Pokroky v oblasti umělé inteligence (AI) podle nedávného výzkumu výrazně zvyšují hrozbu, že se biologické zbraně stanou dostupnými širšímu okruhu lidí, což by mohlo pětinásobně zvýšit pravděpodobnost globální katastrofy. Odborníci upozorňují, že současné generace AI, jako jsou modely vyvinuté firmami OpenAI a Anthropic, mohou poskytovat velmi přesné rady v oblasti virologie – dokonce i laikům, kteří by mohli zkoušet vytvořit smrtící virus.
Seth Donoughe, výzkumník z neziskové organizace SecureBio a spoluautor studie, upozorňuje, že dosud byla hlavní překážkou při vývoji biologických zbraní složitost procesu a potřeba odborných znalostí. "Díky AI je nyní možné tuto bariéru překonat," říká pro magazín Time Donoughe.
Nástroje umělé inteligence dnes poskytují doporučení na úrovni zkušených virologů, což znamená, že vytvoření nebezpečného patogenu je nyní v možnostech mnohem širšího okruhu lidí.
Studie, která probíhala od prosince 2024 do února 2025, zahrnovala 46 odborníků na biologickou bezpečnost a 22 "superpředpovídačů" – jednotlivců s mimořádně přesnými předpověďmi budoucnosti. Průměrná pravděpodobnost, že pandemii způsobí člověk, byla odhadnuta na 0,3 % ročně.
Výzkumníci se však rozhodli položit další otázku: Jak se změní riziko, pokud AI dosáhne úrovně odborného týmu schopného řešit složité virologické problémy? Odpověď byla šokující: pravděpodobnost pandemie vzrostla na 1,5 %, což představuje pětinásobný nárůst. Tento výsledek, podle Donougheho testů, již dnes odpovídá skutečným schopnostem AI. Modely jako ChatGPT a Claude dokážou v některých virologických úkolech konkurovat i odborníkům s PhD titulem.
Tato zjištění potvrzují obavy, které v posledních měsících vyjádřily samotné technologické společnosti. OpenAI i Anthropic otevřeně připustily, že jejich systémy by mohly být zneužity k vývoji biologických zbraní, a proto implementovaly nová bezpečnostní opatření.
I přes znepokojivé výsledky si však odborníci uvědomují limity své metodiky. Předpovědi tak vzácných událostí, jakou je pandemie, jsou nesmírně obtížné. Mnozí odborníci podcenili rychlost pokroku v oblasti AI a původně předpokládali, že systémy schopné překonat virologické experty se objeví až po roce 2030. Tento odhad se však ukázal jako mylný.
Josh Rosenberg, výkonný ředitel Forecasting Research Institute, tvrdí, že studie poukazuje na skutečně rostoucí problém. "Schopnosti současné AI mohou opravdu zvýšit riziko pandemie způsobené člověkem," varuje. Dodává však, že situace není bezvýchodná a existují způsoby, jak tato rizika zmírnit.
Studie navrhuje dvě klíčové oblasti, na které by se měla zaměřit regulace. První z nich zahrnuje technologická omezení samotných modelů AI – například zlepšení filtrů, které by zabránily odpovídání na nebezpečné dotazy, a omezování přístupu k modelům s otevřenými váhami.
Druhá oblast se týká regulace syntézy DNA. V současnosti je možné objednat si biologický materiál na základě genetické sekvence bez ověření, zda se nejedná o nebezpečný kód. Autoři studie navrhují zavedení povinné kontroly sekvencí a systém "poznej svého zákazníka" pro laboratorní firmy.
Odborníci věří, že kombinací těchto opatření by bylo možné snížit riziko pandemie podporované AI z 1,5 % na 0,4 %, což by se blížilo původnímu odhadu.
Rosenberg závěrem upozorňuje, že tento nový typ rizika si zaslouží naši pozornost, ale není důvod k panice. "Máme k dispozici konkrétní politická řešení. Klíčem je je co nejdříve implementovat," uzavírá.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval po hlášení vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského o aktuální situaci na frontě. Podle jeho slov se ukrajinským jednotkám daří úspěšně držet pozice a odrážet ruské útoky, díky čemuž si Rusko nedokázalo vybojovat iniciativu. Prezident vyzdvihl zejména vysoké tempo likvidace okupačních sil, které přetrvává i v měsíci dubnu.
Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.
Kremelské ambice na oslabení evropské jednoty utrpěly vážnou trhlinu po historické porážce Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách. Po šestnácti letech u moci končí éra politika, který byl pro Moskvu klíčovým spojencem při blokování pomoci Ukrajině. Vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza, která v Národním shromáždění získala ústavní dvoutřetinovou většinu, znamená pro Rusko ztrátu nejcennějšího trumfu v rámci Evropské unie.
Podle řady zkušených diplomatů se americký prezident Donald Trump stal obětí vlastního úspěchu v Jižní Americe. Jeho přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně hladké jako blesková operace ve Venezuele, se nyní ukazuje jako zásadní strategický omyl. Bývalý velvyslanec v Panamě John Feeley upozorňuje, že lednové zajetí Nicoláse Madura speciálními jednotkami vyvolalo v Bílém domě falešný pocit neporazitelnosti, který vedl k únorovému útoku na Írán a následnému globálnímu chaosu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Hormuzský průliv je plně otevřen a připraven pro komerční dopravu. Reagoval tak na prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který uvedl, že v souladu s příměřím v Libanonu je tato klíčová vodní cesta přístupná všem obchodním lodím.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.
Po oznámení desetidenního příměří, které má zastavit izraelskou vojenskou operaci proti hnutí Hizballáh, se tisíce vysídlených rodin vydaly na cestu zpět do svých domovů v jižním Libanonu. Aktuální vlna bojů, která propukla 2. března, si v Libanonu vyžádala přes 2 100 obětí a vyhnala z domovů více než milion lidí. I přes počáteční optimismus však situaci provází značná nejistota a hlášení o porušování klidu zbraní.
Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelští vojáci zůstanou v Libanonu i přes vyhlášení dočasného příměří mezi oběma zeměmi. Ve svém videoposelství potvrdil dohodu o desetidenním klidu zbraní, který dříve avizoval americký prezident Donald Trump. Netanjahu zdůraznil, že vidí příležitost k uzavření historické mírové dohody, nicméně izraelské jednotky si udrží pozice v rozšířené bezpečnostní zóně v jižním Libanonu poblíž hranic se Sýrií.