Před 80 lety, 6. srpna 1945, vstoupil svět do jaderné éry. Spojené státy svrhly atomovou bombu na japonské město Hirošima, která do konce roku zabila až 140 000 civilistů. Nedávné napětí mezi jadernými mocnostmi, konkrétně mezi USA a Ruskem, pak tento týden připomnělo, že hrozba jaderného konfliktu je stále aktuální a nikdy nezmizela.
Jaderná zbraň se zrodila ze strachu. Fyzikové Rudolf Peierls a Otto Frisch ve svém memorandu z března 1940 vyjádřili obavu, že by nacistické Německo mohlo bombu vyvinout jako první. Ve svém textu uvedli, že „pokud se vychází z předpokladu, že Německo vlastní, nebo bude vlastnit, tuto zbraň... nejúčinnější reakcí by byla protihrozba podobnou bombou.“
Jejich varování přimělo britského premiéra Winstona Churchilla k založení komise, která měla prozkoumat vojenský potenciál atomové energie. Komise ve zprávě z roku 1941 mimo jiné uvedla, že „žádný národ by nechtěl riskovat, že bude chycen bez takto rozhodující zbraně“.
Tato logika se po Hirošimě a Nagasaki rozšířila po celém světě. Sovětský svaz, který se obával amerického monopolu, otestoval svou první bombu v roce 1949. Británie se k jadernému klubu připojila v roce 1952 a následně Francie v roce 1960 a Čína v roce 1964.
Také Izrael vyvinul jaderné schopnosti již na počátku 70. let. Indie, Pákistán a Severní Korea se k jaderným mocnostem otevřeně přihlásily později. Ačkoliv zde hrály roli i ambice a postavení, hlavním hnacím motorem byl strach z nepřátel a z toho, že by mohli získat strategickou výhodu.
Strach z jaderné katastrofy paradoxně sloužil i jako zdroj zdrženlivosti. Během kubánské raketové krize v roce 1962 vedl sdílený strach amerického prezidenta Johna F. Kennedyho a sovětského vůdce Nikity Chruščova k empatii a důvěře. To byl klíčový faktor v mírovém vyřešení krize.
Přesto je strach a odstrašení, které s sebou přináší, křehkým základem pro ochranu budoucnosti lidstva, míní experti. Po roce 1945 se světu podařilo vyhnout použití jaderných zbraní, což je kombinace obezřetné státní politiky a štěstí. Nikdo však neví, jak dlouho to vydrží. Jaderné chřestění Ruskem ohledně Ukrajiny, nebo konflikt mezi Indií a Pákistánem v květnu 2025, jsou varováním, že nebezpečí je stále přítomné.
V době studené války sice panovala hluboká nedůvěra, ale USA a Sovětský svaz si alespoň udržovaly komunikační kanály a dohody o kontrole zbraní. Dnes se však tyto dohody rozpadají a důvěryhodné komunikační kanály mezi hlavními jadernými mocnostmi v podstatě neexistují.
U příležitosti 80. výročí jaderné éry varoval Nobelův výbor, že bezpečnost nelze stavět na strachu. Pokud se jaderná bomba zrodila ze strachu, pak k tomu, abychom zajistili, že už nikdy nebude použita, musíme strach nahradit důvěrou. Jen deset let po Hirošimě se Albert Einstein a filozof Bertrand Russell obrátili na svět s manifestem, který podepsalo jedenáct osobností. Vyzvali lidstvo, aby si vzpomnělo na svou lidskost a zapomnělo na vše ostatní.
Dnes stojíme před stejnou volbou. Jedna cesta vede ke zničení, druhá k přežití, prostřednictvím uznání naší společné lidskosti. Japonsko nám to každý rok připomíná, když v Hirošimě a Nagasaki pořádá pietní vzpomínkové akce. Tyto obřady si připomínají oběti a ty, kteří stále trpí následky atomových bomb. Zároveň se ohlížejí do budoucnosti, ve které již nebudou jaderné zbraně existovat. Jaderná bomba se sice zrodila ze strachu, ale jen budování důvěry, která může z tohoto strachu vzejít, zajistí, že se už nikdy nepoužije.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala státy před zaváděním benevolentního přístupu k nikotinovým sáčkům po vzoru Švédska. Podle představitelů této organizace by vlády měly odolat tlaku tabákového průmyslu, protože schvalování těchto produktů povede pouze k tomu, že stimulantu propadne mnohem více lidí. Tabákové společnosti podle WHO cílí orální nikotinové výrobky na děti prostřednictvím sladkých příchutí, agresivního marketingu a vlivu influencerů, čímž si vytvářejí novou generaci závislých.
Rozhodnutí amerického ministra obrany Petea Hegsetha na poslední chvíli zrušit plánované nasazení 4 000 vojáků v Polsku zaskočilo personál Pentagonu i evropské spojence. Jde o další příklad náhlého kroku ze strany šéfa resortu obrany, který překvapil obě strany Atlantiku. Podle tří obranných činitelů obeznámených se situací přitom nebylo zcela jasné, proč Hegseth tento příkaz vydal.