Před 80 lety, 6. srpna 1945, vstoupil svět do jaderné éry. Spojené státy svrhly atomovou bombu na japonské město Hirošima, která do konce roku zabila až 140 000 civilistů. Nedávné napětí mezi jadernými mocnostmi, konkrétně mezi USA a Ruskem, pak tento týden připomnělo, že hrozba jaderného konfliktu je stále aktuální a nikdy nezmizela.
Jaderná zbraň se zrodila ze strachu. Fyzikové Rudolf Peierls a Otto Frisch ve svém memorandu z března 1940 vyjádřili obavu, že by nacistické Německo mohlo bombu vyvinout jako první. Ve svém textu uvedli, že „pokud se vychází z předpokladu, že Německo vlastní, nebo bude vlastnit, tuto zbraň... nejúčinnější reakcí by byla protihrozba podobnou bombou.“
Jejich varování přimělo britského premiéra Winstona Churchilla k založení komise, která měla prozkoumat vojenský potenciál atomové energie. Komise ve zprávě z roku 1941 mimo jiné uvedla, že „žádný národ by nechtěl riskovat, že bude chycen bez takto rozhodující zbraně“.
Tato logika se po Hirošimě a Nagasaki rozšířila po celém světě. Sovětský svaz, který se obával amerického monopolu, otestoval svou první bombu v roce 1949. Británie se k jadernému klubu připojila v roce 1952 a následně Francie v roce 1960 a Čína v roce 1964.
Také Izrael vyvinul jaderné schopnosti již na počátku 70. let. Indie, Pákistán a Severní Korea se k jaderným mocnostem otevřeně přihlásily později. Ačkoliv zde hrály roli i ambice a postavení, hlavním hnacím motorem byl strach z nepřátel a z toho, že by mohli získat strategickou výhodu.
Strach z jaderné katastrofy paradoxně sloužil i jako zdroj zdrženlivosti. Během kubánské raketové krize v roce 1962 vedl sdílený strach amerického prezidenta Johna F. Kennedyho a sovětského vůdce Nikity Chruščova k empatii a důvěře. To byl klíčový faktor v mírovém vyřešení krize.
Přesto je strach a odstrašení, které s sebou přináší, křehkým základem pro ochranu budoucnosti lidstva, míní experti. Po roce 1945 se světu podařilo vyhnout použití jaderných zbraní, což je kombinace obezřetné státní politiky a štěstí. Nikdo však neví, jak dlouho to vydrží. Jaderné chřestění Ruskem ohledně Ukrajiny, nebo konflikt mezi Indií a Pákistánem v květnu 2025, jsou varováním, že nebezpečí je stále přítomné.
V době studené války sice panovala hluboká nedůvěra, ale USA a Sovětský svaz si alespoň udržovaly komunikační kanály a dohody o kontrole zbraní. Dnes se však tyto dohody rozpadají a důvěryhodné komunikační kanály mezi hlavními jadernými mocnostmi v podstatě neexistují.
U příležitosti 80. výročí jaderné éry varoval Nobelův výbor, že bezpečnost nelze stavět na strachu. Pokud se jaderná bomba zrodila ze strachu, pak k tomu, abychom zajistili, že už nikdy nebude použita, musíme strach nahradit důvěrou. Jen deset let po Hirošimě se Albert Einstein a filozof Bertrand Russell obrátili na svět s manifestem, který podepsalo jedenáct osobností. Vyzvali lidstvo, aby si vzpomnělo na svou lidskost a zapomnělo na vše ostatní.
Dnes stojíme před stejnou volbou. Jedna cesta vede ke zničení, druhá k přežití, prostřednictvím uznání naší společné lidskosti. Japonsko nám to každý rok připomíná, když v Hirošimě a Nagasaki pořádá pietní vzpomínkové akce. Tyto obřady si připomínají oběti a ty, kteří stále trpí následky atomových bomb. Zároveň se ohlížejí do budoucnosti, ve které již nebudou jaderné zbraně existovat. Jaderná bomba se sice zrodila ze strachu, ale jen budování důvěry, která může z tohoto strachu vzejít, zajistí, že se už nikdy nepoužije.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.