Pokroky v oblasti umělé inteligence (AI) podle nedávného výzkumu výrazně zvyšují hrozbu, že se biologické zbraně stanou dostupnými širšímu okruhu lidí, což by mohlo pětinásobně zvýšit pravděpodobnost globální katastrofy. Odborníci upozorňují, že současné generace AI, jako jsou modely vyvinuté firmami OpenAI a Anthropic, mohou poskytovat velmi přesné rady v oblasti virologie – dokonce i laikům, kteří by mohli zkoušet vytvořit smrtící virus.
Seth Donoughe, výzkumník z neziskové organizace SecureBio a spoluautor studie, upozorňuje, že dosud byla hlavní překážkou při vývoji biologických zbraní složitost procesu a potřeba odborných znalostí. "Díky AI je nyní možné tuto bariéru překonat," říká pro magazín Time Donoughe.
Nástroje umělé inteligence dnes poskytují doporučení na úrovni zkušených virologů, což znamená, že vytvoření nebezpečného patogenu je nyní v možnostech mnohem širšího okruhu lidí.
Studie, která probíhala od prosince 2024 do února 2025, zahrnovala 46 odborníků na biologickou bezpečnost a 22 "superpředpovídačů" – jednotlivců s mimořádně přesnými předpověďmi budoucnosti. Průměrná pravděpodobnost, že pandemii způsobí člověk, byla odhadnuta na 0,3 % ročně.
Výzkumníci se však rozhodli položit další otázku: Jak se změní riziko, pokud AI dosáhne úrovně odborného týmu schopného řešit složité virologické problémy? Odpověď byla šokující: pravděpodobnost pandemie vzrostla na 1,5 %, což představuje pětinásobný nárůst. Tento výsledek, podle Donougheho testů, již dnes odpovídá skutečným schopnostem AI. Modely jako ChatGPT a Claude dokážou v některých virologických úkolech konkurovat i odborníkům s PhD titulem.
Tato zjištění potvrzují obavy, které v posledních měsících vyjádřily samotné technologické společnosti. OpenAI i Anthropic otevřeně připustily, že jejich systémy by mohly být zneužity k vývoji biologických zbraní, a proto implementovaly nová bezpečnostní opatření.
I přes znepokojivé výsledky si však odborníci uvědomují limity své metodiky. Předpovědi tak vzácných událostí, jakou je pandemie, jsou nesmírně obtížné. Mnozí odborníci podcenili rychlost pokroku v oblasti AI a původně předpokládali, že systémy schopné překonat virologické experty se objeví až po roce 2030. Tento odhad se však ukázal jako mylný.
Josh Rosenberg, výkonný ředitel Forecasting Research Institute, tvrdí, že studie poukazuje na skutečně rostoucí problém. "Schopnosti současné AI mohou opravdu zvýšit riziko pandemie způsobené člověkem," varuje. Dodává však, že situace není bezvýchodná a existují způsoby, jak tato rizika zmírnit.
Studie navrhuje dvě klíčové oblasti, na které by se měla zaměřit regulace. První z nich zahrnuje technologická omezení samotných modelů AI – například zlepšení filtrů, které by zabránily odpovídání na nebezpečné dotazy, a omezování přístupu k modelům s otevřenými váhami.
Druhá oblast se týká regulace syntézy DNA. V současnosti je možné objednat si biologický materiál na základě genetické sekvence bez ověření, zda se nejedná o nebezpečný kód. Autoři studie navrhují zavedení povinné kontroly sekvencí a systém "poznej svého zákazníka" pro laboratorní firmy.
Odborníci věří, že kombinací těchto opatření by bylo možné snížit riziko pandemie podporované AI z 1,5 % na 0,4 %, což by se blížilo původnímu odhadu.
Rosenberg závěrem upozorňuje, že tento nový typ rizika si zaslouží naši pozornost, ale není důvod k panice. "Máme k dispozici konkrétní politická řešení. Klíčem je je co nejdříve implementovat," uzavírá.
Severoatlantická aliance urychleně připravuje dodávku protiletadlových systémů Patriot na Ukrajinu. Tuto skutečnost potvrdil nový vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), generál Alexus Grynkewich. Zároveň zdůraznil, že Rusko zůstane trvalou hrozbou pro bezpečnost kontinentu, a to i v případě, že by válka na Ukrajině skončila mírovou dohodou.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se „pravděpodobně nebude“ ucházet o třetí funkční období, ačkoliv by prý rád kandidoval, protože má „nejlepší čísla v průzkumech, jaká kdy měl“.
