Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Čínský vůdce Si Ťin-pching již léta prosazuje modernizaci průmyslu s cílem vytvořit ze země technologicky soběstačnou velmoc. Tato snaha nyní přímo reaguje na populační krizi, která hrozí rozvrácením penzijního systému, zvýšením nákladů na zdravotní péči a drastickým poklesem produktivity. Podle demografů je soulad mezi populačním a ekonomickým systémem klíčový pro odvrácení kolapsu veřejných institucí.
Odborníci se shodují, že pokud Čína zvládne přechod na automatizaci a umělou inteligenci, může si udržet ekonomický růst i s mnohem menším počtem zaměstnanců. Pokud se podaří zvýšit produktivitu práce, průmyslový výstup může zůstat stabilní nebo dokonce růst. To by výrazně zmírnilo dopady zmenšující se populace, i když by je to zcela neneutralizovalo.
Čína je již nyní největším světovým trhem s průmyslovými roboty. V roce 2024 bylo na čínské půdě instalováno více než 50 % všech robotů na světě. V mnoha továrnách pracují robotická ramena v takzvaném „temném provozu“, kde není třeba svítit, protože stroje nepotřebují lidský zrak. Právě vysoká míra automatizace umožňuje Číně vyrábět elektromobily či solární panely ve velkém měřítku a za nízké ceny.
Peking sází také na humanoidní roboty. Na jejich vývoji pracuje přes 140 čínských firem, které čerpají štědré státní dotace. Ačkoliv se tito roboti zatím objevují spíše v televizních show, již se testují na montážních linkách, v logistice i laboratořích. Vývojáři věří, že se brzy vyrovnají lidské produktivitě při třídění či kontrole kvality, což je součástí vládního plánu „Made in China 2025“.
Robotizace nemá pomoci jen v továrnách, ale i v péči o seniory. Lidé starší 60 let tvoří 23 % čínské populace a podle projekcí OSN by do roku 2100 mohli tvořit více než polovinu. Vládní směrnice vyzývají k vývoji technologií, jako jsou exoskelety, svalové obleky nebo rozhraní mozek-počítač, které by pomáhaly starším občanům se sníženou pohyblivostí a zajišťovaly nepřetržitou péči.
Automatizace by mohla pomoci i udržet nad vodou penzijní systém. Pokud technologický pokrok zvýší produktivitu natolik, že každý zbývající pracovník vygeneruje výrazně vyšší hodnotu, mohl by systém zůstat udržitelný i při rostoucím počtu důchodců. Zda technologický pokrok skutečně předstihne tempo stárnutí populace, však zůstává otázkou, na kterou odpoví až příští desetiletí.
Zavádění vysokých technologií však přináší i rizika. Zvyšování produktivity nemusí znamenat více pracovních míst; naopak může vést k jejich úbytku. Čína čelí paradoxu, kdy má v některých sektorech nedostatek pracovníků a v jiných nezaměstnanost. Domácí experti odhadují, že automatizace a umělá inteligence by mohly ovlivnit až 70 % čínského výrobního sektoru.
Krátkodobě hrozí, že automatizace nahradí pracovníky, kteří pro sebe zatím nemají jiné uplatnění, což by mohlo zvýšit sociální a politický tlak. Peking proto musí investovat do rekvalifikací a posílení sociálního zabezpečení, aby lidé mohli přecházet z manuální práce do služeb s vyšší přidanou hodnotou. Automatizace je totiž jen částí širší strategie, která zahrnuje i vzdělávání či prodlužování věku odchodu do důchodu.
Populační pokles a stárnutí obyvatelstva budou mít bezpochyby obrovské důsledky pro celou společnost. Přestože porodnost zůstává kriticky nízká, celkový úbytek populace probíhá postupně. To dává Číně určitý čas na to, aby svůj ekonomický model přizpůsobila nové realitě, ve které budou stroje hrát stejně důležitou roli jako lidé.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala státy před zaváděním benevolentního přístupu k nikotinovým sáčkům po vzoru Švédska. Podle představitelů této organizace by vlády měly odolat tlaku tabákového průmyslu, protože schvalování těchto produktů povede pouze k tomu, že stimulantu propadne mnohem více lidí. Tabákové společnosti podle WHO cílí orální nikotinové výrobky na děti prostřednictvím sladkých příchutí, agresivního marketingu a vlivu influencerů, čímž si vytvářejí novou generaci závislých.
Rozhodnutí amerického ministra obrany Petea Hegsetha na poslední chvíli zrušit plánované nasazení 4 000 vojáků v Polsku zaskočilo personál Pentagonu i evropské spojence. Jde o další příklad náhlého kroku ze strany šéfa resortu obrany, který překvapil obě strany Atlantiku. Podle tří obranných činitelů obeznámených se situací přitom nebylo zcela jasné, proč Hegseth tento příkaz vydal.