Dominic Cummings, bývalý poradce expremiéra Borise Johnsona a jeden z hlavních architektů Brexitu, má dnes jiné starosti a stav EU už ho trápit nemusí. Přesto v pondělí přerušil své neustálé komentáře o imigraci, cenzuře a selháních politických elit, aby upozornil na katastrofální obchodní dohodu, kterou Evropská unie uzavřela s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
„Díky Brexitu jsme mimo tuto ponižující katastrofu pro EU a mnoho dalších, které přijdou,“ napsal Cummings na X, přičemž svůj příspěvek začal dvěma klaunovskými emotikony. Na muže, který je známý svými ostrými slovy a neúnavnou touhou zkritizovat své bývalé kolegy, byla jeho radost poměrně mírná. Možná cítil, že není potřeba to přehánět, vzhledem k tomu, jak špatně byl dohodnutý obchod přijat přímo v EU.
Dohoda, které EU dosáhla s Trumpem na jeho golfovém hřišti v Turnberry ve Skotsku v neděli, nebyla podle webu Politico označena za vítězství ani prezidentkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která ji vyjednávala. Jediné, co mohla říct, bylo, že „vytváří jistotu v nejistých časech“.
Pro Evropany bylo frustrující, že čísla ukázala, že EU, která má základní clo 15 % na své vývozy do USA, dosáhla horšího výsledku než post-Brexitová Británie, která vyjednala nižší clo ve výši 10 % na zboží prodávané na americký trh. K tomu všemu (a bez cel na americké importy) se Brusel zavázal, že evropské země utratí stovky miliard eur za americké energetické a obranné dodávky.
Francouzský premiér François Bayrou označil dohodu za „temný den“ a litoval kapitulace Komise. Komentátoři si stěžovali, že EU nebojovala dostatečně tvrdě a měla by reagovat na Trumpovy hrozby cla, aby ukázala sílu, kterou by mohl respektovat.
Ale Friedrich Merz, německý kancléř, zvítězil se svými výzvami na rychlé uzavření dohody, odmítajíc riskovat svou ekonomiku závislou na průmyslu v transatlantické obchodní válce. „Prosím, pojďme najít řešení rychle,“ řekl Merz v Bruselu před měsícem. Pro Merze „staré vyjednávací motto Brexiteerů — 'žádná dohoda je lepší než špatná dohoda'“ očividně neplatilo.
Zatímco právní detaily Trumpových dohod ještě nejsou dořešeny, pro některé v EU byla britská „zjevně lepší“ dohoda tím, co je nejvíce pálilo. „Zdá se, že máme horší podmínky než Británie,“ řekl Brando Benifei, italský poslanec Evropského parlamentu, který předsedá delegaci pro vztahy s USA. „To není dobrý začátek.“
Otázka, kterou si úředníci EU nechtějí položit, je, zda je Trumpův transatlantický obchodní tlak tím okamžikem, kdy Brexit konečně vyplatil. V Londýně byla vláda Keira Starmera diplomatická, ale veřejně jasně uvedla, že svoboda Velké Británie jednat mimo obchodní sféru EU byla při vyjednávání s Trumpem velkou výhodou.
Evropští diplomaté však soukromě tvrdí, že není žádný ekonom, který by prohlásil, že trochu lepší dohoda na clech s Trumpem může vyvážit dlouhodobé škody, které Brexit způsobil britské ekonomice.
Podle nezávislých prognóz britské vlády, konkrétně Úřadu pro odpovědnost rozpočtu, opuštění EU sníží dlouhodobou produktivitu o 4 %, přičemž exporty i importy budou o 15 % nižší než kdyby Velká Británie zůstala uvnitř bloku.
Před několika měsíci se přitom EU posmívala rámcové dohodě, kterou britský premiér vyjednal. „O tento typ dohody nemáme zájem; chceme smysluplné rozhovory s USA,“ uvedl tehdy jeden diplomat a označil britskou dohodu za „papír, který nemá prakticky žádný dopad.“
Jiní šli dál a vyloučili dohodu, jakou Londýn přijal. „Pokud bude dohodou, kterou EU dostane, to, co dostala Británie, USA mohou očekávat odvetné kroky,“ řekl před dvěma měsíci švédský ministr obchodu Benjamin Dousa.
Hovořilo se o tom, že rozhovory s USA šly tak špatně, že i francouzský prezident Emmanuel Macron přiznal na summitu minulý měsíc, že by přijal britský model s 10 % clem, pokud by to bylo nejlepší, co Trump nabídne. I když Macron by raději počkal na lepší podmínky, veřejně alespoň neočekával horší dohodu než britskou.
Pokud jde o německého Merze, tvrdil, že „víc prostě nebylo dosažitelné“. Avšak pohled přes Lamanšský průliv naznačuje, že to není nutně pravda.
Jak se Starmerovi podařilo dosáhnout lepších podmínek než EU, a to i přesto, že zastupoval mnohem menšího (a teoreticky méně mocného) obchodního partnera? Rozhodl se hned na začátku, že chce rozhovory s Trumpem urychlit, a díky rychlému startu rozhovorů se mu podařilo dosáhnout lepších podmínek s USA. To není úplně chyba Evropy: Měsíce Trump váhal, než zvedl telefon von der Leyenové.
„Je docela jasné, že Trump nemá rád EU,“ říká Anand Menon, profesor evropských politických věd na King’s College v Londýně. „(Ale) má slabost pro Británii a očividně pro Keira Starmera.“
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
Spojené státy vysílají do katarského Dauhá vysoké představitele s cílem zahájit mírové rozhovory, ačkoli Írán jakákoli plánovaná jednání s americkou stranou popírá. USA budou reprezentovat ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff.
Ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie v poslední době vyřadily z provozu 20 až 40 procent jejich kapacity, což v Rusku vyvolává vážný nedostatek pohonných hmot a nutí obyvatele prchat z okupovaného Krymu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil přesvědčení, že Andy Burnham, který by se měl stát příštím britským premiérem, dodrží dlouhodobé závazky země v oblasti obranných výdajů. Rutte během své návštěvy Londýna uvedl, že zbrojení může posílit hospodářský růst.
