Zemětřesení o síle 8,8, které zasáhlo Kamčatku, je jedno z nejsilnějších, jaké bylo kdy zaznamenáno, přesto zatím nevedlo k devastujícím vlnám tsunami, jak mnoho lidí očekávalo. I když se po otřesech objevily obavy o bezpečnost obyvatel na pobřeží Tichého oceánu, výsledné tsunami bylo mnohem méně katastrofální, než mnozí předpokládali. Proč tomu tak je?
Kamčatka leží v tzv. „Pacifickém ohnivém kruhu“, což je oblast známá častými zemětřeseními a vulkány. Země je rozdělena na několik tektonických desek, které se pohybují relativně vůči sobě, píše BBC.
V oblasti Kamčatky se Pacifická deska pohybuje směrem k severozápadu, kde se setkává s menší Okhotskou mikrodeskou. Tato deska je oceánská, což znamená, že její hustší horniny klesají pod mikrodesku. Tento pohyb může způsobit zemětřesení – obrovské trhliny, které uvolní energii na velkém území, což vede k velmi silnému otřesu.
Zemětřesení, jako to, které se odehrálo dnes, jsou výsledkem megatrhliny, kdy se desky uvolní najednou. Tyto otřesy bývají mnohem silnější než běžné zemětřesení, protože se vyskytují na velkém území.
Zemětřesení tohoto rozsahu může způsobit obrovské vlny tsunami. Když se desky pod mořem pohybují, vytvářejí tlak na vodu, která se může následně šířit jako tsunami. V hlubokém oceánu mohou tsunami vlny cestovat rychlostí až 800 km/h – což je přibližně rychlost letadla.
V oceánu jsou vlny velmi dlouhé, ale jejich výška je malá – obvykle ne více než jeden metr. Jak se tsunami přibližuje k pobřeží, zpomaluje se a vlny rostou. Nicméně není zaručeno, že velmi silné zemětřesení vždy vyvolá vysoké tsunami, které zasáhne pobřeží.
V případě Kamčatky byly vlny vysoké pouze kolem 4 metrů, což je stále nižší než vlny, které zasáhly Indický oceán v roce 2004 nebo Japonsko v roce 2011, kde výška vln dosáhla desítek metrů. Tento fakt je do značné míry způsoben tím, jak je místní mořské dno uspořádáno a jaký je tvar pobřeží.
Profesorka Lisa McNeill z Univerzity v Southamptonu vysvětluje, že i malé změny v topografii dna mohou mít zásadní vliv na výšku tsunami v pobřežních oblastech.
Jedním z faktorů, který mohl hrát roli v mírnosti vlny tsunami, je i hustota mořského dna v dané oblasti. Podle některých odborníků byla východní Kamčatka postižena zemětřesením, které mělo mělké ohnisko – přibližně 20 km pod povrchem Země.
Mělká ohniska mohou způsobit větší deformaci mořského dna, což by mohlo vést k větší vlně tsunami. Avšak některé odhady ukazují, že modely tsunami mohly zohlednit konzervativní odhady ohniska, což by znamenalo, že výška vln byla nižší, než se původně předpokládalo.
Důležitým faktorem, který mohl zmírnit následky tohoto zemětřesení, jsou vylepšené varovné systémy. Vzhledem k častým zemětřesením v Tichomoří má mnoho zemí, včetně Ruska a Japonska, vysoce vyvinuté varovné systémy, které umožňují rychlé evakuace.
V roce 2004, když došlo k obrovské tsunami v Indickém oceánu, žádný podobný systém neexistoval. To znamenalo, že miliony lidí neměly čas na evakuaci, což vedlo k více než 230 000 obětem. Díky dnešnímu pokroku v predikci tsunami a varovných systémech byla evakuace v některých oblastech rychlá a účinná.
I když Kamčatka zažila silné zemětřesení, které mělo potenciál způsobit masivní škody, nakonec byly následky mírné díky kombinaci několika faktorů, včetně specifické topografie a moderního varovného systému. Nicméně stále platí, že je těžké předpovědět, jak silné tsunami vzniknou, což činí varování a včasné evakuace naprosto klíčové.
McNeill a další odborníci upozorňují, že zatímco varovné systémy se zlepšily, i tak je třeba vždy počítat s rizikem a být připraven na nepředvídatelné následky. Kamčatka je oblast s vysokým rizikem a vědci budou pokračovat v monitorování a analýze dalších otřesů i v následujících týdnech.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.