Mírová jednání pod záštitou USA jsou slepou uličkou. Po tragicky nízké úrovni rozhovorů v Londýně v návaznosti na neočekávané odřeknutí účasti ministra zahraničí Marca Rubia i četných zprávách o údajné nabídce Kremlu na zmrazení konfliktu se ukazuje, že Spojené státy neuspěly v prosazení svého plánu. Západní diplomaté tak nadále odmítají uznat požadavky Kremlu, vojáci nadále umírají a Rusko nadále posiluje své postavení.
Ministerské jednání o ukrajinské mírové dohodě naplánované v Londýně bylo na poslední chvíli převedeno na nižší úřednickou úroveň poté, co americký ministr zahraničí Marco Rubio náhle odřekl svou účast. Klíčové téma rozhovorů – zajištění okamžitého příměří – bylo nahrazeno pouze "pracovními konzultacemi" a Rubia zastoupil americký zmocněnec Keith Kellogg.
Za degradací rozhovorů stojí tvrzení serveru Financial Times, podle kterého Putin údajně nabídl ukončení války na současných frontových liniích výměnou za formální uznání krymské anexe. Tento údajný kompromis – vzdání se ruských nároků na části čtyř oblastí, které Moskva ve skutečnosti neovládá – byl ale mluvčím Kremlu Dmitrijem Peskovem označen za zcela nepravdivý.
Není přitom žádné tajemství, že Kreml dlouhodobě využívá taktiku prodlužování jednání a dezinformací, čímž si kupuje čas a postupné ústupky západních vyjednavačů. Navíc se potvrzuje, že Washington chybně vycházel z předpokladu, že Putin bude jednání řídit racionální kalkulací západní diplomacie – ve skutečnosti však ruské cíle překračují standardní vojensko-politický kalkul.
Je také na místě připomenout, že Donald Trump slíbil, že dosáhne konce války během jednoho jediného dne. Po více než 100 dnech v úřadu se ale ukazuje, že Moskva nadále drží trumfy a Američané se museli z původních požadavků stáhnout.
Neúspěšné byly i tři návštěvy Steva Witkoffa v Moskvě a analytici po několika jednáních poukazují na opakované selhání amerického plánu. Ve válce samotné se tak za poslední měsíce nic moc nezměnilo. Putin dál střílí, jen USA už po odchodu Joea Bidena z úřadu o vítězství Ukrajiny na bojišti nehovoří tak často.
Ukrajina navíc zcela pochopitelně kategoricky odmítá uznání Krymu jako ruského území, což by bylo v rozporu s její ústavou. Prezident Volodymyr Zelenskyj i jeho šéf kanceláře Andrij Jermak opakovaně zdůraznili, že Kyjev „neuzná okupaci Krymu“ a nebude dělat ústupky pod tlakem. Nemá k tomu sebemenší důvod, neboť historie už v minulosti ukázala, že věřit Rusku se nikterak nevyplácí.
Náhlé odřeknutí jednání za účasti Rubia, územní ústupky Kremlu i fakt, že nejvyšší západní vyjednavači nedokázali vyjednat ani minimální příměří, svědčí o tom, že Spojené státy ve snaze vnutit Putinovi svůj mírový plán naprosto selhaly.
Místo jasné podpory Ukrajiny a bezpodmínečného vyžadování stažení ruských vojsk se Washington dostal do role oběti ruské taktiky, jež vede jednání do dlouhého patu. A zatímco USA tím, že ustoupily Putinovi, ztratily zbytky vyjednávacího kreditu, Rusko dál upevňuje svá válečná vítězství.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.