Andrew Davies cestoval do Nového Zélandu, kde měl na starosti výstavu Doctor Who. První část jeho letu z Londýna do Singapuru probíhala hladce, ale pak najednou narazil na silnou turbulenci. „Jediné, co to připomínalo, byl horský tobogán,“ vzpomíná. „Byl jsem tlačený do sedadla, a pak jsme náhle spadli. Můj iPad mě zasáhl do hlavy, káva se rozlila všude kolem. V kabině byl chaos, lidé plakali a všichni byli v šoku z toho, co se stalo.“
Davies se označil za „jednoho z těch šťastných“, protože někteří cestující utrpěli vážná zranění, včetně zlomenin, a 73letý Geoff Kitchen zemřel na infarkt. Smrt způsobená turbulencí je však velmi vzácná – od roku 1981 se odhaduje, že k takovým úmrtím došlo asi čtyřikrát. Zranění jsou však mnohem častější.
Podle oficiálních údajů z Národní rady pro bezpečnost dopravy (NTSB) v USA došlo od roku 2009 k 207 těžkým zraněním, kdy musel cestující zůstat v nemocnici déle než 48 hodin. (Z těchto zranění 166 postihlo členy posádky, kteří nemuseli být usazeni na svých místech.)
Odborníci varují, že kvůli změně klimatu by mohl být letecký provoz stále „hrbolatější“. Změny teploty a vítr v horních vrstvách atmosféry pravděpodobně zvýší četnost a intenzitu silné turbulence.
„V příštích několika desetiletích bychom se mohli dočkat dvojnásobného nebo trojnásobného nárůstu počtu silné turbulence po celém světě,“ říká profesor Paul Williams z univerzity v Readingu.
„Z každých 10 minut silné turbulence, které dnes zažíváme, se to může zvýšit na 20 nebo 30 minut.“
Pokud tedy turbulence skutečně zesílí, může to znamenat větší nebezpečí – nebo existují způsoby, jak mohou letecké společnosti lépe chránit svá letadla?
Silná turbulence je definována jako pohyb letadla nahoru a dolů, který vyvíjí sílu větší než 1,5G na tělo cestujícího – dost silnou na to, aby vás zvedla ze sedadla, pokud nemáte bezpečnostní pás. Odhaduje se, že každý rok dojde k asi 5 000 incidentům se silnou nebo větší turbulencí z celkového počtu více než 35 milionů letů na celém světě.
V roce 2023 způsobila turbulence téměř 40 % všech zranění pasažérů, jak ukazuje výroční zpráva Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Trasa mezi Velkou Británií, USA, Kanadou a Karibikem je jednou z oblastí, kde se turbulence nejčastěji vyskytuje. Za posledních 40 let, kdy satelity začaly sledovat atmosféru, vzrostl výskyt silné turbulence nad severním Atlantikem o 55 %.
Podle nedávné studie se očekává, že častější turbulence budou i v dalších oblastech, jako jsou části východní Asie, severní Afrika, severní Pacifik, severní Amerika a Blízký východ.
Existují tři hlavní příčiny turbulence: konvektivní (bouřky a mraky), orografická (vítr nad horami) a klidná vzduchová turbulence (změny směru nebo rychlosti větru). Klimatické změny ovlivňují především konvektivní a klidnou vzduchovou turbulenci.
Teplejší atmosféra dokáže zadržet více vlhkosti, což vede k intenzivnějším bouřkám. Tyto bouřky jsou hlavní příčinou konvektivní turbulence. Vzduch stoupá a klesá v oblacích, přičemž nejsilnější turbulence vzniká ve vrstvách kumulonimbových (bouřkových) oblaků.
Na letu, o němž mluví Andrew Davies, byla silná turbulence způsobena právě konvektivní aktivitou nad jižním Myanmaru, což vedlo k poklesu o 178 stop za pouhých 4,6 sekundy.
Studie ukazují, že za každé zvýšení teploty o 1 °C na globální úrovni se počet blesků zvýší o 12 %. Odborníci také varují, že změny teploty na obou stranách jet streamu (rychlý vítr ve výškách kolem 6 mil) mohou zesílit turbulence, které vznikají v těchto oblastech.
Ačkoliv zvýšená turbulence může znamenat větší šanci na zranění, odborníci tvrdí, že to většinou není důvod k panice. „Je to spíše o tom, že to může být nepříjemné. Většinou to neznamená nic vážného,“ říká kapitán Nathan Davies.
Ale pro některé cestující, jako je například Andrew, už samotná představa větší turbulence vzbuzuje obavy. „Je to pro mě obrovské znepokojení, ne jen pro mě, ale i pro mé děti,“ přiznává.
