Patřilo mezi největší v historii. Proč ruské zemětřesení nezpůsobilo žádné větší škody?

Kamčatka leží v tzv. „Pacifickém ohnivém kruhu“, což je oblast známá častými zemětřeseními a vulkány. Země je rozdělena na několik tektonických desek, které se pohybují relativně vůči sobě, píše BBC.

V oblasti Kamčatky se Pacifická deska pohybuje směrem k severozápadu, kde se setkává s menší Okhotskou mikrodeskou. Tato deska je oceánská, což znamená, že její hustší horniny klesají pod mikrodesku. Tento pohyb může způsobit zemětřesení – obrovské trhliny, které uvolní energii na velkém území, což vede k velmi silnému otřesu.

Zemětřesení, jako to, které se odehrálo dnes, jsou výsledkem megatrhliny, kdy se desky uvolní najednou. Tyto otřesy bývají mnohem silnější než běžné zemětřesení, protože se vyskytují na velkém území.

Zemětřesení tohoto rozsahu může způsobit obrovské vlny tsunami. Když se desky pod mořem pohybují, vytvářejí tlak na vodu, která se může následně šířit jako tsunami. V hlubokém oceánu mohou tsunami vlny cestovat rychlostí až 800 km/h – což je přibližně rychlost letadla.

V oceánu jsou vlny velmi dlouhé, ale jejich výška je malá – obvykle ne více než jeden metr. Jak se tsunami přibližuje k pobřeží, zpomaluje se a vlny rostou. Nicméně není zaručeno, že velmi silné zemětřesení vždy vyvolá vysoké tsunami, které zasáhne pobřeží.

V případě Kamčatky byly vlny vysoké pouze kolem 4 metrů, což je stále nižší než vlny, které zasáhly Indický oceán v roce 2004 nebo Japonsko v roce 2011, kde výška vln dosáhla desítek metrů. Tento fakt je do značné míry způsoben tím, jak je místní mořské dno uspořádáno a jaký je tvar pobřeží.

Profesorka Lisa McNeill z Univerzity v Southamptonu vysvětluje, že i malé změny v topografii dna mohou mít zásadní vliv na výšku tsunami v pobřežních oblastech.

Jedním z faktorů, který mohl hrát roli v mírnosti vlny tsunami, je i hustota mořského dna v dané oblasti. Podle některých odborníků byla východní Kamčatka postižena zemětřesením, které mělo mělké ohnisko – přibližně 20 km pod povrchem Země.

Mělká ohniska mohou způsobit větší deformaci mořského dna, což by mohlo vést k větší vlně tsunami. Avšak některé odhady ukazují, že modely tsunami mohly zohlednit konzervativní odhady ohniska, což by znamenalo, že výška vln byla nižší, než se původně předpokládalo.

Důležitým faktorem, který mohl zmírnit následky tohoto zemětřesení, jsou vylepšené varovné systémy. Vzhledem k častým zemětřesením v Tichomoří má mnoho zemí, včetně Ruska a Japonska, vysoce vyvinuté varovné systémy, které umožňují rychlé evakuace.

V roce 2004, když došlo k obrovské tsunami v Indickém oceánu, žádný podobný systém neexistoval. To znamenalo, že miliony lidí neměly čas na evakuaci, což vedlo k více než 230 000 obětem. Díky dnešnímu pokroku v predikci tsunami a varovných systémech byla evakuace v některých oblastech rychlá a účinná.

I když Kamčatka zažila silné zemětřesení, které mělo potenciál způsobit masivní škody, nakonec byly následky mírné díky kombinaci několika faktorů, včetně specifické topografie a moderního varovného systému. Nicméně stále platí, že je těžké předpovědět, jak silné tsunami vzniknou, což činí varování a včasné evakuace naprosto klíčové.

McNeill a další odborníci upozorňují, že zatímco varovné systémy se zlepšily, i tak je třeba vždy počítat s rizikem a být připraven na nepředvídatelné následky. Kamčatka je oblast s vysokým rizikem a vědci budou pokračovat v monitorování a analýze dalších otřesů i v následujících týdnech.