V rámci jedinečného technologického kroku právě odstartovala satelitní mise, která má za cíl sledovat téměř nepostřehnutelné změny na zemském povrchu. Tato nová mise, která by mohla podstatně pomoci při reagování na přírodní katastrofy, nese název NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar (NISAR). Jde o první společný satelitní projekt mezi NASA a Indickou organizací pro výzkum vesmíru (ISRO).
Satelit NISAR je vybaven dvěma různými typy syntetické apertury radaru, které byly navrženy ve spolupráci mezi NASA a ISRO. Tento radar využívá mikrovlny k detekci povrchu Země, podobně jako tradiční radar, ale díky pokročilému zpracování dat umožňuje velmi detailní zobrazení.
Satelit startoval ve středu z indického kosmodromu Satish Dhawan Space Centre na jihovýchodním pobřeží Indie. Vystartoval na palubě rakety GSLV-F16 od ISRO, přičemž start byl přenášen živě na platformách NASA+ a YouTube kanálu NASA.
Po úspěšném startu se NISAR dostal na orbitu, kde obíhá Zemi 14krát denně. Tímto způsobem bude schopen skenovat téměř celý povrch ledových a pevninských oblastí Země dvakrát každých 12 dní a detekovat změny na povrchu planety s přesností na zlomky palce.
Jedním z hlavních cílů satelitu je zlepšení schopnosti monitorovat přírodní katastrofy, jako jsou sesuvy půdy, zemětřesení, změny v ledovcích, permafrostu, lesích, mokřadech a zemědělských polích. Data, která budou sbírána a zveřejněna, se stanou cenným nástrojem pro přípravu na hrozící hurikány, sopečné erupce, povodně nebo lesní požáry.
"Na Zemi se většina povrchových změn děje neustále, ale jsou tak jemné, že je dnes téměř nelze detekovat. S NISAR budeme schopni monitorovat změny v těchto oblastech a lépe předvídat katastrofy, než k nim dojde," uvedla Nicky Fox, zástupkyně administrátora NASA pro vědecké mise.
Satelit NISAR je vybaven dvěma typy radarů, L-band a S-band, které měří různé velikosti objektů na Zemi. Kratší vlny S-band radaru dokážou zachytit malé objekty, jako jsou listy nebo povrchové nerovnosti, což je užitečné pro sledování zemědělských plodin. Naopak delší vlny L-band radaru umožňují proniknout hustými lesními porosty a studovat strukturu lesa, nebo dokonce identifikovat velké kameny a kmeny stromů.
Díky těmto radarům bude NISAR schopen "vidět" i v nepříznivých podmínkách, jako jsou mraky nebo déšť, a to jak ve dne, tak v noci. Pokračující sledování povrchu může pomoci vědcům předpovědět pohyb země před sopečnou erupcí, nebo analyzovat, jak by pohyb na zemském povrchu mohl ovlivnit infrastrukturu, například hráze nebo přehrady. Kromě toho by mohl satelit pomoci identifikovat oblasti, kde by mohlo dojít k zemětřesení.
Mise NISAR vznikla jako výsledek spolupráce mezi NASA a ISRO, která začala v roce 2007, kdy Národní akademie věd ve své desetileté zprávě doporučila zaměřit se na pozorování Země. Dvě agentury podepsaly dohodu o spolupráci 30. září 2014, čímž se spojily na vývoji této historické mise.
ISRO se postaralo o dodání S-band radaru, kalibraci přístrojů, zpracování dat a vývoj algoritmů pro vědecké účely. Také dodalo tělo satelitu, nosnou raketu a služby spojené s jeho startem. NASA naopak přispěla radarem s velkou anténou, komunikačním subsystémem a dalšími technologiemi.
Tento satelit je výsledkem vzorců dlouholeté spolupráce mezi NASA a ISRO, které spolupracovaly na několika projektech. V roce 2008 například NASA poskytla některé přístroje na palubě indické kosmické mise Chandrayaan-1, která byla zaměřena na zkoumání Měsíce.
Projekt je ukázkou silné spolupráce mezi USA a Indií, kde týmy pracovaly napříč 13 časovými pásmy a více než 9 000 kilometry vzdálenosti. Spolupráce byla intenzivní, zahrnovala nejen dlouhé cesty, ale i noční a ranní videokonference. Tým z NASA i ISRO se na projektu podílel více než deset let.
Indický ministr pro vědu a technologie Dr. Jitendra Singh uvedl, že mise NISAR je součástí vize premiéra Narenry Modího o tom, aby Indie hrála roli "Vishwa Bandhu", tedy globálního partnera, který přispívá k celosvětovému dobru. „NISAR není jen satelit, je to vědecké podání ruky Indie světu,“ řekl Singh.
Podle Karen St. Germain, ředitelky pro vědecké výzkumy na NASA, tento satelit sjednocuje dvě demokracie, které se spojily pro studium naší planety. „Spolupráce a sdílení informací mezi našimi agenturami je základ, na kterém budeme i nadále stavět,“ dodala.
Na další setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem podle Moskvy není v tuto chvíli nutné spěchat. Putin a Trump se měli v minulém týdnu sejít v Budapešti, ale na srpnové rozhovory na Aljašce se zatím
Princ Andrew přijde i o poslední čestnou armádní hodnost. Britské ministerstvo obrany na tom pracuje podle pokynů krále Karla III., prozradil ministr John Healey. Labouristický politik uvedl, že se řídí přáním panovníka a staršího bratra zdiskreditovaného Andrewa.
Írán hodlá obnovit zničená jaderná zařízení, řekl prezident Masúd Pezeškján v neděli státním médiím. Nová zařízení mají demonstrovat ještě větší sílu. Pezeškján přesto tvrdí, že Teherán nechce mít jaderné zbraně. Na jeho slova upozornil web Times of Israel.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se nyní opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš v nedělním videu potvrdil, že zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí podepíší koaliční smlouvu. Babiš zároveň reagoval na kritiku toho, že koaliční smlouvu budou podepisovat všichni poslanci trojice uskupení. Vyjádřil se i k odeslání programového prohlášení do datové schránky Pražského hradu.
Od čtvrtka vyšetřují kriminalisté vraždu ve věznici v Plzni, kde měl jeden z vězňů připravit o život jiného odsouzeného. Podle nejnovějších informací ho uškrtil a k činu se přiznal. Pobyt za mřížemi si tak nejspíš výrazně prodlouží.
Lenka Filipová se v letošním roce už na pódia nevrátí, vyplývá z nejnovějších vyjádření její dcery a jejích spolupracovníků. Listopadové a prosincové koncerty se odkládají, nové termíny budou zveřejněny.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.