Dominic Cummings, bývalý poradce expremiéra Borise Johnsona a jeden z hlavních architektů Brexitu, má dnes jiné starosti a stav EU už ho trápit nemusí. Přesto v pondělí přerušil své neustálé komentáře o imigraci, cenzuře a selháních politických elit, aby upozornil na katastrofální obchodní dohodu, kterou Evropská unie uzavřela s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
„Díky Brexitu jsme mimo tuto ponižující katastrofu pro EU a mnoho dalších, které přijdou,“ napsal Cummings na X, přičemž svůj příspěvek začal dvěma klaunovskými emotikony. Na muže, který je známý svými ostrými slovy a neúnavnou touhou zkritizovat své bývalé kolegy, byla jeho radost poměrně mírná. Možná cítil, že není potřeba to přehánět, vzhledem k tomu, jak špatně byl dohodnutý obchod přijat přímo v EU.
Dohoda, které EU dosáhla s Trumpem na jeho golfovém hřišti v Turnberry ve Skotsku v neděli, nebyla podle webu Politico označena za vítězství ani prezidentkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která ji vyjednávala. Jediné, co mohla říct, bylo, že „vytváří jistotu v nejistých časech“.
Pro Evropany bylo frustrující, že čísla ukázala, že EU, která má základní clo 15 % na své vývozy do USA, dosáhla horšího výsledku než post-Brexitová Británie, která vyjednala nižší clo ve výši 10 % na zboží prodávané na americký trh. K tomu všemu (a bez cel na americké importy) se Brusel zavázal, že evropské země utratí stovky miliard eur za americké energetické a obranné dodávky.
Francouzský premiér François Bayrou označil dohodu za „temný den“ a litoval kapitulace Komise. Komentátoři si stěžovali, že EU nebojovala dostatečně tvrdě a měla by reagovat na Trumpovy hrozby cla, aby ukázala sílu, kterou by mohl respektovat.
Ale Friedrich Merz, německý kancléř, zvítězil se svými výzvami na rychlé uzavření dohody, odmítajíc riskovat svou ekonomiku závislou na průmyslu v transatlantické obchodní válce. „Prosím, pojďme najít řešení rychle,“ řekl Merz v Bruselu před měsícem. Pro Merze „staré vyjednávací motto Brexiteerů — 'žádná dohoda je lepší než špatná dohoda'“ očividně neplatilo.
Zatímco právní detaily Trumpových dohod ještě nejsou dořešeny, pro některé v EU byla britská „zjevně lepší“ dohoda tím, co je nejvíce pálilo. „Zdá se, že máme horší podmínky než Británie,“ řekl Brando Benifei, italský poslanec Evropského parlamentu, který předsedá delegaci pro vztahy s USA. „To není dobrý začátek.“
Otázka, kterou si úředníci EU nechtějí položit, je, zda je Trumpův transatlantický obchodní tlak tím okamžikem, kdy Brexit konečně vyplatil. V Londýně byla vláda Keira Starmera diplomatická, ale veřejně jasně uvedla, že svoboda Velké Británie jednat mimo obchodní sféru EU byla při vyjednávání s Trumpem velkou výhodou.
Evropští diplomaté však soukromě tvrdí, že není žádný ekonom, který by prohlásil, že trochu lepší dohoda na clech s Trumpem může vyvážit dlouhodobé škody, které Brexit způsobil britské ekonomice.
Podle nezávislých prognóz britské vlády, konkrétně Úřadu pro odpovědnost rozpočtu, opuštění EU sníží dlouhodobou produktivitu o 4 %, přičemž exporty i importy budou o 15 % nižší než kdyby Velká Británie zůstala uvnitř bloku.
Před několika měsíci se přitom EU posmívala rámcové dohodě, kterou britský premiér vyjednal. „O tento typ dohody nemáme zájem; chceme smysluplné rozhovory s USA,“ uvedl tehdy jeden diplomat a označil britskou dohodu za „papír, který nemá prakticky žádný dopad.“
Jiní šli dál a vyloučili dohodu, jakou Londýn přijal. „Pokud bude dohodou, kterou EU dostane, to, co dostala Británie, USA mohou očekávat odvetné kroky,“ řekl před dvěma měsíci švédský ministr obchodu Benjamin Dousa.
Hovořilo se o tom, že rozhovory s USA šly tak špatně, že i francouzský prezident Emmanuel Macron přiznal na summitu minulý měsíc, že by přijal britský model s 10 % clem, pokud by to bylo nejlepší, co Trump nabídne. I když Macron by raději počkal na lepší podmínky, veřejně alespoň neočekával horší dohodu než britskou.
Pokud jde o německého Merze, tvrdil, že „víc prostě nebylo dosažitelné“. Avšak pohled přes Lamanšský průliv naznačuje, že to není nutně pravda.
Jak se Starmerovi podařilo dosáhnout lepších podmínek než EU, a to i přesto, že zastupoval mnohem menšího (a teoreticky méně mocného) obchodního partnera? Rozhodl se hned na začátku, že chce rozhovory s Trumpem urychlit, a díky rychlému startu rozhovorů se mu podařilo dosáhnout lepších podmínek s USA. To není úplně chyba Evropy: Měsíce Trump váhal, než zvedl telefon von der Leyenové.
„Je docela jasné, že Trump nemá rád EU,“ říká Anand Menon, profesor evropských politických věd na King’s College v Londýně. „(Ale) má slabost pro Británii a očividně pro Keira Starmera.“
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup už si snad ani nemohou přijít na jména. Justiční válka bývalých partnerů má už brzy pokračovat dalším sporem, potvrdila dcera herečky Veroniky Žilkové. Přiznala také strach o dceru.
Češi mají pocit, že děti přestávají číst. Podle průzkumu STEM/MARK si zhruba čtyři z pěti respondentů myslí, že dnešní děti čtou méně než děti před deseti lety. Za hlavního viníka považují digitální technologie a online zábavu. Nejde přitom jen o kulturní nebo výchovné téma. Ve skutečnosti může jít i o problém ekonomický.
Kyjevský soud ve čtvrtek poslal Andrije Jermaka, bývalého blízkého spolupracovníka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, do vazby. Strávit by v ní měl minimálně dva měsíce. Jermak je podezřelý z korupce a praní špinavých peněz. O rozhodnutí soudu informovala stanice France24.
I v Česku mohou filmoví fajnšmekři navštívit promítání nového hollywoodského filmu o Michaelu Jacksonovi. Snímek do kin dorazil v roce, kdy dojde na výročí jediného Jacksonova koncertu u nás. Jak na to vzpomínají pamětníci?
Ustupuje Íránu? I tak se dají vysvětlovat nejnovější slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který už zjevně netrvá na úplném konci íránského jaderného programu. Trump se nechal slyšet, že by stačilo jeho pozastavení na dobu 20 let. Upozornila na to BBC.
Víkendové počasí se nám tentokrát vůbec nemusí líbit. Meteorologové už v pátek vydali výstrahu před vydatným deštěm na východě republiky. Za 48 hodin může spadnout až 70 milimetrů srážek, vyplývá z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Pokud dojde na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, výsledkem jeho státní návštěvy Číny bude snížení deficitu USA v obchodu s Čínou o zhruba 14 miliard dolarů. To odpovídá nějakým pěti procentům loňského deficitu 280 miliard. Žádný průlom ve vzájemném obchodním vztahu dvou největších ekonomik světa se tedy nekoná.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.