Po mimořádném zasedání vlády vydal Downing Street prohlášení, že Spojené království v září uzná Palestinu, pokud Izrael nesplní několik podmínek: uzavře dlouhodobý udržitelný mír, umožní OSN obnovit humanitární pomoc, schválí příměří a zajistí, že nedojde k anexe Západního břehu.
Prohlášení také opakuje požadavek Spojeného království na to, aby Hamás propustil všechny zbývající izraelské rukojmí, přijal příměří, odzbrojil se a přestal se podílet na vládě v Gaze.
Toto rozhodnutí Spojeného království následuje po závazku francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který 24. července oznámil, že v září uzná palestinský stát. Pokud bude tento krok uskutečněn, Francie a Spojené království se stanou prvními členy G7 a členy Rady bezpečnosti OSN, kteří uznají stát Palestina.
Uznání státní suverenity není pouze symbolické. Montevidejská úmluva z roku 1933 stanoví několik kritérií, která musí entita splnit, než může být uznána jako suverénní stát: stálá populace, definované území, efektivní vláda a schopnost vést mezinárodní vztahy.
Tento proces zahrnuje ustanovení formálních diplomatických vztahů, otevření ambasád, výměnu velvyslanců a podepsání bilaterálních dohod. Uznání také dává uznanému státu přístup k určitým právům v mezinárodních organizacích. Pro Palestince by takové uznání posílilo jejich nárok na suverenitu a usnadnilo širší mezinárodní podporu.
Rozhodnutí Francie a Spojeného království je významné. Signalizuje odklon od západního konsensu, který byl dlouho formován USA a EU, že jakékoli uznání palestinské státnosti by mělo být odloženo až do finálních jednání o statusu. Tento krok také poukazuje na rostoucí frustraci v některých částech Evropy s pokračujícím násilím v Gaze a selháním mírových jednání za poslední dvě desetiletí.
Zůstávají ale nezodpovězené otázky: Co vlastně uznání skutečně znamená? Změní to podmínky na místě pro Palestince? Nebo jde spíše o symbolický krok? Na to odpověděli experti serveru The Conversation.
Francouzská a britská vláda zatím nenabídla žádné podrobnosti o tom, zda bude uznání doprovázeno konkrétními kroky. Nebylo zmíněno, že by byly uvaleny sankce na Izrael, ani že by byl zastaven vývoz zbraní, nebo že by došlo k navýšení humanitární pomoci či podpoře palestinských vládních institucí. Francie a Spojené království zůstávají klíčovými vojenskými a ekonomickými partnery Izraele, a nezdá se, že by tuto vztahovou dynamiku změnily.
Toto není první případ, kdy západní země symbolicky podpořily palestinskou státnost. Švédsko uznalo palestinský stát již v roce 2014, a bylo prvním západoevropským státem, který tak učinil. Následovalo Španělsko v roce 2024.
Avšak oba tyto kroky byly spíše symbolické a neměly výrazný dopad na politickou nebo humanitární situaci na místě. Rizikem je, že uznání bez akce se stane gestem, které mnoho nezmění.
Macronovo prohlášení vzbudilo také další pozornost díky jeho důrazu na "demilitarizovaný palestinský stát", který by žil vedle Izraele v míru a bezpečí. I když je takový jazyk běžný v diplomatickém diskurzu, také odráží hlubší napětí.
Palestinští představitelé dlouho tvrdí, že jejich právo na sebeurčení zahrnuje i právo bránit se proti okupaci. Výzvy k demilitarizaci jsou často vnímány kritiky jako posílení stávajícího statusu quo, kde jsou bezpečnostní obavy téměř výhradně zaměřeny na izraelské potřeby.
Bez skutečného politického procesu někteří analytici varují, že takové uznání by mohlo formalizovat stát pouze na papíře – fragmentovanou, nesuverenitu entitu bez kontroly nad svými hranicemi, zdroji nebo obranou. Bez záruk územní kontinuity, konce expanze izraelských osad a svobody pohybu může státnost zůstat abstraktním pojmem.
Pokud Spojené království a Francie chtějí jít nad rámec symboliky, mají několik možností. Mohly by pozastavit vývoz zbraní do Izraele nebo vyzvat k nezávislému mezinárodnímu vyšetřování možných válečných zločinů. Mohly by využít svůj vliv na světové scéně k prosazení větší odpovědnosti ohledně ilegálních osad a blokády Gazy. Mohly by také přímo podporovat palestinské instituce a zapojit se do palestinské občanské společnosti.
Bez těchto kroků bude uznání vnímáno spíše jako politické poselství než změna politiky. To, co je potřeba, je podle mnohých nejen uznání, ale i podpora spravedlnosti, práv a skutečné suverenity.
