Napětí v Evropě opět roste, když se v médiích objevily informace o možném mírovém návrhu Spojených států, který by měl zahrnovat ústup Ukrajiny z téměř všech území okupovaných Ruskem. Ukrajinská vláda na to podle webu The Guardian reagovala rázně: je připravena jednat, ale ne kapitulovat.
Místopředsedkyně ukrajinské vlády Julija Svyrydenková ve středu na sociální síti X jednoznačně odmítla jakoukoli dohodu, která by podle jejích slov „posílila pozice Ruska a umožnila mu se přeskupit a vrátit s ještě větší brutalitou“. Podle ní je naprosté příměří na souši, ve vzduchu i na moři základním předpokladem jakýchkoli smysluplných rozhovorů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zároveň na Telegramu zopakoval, že Ukrajina nikdy nevyloučila žádný formát jednání, pokud povede k úplnému, okamžitému a bezpodmínečnému příměří. Podle něj však Kyjev nemůže přistoupit na kompromisy, které by znamenaly ztrátu územní celistvosti země.
Návrh, který údajně pochází z prostředí administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, zřejmě zahrnuje předání většiny okupovaných území Rusku výměnou za zastavení bojů. Tato informace okamžitě vyvolala bouři nevole napříč evropskými metropolemi.
Francouzské prezidentské sídlo v reakci na spekulace jasně uvedlo, že pro Evropu je zachování územní celistvosti Ukrajiny zásadním požadavkem. „Evropské aspirace Ukrajiny a její územní integrita jsou pro nás nepřekročitelné podmínky,“ zaznělo z Elysejského paláce prostřednictvím agentury AFP.
Rovněž polský ministr zahraničí Radosław Sikorski během výročního projevu v parlamentu adresoval Rusku ostrý vzkaz. „Nemáte dost velkou zemi? Jedenáct časových pásem a stále vám to nestačí?“ řekl s odkazem na rozlehlost ruského území a vyzval Moskvu, aby se raději soustředila na spravedlivou správu toho, co již má.
Sikorski zároveň varoval před možným rozpadem jednoty Západu a poukázal na zvyšující se obavy Poláků z možné eskalace konfliktu až za hranice Ukrajiny. Polsko jako člen NATO a blízký soused Ukrajiny patří k jejím nejhlasitějším podporovatelům.
V Londýně mezitím probíhají technická jednání mezi evropskými, americkými a ukrajinskými představiteli. I přes to, že americký ministr zahraničí Marco Rubio z jednání osobně odstoupil, Bílý dům podle mluvčího britského premiéra Keira Starmera zůstává zapojen.
Downing Street zároveň ujistil, že Spojené království zůstává naprosto oddané dosažení „spravedlivého a trvalého míru“. Šéf britské diplomacie David Lammy měl produktivní hovor s Rubiem den předtím, kdy americký představitel potvrdil pokračující ochotu k hlubším jednáním.
Celá situace však zároveň podtrhuje narůstající napětí mezi evropskými spojenci a Trumpovou administrativou, která opakovaně naznačuje, že Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti za svou bezpečnost. To v kombinaci s návrhem mírové dohody, kterou Kyjev vnímá jako výzvu k de facto kapitulaci, jen zvyšuje nejistotu v celé euroatlantické oblasti.
Zatímco Ukrajina trvá na obraně svých hranic a demokratických hodnot, někteří aktéři z Washingtonu naznačují, že dosažení míru může vyžadovat ústupky. Takové postoje však ohrožují nejen ukrajinskou státnost, ale i důvěru evropských spojenců ve vůli Spojených států bránit mezinárodní právo a zásady svobody.
Současná krize identity, kterou prochází Severoatlantická aliance, vyvolává v Evropě značné obavy, avšak Kyjev se na situaci dívá s překvapivou dávkou optimismu. Zatímco americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje stažení Spojených států z organizace, ukrajinská velvyslankyně při NATO Aljona Getmančuková věří, že tento rozkol může být paradoxně impulsem k nezbytné transformaci. Místo o kolapsu raději hovoří o „znovuzrození“ aliance.
