Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Čínský vůdce Si Ťin-pching již léta prosazuje modernizaci průmyslu s cílem vytvořit ze země technologicky soběstačnou velmoc. Tato snaha nyní přímo reaguje na populační krizi, která hrozí rozvrácením penzijního systému, zvýšením nákladů na zdravotní péči a drastickým poklesem produktivity. Podle demografů je soulad mezi populačním a ekonomickým systémem klíčový pro odvrácení kolapsu veřejných institucí.
Odborníci se shodují, že pokud Čína zvládne přechod na automatizaci a umělou inteligenci, může si udržet ekonomický růst i s mnohem menším počtem zaměstnanců. Pokud se podaří zvýšit produktivitu práce, průmyslový výstup může zůstat stabilní nebo dokonce růst. To by výrazně zmírnilo dopady zmenšující se populace, i když by je to zcela neneutralizovalo.
Čína je již nyní největším světovým trhem s průmyslovými roboty. V roce 2024 bylo na čínské půdě instalováno více než 50 % všech robotů na světě. V mnoha továrnách pracují robotická ramena v takzvaném „temném provozu“, kde není třeba svítit, protože stroje nepotřebují lidský zrak. Právě vysoká míra automatizace umožňuje Číně vyrábět elektromobily či solární panely ve velkém měřítku a za nízké ceny.
Peking sází také na humanoidní roboty. Na jejich vývoji pracuje přes 140 čínských firem, které čerpají štědré státní dotace. Ačkoliv se tito roboti zatím objevují spíše v televizních show, již se testují na montážních linkách, v logistice i laboratořích. Vývojáři věří, že se brzy vyrovnají lidské produktivitě při třídění či kontrole kvality, což je součástí vládního plánu „Made in China 2025“.
Robotizace nemá pomoci jen v továrnách, ale i v péči o seniory. Lidé starší 60 let tvoří 23 % čínské populace a podle projekcí OSN by do roku 2100 mohli tvořit více než polovinu. Vládní směrnice vyzývají k vývoji technologií, jako jsou exoskelety, svalové obleky nebo rozhraní mozek-počítač, které by pomáhaly starším občanům se sníženou pohyblivostí a zajišťovaly nepřetržitou péči.
Automatizace by mohla pomoci i udržet nad vodou penzijní systém. Pokud technologický pokrok zvýší produktivitu natolik, že každý zbývající pracovník vygeneruje výrazně vyšší hodnotu, mohl by systém zůstat udržitelný i při rostoucím počtu důchodců. Zda technologický pokrok skutečně předstihne tempo stárnutí populace, však zůstává otázkou, na kterou odpoví až příští desetiletí.
Zavádění vysokých technologií však přináší i rizika. Zvyšování produktivity nemusí znamenat více pracovních míst; naopak může vést k jejich úbytku. Čína čelí paradoxu, kdy má v některých sektorech nedostatek pracovníků a v jiných nezaměstnanost. Domácí experti odhadují, že automatizace a umělá inteligence by mohly ovlivnit až 70 % čínského výrobního sektoru.
Krátkodobě hrozí, že automatizace nahradí pracovníky, kteří pro sebe zatím nemají jiné uplatnění, což by mohlo zvýšit sociální a politický tlak. Peking proto musí investovat do rekvalifikací a posílení sociálního zabezpečení, aby lidé mohli přecházet z manuální práce do služeb s vyšší přidanou hodnotou. Automatizace je totiž jen částí širší strategie, která zahrnuje i vzdělávání či prodlužování věku odchodu do důchodu.
Populační pokles a stárnutí obyvatelstva budou mít bezpochyby obrovské důsledky pro celou společnost. Přestože porodnost zůstává kriticky nízká, celkový úbytek populace probíhá postupně. To dává Číně určitý čas na to, aby svůj ekonomický model přizpůsobila nové realitě, ve které budou stroje hrát stejně důležitou roli jako lidé.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
Americký prezident Donald Trump čelí v konfliktu s Íránem zásadní zkoušce své celoživotní strategie. Tou je princip, který uplatňuje již celá desetiletí: vytvořit si vlastní příběh, prohlásit ho za pravdivý a vytrvale nutit okolní svět, aby se mu podřídil. Tato metoda mu vycházela v zasedacích síních na Manhattanu, v reality show i v politickém boji ve Washingtonu, nyní však v íránských pouštích naráží na tvrdou realitu.
Region Blízkého východu se nachází v nejkritičtějším bodě za poslední desetiletí. Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily leteckou kampaň proti Íránu, uplynul měsíc, během kterého přišly o život tisíce lidí v nejméně devíti zemích. Eskalující konflikt drtí světové trhy a způsobuje globální energetickou krizi, která světové ekonomiky stojí miliardy dolarů denně.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.