Před 80 lety, 6. srpna 1945, vstoupil svět do jaderné éry. Spojené státy svrhly atomovou bombu na japonské město Hirošima, která do konce roku zabila až 140 000 civilistů. Nedávné napětí mezi jadernými mocnostmi, konkrétně mezi USA a Ruskem, pak tento týden připomnělo, že hrozba jaderného konfliktu je stále aktuální a nikdy nezmizela.
Jaderná zbraň se zrodila ze strachu. Fyzikové Rudolf Peierls a Otto Frisch ve svém memorandu z března 1940 vyjádřili obavu, že by nacistické Německo mohlo bombu vyvinout jako první. Ve svém textu uvedli, že „pokud se vychází z předpokladu, že Německo vlastní, nebo bude vlastnit, tuto zbraň... nejúčinnější reakcí by byla protihrozba podobnou bombou.“
Jejich varování přimělo britského premiéra Winstona Churchilla k založení komise, která měla prozkoumat vojenský potenciál atomové energie. Komise ve zprávě z roku 1941 mimo jiné uvedla, že „žádný národ by nechtěl riskovat, že bude chycen bez takto rozhodující zbraně“.
Tato logika se po Hirošimě a Nagasaki rozšířila po celém světě. Sovětský svaz, který se obával amerického monopolu, otestoval svou první bombu v roce 1949. Británie se k jadernému klubu připojila v roce 1952 a následně Francie v roce 1960 a Čína v roce 1964.
Také Izrael vyvinul jaderné schopnosti již na počátku 70. let. Indie, Pákistán a Severní Korea se k jaderným mocnostem otevřeně přihlásily později. Ačkoliv zde hrály roli i ambice a postavení, hlavním hnacím motorem byl strach z nepřátel a z toho, že by mohli získat strategickou výhodu.
Strach z jaderné katastrofy paradoxně sloužil i jako zdroj zdrženlivosti. Během kubánské raketové krize v roce 1962 vedl sdílený strach amerického prezidenta Johna F. Kennedyho a sovětského vůdce Nikity Chruščova k empatii a důvěře. To byl klíčový faktor v mírovém vyřešení krize.
Přesto je strach a odstrašení, které s sebou přináší, křehkým základem pro ochranu budoucnosti lidstva, míní experti. Po roce 1945 se světu podařilo vyhnout použití jaderných zbraní, což je kombinace obezřetné státní politiky a štěstí. Nikdo však neví, jak dlouho to vydrží. Jaderné chřestění Ruskem ohledně Ukrajiny, nebo konflikt mezi Indií a Pákistánem v květnu 2025, jsou varováním, že nebezpečí je stále přítomné.
V době studené války sice panovala hluboká nedůvěra, ale USA a Sovětský svaz si alespoň udržovaly komunikační kanály a dohody o kontrole zbraní. Dnes se však tyto dohody rozpadají a důvěryhodné komunikační kanály mezi hlavními jadernými mocnostmi v podstatě neexistují.
U příležitosti 80. výročí jaderné éry varoval Nobelův výbor, že bezpečnost nelze stavět na strachu. Pokud se jaderná bomba zrodila ze strachu, pak k tomu, abychom zajistili, že už nikdy nebude použita, musíme strach nahradit důvěrou. Jen deset let po Hirošimě se Albert Einstein a filozof Bertrand Russell obrátili na svět s manifestem, který podepsalo jedenáct osobností. Vyzvali lidstvo, aby si vzpomnělo na svou lidskost a zapomnělo na vše ostatní.
Dnes stojíme před stejnou volbou. Jedna cesta vede ke zničení, druhá k přežití, prostřednictvím uznání naší společné lidskosti. Japonsko nám to každý rok připomíná, když v Hirošimě a Nagasaki pořádá pietní vzpomínkové akce. Tyto obřady si připomínají oběti a ty, kteří stále trpí následky atomových bomb. Zároveň se ohlížejí do budoucnosti, ve které již nebudou jaderné zbraně existovat. Jaderná bomba se sice zrodila ze strachu, ale jen budování důvěry, která může z tohoto strachu vzejít, zajistí, že se už nikdy nepoužije.
Lenka Filipová se v letošním roce už na pódia nevrátí, vyplývá z nejnovějších vyjádření její dcery a jejích spolupracovníků. Listopadové a prosincové koncerty se odkládají, nové termíny budou zveřejněny.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.