Pokroky v oblasti umělé inteligence (AI) podle nedávného výzkumu výrazně zvyšují hrozbu, že se biologické zbraně stanou dostupnými širšímu okruhu lidí, což by mohlo pětinásobně zvýšit pravděpodobnost globální katastrofy. Odborníci upozorňují, že současné generace AI, jako jsou modely vyvinuté firmami OpenAI a Anthropic, mohou poskytovat velmi přesné rady v oblasti virologie – dokonce i laikům, kteří by mohli zkoušet vytvořit smrtící virus.
Seth Donoughe, výzkumník z neziskové organizace SecureBio a spoluautor studie, upozorňuje, že dosud byla hlavní překážkou při vývoji biologických zbraní složitost procesu a potřeba odborných znalostí. "Díky AI je nyní možné tuto bariéru překonat," říká pro magazín Time Donoughe.
Nástroje umělé inteligence dnes poskytují doporučení na úrovni zkušených virologů, což znamená, že vytvoření nebezpečného patogenu je nyní v možnostech mnohem širšího okruhu lidí.
Studie, která probíhala od prosince 2024 do února 2025, zahrnovala 46 odborníků na biologickou bezpečnost a 22 "superpředpovídačů" – jednotlivců s mimořádně přesnými předpověďmi budoucnosti. Průměrná pravděpodobnost, že pandemii způsobí člověk, byla odhadnuta na 0,3 % ročně.
Výzkumníci se však rozhodli položit další otázku: Jak se změní riziko, pokud AI dosáhne úrovně odborného týmu schopného řešit složité virologické problémy? Odpověď byla šokující: pravděpodobnost pandemie vzrostla na 1,5 %, což představuje pětinásobný nárůst. Tento výsledek, podle Donougheho testů, již dnes odpovídá skutečným schopnostem AI. Modely jako ChatGPT a Claude dokážou v některých virologických úkolech konkurovat i odborníkům s PhD titulem.
Tato zjištění potvrzují obavy, které v posledních měsících vyjádřily samotné technologické společnosti. OpenAI i Anthropic otevřeně připustily, že jejich systémy by mohly být zneužity k vývoji biologických zbraní, a proto implementovaly nová bezpečnostní opatření.
I přes znepokojivé výsledky si však odborníci uvědomují limity své metodiky. Předpovědi tak vzácných událostí, jakou je pandemie, jsou nesmírně obtížné. Mnozí odborníci podcenili rychlost pokroku v oblasti AI a původně předpokládali, že systémy schopné překonat virologické experty se objeví až po roce 2030. Tento odhad se však ukázal jako mylný.
Josh Rosenberg, výkonný ředitel Forecasting Research Institute, tvrdí, že studie poukazuje na skutečně rostoucí problém. "Schopnosti současné AI mohou opravdu zvýšit riziko pandemie způsobené člověkem," varuje. Dodává však, že situace není bezvýchodná a existují způsoby, jak tato rizika zmírnit.
Studie navrhuje dvě klíčové oblasti, na které by se měla zaměřit regulace. První z nich zahrnuje technologická omezení samotných modelů AI – například zlepšení filtrů, které by zabránily odpovídání na nebezpečné dotazy, a omezování přístupu k modelům s otevřenými váhami.
Druhá oblast se týká regulace syntézy DNA. V současnosti je možné objednat si biologický materiál na základě genetické sekvence bez ověření, zda se nejedná o nebezpečný kód. Autoři studie navrhují zavedení povinné kontroly sekvencí a systém "poznej svého zákazníka" pro laboratorní firmy.
Odborníci věří, že kombinací těchto opatření by bylo možné snížit riziko pandemie podporované AI z 1,5 % na 0,4 %, což by se blížilo původnímu odhadu.
Rosenberg závěrem upozorňuje, že tento nový typ rizika si zaslouží naši pozornost, ale není důvod k panice. "Máme k dispozici konkrétní politická řešení. Klíčem je je co nejdříve implementovat," uzavírá.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.