V rámci jedinečného technologického kroku právě odstartovala satelitní mise, která má za cíl sledovat téměř nepostřehnutelné změny na zemském povrchu. Tato nová mise, která by mohla podstatně pomoci při reagování na přírodní katastrofy, nese název NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar (NISAR). Jde o první společný satelitní projekt mezi NASA a Indickou organizací pro výzkum vesmíru (ISRO).
Satelit NISAR je vybaven dvěma různými typy syntetické apertury radaru, které byly navrženy ve spolupráci mezi NASA a ISRO. Tento radar využívá mikrovlny k detekci povrchu Země, podobně jako tradiční radar, ale díky pokročilému zpracování dat umožňuje velmi detailní zobrazení.
Satelit startoval ve středu z indického kosmodromu Satish Dhawan Space Centre na jihovýchodním pobřeží Indie. Vystartoval na palubě rakety GSLV-F16 od ISRO, přičemž start byl přenášen živě na platformách NASA+ a YouTube kanálu NASA.
Po úspěšném startu se NISAR dostal na orbitu, kde obíhá Zemi 14krát denně. Tímto způsobem bude schopen skenovat téměř celý povrch ledových a pevninských oblastí Země dvakrát každých 12 dní a detekovat změny na povrchu planety s přesností na zlomky palce.
Jedním z hlavních cílů satelitu je zlepšení schopnosti monitorovat přírodní katastrofy, jako jsou sesuvy půdy, zemětřesení, změny v ledovcích, permafrostu, lesích, mokřadech a zemědělských polích. Data, která budou sbírána a zveřejněna, se stanou cenným nástrojem pro přípravu na hrozící hurikány, sopečné erupce, povodně nebo lesní požáry.
"Na Zemi se většina povrchových změn děje neustále, ale jsou tak jemné, že je dnes téměř nelze detekovat. S NISAR budeme schopni monitorovat změny v těchto oblastech a lépe předvídat katastrofy, než k nim dojde," uvedla Nicky Fox, zástupkyně administrátora NASA pro vědecké mise.
Satelit NISAR je vybaven dvěma typy radarů, L-band a S-band, které měří různé velikosti objektů na Zemi. Kratší vlny S-band radaru dokážou zachytit malé objekty, jako jsou listy nebo povrchové nerovnosti, což je užitečné pro sledování zemědělských plodin. Naopak delší vlny L-band radaru umožňují proniknout hustými lesními porosty a studovat strukturu lesa, nebo dokonce identifikovat velké kameny a kmeny stromů.
Díky těmto radarům bude NISAR schopen "vidět" i v nepříznivých podmínkách, jako jsou mraky nebo déšť, a to jak ve dne, tak v noci. Pokračující sledování povrchu může pomoci vědcům předpovědět pohyb země před sopečnou erupcí, nebo analyzovat, jak by pohyb na zemském povrchu mohl ovlivnit infrastrukturu, například hráze nebo přehrady. Kromě toho by mohl satelit pomoci identifikovat oblasti, kde by mohlo dojít k zemětřesení.
Mise NISAR vznikla jako výsledek spolupráce mezi NASA a ISRO, která začala v roce 2007, kdy Národní akademie věd ve své desetileté zprávě doporučila zaměřit se na pozorování Země. Dvě agentury podepsaly dohodu o spolupráci 30. září 2014, čímž se spojily na vývoji této historické mise.
ISRO se postaralo o dodání S-band radaru, kalibraci přístrojů, zpracování dat a vývoj algoritmů pro vědecké účely. Také dodalo tělo satelitu, nosnou raketu a služby spojené s jeho startem. NASA naopak přispěla radarem s velkou anténou, komunikačním subsystémem a dalšími technologiemi.
Tento satelit je výsledkem vzorců dlouholeté spolupráce mezi NASA a ISRO, které spolupracovaly na několika projektech. V roce 2008 například NASA poskytla některé přístroje na palubě indické kosmické mise Chandrayaan-1, která byla zaměřena na zkoumání Měsíce.
Projekt je ukázkou silné spolupráce mezi USA a Indií, kde týmy pracovaly napříč 13 časovými pásmy a více než 9 000 kilometry vzdálenosti. Spolupráce byla intenzivní, zahrnovala nejen dlouhé cesty, ale i noční a ranní videokonference. Tým z NASA i ISRO se na projektu podílel více než deset let.
Indický ministr pro vědu a technologie Dr. Jitendra Singh uvedl, že mise NISAR je součástí vize premiéra Narenry Modího o tom, aby Indie hrála roli "Vishwa Bandhu", tedy globálního partnera, který přispívá k celosvětovému dobru. „NISAR není jen satelit, je to vědecké podání ruky Indie světu,“ řekl Singh.
