Dominic Cummings, bývalý poradce expremiéra Borise Johnsona a jeden z hlavních architektů Brexitu, má dnes jiné starosti a stav EU už ho trápit nemusí. Přesto v pondělí přerušil své neustálé komentáře o imigraci, cenzuře a selháních politických elit, aby upozornil na katastrofální obchodní dohodu, kterou Evropská unie uzavřela s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
„Díky Brexitu jsme mimo tuto ponižující katastrofu pro EU a mnoho dalších, které přijdou,“ napsal Cummings na X, přičemž svůj příspěvek začal dvěma klaunovskými emotikony. Na muže, který je známý svými ostrými slovy a neúnavnou touhou zkritizovat své bývalé kolegy, byla jeho radost poměrně mírná. Možná cítil, že není potřeba to přehánět, vzhledem k tomu, jak špatně byl dohodnutý obchod přijat přímo v EU.
Dohoda, které EU dosáhla s Trumpem na jeho golfovém hřišti v Turnberry ve Skotsku v neděli, nebyla podle webu Politico označena za vítězství ani prezidentkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která ji vyjednávala. Jediné, co mohla říct, bylo, že „vytváří jistotu v nejistých časech“.
Pro Evropany bylo frustrující, že čísla ukázala, že EU, která má základní clo 15 % na své vývozy do USA, dosáhla horšího výsledku než post-Brexitová Británie, která vyjednala nižší clo ve výši 10 % na zboží prodávané na americký trh. K tomu všemu (a bez cel na americké importy) se Brusel zavázal, že evropské země utratí stovky miliard eur za americké energetické a obranné dodávky.
Francouzský premiér François Bayrou označil dohodu za „temný den“ a litoval kapitulace Komise. Komentátoři si stěžovali, že EU nebojovala dostatečně tvrdě a měla by reagovat na Trumpovy hrozby cla, aby ukázala sílu, kterou by mohl respektovat.
Ale Friedrich Merz, německý kancléř, zvítězil se svými výzvami na rychlé uzavření dohody, odmítajíc riskovat svou ekonomiku závislou na průmyslu v transatlantické obchodní válce. „Prosím, pojďme najít řešení rychle,“ řekl Merz v Bruselu před měsícem. Pro Merze „staré vyjednávací motto Brexiteerů — 'žádná dohoda je lepší než špatná dohoda'“ očividně neplatilo.
Zatímco právní detaily Trumpových dohod ještě nejsou dořešeny, pro některé v EU byla britská „zjevně lepší“ dohoda tím, co je nejvíce pálilo. „Zdá se, že máme horší podmínky než Británie,“ řekl Brando Benifei, italský poslanec Evropského parlamentu, který předsedá delegaci pro vztahy s USA. „To není dobrý začátek.“
Otázka, kterou si úředníci EU nechtějí položit, je, zda je Trumpův transatlantický obchodní tlak tím okamžikem, kdy Brexit konečně vyplatil. V Londýně byla vláda Keira Starmera diplomatická, ale veřejně jasně uvedla, že svoboda Velké Británie jednat mimo obchodní sféru EU byla při vyjednávání s Trumpem velkou výhodou.
Evropští diplomaté však soukromě tvrdí, že není žádný ekonom, který by prohlásil, že trochu lepší dohoda na clech s Trumpem může vyvážit dlouhodobé škody, které Brexit způsobil britské ekonomice.
Podle nezávislých prognóz britské vlády, konkrétně Úřadu pro odpovědnost rozpočtu, opuštění EU sníží dlouhodobou produktivitu o 4 %, přičemž exporty i importy budou o 15 % nižší než kdyby Velká Británie zůstala uvnitř bloku.
Před několika měsíci se přitom EU posmívala rámcové dohodě, kterou britský premiér vyjednal. „O tento typ dohody nemáme zájem; chceme smysluplné rozhovory s USA,“ uvedl tehdy jeden diplomat a označil britskou dohodu za „papír, který nemá prakticky žádný dopad.“
Jiní šli dál a vyloučili dohodu, jakou Londýn přijal. „Pokud bude dohodou, kterou EU dostane, to, co dostala Británie, USA mohou očekávat odvetné kroky,“ řekl před dvěma měsíci švédský ministr obchodu Benjamin Dousa.
Hovořilo se o tom, že rozhovory s USA šly tak špatně, že i francouzský prezident Emmanuel Macron přiznal na summitu minulý měsíc, že by přijal britský model s 10 % clem, pokud by to bylo nejlepší, co Trump nabídne. I když Macron by raději počkal na lepší podmínky, veřejně alespoň neočekával horší dohodu než britskou.
Pokud jde o německého Merze, tvrdil, že „víc prostě nebylo dosažitelné“. Avšak pohled přes Lamanšský průliv naznačuje, že to není nutně pravda.
Jak se Starmerovi podařilo dosáhnout lepších podmínek než EU, a to i přesto, že zastupoval mnohem menšího (a teoreticky méně mocného) obchodního partnera? Rozhodl se hned na začátku, že chce rozhovory s Trumpem urychlit, a díky rychlému startu rozhovorů se mu podařilo dosáhnout lepších podmínek s USA. To není úplně chyba Evropy: Měsíce Trump váhal, než zvedl telefon von der Leyenové.