Pokud se turbulence zhorší, mohou letecké společnosti přistoupit k novým opatřením, jako je dřívější usazování pasažérů, zajištění a nová technologie, která by mohla pomoci ztlumit turbulence. Navzdory všem výzvám se ale letecký průmysl stále snaží najít nové způsoby, jak zvýšit bezpečnost a pohodlí při cestování vzduchem.
Desítky tisíc fanoušků se ve středu po poledni rozloučily s legendárním zpěvákem Ozzym Osbournem v jeho rodném Birmingamu v Anglii. Osbourne zemřel během minulého týdne, v posledních letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Ruské vzdušné údery proti ukrajinským městům pokračují. V noci na čtvrtek se terčem útoku stalo hlavní město Kyjev, kde přišlo o život nejméně šest lidí. Mezi oběťmi je i šestiletý chlapec. Přes 50 dalších osob utrpělo zranění, informovala BBC.
Česko se příští týden rozloučí s legendárním hercem Jiřím Krampolem, který zemřel v sobotu večer ve věku 87 let. Podnikatel Tomáš Zajíc, jenž z veškerých tahanic vyšel jako organizátor smutečního obřadu, ve středu večer odhalil, kdy a kde se uskuteční pohřeb zesnulého herce.
Vědci se stále více zaměřují na možnost vytvoření lidského života bez tradičních biologických komponent — spermie a vajíčka. Místo toho experimentují s kmenovými buňkami, což jsou buňky, které se mohou přetvářet na mnoho různých typů specializovaných buněk. Cílem je vytvořit laboratorní modely, které by se chovaly podobně jako lidské embryo.
Zemětřesení o síle 8,8, které zasáhlo Kamčatku, je jedno z nejsilnějších, jaké bylo kdy zaznamenáno, přesto zatím nevedlo k devastujícím vlnám tsunami, jak mnoho lidí očekávalo. I když se po otřesech objevily obavy o bezpečnost obyvatel na pobřeží Tichého oceánu, výsledné tsunami bylo mnohem méně katastrofální, než mnozí předpokládali. Proč tomu tak je?
Ačkoli Rakousko v současnosti neplánuje vstup do NATO, základy pro jeho případné členství by už mohly být připraveny. Rakouská ústava stanovila neutralitu země v roce 1955, a ta zůstala v platnosti po celou dobu studené války, období, kdy byly dvě vojenské aliance ve stavu velmi reálné hrozby války. Neutralita, která bránila Rakousku připojit se k vojenské alianci nebo hostit zahraniční vojenské základny, byla jednou z podmínek stažení sovětských okupantských sil po druhé světové válce.
V rámci jedinečného technologického kroku právě odstartovala satelitní mise, která má za cíl sledovat téměř nepostřehnutelné změny na zemském povrchu. Tato nová mise, která by mohla podstatně pomoci při reagování na přírodní katastrofy, nese název NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar (NISAR). Jde o první společný satelitní projekt mezi NASA a Indickou organizací pro výzkum vesmíru (ISRO).
Nejvyšší sopka Eurasie, Ključevskaja, se po zemětřesení v oblasti Kamčatky na dalekém východě Ruska probudila k životu a vybuchla.
Po mimořádném zasedání vlády vydal Downing Street prohlášení, že Spojené království v září uzná Palestinu, pokud Izrael nesplní několik podmínek: uzavře dlouhodobý udržitelný mír, umožní OSN obnovit humanitární pomoc, schválí příměří a zajistí, že nedojde k anexe Západního břehu.
Andrew Davies cestoval do Nového Zélandu, kde měl na starosti výstavu Doctor Who. První část jeho letu z Londýna do Singapuru probíhala hladce, ale pak najednou narazil na silnou turbulenci. „Jediné, co to připomínalo, byl horský tobogán,“ vzpomíná. „Byl jsem tlačený do sedadla, a pak jsme náhle spadli. Můj iPad mě zasáhl do hlavy, káva se rozlila všude kolem. V kabině byl chaos, lidé plakali a všichni byli v šoku z toho, co se stalo.“
Dominic Cummings, bývalý poradce expremiéra Borise Johnsona a jeden z hlavních architektů Brexitu, má dnes jiné starosti a stav EU už ho trápit nemusí. Přesto v pondělí přerušil své neustálé komentáře o imigraci, cenzuře a selháních politických elit, aby upozornil na katastrofální obchodní dohodu, kterou Evropská unie uzavřela s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Silné zemětřesení o síle 8,8 magnituda, které zasáhlo východní pobřeží Ruska, vyvolalo tsunami, jež ohrožuje nejen Kamčatku, ale i Havaj a Japonsko. Přestože první vlny byly malé, hrozí další. Událost připomněla ničivou sílu podobných katastrof – od tsunami v Indickém oceánu 2004, přes Fukušimu 2011, až po megatsunami na Aljašce a tragédii na Kamčatce roku 1952.