Mírová jednání pod záštitou USA jsou slepou uličkou. Po tragicky nízké úrovni rozhovorů v Londýně v návaznosti na neočekávané odřeknutí účasti ministra zahraničí Marca Rubia i četných zprávách o údajné nabídce Kremlu na zmrazení konfliktu se ukazuje, že Spojené státy neuspěly v prosazení svého plánu. Západní diplomaté tak nadále odmítají uznat požadavky Kremlu, vojáci nadále umírají a Rusko nadále posiluje své postavení.
Ministerské jednání o ukrajinské mírové dohodě naplánované v Londýně bylo na poslední chvíli převedeno na nižší úřednickou úroveň poté, co americký ministr zahraničí Marco Rubio náhle odřekl svou účast. Klíčové téma rozhovorů – zajištění okamžitého příměří – bylo nahrazeno pouze "pracovními konzultacemi" a Rubia zastoupil americký zmocněnec Keith Kellogg.
Za degradací rozhovorů stojí tvrzení serveru Financial Times, podle kterého Putin údajně nabídl ukončení války na současných frontových liniích výměnou za formální uznání krymské anexe. Tento údajný kompromis – vzdání se ruských nároků na části čtyř oblastí, které Moskva ve skutečnosti neovládá – byl ale mluvčím Kremlu Dmitrijem Peskovem označen za zcela nepravdivý.
Není přitom žádné tajemství, že Kreml dlouhodobě využívá taktiku prodlužování jednání a dezinformací, čímž si kupuje čas a postupné ústupky západních vyjednavačů. Navíc se potvrzuje, že Washington chybně vycházel z předpokladu, že Putin bude jednání řídit racionální kalkulací západní diplomacie – ve skutečnosti však ruské cíle překračují standardní vojensko-politický kalkul.
Je také na místě připomenout, že Donald Trump slíbil, že dosáhne konce války během jednoho jediného dne. Po více než 100 dnech v úřadu se ale ukazuje, že Moskva nadále drží trumfy a Američané se museli z původních požadavků stáhnout.
Neúspěšné byly i tři návštěvy Steva Witkoffa v Moskvě a analytici po několika jednáních poukazují na opakované selhání amerického plánu. Ve válce samotné se tak za poslední měsíce nic moc nezměnilo. Putin dál střílí, jen USA už po odchodu Joea Bidena z úřadu o vítězství Ukrajiny na bojišti nehovoří tak často.
Ukrajina navíc zcela pochopitelně kategoricky odmítá uznání Krymu jako ruského území, což by bylo v rozporu s její ústavou. Prezident Volodymyr Zelenskyj i jeho šéf kanceláře Andrij Jermak opakovaně zdůraznili, že Kyjev „neuzná okupaci Krymu“ a nebude dělat ústupky pod tlakem. Nemá k tomu sebemenší důvod, neboť historie už v minulosti ukázala, že věřit Rusku se nikterak nevyplácí.
Náhlé odřeknutí jednání za účasti Rubia, územní ústupky Kremlu i fakt, že nejvyšší západní vyjednavači nedokázali vyjednat ani minimální příměří, svědčí o tom, že Spojené státy ve snaze vnutit Putinovi svůj mírový plán naprosto selhaly.
Místo jasné podpory Ukrajiny a bezpodmínečného vyžadování stažení ruských vojsk se Washington dostal do role oběti ruské taktiky, jež vede jednání do dlouhého patu. A zatímco USA tím, že ustoupily Putinovi, ztratily zbytky vyjednávacího kreditu, Rusko dál upevňuje svá válečná vítězství.
Ztráta či krádež telefonu není jen finanční ztrátou. V moderním světě obsahuje mobil prakticky celý náš život – osobní vzpomínky, kontakty, přístup k bankovnictví, pracovní nástroje i digitální identitu. Rychlá reakce je proto zásadní k ochraně citlivých dat i prevenci podvodů, upozornil server The Guardian.
