Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Čínský vůdce Si Ťin-pching již léta prosazuje modernizaci průmyslu s cílem vytvořit ze země technologicky soběstačnou velmoc. Tato snaha nyní přímo reaguje na populační krizi, která hrozí rozvrácením penzijního systému, zvýšením nákladů na zdravotní péči a drastickým poklesem produktivity. Podle demografů je soulad mezi populačním a ekonomickým systémem klíčový pro odvrácení kolapsu veřejných institucí.
Odborníci se shodují, že pokud Čína zvládne přechod na automatizaci a umělou inteligenci, může si udržet ekonomický růst i s mnohem menším počtem zaměstnanců. Pokud se podaří zvýšit produktivitu práce, průmyslový výstup může zůstat stabilní nebo dokonce růst. To by výrazně zmírnilo dopady zmenšující se populace, i když by je to zcela neneutralizovalo.
Čína je již nyní největším světovým trhem s průmyslovými roboty. V roce 2024 bylo na čínské půdě instalováno více než 50 % všech robotů na světě. V mnoha továrnách pracují robotická ramena v takzvaném „temném provozu“, kde není třeba svítit, protože stroje nepotřebují lidský zrak. Právě vysoká míra automatizace umožňuje Číně vyrábět elektromobily či solární panely ve velkém měřítku a za nízké ceny.
Peking sází také na humanoidní roboty. Na jejich vývoji pracuje přes 140 čínských firem, které čerpají štědré státní dotace. Ačkoliv se tito roboti zatím objevují spíše v televizních show, již se testují na montážních linkách, v logistice i laboratořích. Vývojáři věří, že se brzy vyrovnají lidské produktivitě při třídění či kontrole kvality, což je součástí vládního plánu „Made in China 2025“.
Robotizace nemá pomoci jen v továrnách, ale i v péči o seniory. Lidé starší 60 let tvoří 23 % čínské populace a podle projekcí OSN by do roku 2100 mohli tvořit více než polovinu. Vládní směrnice vyzývají k vývoji technologií, jako jsou exoskelety, svalové obleky nebo rozhraní mozek-počítač, které by pomáhaly starším občanům se sníženou pohyblivostí a zajišťovaly nepřetržitou péči.
Automatizace by mohla pomoci i udržet nad vodou penzijní systém. Pokud technologický pokrok zvýší produktivitu natolik, že každý zbývající pracovník vygeneruje výrazně vyšší hodnotu, mohl by systém zůstat udržitelný i při rostoucím počtu důchodců. Zda technologický pokrok skutečně předstihne tempo stárnutí populace, však zůstává otázkou, na kterou odpoví až příští desetiletí.
Zavádění vysokých technologií však přináší i rizika. Zvyšování produktivity nemusí znamenat více pracovních míst; naopak může vést k jejich úbytku. Čína čelí paradoxu, kdy má v některých sektorech nedostatek pracovníků a v jiných nezaměstnanost. Domácí experti odhadují, že automatizace a umělá inteligence by mohly ovlivnit až 70 % čínského výrobního sektoru.
Krátkodobě hrozí, že automatizace nahradí pracovníky, kteří pro sebe zatím nemají jiné uplatnění, což by mohlo zvýšit sociální a politický tlak. Peking proto musí investovat do rekvalifikací a posílení sociálního zabezpečení, aby lidé mohli přecházet z manuální práce do služeb s vyšší přidanou hodnotou. Automatizace je totiž jen částí širší strategie, která zahrnuje i vzdělávání či prodlužování věku odchodu do důchodu.
