Pokroky v oblasti umělé inteligence (AI) podle nedávného výzkumu výrazně zvyšují hrozbu, že se biologické zbraně stanou dostupnými širšímu okruhu lidí, což by mohlo pětinásobně zvýšit pravděpodobnost globální katastrofy. Odborníci upozorňují, že současné generace AI, jako jsou modely vyvinuté firmami OpenAI a Anthropic, mohou poskytovat velmi přesné rady v oblasti virologie – dokonce i laikům, kteří by mohli zkoušet vytvořit smrtící virus.
Seth Donoughe, výzkumník z neziskové organizace SecureBio a spoluautor studie, upozorňuje, že dosud byla hlavní překážkou při vývoji biologických zbraní složitost procesu a potřeba odborných znalostí. "Díky AI je nyní možné tuto bariéru překonat," říká pro magazín Time Donoughe.
Nástroje umělé inteligence dnes poskytují doporučení na úrovni zkušených virologů, což znamená, že vytvoření nebezpečného patogenu je nyní v možnostech mnohem širšího okruhu lidí.
Studie, která probíhala od prosince 2024 do února 2025, zahrnovala 46 odborníků na biologickou bezpečnost a 22 "superpředpovídačů" – jednotlivců s mimořádně přesnými předpověďmi budoucnosti. Průměrná pravděpodobnost, že pandemii způsobí člověk, byla odhadnuta na 0,3 % ročně.
Výzkumníci se však rozhodli položit další otázku: Jak se změní riziko, pokud AI dosáhne úrovně odborného týmu schopného řešit složité virologické problémy? Odpověď byla šokující: pravděpodobnost pandemie vzrostla na 1,5 %, což představuje pětinásobný nárůst. Tento výsledek, podle Donougheho testů, již dnes odpovídá skutečným schopnostem AI. Modely jako ChatGPT a Claude dokážou v některých virologických úkolech konkurovat i odborníkům s PhD titulem.
Tato zjištění potvrzují obavy, které v posledních měsících vyjádřily samotné technologické společnosti. OpenAI i Anthropic otevřeně připustily, že jejich systémy by mohly být zneužity k vývoji biologických zbraní, a proto implementovaly nová bezpečnostní opatření.
I přes znepokojivé výsledky si však odborníci uvědomují limity své metodiky. Předpovědi tak vzácných událostí, jakou je pandemie, jsou nesmírně obtížné. Mnozí odborníci podcenili rychlost pokroku v oblasti AI a původně předpokládali, že systémy schopné překonat virologické experty se objeví až po roce 2030. Tento odhad se však ukázal jako mylný.
Josh Rosenberg, výkonný ředitel Forecasting Research Institute, tvrdí, že studie poukazuje na skutečně rostoucí problém. "Schopnosti současné AI mohou opravdu zvýšit riziko pandemie způsobené člověkem," varuje. Dodává však, že situace není bezvýchodná a existují způsoby, jak tato rizika zmírnit.
Studie navrhuje dvě klíčové oblasti, na které by se měla zaměřit regulace. První z nich zahrnuje technologická omezení samotných modelů AI – například zlepšení filtrů, které by zabránily odpovídání na nebezpečné dotazy, a omezování přístupu k modelům s otevřenými váhami.
Druhá oblast se týká regulace syntézy DNA. V současnosti je možné objednat si biologický materiál na základě genetické sekvence bez ověření, zda se nejedná o nebezpečný kód. Autoři studie navrhují zavedení povinné kontroly sekvencí a systém "poznej svého zákazníka" pro laboratorní firmy.
Odborníci věří, že kombinací těchto opatření by bylo možné snížit riziko pandemie podporované AI z 1,5 % na 0,4 %, což by se blížilo původnímu odhadu.
Rosenberg závěrem upozorňuje, že tento nový typ rizika si zaslouží naši pozornost, ale není důvod k panice. "Máme k dispozici konkrétní politická řešení. Klíčem je je co nejdříve implementovat," uzavírá.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.