Andrew Davies cestoval do Nového Zélandu, kde měl na starosti výstavu Doctor Who. První část jeho letu z Londýna do Singapuru probíhala hladce, ale pak najednou narazil na silnou turbulenci. „Jediné, co to připomínalo, byl horský tobogán,“ vzpomíná. „Byl jsem tlačený do sedadla, a pak jsme náhle spadli. Můj iPad mě zasáhl do hlavy, káva se rozlila všude kolem. V kabině byl chaos, lidé plakali a všichni byli v šoku z toho, co se stalo.“
Davies se označil za „jednoho z těch šťastných“, protože někteří cestující utrpěli vážná zranění, včetně zlomenin, a 73letý Geoff Kitchen zemřel na infarkt. Smrt způsobená turbulencí je však velmi vzácná – od roku 1981 se odhaduje, že k takovým úmrtím došlo asi čtyřikrát. Zranění jsou však mnohem častější.
Podle oficiálních údajů z Národní rady pro bezpečnost dopravy (NTSB) v USA došlo od roku 2009 k 207 těžkým zraněním, kdy musel cestující zůstat v nemocnici déle než 48 hodin. (Z těchto zranění 166 postihlo členy posádky, kteří nemuseli být usazeni na svých místech.)
Odborníci varují, že kvůli změně klimatu by mohl být letecký provoz stále „hrbolatější“. Změny teploty a vítr v horních vrstvách atmosféry pravděpodobně zvýší četnost a intenzitu silné turbulence.
„V příštích několika desetiletích bychom se mohli dočkat dvojnásobného nebo trojnásobného nárůstu počtu silné turbulence po celém světě,“ říká profesor Paul Williams z univerzity v Readingu.
„Z každých 10 minut silné turbulence, které dnes zažíváme, se to může zvýšit na 20 nebo 30 minut.“
Pokud tedy turbulence skutečně zesílí, může to znamenat větší nebezpečí – nebo existují způsoby, jak mohou letecké společnosti lépe chránit svá letadla?
Silná turbulence je definována jako pohyb letadla nahoru a dolů, který vyvíjí sílu větší než 1,5G na tělo cestujícího – dost silnou na to, aby vás zvedla ze sedadla, pokud nemáte bezpečnostní pás. Odhaduje se, že každý rok dojde k asi 5 000 incidentům se silnou nebo větší turbulencí z celkového počtu více než 35 milionů letů na celém světě.
V roce 2023 způsobila turbulence téměř 40 % všech zranění pasažérů, jak ukazuje výroční zpráva Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Trasa mezi Velkou Británií, USA, Kanadou a Karibikem je jednou z oblastí, kde se turbulence nejčastěji vyskytuje. Za posledních 40 let, kdy satelity začaly sledovat atmosféru, vzrostl výskyt silné turbulence nad severním Atlantikem o 55 %.
Podle nedávné studie se očekává, že častější turbulence budou i v dalších oblastech, jako jsou části východní Asie, severní Afrika, severní Pacifik, severní Amerika a Blízký východ.
Existují tři hlavní příčiny turbulence: konvektivní (bouřky a mraky), orografická (vítr nad horami) a klidná vzduchová turbulence (změny směru nebo rychlosti větru). Klimatické změny ovlivňují především konvektivní a klidnou vzduchovou turbulenci.
Teplejší atmosféra dokáže zadržet více vlhkosti, což vede k intenzivnějším bouřkám. Tyto bouřky jsou hlavní příčinou konvektivní turbulence. Vzduch stoupá a klesá v oblacích, přičemž nejsilnější turbulence vzniká ve vrstvách kumulonimbových (bouřkových) oblaků.
Na letu, o němž mluví Andrew Davies, byla silná turbulence způsobena právě konvektivní aktivitou nad jižním Myanmaru, což vedlo k poklesu o 178 stop za pouhých 4,6 sekundy.
Studie ukazují, že za každé zvýšení teploty o 1 °C na globální úrovni se počet blesků zvýší o 12 %. Odborníci také varují, že změny teploty na obou stranách jet streamu (rychlý vítr ve výškách kolem 6 mil) mohou zesílit turbulence, které vznikají v těchto oblastech.
Ačkoliv zvýšená turbulence může znamenat větší šanci na zranění, odborníci tvrdí, že to většinou není důvod k panice. „Je to spíše o tom, že to může být nepříjemné. Většinou to neznamená nic vážného,“ říká kapitán Nathan Davies.
Ale pro některé cestující, jako je například Andrew, už samotná představa větší turbulence vzbuzuje obavy. „Je to pro mě obrovské znepokojení, ne jen pro mě, ale i pro mé děti,“ přiznává.
Pokud se turbulence zhorší, mohou letecké společnosti přistoupit k novým opatřením, jako je dřívější usazování pasažérů, zajištění a nová technologie, která by mohla pomoci ztlumit turbulence. Navzdory všem výzvám se ale letecký průmysl stále snaží najít nové způsoby, jak zvýšit bezpečnost a pohodlí při cestování vzduchem.
Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo.
Vědci poprvé objevil atmosféru obklopující kamennou planetu podobnou Zemi, která se nachází v obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Tento objevu poskytuje dosud nejsilnější důkaz, že ve vesmíru mohou existovat světy s podmínkami podobnými těm na naší planetě.
Úspěch bezpilotních letounů při pronikání hluboko nad ruské území odhaluje zásadní limity a strukturální slabiny tamní protivzdušné obrany. Obranný systém byl totiž historicky navržen především pro zachycení konvenčních vojenských letadel, balistických raket nebo křižujících střel, nikoliv pro detekci malých a pomalu letících dronů. Moderní bezpilotní prostředky jsou pro tradiční radarové systémy těžko sledovatelné, což znesnadňuje jejich včasnou identifikaci i zaměření.
Současná medicína zaměřená na zdravé stárnutí se dosud věnovala především dospělé populaci, u níž usiluje o zpomalení či zvrácení funkčního poklesu způsobeného desetiletími nahromaděného poškození. Jak ale upozorňuje mezinárodní tým odborníků v odborném článku publikovaném v časopise Nature Health, tento přístup přichází o kritické okno příležitosti. Preventivní zásahy a diagnostika by totiž měly začínat od nejranějších fází života.
Lidé by měli omezit konzumaci alkoholu na maximálně jeden nápoj denně, vyplývá ze studie mezinárodního týmu vědců zveřejněné v odborném časopise Journal of Studies on Alcohol and Drugs. Tento závěr se liší od oficiálních amerických výživových doporučení, která v minulosti radila mužům limit dvou nápojů a ženám jednoho. Nejnovější verze těchto vládních pokynů, kterou vydala Trumpova administrativa, je však méně konkrétní a obecně doporučuje pouze pít méně alkoholu pro dosažení lepšího zdraví.
Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Americký viceprezident JD Vance a jeho manželka Usha oznámili narození svého čtvrtého dítěte, chlapce jménem Alec Neel Vance. Jedná se o první případ po více než 150 letech, kdy se úřadujícímu viceprezidentovi narodil potomek.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že se Írán snaží využít Hormuzský průliv jako páku v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu, a vyzval ostatní země k vyvinutí tlaku na ochranu globální námořní dopravy. Před odletem na setkání ministrů zahraničí Sdružení národů jihovýchodní Asie na Filipínách uvedl, že se někteří lidé v Íránu snaží průliv ovládnout.
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Britský deník The Independent zveřejnil podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF), které podle vědeckých poznatků prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vedou k nadbytečnému příjmu kalorií.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.
Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.
