Podle aktuální předpovědi počasí pro Evropu bude letošní léto nejen opět horké, ale i převážně sušší, přičemž červen a červenec přinesou teploty nad dlouhodobým průměrem, zejména ve Spojeném království, západní a střední Evropě. O něco chladněji by podle předpovědi agentury DTN mohlo být v severovýchodní Evropě, Skandinávii a místy také v jihovýchodní Evropě a Turecku.
Předpokládá se, že v letních měsících bude převládat neutrální až mírně pozitivní fáze severoatlantické oscilace (NAO), která bývá spojena s vyšším tlakem ve středních šířkách a nižším tlakem v severní i jižní Evropě. Tato konfigurace může vést k častějším vpádům frontálních systémů z Atlantiku do severní Evropy, zatímco střední a jižní části kontinentu budou sušší a stabilnější.
V oblastech, které už v jarních měsících trpěly suchem – včetně některých částí Velké Británie a střední Evropy – se očekává další zhoršení situace kvůli nízké vlhkosti půdy. První náznaky tepelných extrémů se mohou objevit už během června.
Klimatické modely Evropského centra pro střednědobé předpovědi (ECMWF) ukazují, že sušší a klidnější počasí bude v červnu převažovat, zatímco s příchodem července se zvyšuje pravděpodobnost výskytu blokujících tlakových výší. Ty mohou způsobit dlouhodobější období extrémních teplot a minimálních srážek.
Mořské teploty v severním Atlantiku zůstávají nadprůměrné, ačkoli jsou mírně nižší než v loňském roce. Nad východním pobřežím USA a Kanady se však vytvořila chladnější oblast, zatímco vody mezi Islandem, Británií a Iberským poloostrovem jsou extrémně teplé kvůli přetrvávající námořní vlně veder. Tyto podmínky mohou zpětně ovlivnit atmosférické cirkulace.
Kromě toho bylo v Arktidě letos zaznamenáno rekordní minimum v rozsahu mořského ledu, což by podle některých výzkumů mohlo podpořit vznik trvalých tlakových výší nad Skandinávií a severním Atlantikem.
Sezónní výhled z evropského projektu Copernicus (C3S) ukazuje s vysokou pravděpodobností nadprůměrné teploty napříč téměř celou Evropou během léta. Srážková předpověď je méně jistá, nicméně převažuje tendence k suššímu počasí, především ve východní Evropě.
Naopak předpověď agentury DTN počítá pro červen a červenec s mírnějším vývojem teplot. Některé části Evropy, zejména Skandinávie a severovýchod, by podle ní mohly zažít chladnější období. Model DTN rovněž očekává slabě negativní fázi NAO v určitých obdobích, což by mohlo mírnit extrémní vedra.
Souhrnně lze očekávat červen s mírně vyššími srážkami, ale postupné přechody k sušším a teplejším podmínkám během července. Riziko dlouhodobého sucha i tepelných extrémů narůstá, zejména v západní, střední a jižní Evropě. Výhled je příznivý pro solární energetiku díky předpokládanému klidnému a slunečnému počasí, méně však pro zemědělství a zásobování vodou.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.
