Zemětřesení o síle 8,8, které zasáhlo Kamčatku, je jedno z nejsilnějších, jaké bylo kdy zaznamenáno, přesto zatím nevedlo k devastujícím vlnám tsunami, jak mnoho lidí očekávalo. I když se po otřesech objevily obavy o bezpečnost obyvatel na pobřeží Tichého oceánu, výsledné tsunami bylo mnohem méně katastrofální, než mnozí předpokládali. Proč tomu tak je?
Kamčatka leží v tzv. „Pacifickém ohnivém kruhu“, což je oblast známá častými zemětřeseními a vulkány. Země je rozdělena na několik tektonických desek, které se pohybují relativně vůči sobě, píše BBC.
V oblasti Kamčatky se Pacifická deska pohybuje směrem k severozápadu, kde se setkává s menší Okhotskou mikrodeskou. Tato deska je oceánská, což znamená, že její hustší horniny klesají pod mikrodesku. Tento pohyb může způsobit zemětřesení – obrovské trhliny, které uvolní energii na velkém území, což vede k velmi silnému otřesu.
Zemětřesení, jako to, které se odehrálo dnes, jsou výsledkem megatrhliny, kdy se desky uvolní najednou. Tyto otřesy bývají mnohem silnější než běžné zemětřesení, protože se vyskytují na velkém území.
Zemětřesení tohoto rozsahu může způsobit obrovské vlny tsunami. Když se desky pod mořem pohybují, vytvářejí tlak na vodu, která se může následně šířit jako tsunami. V hlubokém oceánu mohou tsunami vlny cestovat rychlostí až 800 km/h – což je přibližně rychlost letadla.
V oceánu jsou vlny velmi dlouhé, ale jejich výška je malá – obvykle ne více než jeden metr. Jak se tsunami přibližuje k pobřeží, zpomaluje se a vlny rostou. Nicméně není zaručeno, že velmi silné zemětřesení vždy vyvolá vysoké tsunami, které zasáhne pobřeží.
V případě Kamčatky byly vlny vysoké pouze kolem 4 metrů, což je stále nižší než vlny, které zasáhly Indický oceán v roce 2004 nebo Japonsko v roce 2011, kde výška vln dosáhla desítek metrů. Tento fakt je do značné míry způsoben tím, jak je místní mořské dno uspořádáno a jaký je tvar pobřeží.
Profesorka Lisa McNeill z Univerzity v Southamptonu vysvětluje, že i malé změny v topografii dna mohou mít zásadní vliv na výšku tsunami v pobřežních oblastech.
Jedním z faktorů, který mohl hrát roli v mírnosti vlny tsunami, je i hustota mořského dna v dané oblasti. Podle některých odborníků byla východní Kamčatka postižena zemětřesením, které mělo mělké ohnisko – přibližně 20 km pod povrchem Země.
Mělká ohniska mohou způsobit větší deformaci mořského dna, což by mohlo vést k větší vlně tsunami. Avšak některé odhady ukazují, že modely tsunami mohly zohlednit konzervativní odhady ohniska, což by znamenalo, že výška vln byla nižší, než se původně předpokládalo.
Důležitým faktorem, který mohl zmírnit následky tohoto zemětřesení, jsou vylepšené varovné systémy. Vzhledem k častým zemětřesením v Tichomoří má mnoho zemí, včetně Ruska a Japonska, vysoce vyvinuté varovné systémy, které umožňují rychlé evakuace.
V roce 2004, když došlo k obrovské tsunami v Indickém oceánu, žádný podobný systém neexistoval. To znamenalo, že miliony lidí neměly čas na evakuaci, což vedlo k více než 230 000 obětem. Díky dnešnímu pokroku v predikci tsunami a varovných systémech byla evakuace v některých oblastech rychlá a účinná.
I když Kamčatka zažila silné zemětřesení, které mělo potenciál způsobit masivní škody, nakonec byly následky mírné díky kombinaci několika faktorů, včetně specifické topografie a moderního varovného systému. Nicméně stále platí, že je těžké předpovědět, jak silné tsunami vzniknou, což činí varování a včasné evakuace naprosto klíčové.
McNeill a další odborníci upozorňují, že zatímco varovné systémy se zlepšily, i tak je třeba vždy počítat s rizikem a být připraven na nepředvídatelné následky. Kamčatka je oblast s vysokým rizikem a vědci budou pokračovat v monitorování a analýze dalších otřesů i v následujících týdnech.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.