Mírová jednání pod záštitou USA jsou slepou uličkou. Po tragicky nízké úrovni rozhovorů v Londýně v návaznosti na neočekávané odřeknutí účasti ministra zahraničí Marca Rubia i četných zprávách o údajné nabídce Kremlu na zmrazení konfliktu se ukazuje, že Spojené státy neuspěly v prosazení svého plánu. Západní diplomaté tak nadále odmítají uznat požadavky Kremlu, vojáci nadále umírají a Rusko nadále posiluje své postavení.
Ministerské jednání o ukrajinské mírové dohodě naplánované v Londýně bylo na poslední chvíli převedeno na nižší úřednickou úroveň poté, co americký ministr zahraničí Marco Rubio náhle odřekl svou účast. Klíčové téma rozhovorů – zajištění okamžitého příměří – bylo nahrazeno pouze "pracovními konzultacemi" a Rubia zastoupil americký zmocněnec Keith Kellogg.
Za degradací rozhovorů stojí tvrzení serveru Financial Times, podle kterého Putin údajně nabídl ukončení války na současných frontových liniích výměnou za formální uznání krymské anexe. Tento údajný kompromis – vzdání se ruských nároků na části čtyř oblastí, které Moskva ve skutečnosti neovládá – byl ale mluvčím Kremlu Dmitrijem Peskovem označen za zcela nepravdivý.
Není přitom žádné tajemství, že Kreml dlouhodobě využívá taktiku prodlužování jednání a dezinformací, čímž si kupuje čas a postupné ústupky západních vyjednavačů. Navíc se potvrzuje, že Washington chybně vycházel z předpokladu, že Putin bude jednání řídit racionální kalkulací západní diplomacie – ve skutečnosti však ruské cíle překračují standardní vojensko-politický kalkul.
Je také na místě připomenout, že Donald Trump slíbil, že dosáhne konce války během jednoho jediného dne. Po více než 100 dnech v úřadu se ale ukazuje, že Moskva nadále drží trumfy a Američané se museli z původních požadavků stáhnout.
Neúspěšné byly i tři návštěvy Steva Witkoffa v Moskvě a analytici po několika jednáních poukazují na opakované selhání amerického plánu. Ve válce samotné se tak za poslední měsíce nic moc nezměnilo. Putin dál střílí, jen USA už po odchodu Joea Bidena z úřadu o vítězství Ukrajiny na bojišti nehovoří tak často.
Ukrajina navíc zcela pochopitelně kategoricky odmítá uznání Krymu jako ruského území, což by bylo v rozporu s její ústavou. Prezident Volodymyr Zelenskyj i jeho šéf kanceláře Andrij Jermak opakovaně zdůraznili, že Kyjev „neuzná okupaci Krymu“ a nebude dělat ústupky pod tlakem. Nemá k tomu sebemenší důvod, neboť historie už v minulosti ukázala, že věřit Rusku se nikterak nevyplácí.
Náhlé odřeknutí jednání za účasti Rubia, územní ústupky Kremlu i fakt, že nejvyšší západní vyjednavači nedokázali vyjednat ani minimální příměří, svědčí o tom, že Spojené státy ve snaze vnutit Putinovi svůj mírový plán naprosto selhaly.
Místo jasné podpory Ukrajiny a bezpodmínečného vyžadování stažení ruských vojsk se Washington dostal do role oběti ruské taktiky, jež vede jednání do dlouhého patu. A zatímco USA tím, že ustoupily Putinovi, ztratily zbytky vyjednávacího kreditu, Rusko dál upevňuje svá válečná vítězství.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.