Podle aktuální předpovědi počasí pro Evropu bude letošní léto nejen opět horké, ale i převážně sušší, přičemž červen a červenec přinesou teploty nad dlouhodobým průměrem, zejména ve Spojeném království, západní a střední Evropě. O něco chladněji by podle předpovědi agentury DTN mohlo být v severovýchodní Evropě, Skandinávii a místy také v jihovýchodní Evropě a Turecku.
Předpokládá se, že v letních měsících bude převládat neutrální až mírně pozitivní fáze severoatlantické oscilace (NAO), která bývá spojena s vyšším tlakem ve středních šířkách a nižším tlakem v severní i jižní Evropě. Tato konfigurace může vést k častějším vpádům frontálních systémů z Atlantiku do severní Evropy, zatímco střední a jižní části kontinentu budou sušší a stabilnější.
V oblastech, které už v jarních měsících trpěly suchem – včetně některých částí Velké Británie a střední Evropy – se očekává další zhoršení situace kvůli nízké vlhkosti půdy. První náznaky tepelných extrémů se mohou objevit už během června.
Klimatické modely Evropského centra pro střednědobé předpovědi (ECMWF) ukazují, že sušší a klidnější počasí bude v červnu převažovat, zatímco s příchodem července se zvyšuje pravděpodobnost výskytu blokujících tlakových výší. Ty mohou způsobit dlouhodobější období extrémních teplot a minimálních srážek.
Mořské teploty v severním Atlantiku zůstávají nadprůměrné, ačkoli jsou mírně nižší než v loňském roce. Nad východním pobřežím USA a Kanady se však vytvořila chladnější oblast, zatímco vody mezi Islandem, Británií a Iberským poloostrovem jsou extrémně teplé kvůli přetrvávající námořní vlně veder. Tyto podmínky mohou zpětně ovlivnit atmosférické cirkulace.
Kromě toho bylo v Arktidě letos zaznamenáno rekordní minimum v rozsahu mořského ledu, což by podle některých výzkumů mohlo podpořit vznik trvalých tlakových výší nad Skandinávií a severním Atlantikem.
Sezónní výhled z evropského projektu Copernicus (C3S) ukazuje s vysokou pravděpodobností nadprůměrné teploty napříč téměř celou Evropou během léta. Srážková předpověď je méně jistá, nicméně převažuje tendence k suššímu počasí, především ve východní Evropě.
Naopak předpověď agentury DTN počítá pro červen a červenec s mírnějším vývojem teplot. Některé části Evropy, zejména Skandinávie a severovýchod, by podle ní mohly zažít chladnější období. Model DTN rovněž očekává slabě negativní fázi NAO v určitých obdobích, což by mohlo mírnit extrémní vedra.
Souhrnně lze očekávat červen s mírně vyššími srážkami, ale postupné přechody k sušším a teplejším podmínkám během července. Riziko dlouhodobého sucha i tepelných extrémů narůstá, zejména v západní, střední a jižní Evropě. Výhled je příznivý pro solární energetiku díky předpokládanému klidnému a slunečnému počasí, méně však pro zemědělství a zásobování vodou.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
