V rámci jedinečného technologického kroku právě odstartovala satelitní mise, která má za cíl sledovat téměř nepostřehnutelné změny na zemském povrchu. Tato nová mise, která by mohla podstatně pomoci při reagování na přírodní katastrofy, nese název NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar (NISAR). Jde o první společný satelitní projekt mezi NASA a Indickou organizací pro výzkum vesmíru (ISRO).
Satelit NISAR je vybaven dvěma různými typy syntetické apertury radaru, které byly navrženy ve spolupráci mezi NASA a ISRO. Tento radar využívá mikrovlny k detekci povrchu Země, podobně jako tradiční radar, ale díky pokročilému zpracování dat umožňuje velmi detailní zobrazení.
Satelit startoval ve středu z indického kosmodromu Satish Dhawan Space Centre na jihovýchodním pobřeží Indie. Vystartoval na palubě rakety GSLV-F16 od ISRO, přičemž start byl přenášen živě na platformách NASA+ a YouTube kanálu NASA.
Po úspěšném startu se NISAR dostal na orbitu, kde obíhá Zemi 14krát denně. Tímto způsobem bude schopen skenovat téměř celý povrch ledových a pevninských oblastí Země dvakrát každých 12 dní a detekovat změny na povrchu planety s přesností na zlomky palce.
Jedním z hlavních cílů satelitu je zlepšení schopnosti monitorovat přírodní katastrofy, jako jsou sesuvy půdy, zemětřesení, změny v ledovcích, permafrostu, lesích, mokřadech a zemědělských polích. Data, která budou sbírána a zveřejněna, se stanou cenným nástrojem pro přípravu na hrozící hurikány, sopečné erupce, povodně nebo lesní požáry.
"Na Zemi se většina povrchových změn děje neustále, ale jsou tak jemné, že je dnes téměř nelze detekovat. S NISAR budeme schopni monitorovat změny v těchto oblastech a lépe předvídat katastrofy, než k nim dojde," uvedla Nicky Fox, zástupkyně administrátora NASA pro vědecké mise.
Satelit NISAR je vybaven dvěma typy radarů, L-band a S-band, které měří různé velikosti objektů na Zemi. Kratší vlny S-band radaru dokážou zachytit malé objekty, jako jsou listy nebo povrchové nerovnosti, což je užitečné pro sledování zemědělských plodin. Naopak delší vlny L-band radaru umožňují proniknout hustými lesními porosty a studovat strukturu lesa, nebo dokonce identifikovat velké kameny a kmeny stromů.
Díky těmto radarům bude NISAR schopen "vidět" i v nepříznivých podmínkách, jako jsou mraky nebo déšť, a to jak ve dne, tak v noci. Pokračující sledování povrchu může pomoci vědcům předpovědět pohyb země před sopečnou erupcí, nebo analyzovat, jak by pohyb na zemském povrchu mohl ovlivnit infrastrukturu, například hráze nebo přehrady. Kromě toho by mohl satelit pomoci identifikovat oblasti, kde by mohlo dojít k zemětřesení.
Mise NISAR vznikla jako výsledek spolupráce mezi NASA a ISRO, která začala v roce 2007, kdy Národní akademie věd ve své desetileté zprávě doporučila zaměřit se na pozorování Země. Dvě agentury podepsaly dohodu o spolupráci 30. září 2014, čímž se spojily na vývoji této historické mise.
ISRO se postaralo o dodání S-band radaru, kalibraci přístrojů, zpracování dat a vývoj algoritmů pro vědecké účely. Také dodalo tělo satelitu, nosnou raketu a služby spojené s jeho startem. NASA naopak přispěla radarem s velkou anténou, komunikačním subsystémem a dalšími technologiemi.
Tento satelit je výsledkem vzorců dlouholeté spolupráce mezi NASA a ISRO, které spolupracovaly na několika projektech. V roce 2008 například NASA poskytla některé přístroje na palubě indické kosmické mise Chandrayaan-1, která byla zaměřena na zkoumání Měsíce.
Projekt je ukázkou silné spolupráce mezi USA a Indií, kde týmy pracovaly napříč 13 časovými pásmy a více než 9 000 kilometry vzdálenosti. Spolupráce byla intenzivní, zahrnovala nejen dlouhé cesty, ale i noční a ranní videokonference. Tým z NASA i ISRO se na projektu podílel více než deset let.
Indický ministr pro vědu a technologie Dr. Jitendra Singh uvedl, že mise NISAR je součástí vize premiéra Narenry Modího o tom, aby Indie hrála roli "Vishwa Bandhu", tedy globálního partnera, který přispívá k celosvětovému dobru. „NISAR není jen satelit, je to vědecké podání ruky Indie světu,“ řekl Singh.
Podle Karen St. Germain, ředitelky pro vědecké výzkumy na NASA, tento satelit sjednocuje dvě demokracie, které se spojily pro studium naší planety. „Spolupráce a sdílení informací mezi našimi agenturami je základ, na kterém budeme i nadále stavět,“ dodala.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.