Podle aktuální předpovědi počasí pro Evropu bude letošní léto nejen opět horké, ale i převážně sušší, přičemž červen a červenec přinesou teploty nad dlouhodobým průměrem, zejména ve Spojeném království, západní a střední Evropě. O něco chladněji by podle předpovědi agentury DTN mohlo být v severovýchodní Evropě, Skandinávii a místy také v jihovýchodní Evropě a Turecku.
Předpokládá se, že v letních měsících bude převládat neutrální až mírně pozitivní fáze severoatlantické oscilace (NAO), která bývá spojena s vyšším tlakem ve středních šířkách a nižším tlakem v severní i jižní Evropě. Tato konfigurace může vést k častějším vpádům frontálních systémů z Atlantiku do severní Evropy, zatímco střední a jižní části kontinentu budou sušší a stabilnější.
V oblastech, které už v jarních měsících trpěly suchem – včetně některých částí Velké Británie a střední Evropy – se očekává další zhoršení situace kvůli nízké vlhkosti půdy. První náznaky tepelných extrémů se mohou objevit už během června.
Klimatické modely Evropského centra pro střednědobé předpovědi (ECMWF) ukazují, že sušší a klidnější počasí bude v červnu převažovat, zatímco s příchodem července se zvyšuje pravděpodobnost výskytu blokujících tlakových výší. Ty mohou způsobit dlouhodobější období extrémních teplot a minimálních srážek.
Mořské teploty v severním Atlantiku zůstávají nadprůměrné, ačkoli jsou mírně nižší než v loňském roce. Nad východním pobřežím USA a Kanady se však vytvořila chladnější oblast, zatímco vody mezi Islandem, Británií a Iberským poloostrovem jsou extrémně teplé kvůli přetrvávající námořní vlně veder. Tyto podmínky mohou zpětně ovlivnit atmosférické cirkulace.
Kromě toho bylo v Arktidě letos zaznamenáno rekordní minimum v rozsahu mořského ledu, což by podle některých výzkumů mohlo podpořit vznik trvalých tlakových výší nad Skandinávií a severním Atlantikem.
Sezónní výhled z evropského projektu Copernicus (C3S) ukazuje s vysokou pravděpodobností nadprůměrné teploty napříč téměř celou Evropou během léta. Srážková předpověď je méně jistá, nicméně převažuje tendence k suššímu počasí, především ve východní Evropě.
Naopak předpověď agentury DTN počítá pro červen a červenec s mírnějším vývojem teplot. Některé části Evropy, zejména Skandinávie a severovýchod, by podle ní mohly zažít chladnější období. Model DTN rovněž očekává slabě negativní fázi NAO v určitých obdobích, což by mohlo mírnit extrémní vedra.
Souhrnně lze očekávat červen s mírně vyššími srážkami, ale postupné přechody k sušším a teplejším podmínkám během července. Riziko dlouhodobého sucha i tepelných extrémů narůstá, zejména v západní, střední a jižní Evropě. Výhled je příznivý pro solární energetiku díky předpokládanému klidnému a slunečnému počasí, méně však pro zemědělství a zásobování vodou.
Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Úspěch rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem bude záviset na jejím přesném plnění, uvedl íránský prezident Masúd Pezeškiján. Ve svém prohlášení na sociální síti X zdůraznil, že efektivita rozhovorů se odvíjí od plného plnění dohodnutých závazků a pokrok bude posuzován podle praktického dodržování přijatých povinností.
Politická scéna ve Westminsteru prochází rychlým přesunem moci, k čemuž přispěly dvě klíčové pondělní události. Sir Keir Starmer oznámil časový plán svého odchodu z funkce britského premiéra. Jeho největší potenciální rival Wes Streeting navíc rezignoval na vlastní ambice a vyjádřil podporu bývalému starostovi Manchesteru Andymu Burnhamovi. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Burnham stane v pořadí již pátým ministerským předsedou Spojeného království během pouhých čtyř let.
Španělský premiér Pedro Sánchez čelí rostoucímu tlaku poté, co byl jeho bývalý ministr dopravy a klíčový politický spojenec José Luis Ábalos odsouzen k 24 rokům vězení. Nejvyšší soud ho uznal vinným z úplatkářství, zpronevěry, zneužití vlivu a členství v kriminální organizaci kvůli ovlivňování veřejných zakázek na ochranné masky a zdravotnický materiál během pandemie covidu. Spolu s ním byl k 19 letům odnětí svobody odsouzen také jeho bývalý poradce Koldo García. Podnikateli Victoru de Aldamovi soud naopak čtyřapůlletý trest a vysokou pokutu podmíněně odložil za spolupráci při vyšetřování, což ostře zkritizoval současný ministr dopravy Óscar Puente.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk vystoupil na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti s ostrým varováním na adresu Moskvy. Ruskému zástupci vzkázal, že Rusko nikdy nedokáže trvale udržet okupovaná ukrajinská území, a doporučil mu, aby ruské síly opustily Ukrajinu dříve, než bude pozdě. Melnyk zároveň upozornil, že trpělivost Kyjeva není nekonečná. Pokud bude OSN pokračovat v vyčkávacím přístupu, Ukrajina by mohla přehodnotit a upravit svou současnou nabídku na příměří, přestože je stále připravena jednat o spravedlivém míru v souladu s Chartou OSN.
Budoucnost cen ropy může zásadním způsobem záviset na Číně, která se aktivně nepodílí na současných vyjednáváních mezi Spojenými státy a Íránem. Jako druhý největší spotřebitel ropy na světě vynaložila Čína značné úsilí na zajištění dodávek poté, co válka v Íránu odřízla přístup k více než 11 milionům barelů ropy denně. Čína dokázala tlumit dopady vysokých cen doma i ve světě díky omezování dovozu, využívání rozsáhlých zásob a přechodu na čistší zdroje energie.
Spojené státy dočasně zmírnily ropné sankce vůči Íránu poté, co obě země v rámci prvního kola rozhovorů ve švýcarském letovisku Bürgenstock schválily plán na dosažení konečné dohody do 60 dnů. Americký viceprezident JD Vance následně prohlásil, že jednání s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o návratu jaderných inspektorů do Íránu by mohla začít velmi brzy. Íránské ministerstvo zahraničí však toto tvrzení vzápětí popřelo s tím, že Teherán v otázce jaderných inspekcí nepřijal žádné nové závazky.
Prezident Petr Pavel podle rozhodnutí Babišovy vlády nemá v červenci jet na summit NATO. To se nelíbí politikům z aktuálních opozičních stran. Pavla se zastal například i bývalý premiér Petr Fiala (ODS), který s hlavou státu vycházel o poznání lépe než Babiš.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