Populační pokles a stárnutí obyvatelstva budou mít bezpochyby obrovské důsledky pro celou společnost. Přestože porodnost zůstává kriticky nízká, celkový úbytek populace probíhá postupně. To dává Číně určitý čas na to, aby svůj ekonomický model přizpůsobila nové realitě, ve které budou stroje hrát stejně důležitou roli jako lidé.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch získal ocenění osobnosti.ai 2026 v kategorii Zdravotnictví. Mezi pěti nejúspěšnějšími nominovanými byli také další dva zástupci ministerstva zdravotnictví. Ocenění pořádané Českou asociací umělé inteligence vyzdvihuje osobnosti, které přispívají k rozvoji a odpovědnému využívání AI v Česku.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nebude se svou vládou připravovat zákon, který by zakazoval sportovním reprezentacím zápasy s ruskými národními týmy. V pátek to uvedl ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Například hokejisté již nicméně dali na vědomí, že vzájemné zápasy s Ruskem hrát nehodlají.
Víkend už doslova klepe na dveře, přičemž lidé si ho klidně mohou prodloužit až do úterního státního svátku. A třeba vyrazit na hory. Zájemci o takový výlet jistě chtějí vědět, jak tam podle meteorologů bude.
Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.
Jednání na konferenci OSN o změně klimatu COP31 v turecké Antalyi pokračují. Česká delegace se zapojuje do odborných jednání a představila také pokrok při plnění svých klimatických a energetických opatření, redukčního příspěvku a dalších povinností, které vyplývají z Pařížské dohody. Česká republika všechny své závazky plní, uvedlo ministerstvo životního prostředí v tiskové zprávě.
Akcie české zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada vykazují podle konsensu analytiků nejvyšší potenciál zhodnocení ze zhruba 400 největších evropských akciových titulů. Z údajů agentury Bloomberg k 11. listopadu 2026 vyplývá, že analytici u akcií CSG předpokládají v horizontu dalších dvanácti měsíců zhodnocení o 132,8 procenta. Pokud by se jejich očekávání naplnilo, hodnota investice do akcií společnosti by se více než zdvojnásobila.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang nedávno odstoupil z funkce po vlně spekulací a událostí spojených s podezřením na špionáž. Důvodem jeho odchodu se staly zprávy o údajném poměru se ženou, kterou americké úřady podezřívají z předávání informací čínské vládě. Peking toto obvinění označil za nepodložené spekulace, avšak případ již nyní vyvolává vážné mezinárodní obavy.
Evropské ozbrojené síly by mohly v případě budoucího rozsáhlého konfliktu čelit vážnému nedostatku leteckého paliva. Vyplývá to z nové studie podpořené Severoatlantickou aliancí, podle níž k tomuto riziku přispívá probíhající odklon Evropy od fosilních paliv a postupný pokles kapacity ropných rafinerií na kontinentu.
Senátor za stát Maryland Chris Van Hollen oznámil, že se hodlá utkat se současným lídrem demokratické větve v americkém Senátu Chuckem Schumerem o pozici vůdce demokratické většiny. Toto klání, které proběhne v rámci tajné volby počátkem prosince, přichází po úspěšných volbách a podle CNN odráží hlubší ideologické a generační pnutí uvnitř Demokratické strany.
Bývalý americký prezident Joe Biden odhaluje ve své nadcházející knize obsah dosud nezveřejněného dopisu, který mu v lednu 2021 při odchodu z Bílého domu zanechal Donald Trump. Tento dokument přináší nečekaný pohled na vztahy mezi oběma politickými rivaly v době, kdy se jejich cesty v nejvyšších patrech americké moci protly.
Indonésie čelí nejintenzivnějším lesním požárům za poslední desetiletí, které letos spálily téměř tři miliony hektarů půdy a zanechaly za sebou toxický smog sužující velkou část jihovýchodní Asie. Podle vědců byly ničivé požáry v období od srpna do října vyvolány kombinací silného jevu El Niño a globálního oteplování způsobeného spalováním fosilních paliv, píše The Guardian.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval v rozhovoru pro dánskou vysílací společnost DR Nyheder, že případné vzdání se Donbasu ve prospěch Ruské federace by nepřineslo trvalý mír. Podle jeho slov by ruský prezident Vladimir Putin získal pouze čas k přeskupení sil před dalším útokem, který by mohl přijít v horizontu jednoho až pěti let. Nikdo podle něj nevěří tomu, že by se Moskva po takovém ústupku zastavila.