Mírová jednání pod záštitou USA jsou slepou uličkou. Po tragicky nízké úrovni rozhovorů v Londýně v návaznosti na neočekávané odřeknutí účasti ministra zahraničí Marca Rubia i četných zprávách o údajné nabídce Kremlu na zmrazení konfliktu se ukazuje, že Spojené státy neuspěly v prosazení svého plánu. Západní diplomaté tak nadále odmítají uznat požadavky Kremlu, vojáci nadále umírají a Rusko nadále posiluje své postavení.
Ministerské jednání o ukrajinské mírové dohodě naplánované v Londýně bylo na poslední chvíli převedeno na nižší úřednickou úroveň poté, co americký ministr zahraničí Marco Rubio náhle odřekl svou účast. Klíčové téma rozhovorů – zajištění okamžitého příměří – bylo nahrazeno pouze "pracovními konzultacemi" a Rubia zastoupil americký zmocněnec Keith Kellogg.
Za degradací rozhovorů stojí tvrzení serveru Financial Times, podle kterého Putin údajně nabídl ukončení války na současných frontových liniích výměnou za formální uznání krymské anexe. Tento údajný kompromis – vzdání se ruských nároků na části čtyř oblastí, které Moskva ve skutečnosti neovládá – byl ale mluvčím Kremlu Dmitrijem Peskovem označen za zcela nepravdivý.
Není přitom žádné tajemství, že Kreml dlouhodobě využívá taktiku prodlužování jednání a dezinformací, čímž si kupuje čas a postupné ústupky západních vyjednavačů. Navíc se potvrzuje, že Washington chybně vycházel z předpokladu, že Putin bude jednání řídit racionální kalkulací západní diplomacie – ve skutečnosti však ruské cíle překračují standardní vojensko-politický kalkul.
Je také na místě připomenout, že Donald Trump slíbil, že dosáhne konce války během jednoho jediného dne. Po více než 100 dnech v úřadu se ale ukazuje, že Moskva nadále drží trumfy a Američané se museli z původních požadavků stáhnout.
Neúspěšné byly i tři návštěvy Steva Witkoffa v Moskvě a analytici po několika jednáních poukazují na opakované selhání amerického plánu. Ve válce samotné se tak za poslední měsíce nic moc nezměnilo. Putin dál střílí, jen USA už po odchodu Joea Bidena z úřadu o vítězství Ukrajiny na bojišti nehovoří tak často.
Ukrajina navíc zcela pochopitelně kategoricky odmítá uznání Krymu jako ruského území, což by bylo v rozporu s její ústavou. Prezident Volodymyr Zelenskyj i jeho šéf kanceláře Andrij Jermak opakovaně zdůraznili, že Kyjev „neuzná okupaci Krymu“ a nebude dělat ústupky pod tlakem. Nemá k tomu sebemenší důvod, neboť historie už v minulosti ukázala, že věřit Rusku se nikterak nevyplácí.
Náhlé odřeknutí jednání za účasti Rubia, územní ústupky Kremlu i fakt, že nejvyšší západní vyjednavači nedokázali vyjednat ani minimální příměří, svědčí o tom, že Spojené státy ve snaze vnutit Putinovi svůj mírový plán naprosto selhaly.
Místo jasné podpory Ukrajiny a bezpodmínečného vyžadování stažení ruských vojsk se Washington dostal do role oběti ruské taktiky, jež vede jednání do dlouhého patu. A zatímco USA tím, že ustoupily Putinovi, ztratily zbytky vyjednávacího kreditu, Rusko dál upevňuje svá válečná vítězství.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.