Ačkoli Rakousko v současnosti neplánuje vstup do NATO, základy pro jeho případné členství by už mohly být připraveny. Rakouská ústava stanovila neutralitu země v roce 1955, a ta zůstala v platnosti po celou dobu studené války, období, kdy byly dvě vojenské aliance ve stavu velmi reálné hrozby války. Neutralita, která bránila Rakousku připojit se k vojenské alianci nebo hostit zahraniční vojenské základny, byla jednou z podmínek stažení sovětských okupantských sil po druhé světové válce.
I když veřejná podpora neutrality stále zůstává silná, situace se začíná měnit. Před čtyřmi lety by se zdálo nepravděpodobné, že jiné neutrální země, jako například Švédsko a Finsko, by hledaly členství v NATO. Avšak ruská neprovokovaná invaze na Ukrajinu v únoru 2022 narušila geopolitickou situaci v celé Evropě a vedla k tomu, že Finsko se připojilo k alianci v roce 2023 a Švédsko v roce 2024. Nyní se v Rakousku objevují výzvy k „otevřené debatě“ o tom, zda je neutralita i nadále správnou cestou pro Vídeň, upozornil server National Interest.
Rakouská ministryně zahraničních věcí Beate Meinl-Reisingerová v exkluzivním rozhovoru pro německý deník Die Welt uvedla, že dlouhodobá neutralita její země již nemusí být dostatečná k zajištění národní bezpečnosti. „Rakousko je chráněno investicemi do vlastní obranné kapacity a ve spolupráci s partnery,“ vysvětlila Meinl-Reisingerová. „Nemůžeme si jen sednout a říkat, že dokud nikomu neublížíme, nikdo neublíží nám. To by bylo naivní. Svět se změnil.“
V současnosti Rakousko nemá žádné plány požádat o členství v NATO, ale základy pro to mohou již být připraveny. Meinl-Reisingerová upozornila, že striktní výklad rakouské neutrality se již trochu změnil, když Rakousko vstoupilo do Evropské unie v roce 1995. V posledních třech desetiletích Vídeň přispěla k evropské bezpečnosti, včetně účasti na mírových misích. Válka Ruska na Ukrajině, která byla v Rakousku široce odsouzena jako neprovokovaný akt agrese, také významně podpořila pronatovský sentiment v zemi.
Avšak současný postoj Spojených států může Rakousko od jeho neutrálního postoje ještě více odsunout. „Trump dal Putinovi Krym a několik východních regionů na stříbrném podnose a dokonce vyloučil členství Ukrajiny v NATO. A co dělá Putin? Pokračuje ve své válce,“ zdůraznila Meinl-Reisingerová.
Rakousko by nebylo první zemí, která by se po dlouhé době neutrality připojila k NATO. Švédsko, které se připojilo k alianci v roce 2024, se od dob napoleonských válek v 19. století nezapojilo do žádné evropské aliance ani konfliktu. Stockholm se vyhnul nepřátelstvím v obou světových válkách, přičemž připravoval boj proti nacistickému Německu a poskytoval zpravodajské informace spojencům. Naopak Finsko bylo hlavním účastníkem druhé světové války, bojovalo po boku Německa proti Sovětskému svazu, ale na konci války se obrátilo proti Německu.
Během studené války udržovalo jak Finsko, tak Švédsko politiku neutrality a připravovalo se na případný konflikt se Sovětským svazem.
Situace v Rakousku je však odlišná. Rakousko bylo po první světové válce součástí rozpadajícího se Rakousko-Uherska a později bylo „sjednoceno“ s nacistickým Německem po Anschlusu v roce 1938. Po konci druhé světové války bylo Rakousko okupováno a rozděleno do čtyř sektorů čtyřmi hlavními vítěznými mocnostmi. Po stažení těchto mocností v roce 1955 zůstalo Rakousko neutrální během celé studené války, ale od roku 1995 je členem programu NATO Partnership for Peace (PfP).
Jedním z častých argumentů, které šíří Rusko a jeho podporovatelé, je, že Kreml byl nucen napadnout Ukrajinu kvůli její vládě, která se údajně spojila s neofašisty. Další běžně uváděnou ruskou námitkou je, že Západ slíbil, že po skončení studené války neexpanduje NATO na východ.
