Napětí v Evropě opět roste, když se v médiích objevily informace o možném mírovém návrhu Spojených států, který by měl zahrnovat ústup Ukrajiny z téměř všech území okupovaných Ruskem. Ukrajinská vláda na to podle webu The Guardian reagovala rázně: je připravena jednat, ale ne kapitulovat.
Místopředsedkyně ukrajinské vlády Julija Svyrydenková ve středu na sociální síti X jednoznačně odmítla jakoukoli dohodu, která by podle jejích slov „posílila pozice Ruska a umožnila mu se přeskupit a vrátit s ještě větší brutalitou“. Podle ní je naprosté příměří na souši, ve vzduchu i na moři základním předpokladem jakýchkoli smysluplných rozhovorů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zároveň na Telegramu zopakoval, že Ukrajina nikdy nevyloučila žádný formát jednání, pokud povede k úplnému, okamžitému a bezpodmínečnému příměří. Podle něj však Kyjev nemůže přistoupit na kompromisy, které by znamenaly ztrátu územní celistvosti země.
Návrh, který údajně pochází z prostředí administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, zřejmě zahrnuje předání většiny okupovaných území Rusku výměnou za zastavení bojů. Tato informace okamžitě vyvolala bouři nevole napříč evropskými metropolemi.
Francouzské prezidentské sídlo v reakci na spekulace jasně uvedlo, že pro Evropu je zachování územní celistvosti Ukrajiny zásadním požadavkem. „Evropské aspirace Ukrajiny a její územní integrita jsou pro nás nepřekročitelné podmínky,“ zaznělo z Elysejského paláce prostřednictvím agentury AFP.
Rovněž polský ministr zahraničí Radosław Sikorski během výročního projevu v parlamentu adresoval Rusku ostrý vzkaz. „Nemáte dost velkou zemi? Jedenáct časových pásem a stále vám to nestačí?“ řekl s odkazem na rozlehlost ruského území a vyzval Moskvu, aby se raději soustředila na spravedlivou správu toho, co již má.
Sikorski zároveň varoval před možným rozpadem jednoty Západu a poukázal na zvyšující se obavy Poláků z možné eskalace konfliktu až za hranice Ukrajiny. Polsko jako člen NATO a blízký soused Ukrajiny patří k jejím nejhlasitějším podporovatelům.
V Londýně mezitím probíhají technická jednání mezi evropskými, americkými a ukrajinskými představiteli. I přes to, že americký ministr zahraničí Marco Rubio z jednání osobně odstoupil, Bílý dům podle mluvčího britského premiéra Keira Starmera zůstává zapojen.
Downing Street zároveň ujistil, že Spojené království zůstává naprosto oddané dosažení „spravedlivého a trvalého míru“. Šéf britské diplomacie David Lammy měl produktivní hovor s Rubiem den předtím, kdy americký představitel potvrdil pokračující ochotu k hlubším jednáním.
Celá situace však zároveň podtrhuje narůstající napětí mezi evropskými spojenci a Trumpovou administrativou, která opakovaně naznačuje, že Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti za svou bezpečnost. To v kombinaci s návrhem mírové dohody, kterou Kyjev vnímá jako výzvu k de facto kapitulaci, jen zvyšuje nejistotu v celé euroatlantické oblasti.
Zatímco Ukrajina trvá na obraně svých hranic a demokratických hodnot, někteří aktéři z Washingtonu naznačují, že dosažení míru může vyžadovat ústupky. Takové postoje však ohrožují nejen ukrajinskou státnost, ale i důvěru evropských spojenců ve vůli Spojených států bránit mezinárodní právo a zásady svobody.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.
