Napětí v Evropě opět roste, když se v médiích objevily informace o možném mírovém návrhu Spojených států, který by měl zahrnovat ústup Ukrajiny z téměř všech území okupovaných Ruskem. Ukrajinská vláda na to podle webu The Guardian reagovala rázně: je připravena jednat, ale ne kapitulovat.
Místopředsedkyně ukrajinské vlády Julija Svyrydenková ve středu na sociální síti X jednoznačně odmítla jakoukoli dohodu, která by podle jejích slov „posílila pozice Ruska a umožnila mu se přeskupit a vrátit s ještě větší brutalitou“. Podle ní je naprosté příměří na souši, ve vzduchu i na moři základním předpokladem jakýchkoli smysluplných rozhovorů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zároveň na Telegramu zopakoval, že Ukrajina nikdy nevyloučila žádný formát jednání, pokud povede k úplnému, okamžitému a bezpodmínečnému příměří. Podle něj však Kyjev nemůže přistoupit na kompromisy, které by znamenaly ztrátu územní celistvosti země.
Návrh, který údajně pochází z prostředí administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, zřejmě zahrnuje předání většiny okupovaných území Rusku výměnou za zastavení bojů. Tato informace okamžitě vyvolala bouři nevole napříč evropskými metropolemi.
Francouzské prezidentské sídlo v reakci na spekulace jasně uvedlo, že pro Evropu je zachování územní celistvosti Ukrajiny zásadním požadavkem. „Evropské aspirace Ukrajiny a její územní integrita jsou pro nás nepřekročitelné podmínky,“ zaznělo z Elysejského paláce prostřednictvím agentury AFP.
Rovněž polský ministr zahraničí Radosław Sikorski během výročního projevu v parlamentu adresoval Rusku ostrý vzkaz. „Nemáte dost velkou zemi? Jedenáct časových pásem a stále vám to nestačí?“ řekl s odkazem na rozlehlost ruského území a vyzval Moskvu, aby se raději soustředila na spravedlivou správu toho, co již má.
Sikorski zároveň varoval před možným rozpadem jednoty Západu a poukázal na zvyšující se obavy Poláků z možné eskalace konfliktu až za hranice Ukrajiny. Polsko jako člen NATO a blízký soused Ukrajiny patří k jejím nejhlasitějším podporovatelům.
V Londýně mezitím probíhají technická jednání mezi evropskými, americkými a ukrajinskými představiteli. I přes to, že americký ministr zahraničí Marco Rubio z jednání osobně odstoupil, Bílý dům podle mluvčího britského premiéra Keira Starmera zůstává zapojen.
Downing Street zároveň ujistil, že Spojené království zůstává naprosto oddané dosažení „spravedlivého a trvalého míru“. Šéf britské diplomacie David Lammy měl produktivní hovor s Rubiem den předtím, kdy americký představitel potvrdil pokračující ochotu k hlubším jednáním.
Celá situace však zároveň podtrhuje narůstající napětí mezi evropskými spojenci a Trumpovou administrativou, která opakovaně naznačuje, že Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti za svou bezpečnost. To v kombinaci s návrhem mírové dohody, kterou Kyjev vnímá jako výzvu k de facto kapitulaci, jen zvyšuje nejistotu v celé euroatlantické oblasti.
Zatímco Ukrajina trvá na obraně svých hranic a demokratických hodnot, někteří aktéři z Washingtonu naznačují, že dosažení míru může vyžadovat ústupky. Takové postoje však ohrožují nejen ukrajinskou státnost, ale i důvěru evropských spojenců ve vůli Spojených států bránit mezinárodní právo a zásady svobody.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.