Americký prezident Donald Trump dnes prostřednictvím sociálních sítí adresoval íránským představitelům ostrou varovnou zprávu, v níž zdůraznil, že čas na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu se neúprosně krátí. Podle jeho slov zbývají Íránu poslední hodiny na to, aby ukončil blokádu této klíčové námořní cesty.
Americký prezident Donald Trump přišel s kontroverzním plánem na obnovu jedné z nejslavnějších věznic světa. Ve svém novém návrhu rozpočtu žádá o 152 milionů dolarů, které by měly pokrýt náklady na první rok prací spojených s přestavbou a znovuotevřením Alcatrazu. Cílem je přeměnit tuto historickou památku zpět na přísně střežené nápravné zařízení pro ty nejnebezpečnější zločince.
Pobřežní stanice provozované Scrippsovým oceánografickým institutem, které měří teplotu vody podél kalifornského pobřeží již více než století, vysílají v posledních měsících varovné signály. Naměřené hodnoty u jižní Kalifornie dosahují rekordních maxim, což mezi vědci vyvolává vážné obavy z příchodu dlouhodobé mořské vlny veder.
Francie se připravuje na zásadní posílení své obranyschopnosti. Podle návrhu nového zákona o vojenském plánování, který má k dispozici redakce Politico, hodlá Paříž do roku 2030 navýšit své zásoby raket a bezpilotních letounů až o 400 procent. Tento ambiciózní krok je přímou reakcí na zkušenosti z probíhajících konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě, které ukázaly, jak extrémně rychle se moderní munice v intenzivní válce spotřebovává.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla k razantnímu kroku na podporu svého klíčového evropského spojence. Americký viceprezident JD Vance má v úterý přistát v Budapešti, aby přímo zasáhl do vrcholící maďarské volební kampaně. Tato mise podtrhuje, jak daleko je Bílý dům ochoten zajít, aby udržel u moci premiéra Viktora Orbána před osudovým hlasováním, které zemi čeká 12. dubna.
Měsíc trvající válečný konflikt v Íránu začíná mít na světové hospodářství mnohem hlubší dopad než jen v podobě drahého benzinu. Omezení dodávek ropy a zemního plynu přes strategický Hormuzský průliv, kudy protéká pětina světové produkce, odstartovalo řetězovou reakci. Nedostatek ropy se totiž rychle mění v kritický nedostatek téměř všeho – od obalů na potraviny přes oblečení až po zdravotnický materiál.
Nápad obejít strategicky citlivý Hormuzský průliv pomocí nové vodní cesty vyhloubené jadernými náložemi může znít jako ztřeštěný scénář ze sci-fi filmu, ale v historii americké vědy a politiky má reálné základy. Nedávno tuto kontroverzní myšlenku oživil bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, čímž vyvolal vlnu údivu i posměchu. Historie nám však podle expertů ukazuje, že v 60. letech minulého století brala americká vláda takové projekty naprosto vážně.
Tchaj-wan v reakci na rostoucí vojenskou agresi ze strany Číny výrazně posiluje svou obranu. Ostrovní stát navýšil výdaje na armádu, prodloužil povinnou vojenskou službu a zmodernizoval bojová cvičení, čímž dává jasně najevo odhodlání čelit případné invazi. Navzdory těmto oficiálním přípravám však část obyvatel volí jinou strategii a v tichosti připravuje únikové plány pro případ nejhoršího scénáře.
Analýza dat z Institutu pro studium války, kterou provedla agentura AFP, ukazuje, že ruská armáda zaznamenala v březnu na ukrajinské frontě téměř nulové územní zisky. K takové situaci došlo poprvé za poslední dva a půl roku. Postup ruských vojsk se zpomaluje již od konce roku 2025, což je dáváno do souvislosti s lokálními ukrajinskými průlomy v jihovýchodní části země.
Máte ve zvyku naslouchat meteorologům, nebo jim spíš nevěříte? Ať to máte jakkoliv, experti přicházejí před nadcházející velikonoční nedělí s vážně míněným doporučením. Existuje totiž důvod, proč byste si ji měli užít.
Český šoubyznys se připravuje na jedno velké dubnové jubileum. Lucie Bílá oslaví kulaté 60. narozeniny, přípravy už jsou v plném proudu. Například vznikají speciální známky. Do oběhu se dostanou příští týden.