Ačkoli Rakousko v současnosti neplánuje vstup do NATO, základy pro jeho případné členství by už mohly být připraveny. Rakouská ústava stanovila neutralitu země v roce 1955, a ta zůstala v platnosti po celou dobu studené války, období, kdy byly dvě vojenské aliance ve stavu velmi reálné hrozby války. Neutralita, která bránila Rakousku připojit se k vojenské alianci nebo hostit zahraniční vojenské základny, byla jednou z podmínek stažení sovětských okupantských sil po druhé světové válce.
I když veřejná podpora neutrality stále zůstává silná, situace se začíná měnit. Před čtyřmi lety by se zdálo nepravděpodobné, že jiné neutrální země, jako například Švédsko a Finsko, by hledaly členství v NATO. Avšak ruská neprovokovaná invaze na Ukrajinu v únoru 2022 narušila geopolitickou situaci v celé Evropě a vedla k tomu, že Finsko se připojilo k alianci v roce 2023 a Švédsko v roce 2024. Nyní se v Rakousku objevují výzvy k „otevřené debatě“ o tom, zda je neutralita i nadále správnou cestou pro Vídeň, upozornil server National Interest.
Rakouská ministryně zahraničních věcí Beate Meinl-Reisingerová v exkluzivním rozhovoru pro německý deník Die Welt uvedla, že dlouhodobá neutralita její země již nemusí být dostatečná k zajištění národní bezpečnosti. „Rakousko je chráněno investicemi do vlastní obranné kapacity a ve spolupráci s partnery,“ vysvětlila Meinl-Reisingerová. „Nemůžeme si jen sednout a říkat, že dokud nikomu neublížíme, nikdo neublíží nám. To by bylo naivní. Svět se změnil.“
V současnosti Rakousko nemá žádné plány požádat o členství v NATO, ale základy pro to mohou již být připraveny. Meinl-Reisingerová upozornila, že striktní výklad rakouské neutrality se již trochu změnil, když Rakousko vstoupilo do Evropské unie v roce 1995. V posledních třech desetiletích Vídeň přispěla k evropské bezpečnosti, včetně účasti na mírových misích. Válka Ruska na Ukrajině, která byla v Rakousku široce odsouzena jako neprovokovaný akt agrese, také významně podpořila pronatovský sentiment v zemi.
Avšak současný postoj Spojených států může Rakousko od jeho neutrálního postoje ještě více odsunout. „Trump dal Putinovi Krym a několik východních regionů na stříbrném podnose a dokonce vyloučil členství Ukrajiny v NATO. A co dělá Putin? Pokračuje ve své válce,“ zdůraznila Meinl-Reisingerová.
Rakousko by nebylo první zemí, která by se po dlouhé době neutrality připojila k NATO. Švédsko, které se připojilo k alianci v roce 2024, se od dob napoleonských válek v 19. století nezapojilo do žádné evropské aliance ani konfliktu. Stockholm se vyhnul nepřátelstvím v obou světových válkách, přičemž připravoval boj proti nacistickému Německu a poskytoval zpravodajské informace spojencům. Naopak Finsko bylo hlavním účastníkem druhé světové války, bojovalo po boku Německa proti Sovětskému svazu, ale na konci války se obrátilo proti Německu.
Během studené války udržovalo jak Finsko, tak Švédsko politiku neutrality a připravovalo se na případný konflikt se Sovětským svazem.
Situace v Rakousku je však odlišná. Rakousko bylo po první světové válce součástí rozpadajícího se Rakousko-Uherska a později bylo „sjednoceno“ s nacistickým Německem po Anschlusu v roce 1938. Po konci druhé světové války bylo Rakousko okupováno a rozděleno do čtyř sektorů čtyřmi hlavními vítěznými mocnostmi. Po stažení těchto mocností v roce 1955 zůstalo Rakousko neutrální během celé studené války, ale od roku 1995 je členem programu NATO Partnership for Peace (PfP).
Jedním z častých argumentů, které šíří Rusko a jeho podporovatelé, je, že Kreml byl nucen napadnout Ukrajinu kvůli její vládě, která se údajně spojila s neofašisty. Další běžně uváděnou ruskou námitkou je, že Západ slíbil, že po skončení studené války neexpanduje NATO na východ.
Ve skutečnosti však takový slib nikdy neexistoval. Navíc místo zastavení této expanze vedla ruská neprovokovaná invaze paradoxně k tomu, že neutrální země jako Finsko a Švédsko požádaly o členství v NATO pro svou ochranu. Rakousko by mohlo následovat tento příklad: každý raketový a dronový útok na Ukrajinu připomíná, že Kreml může říkat jedno a dělat druhé.
Ruská zvýšená agresivita již vedla k tomu, že Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko vystoupily z Ottawské úmluvy, která zakazuje používání, skladování, výrobu a přenos pozemních min. Tyto členské země NATO se snaží posílit své hranice s Ruskem, včetně nasazení těchto min. Jak to Meinl-Reisingerová shrnula, „bylo by naivní věřit, že Moskva nenese odpovědnost za tuto situaci“.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.