Napětí v Evropě opět roste, když se v médiích objevily informace o možném mírovém návrhu Spojených států, který by měl zahrnovat ústup Ukrajiny z téměř všech území okupovaných Ruskem. Ukrajinská vláda na to podle webu The Guardian reagovala rázně: je připravena jednat, ale ne kapitulovat.
Místopředsedkyně ukrajinské vlády Julija Svyrydenková ve středu na sociální síti X jednoznačně odmítla jakoukoli dohodu, která by podle jejích slov „posílila pozice Ruska a umožnila mu se přeskupit a vrátit s ještě větší brutalitou“. Podle ní je naprosté příměří na souši, ve vzduchu i na moři základním předpokladem jakýchkoli smysluplných rozhovorů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zároveň na Telegramu zopakoval, že Ukrajina nikdy nevyloučila žádný formát jednání, pokud povede k úplnému, okamžitému a bezpodmínečnému příměří. Podle něj však Kyjev nemůže přistoupit na kompromisy, které by znamenaly ztrátu územní celistvosti země.
Návrh, který údajně pochází z prostředí administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, zřejmě zahrnuje předání většiny okupovaných území Rusku výměnou za zastavení bojů. Tato informace okamžitě vyvolala bouři nevole napříč evropskými metropolemi.
Francouzské prezidentské sídlo v reakci na spekulace jasně uvedlo, že pro Evropu je zachování územní celistvosti Ukrajiny zásadním požadavkem. „Evropské aspirace Ukrajiny a její územní integrita jsou pro nás nepřekročitelné podmínky,“ zaznělo z Elysejského paláce prostřednictvím agentury AFP.
Rovněž polský ministr zahraničí Radosław Sikorski během výročního projevu v parlamentu adresoval Rusku ostrý vzkaz. „Nemáte dost velkou zemi? Jedenáct časových pásem a stále vám to nestačí?“ řekl s odkazem na rozlehlost ruského území a vyzval Moskvu, aby se raději soustředila na spravedlivou správu toho, co již má.
Sikorski zároveň varoval před možným rozpadem jednoty Západu a poukázal na zvyšující se obavy Poláků z možné eskalace konfliktu až za hranice Ukrajiny. Polsko jako člen NATO a blízký soused Ukrajiny patří k jejím nejhlasitějším podporovatelům.
V Londýně mezitím probíhají technická jednání mezi evropskými, americkými a ukrajinskými představiteli. I přes to, že americký ministr zahraničí Marco Rubio z jednání osobně odstoupil, Bílý dům podle mluvčího britského premiéra Keira Starmera zůstává zapojen.
Downing Street zároveň ujistil, že Spojené království zůstává naprosto oddané dosažení „spravedlivého a trvalého míru“. Šéf britské diplomacie David Lammy měl produktivní hovor s Rubiem den předtím, kdy americký představitel potvrdil pokračující ochotu k hlubším jednáním.
Celá situace však zároveň podtrhuje narůstající napětí mezi evropskými spojenci a Trumpovou administrativou, která opakovaně naznačuje, že Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti za svou bezpečnost. To v kombinaci s návrhem mírové dohody, kterou Kyjev vnímá jako výzvu k de facto kapitulaci, jen zvyšuje nejistotu v celé euroatlantické oblasti.
Zatímco Ukrajina trvá na obraně svých hranic a demokratických hodnot, někteří aktéři z Washingtonu naznačují, že dosažení míru může vyžadovat ústupky. Takové postoje však ohrožují nejen ukrajinskou státnost, ale i důvěru evropských spojenců ve vůli Spojených států bránit mezinárodní právo a zásady svobody.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.
