V rámci jedinečného technologického kroku právě odstartovala satelitní mise, která má za cíl sledovat téměř nepostřehnutelné změny na zemském povrchu. Tato nová mise, která by mohla podstatně pomoci při reagování na přírodní katastrofy, nese název NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar (NISAR). Jde o první společný satelitní projekt mezi NASA a Indickou organizací pro výzkum vesmíru (ISRO).
Satelit NISAR je vybaven dvěma různými typy syntetické apertury radaru, které byly navrženy ve spolupráci mezi NASA a ISRO. Tento radar využívá mikrovlny k detekci povrchu Země, podobně jako tradiční radar, ale díky pokročilému zpracování dat umožňuje velmi detailní zobrazení.
Satelit startoval ve středu z indického kosmodromu Satish Dhawan Space Centre na jihovýchodním pobřeží Indie. Vystartoval na palubě rakety GSLV-F16 od ISRO, přičemž start byl přenášen živě na platformách NASA+ a YouTube kanálu NASA.
Po úspěšném startu se NISAR dostal na orbitu, kde obíhá Zemi 14krát denně. Tímto způsobem bude schopen skenovat téměř celý povrch ledových a pevninských oblastí Země dvakrát každých 12 dní a detekovat změny na povrchu planety s přesností na zlomky palce.
Jedním z hlavních cílů satelitu je zlepšení schopnosti monitorovat přírodní katastrofy, jako jsou sesuvy půdy, zemětřesení, změny v ledovcích, permafrostu, lesích, mokřadech a zemědělských polích. Data, která budou sbírána a zveřejněna, se stanou cenným nástrojem pro přípravu na hrozící hurikány, sopečné erupce, povodně nebo lesní požáry.
"Na Zemi se většina povrchových změn děje neustále, ale jsou tak jemné, že je dnes téměř nelze detekovat. S NISAR budeme schopni monitorovat změny v těchto oblastech a lépe předvídat katastrofy, než k nim dojde," uvedla Nicky Fox, zástupkyně administrátora NASA pro vědecké mise.
Satelit NISAR je vybaven dvěma typy radarů, L-band a S-band, které měří různé velikosti objektů na Zemi. Kratší vlny S-band radaru dokážou zachytit malé objekty, jako jsou listy nebo povrchové nerovnosti, což je užitečné pro sledování zemědělských plodin. Naopak delší vlny L-band radaru umožňují proniknout hustými lesními porosty a studovat strukturu lesa, nebo dokonce identifikovat velké kameny a kmeny stromů.
Díky těmto radarům bude NISAR schopen "vidět" i v nepříznivých podmínkách, jako jsou mraky nebo déšť, a to jak ve dne, tak v noci. Pokračující sledování povrchu může pomoci vědcům předpovědět pohyb země před sopečnou erupcí, nebo analyzovat, jak by pohyb na zemském povrchu mohl ovlivnit infrastrukturu, například hráze nebo přehrady. Kromě toho by mohl satelit pomoci identifikovat oblasti, kde by mohlo dojít k zemětřesení.
Mise NISAR vznikla jako výsledek spolupráce mezi NASA a ISRO, která začala v roce 2007, kdy Národní akademie věd ve své desetileté zprávě doporučila zaměřit se na pozorování Země. Dvě agentury podepsaly dohodu o spolupráci 30. září 2014, čímž se spojily na vývoji této historické mise.
ISRO se postaralo o dodání S-band radaru, kalibraci přístrojů, zpracování dat a vývoj algoritmů pro vědecké účely. Také dodalo tělo satelitu, nosnou raketu a služby spojené s jeho startem. NASA naopak přispěla radarem s velkou anténou, komunikačním subsystémem a dalšími technologiemi.
Tento satelit je výsledkem vzorců dlouholeté spolupráce mezi NASA a ISRO, které spolupracovaly na několika projektech. V roce 2008 například NASA poskytla některé přístroje na palubě indické kosmické mise Chandrayaan-1, která byla zaměřena na zkoumání Měsíce.
Projekt je ukázkou silné spolupráce mezi USA a Indií, kde týmy pracovaly napříč 13 časovými pásmy a více než 9 000 kilometry vzdálenosti. Spolupráce byla intenzivní, zahrnovala nejen dlouhé cesty, ale i noční a ranní videokonference. Tým z NASA i ISRO se na projektu podílel více než deset let.
