliv na výšku tsunami v pobřežních oblastech.
Jedním z faktorů, který mohl hrát roli v mírnosti vlny tsunami, je i hustota mořského dna v dané oblasti. Podle některých odborníků byla východní Kamčatka postižena zemětřesením, které mělo mělké ohnisko – přibližně 20 km pod povrchem Země.
Mělká ohniska mohou způsobit větší deformaci mořského dna, což by mohlo vést k větší vlně tsunami. Avšak některé odhady ukazují, že modely tsunami mohly zohlednit konzervativní odhady ohniska, což by znamenalo, že výška vln byla nižší, než se původně předpokládalo.
Důležitým faktorem, který mohl zmírnit následky tohoto zemětřesení, jsou vylepšené varovné systémy. Vzhledem k častým zemětřesením v Tichomoří má mnoho zemí, včetně Ruska a Japonska, vysoce vyvinuté varovné systémy, které umožňují rychlé evakuace.
V roce 2004, když došlo k obrovské tsunami v Indickém oceánu, žádný podobný systém neexistoval. To znamenalo, že miliony lidí neměly čas na evakuaci, což vedlo k více než 230 000 obětem. Díky dnešnímu pokroku v predikci tsunami a varovných systémech byla evakuace v některých oblastech rychlá a účinná.
I když Kamčatka zažila silné zemětřesení, které mělo potenciál způsobit masivní škody, nakonec byly následky mírné díky kombinaci několika faktorů, včetně specifické topografie a moderního varovného systému. Nicméně stále platí, že je těžké předpovědět, jak silné tsunami vzniknou, což činí varování a včasné evakuace naprosto klíčové.
McNeill a další odborníci upozorňují, že zatímco varovné systémy se zlepšily, i tak je třeba vždy počítat s rizikem a být připraven na nepředvídatelné následky. Kamčatka je oblast s vysokým rizikem a vědci budou pokračovat v monitorování a analýze dalších otřesů i v následujících týdnech.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
Zákulisní dohody, kontakty na ambasádách a hnědý alkohol vybudovaly vzkvétající exportní obchod. Nyní ale lobbista, který tento proces sledoval, varuje, že flirtování prezidenta USA Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem představuje „asteroid“, který ohrožuje celý průmysl.
Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země má v úmyslu oficiálně uznat Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN. Tento krok přichází poté, co Francie a dalších 14 států podepsalo deklaraci, která naznačuje rostoucí vlnu uznání nezávislé Palestiny. Kanada tímto krokem následuje Francii a Velkou Británii, které rovněž plánují formálně uznat palestinský stát. Nový Zéland a Austrálie jsou signatáři stejné deklarace, která naznačuje, že by mohly tento krok následovat v nadcházejících měsících.
Americký prezident Donald Trump se slovně pustil do křížku s Dmitrijem Medveděvem, předchůdcem současného ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle Trumpa si má Medveděv dávat pozor na jazyk. Bývalý ruský prezident si předtím rýpl do amerických ultimát Rusku.
Desítky tisíc fanoušků se ve středu po poledni rozloučily s legendárním zpěvákem Ozzym Osbournem v jeho rodném Birmingamu v Anglii. Osbourne zemřel během minulého týdne, v posledních letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.