Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Čínský vůdce Si Ťin-pching již léta prosazuje modernizaci průmyslu s cílem vytvořit ze země technologicky soběstačnou velmoc. Tato snaha nyní přímo reaguje na populační krizi, která hrozí rozvrácením penzijního systému, zvýšením nákladů na zdravotní péči a drastickým poklesem produktivity. Podle demografů je soulad mezi populačním a ekonomickým systémem klíčový pro odvrácení kolapsu veřejných institucí.
Odborníci se shodují, že pokud Čína zvládne přechod na automatizaci a umělou inteligenci, může si udržet ekonomický růst i s mnohem menším počtem zaměstnanců. Pokud se podaří zvýšit produktivitu práce, průmyslový výstup může zůstat stabilní nebo dokonce růst. To by výrazně zmírnilo dopady zmenšující se populace, i když by je to zcela neneutralizovalo.
Čína je již nyní největším světovým trhem s průmyslovými roboty. V roce 2024 bylo na čínské půdě instalováno více než 50 % všech robotů na světě. V mnoha továrnách pracují robotická ramena v takzvaném „temném provozu“, kde není třeba svítit, protože stroje nepotřebují lidský zrak. Právě vysoká míra automatizace umožňuje Číně vyrábět elektromobily či solární panely ve velkém měřítku a za nízké ceny.
Peking sází také na humanoidní roboty. Na jejich vývoji pracuje přes 140 čínských firem, které čerpají štědré státní dotace. Ačkoliv se tito roboti zatím objevují spíše v televizních show, již se testují na montážních linkách, v logistice i laboratořích. Vývojáři věří, že se brzy vyrovnají lidské produktivitě při třídění či kontrole kvality, což je součástí vládního plánu „Made in China 2025“.
Robotizace nemá pomoci jen v továrnách, ale i v péči o seniory. Lidé starší 60 let tvoří 23 % čínské populace a podle projekcí OSN by do roku 2100 mohli tvořit více než polovinu. Vládní směrnice vyzývají k vývoji technologií, jako jsou exoskelety, svalové obleky nebo rozhraní mozek-počítač, které by pomáhaly starším občanům se sníženou pohyblivostí a zajišťovaly nepřetržitou péči.
Automatizace by mohla pomoci i udržet nad vodou penzijní systém. Pokud technologický pokrok zvýší produktivitu natolik, že každý zbývající pracovník vygeneruje výrazně vyšší hodnotu, mohl by systém zůstat udržitelný i při rostoucím počtu důchodců. Zda technologický pokrok skutečně předstihne tempo stárnutí populace, však zůstává otázkou, na kterou odpoví až příští desetiletí.
Zavádění vysokých technologií však přináší i rizika. Zvyšování produktivity nemusí znamenat více pracovních míst; naopak může vést k jejich úbytku. Čína čelí paradoxu, kdy má v některých sektorech nedostatek pracovníků a v jiných nezaměstnanost. Domácí experti odhadují, že automatizace a umělá inteligence by mohly ovlivnit až 70 % čínského výrobního sektoru.
Krátkodobě hrozí, že automatizace nahradí pracovníky, kteří pro sebe zatím nemají jiné uplatnění, což by mohlo zvýšit sociální a politický tlak. Peking proto musí investovat do rekvalifikací a posílení sociálního zabezpečení, aby lidé mohli přecházet z manuální práce do služeb s vyšší přidanou hodnotou. Automatizace je totiž jen částí širší strategie, která zahrnuje i vzdělávání či prodlužování věku odchodu do důchodu.
Populační pokles a stárnutí obyvatelstva budou mít bezpochyby obrovské důsledky pro celou společnost. Přestože porodnost zůstává kriticky nízká, celkový úbytek populace probíhá postupně. To dává Číně určitý čas na to, aby svůj ekonomický model přizpůsobila nové realitě, ve které budou stroje hrát stejně důležitou roli jako lidé.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.
Americký prezident Donald Trump čelí narůstajícím komplikacím spojeným s vojenským konfliktem s Íránem, který trvá již šestý měsíc. Rozsáhlé vojenské údery ani ekonomický tlak ze strany Spojených států nedovedly Írán k přijetí amerických požadavků. Teherán navíc nedodržuje ani dojednaná příměří, která pro něj byla výhodná. Místo ústupu dává Írán najevo čím dál větší sebevědomí a zvyšuje své požadavky.
Izraelští vojáci přinutili dvě palestinské rodiny opustit jejich obležené domovy na Západním břehu Jordánu. K tomuto kroku došlo pouze den poté, co vysoce postavený izraelský velitel osobním slibem přislíbil ukončení násilné kampaně izraelských osadníků, jejímž cílem bylo tyto obyvatele z oblasti vyhnat.
Trh s ropou dosud vykazoval neobyčejnou odolnost vůči výkyvům, avšak současný vývoj blízkovýchodního konfliktu představuje největší hrozbu od jeho počátku. Vynalézavá řešení a obcházení krizových oblastí doposud chránily spotřebitele před drastickou inflací a cenovým šokem. Ačkoliv ceny surovin vzrostly, nedosáhly úrovní z roku 2022 ani rekordních hodnot z roku 2008. Sílící napětí v regionu však hrozí prolomením dosavadních zábran a nekontrolovaným růstem cen.
Velkolepě oznámená diplomacie se téměř ze dne na den proměnila v nečekaný chaos. Dlouho připravovaná dohoda o civilní jaderné spolupráci mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií, která byla považována za historický průlom, se necelých čtyřiadvacet hodin po svém slavnostním podpisu ocitla v troskách kvůli zásahu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
Rumunská jaderná elektrárna Cernavodă ve čtvrtek dopoledne řízeně odstavila svůj druhý a poslední provozovaný reaktor. Důvodem je rekordně nízká hladina řeky Dunaj, způsobená dlouhotrvajícím suchem a extrémními vlnami veder. Chladicí čerpadla zařízení již neměla k dispozici dostatečné množství vody pro bezpečný chod. K plnému odstavení celého zařízení z důvodu nedostatku vody dochází poprvé po dvaceti třech letech.
Ruská federace výrazně zrychluje budování vlastní nízkooběžné satelitní sítě Rassvet (Úsvit), která má představovat přímou konkurencí pro systém Starlink americké společnosti SpaceX. Před tímto vývojem oficiálně varoval zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky generálmajory Vadym Skibickyj. Podle jeho vyjádření pro Politico postupují práce na ruské satelitní konstelaci podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo, což pro Ukrajinu představuje vážné bezpečnostní riziko.