Indický ministr pro vědu a technologie Dr. Jitendra Singh uvedl, že mise NISAR je součástí vize premiéra Narenry Modího o tom, aby Indie hrála roli "Vishwa Bandhu", tedy globálního partnera, který přispívá k celosvětovému dobru. „NISAR není jen satelit, je to vědecké podání ruky Indie světu,“ řekl Singh.
Podle Karen St. Germain, ředitelky pro vědecké výzkumy na NASA, tento satelit sjednocuje dvě demokracie, které se spojily pro studium naší planety. „Spolupráce a sdílení informací mezi našimi agenturami je základ, na kterém budeme i nadále stavět,“ dodala.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.
Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.
Mezinárodní diplomatické úsilí o ukončení konfliktu na Blízkém východě nabírá na obrátkách. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera naznačil, že by k očekávaným rozhovorům mezi Spojenými státy a Íránem mohlo dojít již tento víkend v pákistánském Islámábádu. Ačkoliv Grossi neuvedl bližší podrobnosti, jeho slova potvrzují rostoucí roli Pákistánu jako klíčového prostředníka v této krizi.
Vojenská kampaň Spojených států a Izraele proti Íránu s sebou přináší nejen tragické lidské oběti, ale také nenahraditelné ztráty na světovém kulturním dědictví. Ničení historických památek, ke kterému v posledních týdnech dochází, se však ukazuje být nejen morálním selháním, ale především hrubou strategickou chybou, která může zcela podkopat deklarované cíle celého konfliktu.
Pojmy jako „ekologická úzkost“ nebo „klimatická úzkost“ se staly běžnou součástí našeho slovníku, když popisujeme pocity mladých lidí tváří v tvář environmentální krizi. Nový akademický přehled publikovaný vědkyněmi z Imperial College London však ukazuje, že realita prožívání mladé generace ve věku 10 až 29 let je mnohem barvitější a složitější, než tyto dvě populární nálepky naznačují.
Probíhající konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se stal nečekaným studijním materiálem pro stratégy na druhém konci světa. James Holmes z americké Naval War College analyzoval čtyři zásadní lekce, které by si z tohoto střetu měl odnést Tchaj-wan pro svou vlastní obranu před případnou agresí z pevninské Číny. V této myšlenkové simulaci přitom Tchaj-wan přejímá roli bránícího se Íránu, zatímco Čína hraje roli útočících USA.
Britská těžařská lobby, která v minulosti viděla v Donaldu Trumpovi svého hlavního spojence, od amerického prezidenta v posledních dnech dává ruce pryč. Ačkoliv Trump dlouhodobě tlačí na britskou vládu, aby masivně podpořila těžbu v Severním moři, průmysloví lídři dospěli k názoru, že spoléhat se na Spojené státy je v současné situaci příliš riskantní. Hlavním důvodem je nestabilita vyvolaná válkou mezi USA a Íránem a nevyzpytatelné obraty v energetické politice Bílého domu.
Americká a izraelská média informují o tom, že Spojené státy podnikly zásadní kroky k ukončení ozbrojeného konfliktu s Íránem. Washington údajně předložil Teheránu komplexní plán obsahující patnáct bodů, přičemž roli zprostředkovatele v tomto procesu sehrává Pákistán. Přestože Bílý dům existenci tohoto dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, v médiích se již objevily podrobnosti o jeho obsahu.
Na světových trzích vládne v posledních hodinách opatrný optimismus smíšený s vysokou mírou nejistoty. Hlavním hybatelem dění je patnáctibodový mírový plán, který americký prezident Donald Trump zaslal do Teheránu. Tato diplomatická aktivita vyvolala naději na ukončení téměř měsíc trvajícího válečného konfliktu, což se okamžitě projevilo na cenách klíčových komodit, zejména ropy.
Osobní výpovědi přeživších, které shromáždila stanice BBC, vnášejí nové světlo do mrazivého světa sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina. Joanna Harrison, která o svém zneužívání dlouhá léta mlčela, se rozhodla promluvit až poté, co americká vláda neúmyslně zveřejnila její jméno v milionech odtajněných spisů. Pro Harrison je sdílení jejího příběhu způsobem, jak se po letech dušení znovu nadechnout a čelit studu, který ji dříve paralyzoval.