V rámci jedinečného technologického kroku právě odstartovala satelitní mise, která má za cíl sledovat téměř nepostřehnutelné změny na zemském povrchu. Tato nová mise, která by mohla podstatně pomoci při reagování na přírodní katastrofy, nese název NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar (NISAR). Jde o první společný satelitní projekt mezi NASA a Indickou organizací pro výzkum vesmíru (ISRO).
Satelit NISAR je vybaven dvěma různými typy syntetické apertury radaru, které byly navrženy ve spolupráci mezi NASA a ISRO. Tento radar využívá mikrovlny k detekci povrchu Země, podobně jako tradiční radar, ale díky pokročilému zpracování dat umožňuje velmi detailní zobrazení.
Satelit startoval ve středu z indického kosmodromu Satish Dhawan Space Centre na jihovýchodním pobřeží Indie. Vystartoval na palubě rakety GSLV-F16 od ISRO, přičemž start byl přenášen živě na platformách NASA+ a YouTube kanálu NASA.
Po úspěšném startu se NISAR dostal na orbitu, kde obíhá Zemi 14krát denně. Tímto způsobem bude schopen skenovat téměř celý povrch ledových a pevninských oblastí Země dvakrát každých 12 dní a detekovat změny na povrchu planety s přesností na zlomky palce.
Jedním z hlavních cílů satelitu je zlepšení schopnosti monitorovat přírodní katastrofy, jako jsou sesuvy půdy, zemětřesení, změny v ledovcích, permafrostu, lesích, mokřadech a zemědělských polích. Data, která budou sbírána a zveřejněna, se stanou cenným nástrojem pro přípravu na hrozící hurikány, sopečné erupce, povodně nebo lesní požáry.
"Na Zemi se většina povrchových změn děje neustále, ale jsou tak jemné, že je dnes téměř nelze detekovat. S NISAR budeme schopni monitorovat změny v těchto oblastech a lépe předvídat katastrofy, než k nim dojde," uvedla Nicky Fox, zástupkyně administrátora NASA pro vědecké mise.
Satelit NISAR je vybaven dvěma typy radarů, L-band a S-band, které měří různé velikosti objektů na Zemi. Kratší vlny S-band radaru dokážou zachytit malé objekty, jako jsou listy nebo povrchové nerovnosti, což je užitečné pro sledování zemědělských plodin. Naopak delší vlny L-band radaru umožňují proniknout hustými lesními porosty a studovat strukturu lesa, nebo dokonce identifikovat velké kameny a kmeny stromů.
Díky těmto radarům bude NISAR schopen "vidět" i v nepříznivých podmínkách, jako jsou mraky nebo déšť, a to jak ve dne, tak v noci. Pokračující sledování povrchu může pomoci vědcům předpovědět pohyb země před sopečnou erupcí, nebo analyzovat, jak by pohyb na zemském povrchu mohl ovlivnit infrastrukturu, například hráze nebo přehrady. Kromě toho by mohl satelit pomoci identifikovat oblasti, kde by mohlo dojít k zemětřesení.
Mise NISAR vznikla jako výsledek spolupráce mezi NASA a ISRO, která začala v roce 2007, kdy Národní akademie věd ve své desetileté zprávě doporučila zaměřit se na pozorování Země. Dvě agentury podepsaly dohodu o spolupráci 30. září 2014, čímž se spojily na vývoji této historické mise.
ISRO se postaralo o dodání S-band radaru, kalibraci přístrojů, zpracování dat a vývoj algoritmů pro vědecké účely. Také dodalo tělo satelitu, nosnou raketu a služby spojené s jeho startem. NASA naopak přispěla radarem s velkou anténou, komunikačním subsystémem a dalšími technologiemi.
Tento satelit je výsledkem vzorců dlouholeté spolupráce mezi NASA a ISRO, které spolupracovaly na několika projektech. V roce 2008 například NASA poskytla některé přístroje na palubě indické kosmické mise Chandrayaan-1, která byla zaměřena na zkoumání Měsíce.
Projekt je ukázkou silné spolupráce mezi USA a Indií, kde týmy pracovaly napříč 13 časovými pásmy a více než 9 000 kilometry vzdálenosti. Spolupráce byla intenzivní, zahrnovala nejen dlouhé cesty, ale i noční a ranní videokonference. Tým z NASA i ISRO se na projektu podílel více než deset let.
Indický ministr pro vědu a technologie Dr. Jitendra Singh uvedl, že mise NISAR je součástí vize premiéra Narenry Modího o tom, aby Indie hrála roli "Vishwa Bandhu", tedy globálního partnera, který přispívá k celosvětovému dobru. „NISAR není jen satelit, je to vědecké podání ruky Indie světu,“ řekl Singh.
Podle Karen St. Germain, ředitelky pro vědecké výzkumy na NASA, tento satelit sjednocuje dvě demokracie, které se spojily pro studium naší planety. „Spolupráce a sdílení informací mezi našimi agenturami je základ, na kterém budeme i nadále stavět,“ dodala.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.
Čínský superpočítač LineShine ze Šen-čenu se stal nově nejvýkonnějším strojem na světě, když v žebříčku Top500 sesadil z první pozice americký El Capitan. Čína se tak na vrchol tohoto hodnocení, které bývá vnímáno jako ukazatel technologické vyspělosti zemí, vrátila poprvé od roku 2017. Zařízení debutovalo s výkonem 2,198 exaflops, což představuje více než dvě kvintiliony výpočtů za sekundu.
Americký Senát schválil rezoluci, která vyzývá prezidenta Donalda Trumpa k ukončení vojenských akcí vůči Íránu, pokud k nim nezíská souhlas zákonodárců. Pro toto opatření se vyslovilo 50 senátorů, zatímco 48 jimi bylo proti. Podobný krok již dříve v tomto měsíci učinila také Sněmovna reprezentantů. Celý dokument má však převážně symbolický význam, protože jako souběžná rezoluce neputuje k prezidentskému podpisu a nemá sílu zákona. Tento krok přichází v době, kdy se nepopulární konflikt blíží ke svému pátému měsíci trvání.
Mezinárodní námořní organizace (IMO) spadající pod OSN se chystá evakuovat více než 11 000 námořníků, kteří kvůli válečnému konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem uvízli v Perském zálivu. Generální tajemník organizace Arsenio Dominguez oznámil, že tato rozsáhlá operace se uskuteční ve spolupráci s Íránem, Ománem, Spojenými státy a dalšími pobřežními státy i zástupci lodního průmyslu.
Maďarsko zbrzdilo klíčový procedurální krok nezbytný pro pokrok v přístupových rozhovorech Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Podle unijních diplomatů Budapešť zablokovala odeslání dopisu Evropské radě a Evropské komisi, který měl vyjadřovat společné stanovisko všech 27 členských států k otevření zbývajících vyjednávacích kapitol. Maďarsko bylo jedinou zemí, která se proti tomuto kroku vyžadujícímu jednomyslný souhlas postavila. Celá záležitost bude znovu předmětem jednání v příštím týdnu.
Britové v tomto týdnu neřeší jen konec premiéra Keira Starmera ve funkci, ale i historickou událost, která nastane v následujících dnech. Král Karel III. se totiž rozhodl udělat něco, co zatím žádný panovník neudělal.
Počasí i dnes přinutilo meteorology k vydání nového varování, které je navíc platné až do odvolání. Experti aktuálně varují nejen před vysokými teplotami, ale také kvůli hrozbě vzniku požárů na jižní Moravě.
Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.