Po mimořádném zasedání vlády vydal Downing Street prohlášení, že Spojené království v září uzná Palestinu, pokud Izrael nesplní několik podmínek: uzavře dlouhodobý udržitelný mír, umožní OSN obnovit humanitární pomoc, schválí příměří a zajistí, že nedojde k anexe Západního břehu.
Prohlášení také opakuje požadavek Spojeného království na to, aby Hamás propustil všechny zbývající izraelské rukojmí, přijal příměří, odzbrojil se a přestal se podílet na vládě v Gaze.
Toto rozhodnutí Spojeného království následuje po závazku francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který 24. července oznámil, že v září uzná palestinský stát. Pokud bude tento krok uskutečněn, Francie a Spojené království se stanou prvními členy G7 a členy Rady bezpečnosti OSN, kteří uznají stát Palestina.
Uznání státní suverenity není pouze symbolické. Montevidejská úmluva z roku 1933 stanoví několik kritérií, která musí entita splnit, než může být uznána jako suverénní stát: stálá populace, definované území, efektivní vláda a schopnost vést mezinárodní vztahy.
Tento proces zahrnuje ustanovení formálních diplomatických vztahů, otevření ambasád, výměnu velvyslanců a podepsání bilaterálních dohod. Uznání také dává uznanému státu přístup k určitým právům v mezinárodních organizacích. Pro Palestince by takové uznání posílilo jejich nárok na suverenitu a usnadnilo širší mezinárodní podporu.
Rozhodnutí Francie a Spojeného království je významné. Signalizuje odklon od západního konsensu, který byl dlouho formován USA a EU, že jakékoli uznání palestinské státnosti by mělo být odloženo až do finálních jednání o statusu. Tento krok také poukazuje na rostoucí frustraci v některých částech Evropy s pokračujícím násilím v Gaze a selháním mírových jednání za poslední dvě desetiletí.
Zůstávají ale nezodpovězené otázky: Co vlastně uznání skutečně znamená? Změní to podmínky na místě pro Palestince? Nebo jde spíše o symbolický krok? Na to odpověděli experti serveru The Conversation.
Francouzská a britská vláda zatím nenabídla žádné podrobnosti o tom, zda bude uznání doprovázeno konkrétními kroky. Nebylo zmíněno, že by byly uvaleny sankce na Izrael, ani že by byl zastaven vývoz zbraní, nebo že by došlo k navýšení humanitární pomoci či podpoře palestinských vládních institucí. Francie a Spojené království zůstávají klíčovými vojenskými a ekonomickými partnery Izraele, a nezdá se, že by tuto vztahovou dynamiku změnily.
Toto není první případ, kdy západní země symbolicky podpořily palestinskou státnost. Švédsko uznalo palestinský stát již v roce 2014, a bylo prvním západoevropským státem, který tak učinil. Následovalo Španělsko v roce 2024.
Avšak oba tyto kroky byly spíše symbolické a neměly výrazný dopad na politickou nebo humanitární situaci na místě. Rizikem je, že uznání bez akce se stane gestem, které mnoho nezmění.
Macronovo prohlášení vzbudilo také další pozornost díky jeho důrazu na "demilitarizovaný palestinský stát", který by žil vedle Izraele v míru a bezpečí. I když je takový jazyk běžný v diplomatickém diskurzu, také odráží hlubší napětí.
Palestinští představitelé dlouho tvrdí, že jejich právo na sebeurčení zahrnuje i právo bránit se proti okupaci. Výzvy k demilitarizaci jsou často vnímány kritiky jako posílení stávajícího statusu quo, kde jsou bezpečnostní obavy téměř výhradně zaměřeny na izraelské potřeby.
Bez skutečného politického procesu někteří analytici varují, že takové uznání by mohlo formalizovat stát pouze na papíře – fragmentovanou, nesuverenitu entitu bez kontroly nad svými hranicemi, zdroji nebo obranou. Bez záruk územní kontinuity, konce expanze izraelských osad a svobody pohybu může státnost zůstat abstraktním pojmem.
Pokud Spojené království a Francie chtějí jít nad rámec symboliky, mají několik možností. Mohly by pozastavit vývoz zbraní do Izraele nebo vyzvat k nezávislému mezinárodnímu vyšetřování možných válečných zločinů. Mohly by využít svůj vliv na světové scéně k prosazení větší odpovědnosti ohledně ilegálních osad a blokády Gazy. Mohly by také přímo podporovat palestinské instituce a zapojit se do palestinské občanské společnosti.
Bez těchto kroků bude uznání vnímáno spíše jako politické poselství než změna politiky. To, co je potřeba, je podle mnohých nejen uznání, ale i podpora spravedlnosti, práv a skutečné suverenity.
Závazek Francie a Spojeného království uznat Palestinu představuje změnu diplomatického tónu a odráží širší nespokojenost s aktuálním stavem na Blízkém východě. Vyvolal debatu doma i v zahraničí a vzbudil očekávání u těch, kteří doufají v silnější mezinárodní angažovanost v konfliktu.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.