Mírová jednání pod záštitou USA jsou slepou uličkou. Po tragicky nízké úrovni rozhovorů v Londýně v návaznosti na neočekávané odřeknutí účasti ministra zahraničí Marca Rubia i četných zprávách o údajné nabídce Kremlu na zmrazení konfliktu se ukazuje, že Spojené státy neuspěly v prosazení svého plánu. Západní diplomaté tak nadále odmítají uznat požadavky Kremlu, vojáci nadále umírají a Rusko nadále posiluje své postavení.
Ministerské jednání o ukrajinské mírové dohodě naplánované v Londýně bylo na poslední chvíli převedeno na nižší úřednickou úroveň poté, co americký ministr zahraničí Marco Rubio náhle odřekl svou účast. Klíčové téma rozhovorů – zajištění okamžitého příměří – bylo nahrazeno pouze "pracovními konzultacemi" a Rubia zastoupil americký zmocněnec Keith Kellogg.
Za degradací rozhovorů stojí tvrzení serveru Financial Times, podle kterého Putin údajně nabídl ukončení války na současných frontových liniích výměnou za formální uznání krymské anexe. Tento údajný kompromis – vzdání se ruských nároků na části čtyř oblastí, které Moskva ve skutečnosti neovládá – byl ale mluvčím Kremlu Dmitrijem Peskovem označen za zcela nepravdivý.
Není přitom žádné tajemství, že Kreml dlouhodobě využívá taktiku prodlužování jednání a dezinformací, čímž si kupuje čas a postupné ústupky západních vyjednavačů. Navíc se potvrzuje, že Washington chybně vycházel z předpokladu, že Putin bude jednání řídit racionální kalkulací západní diplomacie – ve skutečnosti však ruské cíle překračují standardní vojensko-politický kalkul.
Je také na místě připomenout, že Donald Trump slíbil, že dosáhne konce války během jednoho jediného dne. Po více než 100 dnech v úřadu se ale ukazuje, že Moskva nadále drží trumfy a Američané se museli z původních požadavků stáhnout.
Neúspěšné byly i tři návštěvy Steva Witkoffa v Moskvě a analytici po několika jednáních poukazují na opakované selhání amerického plánu. Ve válce samotné se tak za poslední měsíce nic moc nezměnilo. Putin dál střílí, jen USA už po odchodu Joea Bidena z úřadu o vítězství Ukrajiny na bojišti nehovoří tak často.
Ukrajina navíc zcela pochopitelně kategoricky odmítá uznání Krymu jako ruského území, což by bylo v rozporu s její ústavou. Prezident Volodymyr Zelenskyj i jeho šéf kanceláře Andrij Jermak opakovaně zdůraznili, že Kyjev „neuzná okupaci Krymu“ a nebude dělat ústupky pod tlakem. Nemá k tomu sebemenší důvod, neboť historie už v minulosti ukázala, že věřit Rusku se nikterak nevyplácí.
Náhlé odřeknutí jednání za účasti Rubia, územní ústupky Kremlu i fakt, že nejvyšší západní vyjednavači nedokázali vyjednat ani minimální příměří, svědčí o tom, že Spojené státy ve snaze vnutit Putinovi svůj mírový plán naprosto selhaly.
Místo jasné podpory Ukrajiny a bezpodmínečného vyžadování stažení ruských vojsk se Washington dostal do role oběti ruské taktiky, jež vede jednání do dlouhého patu. A zatímco USA tím, že ustoupily Putinovi, ztratily zbytky vyjednávacího kreditu, Rusko dál upevňuje svá válečná vítězství.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.