Toshiyuki Mimaki přežil atomové bombardování Hirošimy, a přestože je mu 83 let, jeho paměť mu stále slouží. Vzhledem k současné situaci ve světě však říká, že lidstvo čelí nejnebezpečnější éře od druhé světové války. Mimaki se celý život zasazuje o jaderné odzbrojení a je spolupředsedou organizace Nihon Hidankyo, která sdružuje lidi, kteří přežili útoky na Hirošimu a Nagasaki. V roce 2024 za svou činnost obdržela Nobelovu cenu míru.
V Moskvě se koná schůzka mezi americkým vyslancem Stevem Witkoffem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Witkoff přijel do Ruska krátce před vypršením termínu, který Putinovi stanovil prezident Trump.
Eiffelova věž, původně navržená jako 300metrová, překonává svou plánovanou výšku pokaždé, když se oteplí. Důvodem je jev nazývaný teplotní roztažnost, který ovlivňuje veškeré materiály. Teplotní roztažnost znamená, že se látky při vyšší teplotě rozpínají a naopak při ochlazení smršťují.
Plná okupace Pásma Gazy, jak ji avizoval premiér Benjamin Netanjahu, by znamenala zásadní zlom pro Izrael i celý region. Vojenská kontrola nad územím s více než dvěma miliony Palestinců by proměnila demografickou rovnováhu, zpochybnila samotnou definici Izraele jako židovského a demokratického státu a vystavila zemi obvinění z apartheidu. Bez jasné vize, co přijde po Hamásu, hrozí, že okupace Gazy přinese jen další chaos, odpor a humanitární katastrofu.
Podle analýzy BBC se počet útoků ruských dronů a raket na Ukrajinu více než zdvojnásobil od ledna, kdy se prezident Donald Trump opět ujal prezidentské funkce. K nárůstu útoků docházelo už koncem roku 2024, ještě za vlády Joea Bidena, ale po Trumpově nástupu do úřadu se jejich intenzita výrazně zvýšila a dosáhla rekordních hodnot. Trump přitom během své kampaně tvrdil, že válku ukončí do jediného dne, a Rusko podle něj zahájilo invazi kvůli tomu, že USA nevedl prezident, kterého by si Kreml vážil.
Speciální zmocněnec prezidenta USA Donalda Trumpa Steve Witkoff přistál v Moskvě. Podle médií byl přijat Kirillem Dmitrijevem, ředitelem ruského státního investičního fondu a Putinovým zvláštním zástupcem pro ekonomickou spolupráci s cizími státy.
Tento týden přichází americký prezident Donald Trump s novým ultimátem v rámci své strategie přinutit Rusko k míru v Ukrajině: Chce zavést nové tarifní sankce proti zemím, které stále nakupují ruskou ropu. Podle vysoce postaveného amerického úředníka by Trumpův zvláštní zástupce Steve Witkoff měl ve středu odcestovat do Ruska před tím, než nová pravidla vejdou v platnost.
Vysoký představitel OSN varoval před "katastrofálními důsledky", pokud Izrael rozšíří své vojenské operace v Gaze, poté co se objevily zprávy, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu plánuje kompletní znovuobsazení Pásma Gazy. Miroslav Jenča, asistent generálního tajemníka OSN, uvedl, že tento krok by byl "hluboce znepokojující" a mohl by ohrozit životy více Palestinců i izraelských rukojmí, které drží Hamás.
Válka v Gaze vypadá beznadějně a bez možnosti rychlého vyřešení. Brett McGurk, bývalý americký diplomat a analytik CNN, který měl klíčovou roli při vyjednávání dvou příměří v minulosti, tvrdí, že současná situace vyžaduje okamžité a rozhodné kroky k ukončení konfliktu. Podle něj je nezbytné nejenom přivést rukojmí domů, ale i umožnit humanitární pomoc, která musí neprodleně do Gazy dorazit, a zároveň se soustředit na dlouhodobou obnovu regionu bez vlivu Hamásu. McGurk navrhuje několik kroků, které by mohly pomoci tuto katastrofální situaci řešit.
Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednou zásadní lekci: pracovat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem tak, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se plně projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou i nadále dodávat zbraně Ukrajině, ale způsobem, který umožní Evropanům zakoupit zbraně sami, přičemž NATO bude koordinovat jejich doručení.