Silné zemětřesení o síle 8,8 stupně, které zasáhlo vzdálené východní pobřeží Ruska, vyvolalo vlny tsunami, jež dorazily do států v oblasti Tichého oceánu, Havaje a na západní pobřeží Spojených států. Tento otřes je podle seismologů šestým nejsilnějším zemětřesením v historii, přesto si zatím nevyžádal žádné ztráty na životech ani zraněné.
Video: Přímý přenos z Havaje a Japonska | YouTube
V Severokurilském distriktu na severovýchodě Sachalinské oblasti, kde zemětřesení a tsunami udeřily jako první, voda zatopila ulice, strhly kontejnery a poškodila průmyslové objekty. Oblast zasáhly tři vlny tsunami, přičemž poslední byla nejvíce devastující. Místní úřady evakuovaly téměř 300 lidí, ale zatím nebyla hlášena žádná zranění.
V Japonsku byla nařízena evakuace 1,9 milionu lidí ve 21 prefekturách, včetně Hokkaida, Kanagawy a Wakayamy. Ačkoliv počáteční vlny byly menší, než se předpokládalo, situace zůstává napjatá.
V některých oblastech, jako je Hokkaido, se lidé uchýlili na střechy a tsunami sirény stále varovaly před příchodem dalších vln. První vlny v Japonsku měly výšku pouze 30 až 50 centimetrů, ale i nadále hrozí, že přijdou vlny větší. Dopravní spoje byly výrazně narušeny, například letiště Sendai muselo uzavřít svou přistávací dráhu.
Oblast, které se týká varování před tsunami, je rozsáhlá. Nejvyšší zaznamenané vlny zatím dosáhly výšky 1,3 m, úřady ale uvádějí, že by mohly dosáhnout až 3 m. Plný dopad bude znám až za několik hodin. Varují také, že když pokud se tsunami střetne s přílivem, voda by mohla dosáhnout ještě výše – lidé si proto musí dávat pozor, i když moře vypadá zdánlivě klidně.
V reakci na zemětřesení byly v několika jihoamerických zemích, včetně Chile, Peru a Ekvádoru, vydány varování před tsunami. Na Galapážských ostrovech v Ekvádoru se očekává výška vln až 1,4 metru.
V USA bylo vyhlášeno varování pro severní Kalifornii, kde se očekávají vlny o výšce 60 až 150 centimetrů. Město Crescent City je v tuto chvíli ohroženo nejvíce, v roce 1964 zde tsunami způsobilo smrt několika lidí a velké škody. Úřady naléhavě vyzývají obyvatele, aby se drželi pokynů a zůstali v pohotovosti. V tuto chvíli vlny v Crescent City v severní Kalifornii dosahují výšky 1,09 m.
První měření od Národního centra pro varování před tsunami ukázala, že první vlna tsunami, která dorazila do Kalifornie, měla výšku 0,48 metru a zasáhla Arena Cove, ty další už ale dosahují téměř metru. V Monterey, kde jsou také hlášeny vlny tsunami, byla naměřena výška 0,42 metru.
V Port San Luis došlo podle meteorologické služby Los Angeles k „rychlému a škodlivému vzestupu“, kdy voda ze stavu nízkého přílivu vystoupala na vysoký během několika minut. V San Franciscu byly rovněž zaznamenány vlny tsunami, uvedla Národní meteorologická služba.
V Kanadě zatím výška vln zůstává pod 0,3 metry, přičemž nejvyšší zaznamenaná výška byla ev Winter Harbour v Britské Kolumbii. Varování před tsunami zůstává v platnosti pro pobřežní oblasti Kalifornie od Cape Mendocino až po hranici Kalifornie a Oregonu.
Ve varování se uvádí: "Pokud se nacházíte v této pobřežní oblasti, přesuňte se do vnitrozemí na vyšší místa. Varování před tsunami znamená, že se blíží nebo již dorazily vlny tsunami, které způsobí významné zaplavení. Tsunami jsou série vln, které mohou být nebezpečné i několik hodin po počátečním příchodu. První vlna nemusí být ta největší."
Naopak varování před tsunami na Havaji bylo sníženo. Pacifické centrum pro varování před tsunami (PTWC) uvedlo, že "není očekáváno, že by na Havaj přišly hlavní vlny tsunami."
PTWC, které je provozováno Národní meteorologickou službou, uvedlo: "Na základě všech dostupných údajů se neočekává, že by Havaj zasáhly hlavní vlny tsunami. Nicméně změny hladiny moře a silné proudy mohou nastat podél všech pobřeží a mohou představovat nebezpečí pro plavce, lodníky a osoby na plážích a v přístavech."
Nouzová agentura Nového Zélandu vydala varování s nízkým stupněm hrozby pro obyvatele na celém pobřeží země. Agentura uvedla, že očekává „silné a neobvyklé proudy a nepředvídatelné přílivy u pobřeží.“
„Lidé, kteří se nacházejí v blízkosti moře, by se měli vzdálit od vody, opustit pláže a pobřežní oblasti a vzdálit se od přístavů, řek a ústí řek,“ dodala.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.