Před 80 lety, 6. srpna 1945, vstoupil svět do jaderné éry. Spojené státy svrhly atomovou bombu na japonské město Hirošima, která do konce roku zabila až 140 000 civilistů. Nedávné napětí mezi jadernými mocnostmi, konkrétně mezi USA a Ruskem, pak tento týden připomnělo, že hrozba jaderného konfliktu je stále aktuální a nikdy nezmizela.
Jaderná zbraň se zrodila ze strachu. Fyzikové Rudolf Peierls a Otto Frisch ve svém memorandu z března 1940 vyjádřili obavu, že by nacistické Německo mohlo bombu vyvinout jako první. Ve svém textu uvedli, že „pokud se vychází z předpokladu, že Německo vlastní, nebo bude vlastnit, tuto zbraň... nejúčinnější reakcí by byla protihrozba podobnou bombou.“
Jejich varování přimělo britského premiéra Winstona Churchilla k založení komise, která měla prozkoumat vojenský potenciál atomové energie. Komise ve zprávě z roku 1941 mimo jiné uvedla, že „žádný národ by nechtěl riskovat, že bude chycen bez takto rozhodující zbraně“.
Tato logika se po Hirošimě a Nagasaki rozšířila po celém světě. Sovětský svaz, který se obával amerického monopolu, otestoval svou první bombu v roce 1949. Británie se k jadernému klubu připojila v roce 1952 a následně Francie v roce 1960 a Čína v roce 1964.
Také Izrael vyvinul jaderné schopnosti již na počátku 70. let. Indie, Pákistán a Severní Korea se k jaderným mocnostem otevřeně přihlásily později. Ačkoliv zde hrály roli i ambice a postavení, hlavním hnacím motorem byl strach z nepřátel a z toho, že by mohli získat strategickou výhodu.
Strach z jaderné katastrofy paradoxně sloužil i jako zdroj zdrženlivosti. Během kubánské raketové krize v roce 1962 vedl sdílený strach amerického prezidenta Johna F. Kennedyho a sovětského vůdce Nikity Chruščova k empatii a důvěře. To byl klíčový faktor v mírovém vyřešení krize.
Přesto je strach a odstrašení, které s sebou přináší, křehkým základem pro ochranu budoucnosti lidstva, míní experti. Po roce 1945 se světu podařilo vyhnout použití jaderných zbraní, což je kombinace obezřetné státní politiky a štěstí. Nikdo však neví, jak dlouho to vydrží. Jaderné chřestění Ruskem ohledně Ukrajiny, nebo konflikt mezi Indií a Pákistánem v květnu 2025, jsou varováním, že nebezpečí je stále přítomné.
V době studené války sice panovala hluboká nedůvěra, ale USA a Sovětský svaz si alespoň udržovaly komunikační kanály a dohody o kontrole zbraní. Dnes se však tyto dohody rozpadají a důvěryhodné komunikační kanály mezi hlavními jadernými mocnostmi v podstatě neexistují.
U příležitosti 80. výročí jaderné éry varoval Nobelův výbor, že bezpečnost nelze stavět na strachu. Pokud se jaderná bomba zrodila ze strachu, pak k tomu, abychom zajistili, že už nikdy nebude použita, musíme strach nahradit důvěrou. Jen deset let po Hirošimě se Albert Einstein a filozof Bertrand Russell obrátili na svět s manifestem, který podepsalo jedenáct osobností. Vyzvali lidstvo, aby si vzpomnělo na svou lidskost a zapomnělo na vše ostatní.
Dnes stojíme před stejnou volbou. Jedna cesta vede ke zničení, druhá k přežití, prostřednictvím uznání naší společné lidskosti. Japonsko nám to každý rok připomíná, když v Hirošimě a Nagasaki pořádá pietní vzpomínkové akce. Tyto obřady si připomínají oběti a ty, kteří stále trpí následky atomových bomb. Zároveň se ohlížejí do budoucnosti, ve které již nebudou jaderné zbraně existovat. Jaderná bomba se sice zrodila ze strachu, ale jen budování důvěry, která může z tohoto strachu vzejít, zajistí, že se už nikdy nepoužije.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
Spojené státy vysílají do katarského Dauhá vysoké představitele s cílem zahájit mírové rozhovory, ačkoli Írán jakákoli plánovaná jednání s americkou stranou popírá. USA budou reprezentovat ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff.
Ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie v poslední době vyřadily z provozu 20 až 40 procent jejich kapacity, což v Rusku vyvolává vážný nedostatek pohonných hmot a nutí obyvatele prchat z okupovaného Krymu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil přesvědčení, že Andy Burnham, který by se měl stát příštím britským premiérem, dodrží dlouhodobé závazky země v oblasti obranných výdajů. Rutte během své návštěvy Londýna uvedl, že zbrojení může posílit hospodářský růst.
Ruská armáda pokračuje v pozvolném postupu na východě Ukrajiny v Doněcké oblasti, kde koncentrovala většinu svých jednotek s cílem obklíčit klíčová centra Kosťantynivka a Lyman. Nezávislí experti oslovení stanicí CNN i samotní ukrajinští vojáci nicméně upozorňují, že tvrzení Moskvy o zásadních úspěších jsou nadsazená.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
