Andrew Davies cestoval do Nového Zélandu, kde měl na starosti výstavu Doctor Who. První část jeho letu z Londýna do Singapuru probíhala hladce, ale pak najednou narazil na silnou turbulenci. „Jediné, co to připomínalo, byl horský tobogán,“ vzpomíná. „Byl jsem tlačený do sedadla, a pak jsme náhle spadli. Můj iPad mě zasáhl do hlavy, káva se rozlila všude kolem. V kabině byl chaos, lidé plakali a všichni byli v šoku z toho, co se stalo.“
Davies se označil za „jednoho z těch šťastných“, protože někteří cestující utrpěli vážná zranění, včetně zlomenin, a 73letý Geoff Kitchen zemřel na infarkt. Smrt způsobená turbulencí je však velmi vzácná – od roku 1981 se odhaduje, že k takovým úmrtím došlo asi čtyřikrát. Zranění jsou však mnohem častější.
Podle oficiálních údajů z Národní rady pro bezpečnost dopravy (NTSB) v USA došlo od roku 2009 k 207 těžkým zraněním, kdy musel cestující zůstat v nemocnici déle než 48 hodin. (Z těchto zranění 166 postihlo členy posádky, kteří nemuseli být usazeni na svých místech.)
Odborníci varují, že kvůli změně klimatu by mohl být letecký provoz stále „hrbolatější“. Změny teploty a vítr v horních vrstvách atmosféry pravděpodobně zvýší četnost a intenzitu silné turbulence.
„V příštích několika desetiletích bychom se mohli dočkat dvojnásobného nebo trojnásobného nárůstu počtu silné turbulence po celém světě,“ říká profesor Paul Williams z univerzity v Readingu.
„Z každých 10 minut silné turbulence, které dnes zažíváme, se to může zvýšit na 20 nebo 30 minut.“
Pokud tedy turbulence skutečně zesílí, může to znamenat větší nebezpečí – nebo existují způsoby, jak mohou letecké společnosti lépe chránit svá letadla?
Silná turbulence je definována jako pohyb letadla nahoru a dolů, který vyvíjí sílu větší než 1,5G na tělo cestujícího – dost silnou na to, aby vás zvedla ze sedadla, pokud nemáte bezpečnostní pás. Odhaduje se, že každý rok dojde k asi 5 000 incidentům se silnou nebo větší turbulencí z celkového počtu více než 35 milionů letů na celém světě.
V roce 2023 způsobila turbulence téměř 40 % všech zranění pasažérů, jak ukazuje výroční zpráva Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Trasa mezi Velkou Británií, USA, Kanadou a Karibikem je jednou z oblastí, kde se turbulence nejčastěji vyskytuje. Za posledních 40 let, kdy satelity začaly sledovat atmosféru, vzrostl výskyt silné turbulence nad severním Atlantikem o 55 %.
Podle nedávné studie se očekává, že častější turbulence budou i v dalších oblastech, jako jsou části východní Asie, severní Afrika, severní Pacifik, severní Amerika a Blízký východ.
Existují tři hlavní příčiny turbulence: konvektivní (bouřky a mraky), orografická (vítr nad horami) a klidná vzduchová turbulence (změny směru nebo rychlosti větru). Klimatické změny ovlivňují především konvektivní a klidnou vzduchovou turbulenci.
Teplejší atmosféra dokáže zadržet více vlhkosti, což vede k intenzivnějším bouřkám. Tyto bouřky jsou hlavní příčinou konvektivní turbulence. Vzduch stoupá a klesá v oblacích, přičemž nejsilnější turbulence vzniká ve vrstvách kumulonimbových (bouřkových) oblaků.
Na letu, o němž mluví Andrew Davies, byla silná turbulence způsobena právě konvektivní aktivitou nad jižním Myanmaru, což vedlo k poklesu o 178 stop za pouhých 4,6 sekundy.
Studie ukazují, že za každé zvýšení teploty o 1 °C na globální úrovni se počet blesků zvýší o 12 %. Odborníci také varují, že změny teploty na obou stranách jet streamu (rychlý vítr ve výškách kolem 6 mil) mohou zesílit turbulence, které vznikají v těchto oblastech.
Ačkoliv zvýšená turbulence může znamenat větší šanci na zranění, odborníci tvrdí, že to většinou není důvod k panice. „Je to spíše o tom, že to může být nepříjemné. Většinou to neznamená nic vážného,“ říká kapitán Nathan Davies.
Ale pro některé cestující, jako je například Andrew, už samotná představa větší turbulence vzbuzuje obavy. „Je to pro mě obrovské znepokojení, ne jen pro mě, ale i pro mé děti,“ přiznává.
Pokud se turbulence zhorší, mohou letecké společnosti přistoupit k novým opatřením, jako je dřívější usazování pasažérů, zajištění a nová technologie, která by mohla pomoci ztlumit turbulence. Navzdory všem výzvám se ale letecký průmysl stále snaží najít nové způsoby, jak zvýšit bezpečnost a pohodlí při cestování vzduchem.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.