Dominic Cummings, bývalý poradce expremiéra Borise Johnsona a jeden z hlavních architektů Brexitu, má dnes jiné starosti a stav EU už ho trápit nemusí. Přesto v pondělí přerušil své neustálé komentáře o imigraci, cenzuře a selháních politických elit, aby upozornil na katastrofální obchodní dohodu, kterou Evropská unie uzavřela s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
„Díky Brexitu jsme mimo tuto ponižující katastrofu pro EU a mnoho dalších, které přijdou,“ napsal Cummings na X, přičemž svůj příspěvek začal dvěma klaunovskými emotikony. Na muže, který je známý svými ostrými slovy a neúnavnou touhou zkritizovat své bývalé kolegy, byla jeho radost poměrně mírná. Možná cítil, že není potřeba to přehánět, vzhledem k tomu, jak špatně byl dohodnutý obchod přijat přímo v EU.
Dohoda, které EU dosáhla s Trumpem na jeho golfovém hřišti v Turnberry ve Skotsku v neděli, nebyla podle webu Politico označena za vítězství ani prezidentkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která ji vyjednávala. Jediné, co mohla říct, bylo, že „vytváří jistotu v nejistých časech“.
Pro Evropany bylo frustrující, že čísla ukázala, že EU, která má základní clo 15 % na své vývozy do USA, dosáhla horšího výsledku než post-Brexitová Británie, která vyjednala nižší clo ve výši 10 % na zboží prodávané na americký trh. K tomu všemu (a bez cel na americké importy) se Brusel zavázal, že evropské země utratí stovky miliard eur za americké energetické a obranné dodávky.
Francouzský premiér François Bayrou označil dohodu za „temný den“ a litoval kapitulace Komise. Komentátoři si stěžovali, že EU nebojovala dostatečně tvrdě a měla by reagovat na Trumpovy hrozby cla, aby ukázala sílu, kterou by mohl respektovat.
Ale Friedrich Merz, německý kancléř, zvítězil se svými výzvami na rychlé uzavření dohody, odmítajíc riskovat svou ekonomiku závislou na průmyslu v transatlantické obchodní válce. „Prosím, pojďme najít řešení rychle,“ řekl Merz v Bruselu před měsícem. Pro Merze „staré vyjednávací motto Brexiteerů — 'žádná dohoda je lepší než špatná dohoda'“ očividně neplatilo.
Zatímco právní detaily Trumpových dohod ještě nejsou dořešeny, pro některé v EU byla britská „zjevně lepší“ dohoda tím, co je nejvíce pálilo. „Zdá se, že máme horší podmínky než Británie,“ řekl Brando Benifei, italský poslanec Evropského parlamentu, který předsedá delegaci pro vztahy s USA. „To není dobrý začátek.“
Otázka, kterou si úředníci EU nechtějí položit, je, zda je Trumpův transatlantický obchodní tlak tím okamžikem, kdy Brexit konečně vyplatil. V Londýně byla vláda Keira Starmera diplomatická, ale veřejně jasně uvedla, že svoboda Velké Británie jednat mimo obchodní sféru EU byla při vyjednávání s Trumpem velkou výhodou.
Evropští diplomaté však soukromě tvrdí, že není žádný ekonom, který by prohlásil, že trochu lepší dohoda na clech s Trumpem může vyvážit dlouhodobé škody, které Brexit způsobil britské ekonomice.
Podle nezávislých prognóz britské vlády, konkrétně Úřadu pro odpovědnost rozpočtu, opuštění EU sníží dlouhodobou produktivitu o 4 %, přičemž exporty i importy budou o 15 % nižší než kdyby Velká Británie zůstala uvnitř bloku.
Před několika měsíci se přitom EU posmívala rámcové dohodě, kterou britský premiér vyjednal. „O tento typ dohody nemáme zájem; chceme smysluplné rozhovory s USA,“ uvedl tehdy jeden diplomat a označil britskou dohodu za „papír, který nemá prakticky žádný dopad.“
Jiní šli dál a vyloučili dohodu, jakou Londýn přijal. „Pokud bude dohodou, kterou EU dostane, to, co dostala Británie, USA mohou očekávat odvetné kroky,“ řekl před dvěma měsíci švédský ministr obchodu Benjamin Dousa.
Hovořilo se o tom, že rozhovory s USA šly tak špatně, že i francouzský prezident Emmanuel Macron přiznal na summitu minulý měsíc, že by přijal britský model s 10 % clem, pokud by to bylo nejlepší, co Trump nabídne. I když Macron by raději počkal na lepší podmínky, veřejně alespoň neočekával horší dohodu než britskou.
Pokud jde o německého Merze, tvrdil, že „víc prostě nebylo dosažitelné“. Avšak pohled přes Lamanšský průliv naznačuje, že to není nutně pravda.
Jak se Starmerovi podařilo dosáhnout lepších podmínek než EU, a to i přesto, že zastupoval mnohem menšího (a teoreticky méně mocného) obchodního partnera? Rozhodl se hned na začátku, že chce rozhovory s Trumpem urychlit, a díky rychlému startu rozhovorů se mu podařilo dosáhnout lepších podmínek s USA. To není úplně chyba Evropy: Měsíce Trump váhal, než zvedl telefon von der Leyenové.
„Je docela jasné, že Trump nemá rád EU,“ říká Anand Menon, profesor evropských politických věd na King’s College v Londýně. „(Ale) má slabost pro Británii a očividně pro Keira Starmera.“
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.