Andrew Davies cestoval do Nového Zélandu, kde měl na starosti výstavu Doctor Who. První část jeho letu z Londýna do Singapuru probíhala hladce, ale pak najednou narazil na silnou turbulenci. „Jediné, co to připomínalo, byl horský tobogán,“ vzpomíná. „Byl jsem tlačený do sedadla, a pak jsme náhle spadli. Můj iPad mě zasáhl do hlavy, káva se rozlila všude kolem. V kabině byl chaos, lidé plakali a všichni byli v šoku z toho, co se stalo.“
Davies se označil za „jednoho z těch šťastných“, protože někteří cestující utrpěli vážná zranění, včetně zlomenin, a 73letý Geoff Kitchen zemřel na infarkt. Smrt způsobená turbulencí je však velmi vzácná – od roku 1981 se odhaduje, že k takovým úmrtím došlo asi čtyřikrát. Zranění jsou však mnohem častější.
Podle oficiálních údajů z Národní rady pro bezpečnost dopravy (NTSB) v USA došlo od roku 2009 k 207 těžkým zraněním, kdy musel cestující zůstat v nemocnici déle než 48 hodin. (Z těchto zranění 166 postihlo členy posádky, kteří nemuseli být usazeni na svých místech.)
Odborníci varují, že kvůli změně klimatu by mohl být letecký provoz stále „hrbolatější“. Změny teploty a vítr v horních vrstvách atmosféry pravděpodobně zvýší četnost a intenzitu silné turbulence.
„V příštích několika desetiletích bychom se mohli dočkat dvojnásobného nebo trojnásobného nárůstu počtu silné turbulence po celém světě,“ říká profesor Paul Williams z univerzity v Readingu.
„Z každých 10 minut silné turbulence, které dnes zažíváme, se to může zvýšit na 20 nebo 30 minut.“
Pokud tedy turbulence skutečně zesílí, může to znamenat větší nebezpečí – nebo existují způsoby, jak mohou letecké společnosti lépe chránit svá letadla?
Silná turbulence je definována jako pohyb letadla nahoru a dolů, který vyvíjí sílu větší než 1,5G na tělo cestujícího – dost silnou na to, aby vás zvedla ze sedadla, pokud nemáte bezpečnostní pás. Odhaduje se, že každý rok dojde k asi 5 000 incidentům se silnou nebo větší turbulencí z celkového počtu více než 35 milionů letů na celém světě.
V roce 2023 způsobila turbulence téměř 40 % všech zranění pasažérů, jak ukazuje výroční zpráva Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Trasa mezi Velkou Británií, USA, Kanadou a Karibikem je jednou z oblastí, kde se turbulence nejčastěji vyskytuje. Za posledních 40 let, kdy satelity začaly sledovat atmosféru, vzrostl výskyt silné turbulence nad severním Atlantikem o 55 %.
Podle nedávné studie se očekává, že častější turbulence budou i v dalších oblastech, jako jsou části východní Asie, severní Afrika, severní Pacifik, severní Amerika a Blízký východ.
Existují tři hlavní příčiny turbulence: konvektivní (bouřky a mraky), orografická (vítr nad horami) a klidná vzduchová turbulence (změny směru nebo rychlosti větru). Klimatické změny ovlivňují především konvektivní a klidnou vzduchovou turbulenci.
Teplejší atmosféra dokáže zadržet více vlhkosti, což vede k intenzivnějším bouřkám. Tyto bouřky jsou hlavní příčinou konvektivní turbulence. Vzduch stoupá a klesá v oblacích, přičemž nejsilnější turbulence vzniká ve vrstvách kumulonimbových (bouřkových) oblaků.
Na letu, o němž mluví Andrew Davies, byla silná turbulence způsobena právě konvektivní aktivitou nad jižním Myanmaru, což vedlo k poklesu o 178 stop za pouhých 4,6 sekundy.
Studie ukazují, že za každé zvýšení teploty o 1 °C na globální úrovni se počet blesků zvýší o 12 %. Odborníci také varují, že změny teploty na obou stranách jet streamu (rychlý vítr ve výškách kolem 6 mil) mohou zesílit turbulence, které vznikají v těchto oblastech.
Ačkoliv zvýšená turbulence může znamenat větší šanci na zranění, odborníci tvrdí, že to většinou není důvod k panice. „Je to spíše o tom, že to může být nepříjemné. Většinou to neznamená nic vážného,“ říká kapitán Nathan Davies.
Ale pro některé cestující, jako je například Andrew, už samotná představa větší turbulence vzbuzuje obavy. „Je to pro mě obrovské znepokojení, ne jen pro mě, ale i pro mé děti,“ přiznává.
Pokud se turbulence zhorší, mohou letecké společnosti přistoupit k novým opatřením, jako je dřívější usazování pasažérů, zajištění a nová technologie, která by mohla pomoci ztlumit turbulence. Navzdory všem výzvám se ale letecký průmysl stále snaží najít nové způsoby, jak zvýšit bezpečnost a pohodlí při cestování vzduchem.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.