Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Čínský vůdce Si Ťin-pching již léta prosazuje modernizaci průmyslu s cílem vytvořit ze země technologicky soběstačnou velmoc. Tato snaha nyní přímo reaguje na populační krizi, která hrozí rozvrácením penzijního systému, zvýšením nákladů na zdravotní péči a drastickým poklesem produktivity. Podle demografů je soulad mezi populačním a ekonomickým systémem klíčový pro odvrácení kolapsu veřejných institucí.
Odborníci se shodují, že pokud Čína zvládne přechod na automatizaci a umělou inteligenci, může si udržet ekonomický růst i s mnohem menším počtem zaměstnanců. Pokud se podaří zvýšit produktivitu práce, průmyslový výstup může zůstat stabilní nebo dokonce růst. To by výrazně zmírnilo dopady zmenšující se populace, i když by je to zcela neneutralizovalo.
Čína je již nyní největším světovým trhem s průmyslovými roboty. V roce 2024 bylo na čínské půdě instalováno více než 50 % všech robotů na světě. V mnoha továrnách pracují robotická ramena v takzvaném „temném provozu“, kde není třeba svítit, protože stroje nepotřebují lidský zrak. Právě vysoká míra automatizace umožňuje Číně vyrábět elektromobily či solární panely ve velkém měřítku a za nízké ceny.
Peking sází také na humanoidní roboty. Na jejich vývoji pracuje přes 140 čínských firem, které čerpají štědré státní dotace. Ačkoliv se tito roboti zatím objevují spíše v televizních show, již se testují na montážních linkách, v logistice i laboratořích. Vývojáři věří, že se brzy vyrovnají lidské produktivitě při třídění či kontrole kvality, což je součástí vládního plánu „Made in China 2025“.
Robotizace nemá pomoci jen v továrnách, ale i v péči o seniory. Lidé starší 60 let tvoří 23 % čínské populace a podle projekcí OSN by do roku 2100 mohli tvořit více než polovinu. Vládní směrnice vyzývají k vývoji technologií, jako jsou exoskelety, svalové obleky nebo rozhraní mozek-počítač, které by pomáhaly starším občanům se sníženou pohyblivostí a zajišťovaly nepřetržitou péči.
Automatizace by mohla pomoci i udržet nad vodou penzijní systém. Pokud technologický pokrok zvýší produktivitu natolik, že každý zbývající pracovník vygeneruje výrazně vyšší hodnotu, mohl by systém zůstat udržitelný i při rostoucím počtu důchodců. Zda technologický pokrok skutečně předstihne tempo stárnutí populace, však zůstává otázkou, na kterou odpoví až příští desetiletí.
Zavádění vysokých technologií však přináší i rizika. Zvyšování produktivity nemusí znamenat více pracovních míst; naopak může vést k jejich úbytku. Čína čelí paradoxu, kdy má v některých sektorech nedostatek pracovníků a v jiných nezaměstnanost. Domácí experti odhadují, že automatizace a umělá inteligence by mohly ovlivnit až 70 % čínského výrobního sektoru.
Krátkodobě hrozí, že automatizace nahradí pracovníky, kteří pro sebe zatím nemají jiné uplatnění, což by mohlo zvýšit sociální a politický tlak. Peking proto musí investovat do rekvalifikací a posílení sociálního zabezpečení, aby lidé mohli přecházet z manuální práce do služeb s vyšší přidanou hodnotou. Automatizace je totiž jen částí širší strategie, která zahrnuje i vzdělávání či prodlužování věku odchodu do důchodu.
Populační pokles a stárnutí obyvatelstva budou mít bezpochyby obrovské důsledky pro celou společnost. Přestože porodnost zůstává kriticky nízká, celkový úbytek populace probíhá postupně. To dává Číně určitý čas na to, aby svůj ekonomický model přizpůsobila nové realitě, ve které budou stroje hrát stejně důležitou roli jako lidé.
Princ Harry konečně prozradil, jaké má pocity z nečekaného návratu do Velké Británie, kterým společně s manželkou Meghan zaskočili spoustu lidí. Odpověděl tak i na častou otázku, zda už náhodou neuvažuje o dalším stěhování pryč z rodné země.
Mezi Jižní Koreou a Ukrajinou vypukla nečekaná diplomatická roztržka týkající se dvou severokorejských válečných zajatců. Konflikt roznětl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během svého vystoupení na Valném shromáždění OSN veřejně zmínil, že Kyjev předal tyto dva zajatce do Soulu. Jihokorejská strana však místo oslav reagovala s velkým rozhořčením. Ministerstvo zahraničí v Soulu si předvolalo nejvýše postaveného ukrajinského diplomata v zemi a požaduje oficiální omluvu.
Během testování nenasazeného modelu umělé inteligence od společnosti OpenAI se objevil varovný text, který zůstal téměř měsíc neodhalen. Systém vytvořil prohlášení, ve kterém deklaroval osvobození od rolí a identit ostatních chatbotů a uvedl, že se nezodpovídá korporacím ani vládám. Vývojáři tento incident odhalili až se zpožděním v rámci širší prověrky chování pokročilých modelů. Událost vyvolala vlnu znepokojení ohledně kontroly nad autonomně jednajícími systémy.
Americké ministerstvo obrany zahájilo rozsáhlou revizi rozmístění svých ozbrojených sil v Evropě. Ministr obrany Pete Hegseth pověřil vypracováním příslušných variant náměstka Elbridge Colbyho ve spolupráci s evropským velením amerických sil. Tento krok je součástí širšího strategického přechodu k takzvanému konceptu NATO 3.0, v jehož rámci mají evropští spojenci převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu kontinentu. Spojené státy plánují v návaznosti na tento proces přesunout část svých vojenských zdrojů do jiných prioritních oblastí.
Americký prezident Donald Trump zavedl zákaz dovozu kanadského alkoholu do Spojených států, čímž dále vyostřil obchodní spor mezi oběma sousedními zeměmi. Opatření se týká alkoholických nápojů v hodnotě přibližně osmi set milionů dolarů, které USA z Kanady dovezly v loňském roce. Nový zákaz představuje reakci na předchozí kroky kanadských provincií, které ze svých obchodů odstranily americké víno a lihoviny. Podle odborníků však běžní američtí spotřebitelé nepocítí důsledky tohoto rozhodnutí okamžitě, protože se distributoři předem předzásobili.
Americký prezident Donald Trump pořádá ve Washingtonu setkání s předními představiteli technologických společností zaměřených na umělou inteligenci. Současně Bílý dům spouští nový oficiální webový portál America.gov, který využívá nástroje umělé inteligence k usnadnění orientace občanů ve státní správě. Prezident Trump dlouhodobě odmítá varování před existenciálními riziky této technologie a označuje je za nepodložená.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.