Podle Karen St. Germain, ředitelky pro vědecké výzkumy na NASA, tento satelit sjednocuje dvě demokracie, které se spojily pro studium naší planety. „Spolupráce a sdílení informací mezi našimi agenturami je základ, na kterém budeme i nadále stavět,“ dodala.
Víkendové počasí bude na listopad více než příznivé. Meteorologové dnes potvrdili, že na řadě míst bude slunečno. Zároveň by během volných dnů neměla spadnout ani kapka. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) poprvé okomentoval současnou vládní krizi způsobenou odchodem jednoho z poslanců, takže koalice přišla o parlamentní většinu. Fico prakticky vyloučil konání předčasných voleb.
Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP.
V íránském Teheránu a dalších městech zavládla po prohře Republikánské strany v amerických kongresových volbách rozporuplná atmosféra plná nejistoty a obav. Zatímco oficiální vládní místa a prorežimní davy výsledek hlasování oslavovaly a pálily transparenty s vyobrazením amerických představitelů, běžní obyvatelé čelí hluboké beznaději. Nedávné politické změny ve Spojených státech tak v zemi vyvolaly vlnu otázek ohledně budoucího směřování zahraniční i domácí politiky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev dosud obdržel pouze část přislíbené pomoci a že ze dříve dohodnutých amerických balíčků nebylo vyplaceno šestnáct miliard dolarů. V rozhovoru pro ukrajinskou televizi TSN zdůraznil, že jeho země musí nadále usilovat o zajištění těchto chybějících prostředků a vyjednat novou obrannou podporu ze strany Spojených států.
Rusko a Spojené státy hodlají využít nadcházející konferenci OSN v Ženevě k zablokování snah o sjednání právně závazných pravidel pro regulaci autonomních zbraní. Plány na vyplnění mezery v globálním řízení vojenských systémů založených na umělé inteligenci se tak ocitly ve vážném ohrožení. Rozhodující moment nastane během sedmé přezkumné konference o určitých konvenčních zbraních, která proběhne v polovině listopadu za účasti 128 států.
Společnost Tesla plánuje v příštím roce ukončit výrobu svých elektrických vozů Cybertruck v texaské továrně, jak oznámil ředitel automobilky Elon Musk. Tento krok má uvolnit potřebné výrobní kapacity pro rozvoj autonomních vozidel typu Cybercab. Model s nezaměnitelným hranatým designem přitáhl od svého uvedení na trh řadu skalních příznivců, avšak potýkal se také s prodejními problémy.
Evropská komise vyplatila Ukrajině 4,36 miliardy eur. Finanční prostředky určené na podporu státního rozpočtu a nákup vojenského vybavení dorazily do Kyjeva ve čtvrtek. Tato pomoc má zemi pomoci s financováním veřejných služeb v době, kdy se připravuje na svou již pátou válečnou zimu.
Americká první dáma Melania Trumpová obdržela během čtvrtečního ceremoniálu v Bílém domě ukrajinský Řád kněžny Olgy první třídy. Toto významné státní vyznamenání jí udělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za její humanitární úsilí a pomoc civilistům i dětem zasaženým konfliktem. Slavnostní událost doprovodila oslava úspěšného humanitárního příměří v ruskem okupovaném městě Oleshky.
Přední republikánští politici a potenciální kandidáti na prezidenta pro rok 2028 otevřeně zkritizovali klíčové pilíře politiky Donalda Trumpa po neúspěchu v nedávných kongresových volbách. Viceprezident JD Vance, floridský guvernér Ron DeSantis a texaský senátor Ted Cruz se shodli, že za masivní porážkou republikánské strany stojí především válka v Íránu a rostoucí životní náklady. Demokratičtí kandidáti díky této nespokojenosti ovládli obě komory Kongresu a většinu guvernérských křesel napříč Spojenými státy.
Globální akciové trhy zaznamenaly hluboký propad v důsledku obav investorů, že politické změny po amerických kongresových volbách ohrozí dosavadní investiční boom v oblasti umělé inteligence. Výprodeje nejprve zasáhly Wall Street, kde byly z tržní hodnoty smazány biliony dolarů, a v následujících hodinách se rychle rozšířily na asijské i evropské burzy. Investoři hromadně opouštějí rizikové technologické tituly a uchylují se k bezpečnějším aktivům, jako jsou státní dluhopisy.
Papež Lev XIV. zahájil náročnou dvanáctidenní cestu do Latinské Ameriky pouhé tři týdny po operaci rakoviny plic. Tato apoštolská cesta zahrnuje návštěvu Uruguaye, Argentiny a Peru. Vatikánští představitelé ujistili, že hlava katolické církve je v dobré kondici a že s harmonogramem výpravy souhlasila bez jakýchkoliv změn.