Silné bouřky s přívalovým deštěm zasáhnou ve čtvrtek východní část Česka. Meteorologové varují před intenzivními srážkami až do 50 milimetrů a upozorňují na možná rizika spojená s bleskovými povodněmi. Výstraha platí pro šest krajů a zahrnuje i možnost krátkodobého silného větru.
Odstoupení Marca Rubia a Steva Witkoffa z účasti na summitu o příměří na Ukrajině snížilo význam této události, napsala BBC. Portál popisoval okolnosti, za kterých se to stalo.
Diplomatická jednání o ukončení války na Ukrajině nabírají na obrátkách. V Londýně se dnes sešli zástupci Velké Británie, Německa, Francie, Ukrajiny a Spojených států. Zároveň Donald Trump vysílá svého zvláštního vyslance Steva Witkoffa do Moskvy, kde jej čeká už čtvrté osobní setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Americký prezident Donald Trump ve středu ostře kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za jeho „plamenné výroky“, které podle něj prodlužují válku s Ruskem. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že Zelenskyj „nemá žádné karty v ruce“ a jeho postoje ohrožují blížící se mírovou dohodu, na níž Washington intenzivně pracuje.
Eva Burešová má po několika týdnech konečně zase klid, protože o víkendu vypadla z Let's Dance, slovenské obdoby StarDance, kde byla jedinou českou účastnicí. Známá herečka a zpěvačka nyní přiznala, že by tuto výzvu znovu nepřijala. A dokonce prozradila, kdo z jejích blízkých si přál její konec v soutěži.
V Česku už zítra opět udeří bouřky, které mohou být silné a doprovázené přívalovými srážkami. Podle meteorologů, kteří před nimi varovali v nejnovější výstraze, navíc budou jiné než pondělní bouřky. Lišit se budou kvůli střihu větru.
Spojené státy hrozí, že opustí diplomatická jednání o ukončení války na Ukrajině, pokud Kyjev a Moskva nepřistoupí na předložené návrhy. Prohlásil to americký viceprezident JD Vance během návštěvy Indie, přičemž zopakoval, že Washington už vynaložil mimořádné úsilí a nyní očekává rozhodnutí obou stran.
Napětí v Evropě opět roste, když se v médiích objevily informace o možném mírovém návrhu Spojených států, který by měl zahrnovat ústup Ukrajiny z téměř všech území okupovaných Ruskem. Ukrajinská vláda na to podle webu The Guardian reagovala rázně: je připravena jednat, ale ne kapitulovat.
Uplynul již týden od chvíle, kdy se Česko rozloučilo se statečnou bojovnicí Annou Slováčkovou. Naposledy vydechla během první dubnové neděle, kdy skončil její zápas se zákeřnou rakovinou. Lékaři u ní nemoc podruhé zjistili na podzim 2023. Víte, co tomu předcházelo?
Mírová jednání pod záštitou USA jsou slepou uličkou. Po tragicky nízké úrovni rozhovorů v Londýně v návaznosti na neočekávané odřeknutí účasti ministra zahraničí Marca Rubia i četných zprávách o údajné nabídce Kremlu na zmrazení konfliktu se ukazuje, že Spojené státy neuspěly v prosazení svého plánu. Západní diplomaté tak nadále odmítají uznat požadavky Kremlu, vojáci nadále umírají a Rusko nadále posiluje své postavení.
Začátkem příštího školního roku dostanou ruští školáci novou učebnici s názvem Moje rodina, která má být základem nového předmětu „Rodinná výchova“. Podle spoluautorky učebnice a předsedkyně výboru Dumy pro ochranu rodiny, Niny Ostaninové, má pomoci upevnit „tradiční morální hodnoty“ a zlepšit demografickou situaci v zemi. Avšak zdroje, ze kterých učebnice čerpá, pocházejí z hluboké historie — konkrétně ze 16. století a díla zvaného Domostroj, které se připisuje mnichovi Sylvestrovi, rádci cara Ivana Hrozného.