Napětí v Evropě opět roste, když se v médiích objevily informace o možném mírovém návrhu Spojených států, který by měl zahrnovat ústup Ukrajiny z téměř všech území okupovaných Ruskem. Ukrajinská vláda na to podle webu The Guardian reagovala rázně: je připravena jednat, ale ne kapitulovat.
Místopředsedkyně ukrajinské vlády Julija Svyrydenková ve středu na sociální síti X jednoznačně odmítla jakoukoli dohodu, která by podle jejích slov „posílila pozice Ruska a umožnila mu se přeskupit a vrátit s ještě větší brutalitou“. Podle ní je naprosté příměří na souši, ve vzduchu i na moři základním předpokladem jakýchkoli smysluplných rozhovorů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zároveň na Telegramu zopakoval, že Ukrajina nikdy nevyloučila žádný formát jednání, pokud povede k úplnému, okamžitému a bezpodmínečnému příměří. Podle něj však Kyjev nemůže přistoupit na kompromisy, které by znamenaly ztrátu územní celistvosti země.
Návrh, který údajně pochází z prostředí administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, zřejmě zahrnuje předání většiny okupovaných území Rusku výměnou za zastavení bojů. Tato informace okamžitě vyvolala bouři nevole napříč evropskými metropolemi.
Francouzské prezidentské sídlo v reakci na spekulace jasně uvedlo, že pro Evropu je zachování územní celistvosti Ukrajiny zásadním požadavkem. „Evropské aspirace Ukrajiny a její územní integrita jsou pro nás nepřekročitelné podmínky,“ zaznělo z Elysejského paláce prostřednictvím agentury AFP.
Rovněž polský ministr zahraničí Radosław Sikorski během výročního projevu v parlamentu adresoval Rusku ostrý vzkaz. „Nemáte dost velkou zemi? Jedenáct časových pásem a stále vám to nestačí?“ řekl s odkazem na rozlehlost ruského území a vyzval Moskvu, aby se raději soustředila na spravedlivou správu toho, co již má.
Sikorski zároveň varoval před možným rozpadem jednoty Západu a poukázal na zvyšující se obavy Poláků z možné eskalace konfliktu až za hranice Ukrajiny. Polsko jako člen NATO a blízký soused Ukrajiny patří k jejím nejhlasitějším podporovatelům.
V Londýně mezitím probíhají technická jednání mezi evropskými, americkými a ukrajinskými představiteli. I přes to, že americký ministr zahraničí Marco Rubio z jednání osobně odstoupil, Bílý dům podle mluvčího britského premiéra Keira Starmera zůstává zapojen.
Downing Street zároveň ujistil, že Spojené království zůstává naprosto oddané dosažení „spravedlivého a trvalého míru“. Šéf britské diplomacie David Lammy měl produktivní hovor s Rubiem den předtím, kdy americký představitel potvrdil pokračující ochotu k hlubším jednáním.
Celá situace však zároveň podtrhuje narůstající napětí mezi evropskými spojenci a Trumpovou administrativou, která opakovaně naznačuje, že Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti za svou bezpečnost. To v kombinaci s návrhem mírové dohody, kterou Kyjev vnímá jako výzvu k de facto kapitulaci, jen zvyšuje nejistotu v celé euroatlantické oblasti.
Zatímco Ukrajina trvá na obraně svých hranic a demokratických hodnot, někteří aktéři z Washingtonu naznačují, že dosažení míru může vyžadovat ústupky. Takové postoje však ohrožují nejen ukrajinskou státnost, ale i důvěru evropských spojenců ve vůli Spojených států bránit mezinárodní právo a zásady svobody.
Výměna na postu předsedy ukrajinské vlády i ministerstva obrany naznačuje promyšlenou snahu prezidenta Volodymyra Zelenského nejen reagovat na potřeby válkou zasažené země, ale také vyslat jasný signál o pokračování v evropské integraci a posílení důvěryhodnosti státních institucí. Julija Svyrydenková, zkušená ekonomka, se stává tváří této transformace, zatímco Denys Šmyhal má jako nový ministr obrany napravit nedostatky v oblasti velení a transparentnosti.
Výzkumníci zjistili, že mnozí lidé věří, že extrémní výkyvy počasí jsou způsobeny klimatickou změnou. Míra tohoto přesvědčení se však liší podle typu události i regionu. V Latinské Americe například respondenti častěji uznávali, že klimatická změna je ohrožuje a že by měla být prioritou vládních politik.
Možná se pravidelně staráte o čistotu svého domova, ale některé běžné předměty, které denně používáte, mohou být plné bakterií – často mnohem víc než samotné záchodové prkénko. Například vaše láhev na vodu může obsahovat až 40 000× více bakterií než toaleta. A to je teprve začátek.
Navzdory tomu, že prezident Donald Trump v posledních dnech hrozil odvoláním předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella, burzy zůstávají poblíž historických maxim. Ještě v dubnu přitom podobné úvahy způsobily propad akcií i dolaru – investoři tehdy varovali, že zpochybňovat nezávislost centrální banky je nepřípustné. Dnes už to ale vypadá, že trh si na chaos z Bílého domu zvykl.
Na sociálních sítích se často objevují tvrzení, že ženy potřebují o jednu až dvě hodiny více spánku než muži. Ale co na to skutečně říkají vědecké studie – a jak se tyto poznatky promítají do běžného života?
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poslat Ukrajině moderní zbraně a zároveň pohrozit sankcemi všem zemím, které nadále obchodují s Ruskem, působí jako zásadní změna dosavadní politiky. Ve skutečnosti však nejde o obrat o 180 stupňů, ale spíš o návrat k přístupu jeho předchůdce Joea Bidena, tvrdí profesor mezinárodní politiky David Hastings Dunn z Birminghamské univerzity.
Dmitrij Medveděv, vlivný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a místopředseda ruské Bezpečnostní rady, varoval, že Rusko je připraveno v případě potřeby podniknout preventivní údery proti Západu. Uvedla to ruská státní agentura TASS s tím, že Medveděv současně obvinil západní země z vedení „plnohodnotné války“ proti Rusku.
Německá vláda se rozhodně postavila proti návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie ve výši 1,816 bilionu eur, který v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Berlín uvedl, že v současné době, kdy členské státy bojují s konsolidací vlastních veřejných financí, je tak rozsáhlé zvýšení výdajů naprosto nepřijatelné.
Ve středu prezident Donald Trump znovu ukázal, proč ho velká část Američanů odmítá – a proč se ho jeho nejvěrnější příznivci nevzdají za žádných okolností. Jeho den byl plný dramat, výbušných výroků a sporů, které málo souvisely s problémy běžných voličů. Přesto si udržuje silnou oporu u republikánského jádra.
Ukrajina dnes zažila zásadní politický zlom. Parlament potvrdil Juliji Svyrydenkovou jako novou premiérku země, čímž odstartoval rozsáhlou rekonstrukci vlády, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj.
Evropská komise oznámila dramatické škrty v zemědělském rozpočtu a tvrdí, že tím zemědělcům pomáhá. Farmáři však označují rozhodnutí za zradu a hrozí bojem.
Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže na bezpečnostním fóru v Aspenu vyzvala prezidenta Donalda Trumpa, aby nečekal dalších 50 dní a ihned zavedl sekundární sankce proti Rusku. Podle ní neexistují žádné náznaky, že by ruský prezident Vladimir Putin usiloval o mírové řešení konfliktu na Ukrajině.
