Andrew Davies cestoval do Nového Zélandu, kde měl na starosti výstavu Doctor Who. První část jeho letu z Londýna do Singapuru probíhala hladce, ale pak najednou narazil na silnou turbulenci. „Jediné, co to připomínalo, byl horský tobogán,“ vzpomíná. „Byl jsem tlačený do sedadla, a pak jsme náhle spadli. Můj iPad mě zasáhl do hlavy, káva se rozlila všude kolem. V kabině byl chaos, lidé plakali a všichni byli v šoku z toho, co se stalo.“
Davies se označil za „jednoho z těch šťastných“, protože někteří cestující utrpěli vážná zranění, včetně zlomenin, a 73letý Geoff Kitchen zemřel na infarkt. Smrt způsobená turbulencí je však velmi vzácná – od roku 1981 se odhaduje, že k takovým úmrtím došlo asi čtyřikrát. Zranění jsou však mnohem častější.
Podle oficiálních údajů z Národní rady pro bezpečnost dopravy (NTSB) v USA došlo od roku 2009 k 207 těžkým zraněním, kdy musel cestující zůstat v nemocnici déle než 48 hodin. (Z těchto zranění 166 postihlo členy posádky, kteří nemuseli být usazeni na svých místech.)
Odborníci varují, že kvůli změně klimatu by mohl být letecký provoz stále „hrbolatější“. Změny teploty a vítr v horních vrstvách atmosféry pravděpodobně zvýší četnost a intenzitu silné turbulence.
„V příštích několika desetiletích bychom se mohli dočkat dvojnásobného nebo trojnásobného nárůstu počtu silné turbulence po celém světě,“ říká profesor Paul Williams z univerzity v Readingu.
„Z každých 10 minut silné turbulence, které dnes zažíváme, se to může zvýšit na 20 nebo 30 minut.“
Pokud tedy turbulence skutečně zesílí, může to znamenat větší nebezpečí – nebo existují způsoby, jak mohou letecké společnosti lépe chránit svá letadla?
Silná turbulence je definována jako pohyb letadla nahoru a dolů, který vyvíjí sílu větší než 1,5G na tělo cestujícího – dost silnou na to, aby vás zvedla ze sedadla, pokud nemáte bezpečnostní pás. Odhaduje se, že každý rok dojde k asi 5 000 incidentům se silnou nebo větší turbulencí z celkového počtu více než 35 milionů letů na celém světě.
V roce 2023 způsobila turbulence téměř 40 % všech zranění pasažérů, jak ukazuje výroční zpráva Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Trasa mezi Velkou Británií, USA, Kanadou a Karibikem je jednou z oblastí, kde se turbulence nejčastěji vyskytuje. Za posledních 40 let, kdy satelity začaly sledovat atmosféru, vzrostl výskyt silné turbulence nad severním Atlantikem o 55 %.
Podle nedávné studie se očekává, že častější turbulence budou i v dalších oblastech, jako jsou části východní Asie, severní Afrika, severní Pacifik, severní Amerika a Blízký východ.
Existují tři hlavní příčiny turbulence: konvektivní (bouřky a mraky), orografická (vítr nad horami) a klidná vzduchová turbulence (změny směru nebo rychlosti větru). Klimatické změny ovlivňují především konvektivní a klidnou vzduchovou turbulenci.
Teplejší atmosféra dokáže zadržet více vlhkosti, což vede k intenzivnějším bouřkám. Tyto bouřky jsou hlavní příčinou konvektivní turbulence. Vzduch stoupá a klesá v oblacích, přičemž nejsilnější turbulence vzniká ve vrstvách kumulonimbových (bouřkových) oblaků.
Na letu, o němž mluví Andrew Davies, byla silná turbulence způsobena právě konvektivní aktivitou nad jižním Myanmaru, což vedlo k poklesu o 178 stop za pouhých 4,6 sekundy.
Studie ukazují, že za každé zvýšení teploty o 1 °C na globální úrovni se počet blesků zvýší o 12 %. Odborníci také varují, že změny teploty na obou stranách jet streamu (rychlý vítr ve výškách kolem 6 mil) mohou zesílit turbulence, které vznikají v těchto oblastech.
Ačkoliv zvýšená turbulence může znamenat větší šanci na zranění, odborníci tvrdí, že to většinou není důvod k panice. „Je to spíše o tom, že to může být nepříjemné. Většinou to neznamená nic vážného,“ říká kapitán Nathan Davies.
Ale pro některé cestující, jako je například Andrew, už samotná představa větší turbulence vzbuzuje obavy. „Je to pro mě obrovské znepokojení, ne jen pro mě, ale i pro mé děti,“ přiznává.
Pokud se turbulence zhorší, mohou letecké společnosti přistoupit k novým opatřením, jako je dřívější usazování pasažérů, zajištění a nová technologie, která by mohla pomoci ztlumit turbulence. Navzdory všem výzvám se ale letecký průmysl stále snaží najít nové způsoby, jak zvýšit bezpečnost a pohodlí při cestování vzduchem.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.