„Je docela jasné, že Trump nemá rád EU,“ říká Anand Menon, profesor evropských politických věd na King’s College v Londýně. „(Ale) má slabost pro Británii a očividně pro Keira Starmera.“
Týdny po vstupu v platnost dohody o příměří v Pásmu Gazy není válka u konce pro stovky bojovníků Hamásu, kteří zůstávají uvězněni v tunelech pod troskami jihu Gazy, v oblasti obsazené izraelskými silami. Tito izolovaní radikálové, rozdělení do nezávislých buněk, představují citlivý diplomatický problém pro Izrael i mezinárodní mediátory, přičemž hrozí kolapsem měsíc trvající dohody.
Maďarský premiér Viktor Orbán zahájil několik týdnů trvající „protiválečnou roadshow“. Před parlamentními volbami plánovanými na duben příštího roku tak proměňuje kritiku evropské podpory Ukrajině v ústřední téma své předvolební kampaně. Předseda pravicové strany Fidesz zahájil sérii shromáždění, během nichž by měl do konce roku navštívit pět měst, sobotním setkáním v severozápadním Győru.
Nedávno odhalená tajná raketová instalace v Severní Koreji naznačuje, že Pchjongjang nemá vůbec v úmyslu zapojit se do upřímných jednání o kontrole zbrojení. Nově objevená základna jaderných raket se nachází v blízkosti čínských hranic a její existenci potvrdila zpráva think tanku Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se sídlem ve Washingtonu, D.C.
Island se rozhodl pro neobvyklý krok a potenciální kolaps klíčového systému oceánských proudů označil za hrozbu pro národní bezpečnost. Pro zemi, jejíž relativně mírné klima je zásadně formováno sítí proudů Atlantiku, které transportují teplo na sever, se jedná o existenciální hrozbu. Bez tohoto proudění by byl Island podstatně chladnější a bouřlivější.
Ruský server Vzglyad zveřejnil nový „Žebříček nepřátelských vlád“, který má podle Kremlu odrážet tvrdost jednotlivých kabinetů vůči Rusku. Na vrcholu stojí Velká Británie, zatímco Česko spolu se Spojenými státy obsadilo nepříliš čestné čtvrté místo. Moskva tak nepřímo naznačuje, že dřívější razance západních států slábne. Pro Česko jde o varování. Menší „nepřátelství“ v očích Kremlu neznamená úspěch, ale riziko, že povolujeme vlastní obranný a zahraničně-politický postoj.
Skupina více než 500 předních ekonomů a vědců navrhuje koordinovanou globální akci k řešení problému nerovnosti, který se stal stejně naléhavým jako boj proti změně klimatu. Mezi signatáři otevřeného dopisu jsou taková jména jako bývalá ministryně financí a předsedkyně Federálního rezervního systému Janet Yellen, francouzský ekonom Thomas Piketty a nositel Nobelovy ceny Daren Acemoglu.
V sobotu proběhlo v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě poslední rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, emeritním pražským arcibiskupem, který zemřel 4. listopadu ve věku 82 let. Zádušní mše, která začala v 11 hodin, byla sloužena pod vedením současného pražského arcibiskupa Jana Graubnera. Celý obřad vedl papežský nuncius Jude Thaddeus Okolo a do liturgie se aktivně zapojili i přátelé a blízcí zesnulého.
Na konci roku 2023 vyvolala fentanylová zdravotní krize ve Spojených státech velký poplach. Situace se však může ještě zhoršit s příchodem další skupiny syntetických opioidů, známých jako nitazeny. Tato droga sice není úplnou novinkou, neboť chemik Alexander Šulgin varoval před potenciálním zneužitím benzimidazolových sloučenin již v 70. letech, ale jeho slova se ukázala jako prorocká až o půl století později. Nitazeny, syntetické opioidy s benzimidazolovým jádrem, se staly jednou z nejnebezpečnějších tříd nových psychoaktivních látek. Způsobují tak rostoucí počet otrav a úmrtí.
Tisíce diplomatů, aktivistů, novinářů a lobbistů se shromažďují v tropickém horku Belému, u ústí Amazonky, na klimatické rozhovory COP30. Poté, co Brazílie získala pořadatelství před třemi lety, byly naděje vysoké. Očekávalo se, že amazonský summit, konaný v zemi, která hostila první globální klimatický summit Země, by mohl představovat zlomový bod v boji proti klimatické krizi.
Ukrajina se bez otálení snaží napravit škody způsobené masivním korupčním skandálem odhaleným tento týden. Přední představitelé spěchají s ujištěním západních partnerů poté, co údajná aféra se sto milionů dolarů v energetickém sektoru, která se dotýká současných i bývalých vysokých úředníků a některých blízkých spolupracovníků prezidenta Volodymyra Zelenského, znepokojila spojence.
Čína vydala varování pro své občany před cestováním do Japonska, čímž stupňuje svou odezvu na nedávné výroky japonské premiérky týkající se ostrova Tchaj-wan. Tento krok představuje dosud nejzásadnější reakci Pekingu na komentáře Sanae Takaichi. Ačkoliv se může jednat o převážně symbolické gesto, ukazuje to na ochotu Pekingu využívat svou ekonomickou sílu k prosazování geopolitických zájmů, což je již známý scénář.
Americká vláda zahájila intenzivní operace zaměřené na rodiče a opatrovníky, kteří zaplatili za to, aby se jejich děti dostaly přes jižní hranici USA. Zatčení Diany Patricie Santillany Galeano v chicagské školce, kam uprchla po silniční kontrole, poskytlo exkluzivní náhled do této nové vlny imigračních zásahů Trumpovy administrativy. K zatčení došlo jen několik týdnů poté, co přes hranici přešli její dospívající synové, kteří byli umístěni do útulku pod správou ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (HHS).