Závazek Francie a Spojeného království uznat Palestinu představuje změnu diplomatického tónu a odráží širší nespokojenost s aktuálním stavem na Blízkém východě. Vyvolal debatu doma i v zahraničí a vzbudil očekávání u těch, kteří doufají v silnější mezinárodní angažovanost v konfliktu.
Meteorologové nejsou překvapeni, protože to očekávali. Nejvyšší české hory se v posledních hodinách zbarvily doběla, protože je pokryl nový sníh. Na jednom z nejvyšších vrcholů u nás leží 15 centimetrů sněhu.
Premiér Andrej Babiš představil další možnou podobu financování České televize a Českého rozhlasu. Koncesionářské poplatky by podle něj mohly být dobrovolné, stát by však oběma institucím garantoval určitou částku. Peníze by přitom neměly pocházet přímo ze státního rozpočtu. Premiér současně hovoří o inspiraci skandinávským modelem. Z ekonomického hlediska však jeho návrh vyvolává zásadní otázku: pokud občané nebudou muset platit, a přesto má být financování garantované, odkud se chybějící miliardy vezmou?
Měl to být zpočátku nevinný mem. Pokud by však o něm francouzská fotbalová hvězda Kylian Mbappé nemluvila více. Když Mbappé dostal otázku, jaký internetový mem považuje za svůj nejvtipnější, poukázal na jeho spojení se zakladatelem čínské Komunistické strany Mao Ce-tungem. „Je na něm chlapík... myslím, že to byl čínský diktátor,“ řekl Mbappé, aniž by tušil, jakou reakci jeho slova vyvolají. Hned se totiž ozvala Čínská lidová republika, která Mbappého slova odsoudila. Hned tři čínští sponzoři pak s Mbappém okamžitě ukončili spolupráci. Francouz se za svá slova následně omluvil, stejně tak jako se za Mbappého omluvil Číně i klub Realu Madrid, za který francouzský fotbalista nastupuje.
K činům vyzval bývalý hokejový brankář Dominik Hašek, který je v posledních letech známý ostrou kritikou Ruska, české politiky. Podle Haška by mělo dojít k přijetí zákonů, které znemožní vystupování Rusů a propagaci ruské invaze na Ukrajinu v České republice. Legendární sportovec tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS).
Američané schválili prodej 500 raket Patriot ukrajinské armádě, pro kterou představují zásadní zbraň při obraně proti ruské agresi. O důležité transakci informovala britská stanice BBC. Problémem však je, že nikdo neví, kdy rakety na Ukrajinu dorazí.
Skotští policisté se nově zabývají okolnostmi pobytu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina na královském zámku Balmoral, kde byl finančník hostem bývalého prince Andrewa. Informoval o tom britský deník Guardian.
Nejočekávanější důchodovou změnou v příštím roce, která se dotkne opravdu každého, bude lednová změna výše penzí během pravidelné valorizace. Hodně lidí ale zajímají i záměry vlády ohledně výchovného. Co s ním bude?
Meteorologické modely už vidí až do příštího víkendu, který bude prvním ryze listopadovým. Podzim zkrátka pokročí do další fáze, což se projeví například na nočních teplotách. Budou totiž klesat pod nulu, vyplývá z předpovědi ČHMÚ.
Od 1. listopadu se nákupy na asijských tržištích znovu prodraží. K tříeurovému clu, které Evropská unie zavedla v červenci, přibude manipulační poplatek ve výši dvou eur. Zásilky s několika druhy levného zboží se tak prodraží až o stovky korun. Podle Celní správy v červenci a srpnu klesl objem zboží, které do Česka putuje ze zemí mimo EU, meziročně o dvě třetiny. Asijská tržiště ale část zboží přesouvají do evropských skladů, odkud ho mohou zákazníkům posílat rychleji.
Akcie francouzsko-italské společnosti EssilorLuxottica, která vyrábí například světoznámé brýle Ray-Ban, zakončily říjen nejlepším měsíčním výsledkem od svého vzniku v roce 2018. Přispěla k tomu i předvčerejší nabídka českého miliardáře Michala Strnada na převzetí holdingu Delfin, který je největším akcionářem společnosti. Zatímco část italských dědiců nabídku za zhruba 730 miliard korun odmítá jako ohrožení národního průmyslového dědictví, burzovní investoři ji přijali příznivě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) by se bez toho jistě obešel, ale na pondělním jednání vlády se musí připravit na nečekaného hosta. Pražský hrad předem oznámil, že se jednání zúčastní také prezident Petr Pavel.
Premiér Donald Tusk se rozhodl konat ve věci letitých sporů o obsazení polského ústavního soudu. Situace se vyhrotila v pátek večer, kdy k soudní budově museli dorazit policisté. Prezident Karol Nawrocki se zároveň narychlo vrátil ze zahraniční cesty. Informovala o tom britská stanice BBC.