Ve skutečnosti však takový slib nikdy neexistoval. Navíc místo zastavení této expanze vedla ruská neprovokovaná invaze paradoxně k tomu, že neutrální země jako Finsko a Švédsko požádaly o členství v NATO pro svou ochranu. Rakousko by mohlo následovat tento příklad: každý raketový a dronový útok na Ukrajinu připomíná, že Kreml může říkat jedno a dělat druhé.
Ruská zvýšená agresivita již vedla k tomu, že Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko vystoupily z Ottawské úmluvy, která zakazuje používání, skladování, výrobu a přenos pozemních min. Tyto členské země NATO se snaží posílit své hranice s Ruskem, včetně nasazení těchto min. Jak to Meinl-Reisingerová shrnula, „bylo by naivní věřit, že Moskva nenese odpovědnost za tuto situaci“.
Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Belgie odmítla požadavek Spojených států amerických na zavedení zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo. Washington toto opatření požadoval v souvislosti se snahou zabránit šíření eboly během nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale. Tento krok vyvolal transatlantický střet ohledně zdravotních opatření před startem šampionátu.
Vědecký výzkum zaměřený na zpomalení stárnutí a prodloužení lidského věku se stal jednou z hlavních priorit moskevského Kremlu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Stát hodlá do ambiciózního projektu s názvem Nové technologie pro zachování zdraví vzkázat v přepočtu kolem 26 miliard dolarů. Pozornost k tomuto tématu přitáhl loňský incident z vojenské přehlídky v Pekingu, kde mikrofony zaznamenaly Putinovu debatu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle deníku The Wall Street Journal tehdy ruský vůdce zmiňoval možnost dosažení nesmrtelnosti pomocí nahrazování lidských orgánů.
Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.
Australští fotbaloví fanoušci moc dobře vědí, co znamená spánková deprivace. Sledování zápasů evropských soutěží i světových šampionátů pro ně kvůli časovému posunu odjakživa představuje bezesné noci, unavené víkendy a pondělky zachraňované litry kávy. Frustrace z bezbrankové remízy se prohlubuje, když víte, že vás stála drahocenný spánek a následujících 24 hodin budete v práci sotva fungovat. Zatímco letos jsou Australané díky mistrovství světa v Severní Americe v relativně pohodlné situaci, fanoušci ve Velké Británii a Evropě se ocitají v opačné roli a musí se připravit na noční maratony.
Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.
Írán varoval, že v případě pokračujících úderů ze strany americké armády přistoupí k ještě tvrdším a rozsáhlejším útokům. Teherán takto reagoval na odvetné kroky Washingtonu, které následovaly po údajném sestřelení amerického vrtulníku. Íránská armáda ve svém prohlášení uvedla, že pokud se bude agrese vůči islámské republice opakovat, zasáhne další určené cíle v regionu. Varování přišlo ve chvíli, kdy teheránské síly vypálily nejméně čtyři balistické rakety a několik bezpilotních letounů na americké základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
Miliardář a spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates má ve středu předstoupit před sněmovní výbor pro dohled a reformu. Zákonodárci ho budou vyslýchat v rámci vyšetřování, které se týká odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Výslech se uskuteční za zavřenými dveřemi a jeho hlavním tématem budou dřívější vazby mezi oběma muži. Přepis z tohoto jednání plánuje výbor zveřejnit později.
V rozhovoru pro pořad Meet the Press na stanici NBC se americký prezident Donald Trump ohradil proti tvrzení, že by v minulosti garantoval úplné vyhýbání se novým vojenským střetům. Svůj postoj obhajoval tím, že se zaměřil na vytvoření extrémně silné armády.
Ukrajinské ministerstvo obrany potvrdilo, že pozemní robotické systémy se staly běžnou součástí tamní první linie, kde plní logistické úkoly, poskytují bojovou podporu a pomáhají s evakuací raněných.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ho armáda informovala o sestřelení amerického vrtulníku Apache íránskými silami u pobřeží Ománu. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy na tento incident musí bezpodmínečně reagovat. Trump zároveň potvrdil, že oba piloti, kteří se v té době nacházeli na palubě stroje, byli úspěšně zachráněni a vyvázli z incidentu bez jakýchkoli zranění.
Čínský prezident Si Ťin-pching ukončil dvoudenní oficiální návštěvu Pchjongjangu, která byla jeho první cestou do Severní Koreje od roku 2019. Severokorejský vůdce Kim Čong-un připravil pro čínského hosta velkolepé uvítání zahrnující červený koberec i akrobatická vystoupení.
