Pokroky v oblasti umělé inteligence (AI) podle nedávného výzkumu výrazně zvyšují hrozbu, že se biologické zbraně stanou dostupnými širšímu okruhu lidí, což by mohlo pětinásobně zvýšit pravděpodobnost globální katastrofy. Odborníci upozorňují, že současné generace AI, jako jsou modely vyvinuté firmami OpenAI a Anthropic, mohou poskytovat velmi přesné rady v oblasti virologie – dokonce i laikům, kteří by mohli zkoušet vytvořit smrtící virus.
Seth Donoughe, výzkumník z neziskové organizace SecureBio a spoluautor studie, upozorňuje, že dosud byla hlavní překážkou při vývoji biologických zbraní složitost procesu a potřeba odborných znalostí. "Díky AI je nyní možné tuto bariéru překonat," říká pro magazín Time Donoughe.
Nástroje umělé inteligence dnes poskytují doporučení na úrovni zkušených virologů, což znamená, že vytvoření nebezpečného patogenu je nyní v možnostech mnohem širšího okruhu lidí.
Studie, která probíhala od prosince 2024 do února 2025, zahrnovala 46 odborníků na biologickou bezpečnost a 22 "superpředpovídačů" – jednotlivců s mimořádně přesnými předpověďmi budoucnosti. Průměrná pravděpodobnost, že pandemii způsobí člověk, byla odhadnuta na 0,3 % ročně.
Výzkumníci se však rozhodli položit další otázku: Jak se změní riziko, pokud AI dosáhne úrovně odborného týmu schopného řešit složité virologické problémy? Odpověď byla šokující: pravděpodobnost pandemie vzrostla na 1,5 %, což představuje pětinásobný nárůst. Tento výsledek, podle Donougheho testů, již dnes odpovídá skutečným schopnostem AI. Modely jako ChatGPT a Claude dokážou v některých virologických úkolech konkurovat i odborníkům s PhD titulem.
Tato zjištění potvrzují obavy, které v posledních měsících vyjádřily samotné technologické společnosti. OpenAI i Anthropic otevřeně připustily, že jejich systémy by mohly být zneužity k vývoji biologických zbraní, a proto implementovaly nová bezpečnostní opatření.
I přes znepokojivé výsledky si však odborníci uvědomují limity své metodiky. Předpovědi tak vzácných událostí, jakou je pandemie, jsou nesmírně obtížné. Mnozí odborníci podcenili rychlost pokroku v oblasti AI a původně předpokládali, že systémy schopné překonat virologické experty se objeví až po roce 2030. Tento odhad se však ukázal jako mylný.
Josh Rosenberg, výkonný ředitel Forecasting Research Institute, tvrdí, že studie poukazuje na skutečně rostoucí problém. "Schopnosti současné AI mohou opravdu zvýšit riziko pandemie způsobené člověkem," varuje. Dodává však, že situace není bezvýchodná a existují způsoby, jak tato rizika zmírnit.
Studie navrhuje dvě klíčové oblasti, na které by se měla zaměřit regulace. První z nich zahrnuje technologická omezení samotných modelů AI – například zlepšení filtrů, které by zabránily odpovídání na nebezpečné dotazy, a omezování přístupu k modelům s otevřenými váhami.
Druhá oblast se týká regulace syntézy DNA. V současnosti je možné objednat si biologický materiál na základě genetické sekvence bez ověření, zda se nejedná o nebezpečný kód. Autoři studie navrhují zavedení povinné kontroly sekvencí a systém "poznej svého zákazníka" pro laboratorní firmy.
Odborníci věří, že kombinací těchto opatření by bylo možné snížit riziko pandemie podporované AI z 1,5 % na 0,4 %, což by se blížilo původnímu odhadu.
Rosenberg závěrem upozorňuje, že tento nový typ rizika si zaslouží naši pozornost, ale není důvod k panice. "Máme k dispozici konkrétní politická řešení. Klíčem je je co nejdříve implementovat," uzavírá.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.