Ačkoli Rakousko v současnosti neplánuje vstup do NATO, základy pro jeho případné členství by už mohly být připraveny. Rakouská ústava stanovila neutralitu země v roce 1955, a ta zůstala v platnosti po celou dobu studené války, období, kdy byly dvě vojenské aliance ve stavu velmi reálné hrozby války. Neutralita, která bránila Rakousku připojit se k vojenské alianci nebo hostit zahraniční vojenské základny, byla jednou z podmínek stažení sovětských okupantských sil po druhé světové válce.
I když veřejná podpora neutrality stále zůstává silná, situace se začíná měnit. Před čtyřmi lety by se zdálo nepravděpodobné, že jiné neutrální země, jako například Švédsko a Finsko, by hledaly členství v NATO. Avšak ruská neprovokovaná invaze na Ukrajinu v únoru 2022 narušila geopolitickou situaci v celé Evropě a vedla k tomu, že Finsko se připojilo k alianci v roce 2023 a Švédsko v roce 2024. Nyní se v Rakousku objevují výzvy k „otevřené debatě“ o tom, zda je neutralita i nadále správnou cestou pro Vídeň, upozornil server National Interest.
Rakouská ministryně zahraničních věcí Beate Meinl-Reisingerová v exkluzivním rozhovoru pro německý deník Die Welt uvedla, že dlouhodobá neutralita její země již nemusí být dostatečná k zajištění národní bezpečnosti. „Rakousko je chráněno investicemi do vlastní obranné kapacity a ve spolupráci s partnery,“ vysvětlila Meinl-Reisingerová. „Nemůžeme si jen sednout a říkat, že dokud nikomu neublížíme, nikdo neublíží nám. To by bylo naivní. Svět se změnil.“
V současnosti Rakousko nemá žádné plány požádat o členství v NATO, ale základy pro to mohou již být připraveny. Meinl-Reisingerová upozornila, že striktní výklad rakouské neutrality se již trochu změnil, když Rakousko vstoupilo do Evropské unie v roce 1995. V posledních třech desetiletích Vídeň přispěla k evropské bezpečnosti, včetně účasti na mírových misích. Válka Ruska na Ukrajině, která byla v Rakousku široce odsouzena jako neprovokovaný akt agrese, také významně podpořila pronatovský sentiment v zemi.
Avšak současný postoj Spojených států může Rakousko od jeho neutrálního postoje ještě více odsunout. „Trump dal Putinovi Krym a několik východních regionů na stříbrném podnose a dokonce vyloučil členství Ukrajiny v NATO. A co dělá Putin? Pokračuje ve své válce,“ zdůraznila Meinl-Reisingerová.
Rakousko by nebylo první zemí, která by se po dlouhé době neutrality připojila k NATO. Švédsko, které se připojilo k alianci v roce 2024, se od dob napoleonských válek v 19. století nezapojilo do žádné evropské aliance ani konfliktu. Stockholm se vyhnul nepřátelstvím v obou světových válkách, přičemž připravoval boj proti nacistickému Německu a poskytoval zpravodajské informace spojencům. Naopak Finsko bylo hlavním účastníkem druhé světové války, bojovalo po boku Německa proti Sovětskému svazu, ale na konci války se obrátilo proti Německu.
Během studené války udržovalo jak Finsko, tak Švédsko politiku neutrality a připravovalo se na případný konflikt se Sovětským svazem.
Situace v Rakousku je však odlišná. Rakousko bylo po první světové válce součástí rozpadajícího se Rakousko-Uherska a později bylo „sjednoceno“ s nacistickým Německem po Anschlusu v roce 1938. Po konci druhé světové války bylo Rakousko okupováno a rozděleno do čtyř sektorů čtyřmi hlavními vítěznými mocnostmi. Po stažení těchto mocností v roce 1955 zůstalo Rakousko neutrální během celé studené války, ale od roku 1995 je členem programu NATO Partnership for Peace (PfP).
Jedním z častých argumentů, které šíří Rusko a jeho podporovatelé, je, že Kreml byl nucen napadnout Ukrajinu kvůli její vládě, která se údajně spojila s neofašisty. Další běžně uváděnou ruskou námitkou je, že Západ slíbil, že po skončení studené války neexpanduje NATO na východ.
Ve skutečnosti však takový slib nikdy neexistoval. Navíc místo zastavení této expanze vedla ruská neprovokovaná invaze paradoxně k tomu, že neutrální země jako Finsko a Švédsko požádaly o členství v NATO pro svou ochranu. Rakousko by mohlo následovat tento příklad: každý raketový a dronový útok na Ukrajinu připomíná, že Kreml může říkat jedno a dělat druhé.
Ruská zvýšená agresivita již vedla k tomu, že Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko vystoupily z Ottawské úmluvy, která zakazuje používání, skladování, výrobu a přenos pozemních min. Tyto členské země NATO se snaží posílit své hranice s Ruskem, včetně nasazení těchto min. Jak to Meinl-Reisingerová shrnula, „bylo by naivní věřit, že Moskva nenese odpovědnost za tuto situaci“.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
Více než 60 000 tučňáků v koloniích u pobřeží Jihoafrické republiky uhynulo hlady v důsledku kolapsu počtu sardinek. Tato zjištění přinesla nová studie publikovaná v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology. Výzkum odhalil, že klimatická krize a nadměrný rybolov přispěly k úbytku více než 95 % afrických tučňáků ve dvou nejdůležitějších hnízdních koloniích – na Dassen Island a Robben Island – mezi lety 2004 a 2012.
Kreml v pátek oznámil, že Rusko je připraveno pokračovat v mírových rozhovorech se současným americkým týmem. Toto prohlášení učinil kremelský poradce Jurij Ušakov, i přesto, že schůzka mezi ruskými a americkými zástupci, která proběhla na začátku týdne v Moskvě, nepřinesla výraznější pokrok. Donald Trump po jednáních dokonce uvedl, že neví, jaký je aktuální postoj Kremlu, protože rozhovory se zdály být bez valného výsledku.
Nebezpečné projevy zimního počasí se vrací do Česka. Od pátečního večera do sobotního rána hrozí náledí. Tvořit se bude zejména v Čechách, vyplývá z nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dosud o zdravotním stavu Patrika Hezuckého mluvili zejména jeho kamarádi a kolegové, například Leoš Mareš či Miloš Pokorný. Až ve čtvrtek se rozhodla promluvit i moderátorova manželka Nikola, která prozradila, jak na tom její muž je.