Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Londýn zdůrazňuje, že pouze ruský stát mohl mít prostředky a příležitost takto specifický jed v přísně hlídaném vězení nasadit. Argumentuje mimo jiné tím, že epibatidin se v Rusku přirozeně nevyskytuje a pralesničky chované v zajetí jej neprodukují. Pro přítomnost toxinu v těle Navalného tedy podle britské strany neexistuje žádné jiné vysvětlení než úmyslná otrava.
Na vyšetřování celého případu se vedle Velké Británie podílelo také Německo, Francie, Nizozemsko a Švédsko. Společné úsilí těchto pěti evropských zemí vedlo k podání oficiálního podnětu Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Rusko je v tomto kontextu viněno z hrubého porušení mezinárodní Úmluvy o zákazu chemických zbraní.
Informace byla zveřejněna symbolicky v době konání Mnichovské bezpečnostní konference, tedy přesně dva roky poté, co byla na stejném místě oznámena Navalného smrt. Vdova po opozičním lídrovi Julija Navalná tehdy v Mnichově vystoupila s výzvou, aby mezinárodní společenství pohnalo ruské vedení k odpovědnosti, což nyní po zveřejnění důkazů zopakovala.
Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová v Mnichově uvedla, že Spojené království od počátku vytrvale usilovalo o zjištění pravdy. Podle ní Londýn nynějším prohlášením odkrývá barbarské spiknutí Kremlu, které mělo Navalného definitivně umlčet. Rusko podle ministryně zneužilo opovrženíhodné nástroje, aby se zbavilo člověka, kterého vnímalo jako zásadní hrozbu.
Julija Navalná na nové zprávy reagovala potvrzením, že po dvou letech mravenčí práce vědců z pěti zemí má v rukou nezvratný důkaz o vraždě svého manžela. Na sociálních sítích uvedla, že nyní je jasné, že byl Navalnyj zabit chemickou zbraní. Znovu přitom označila Vladimira Putina za vraha, který se musí ze svých činů zodpovídat.
Ačkoliv Navalná již dříve zmiňovala potvrzení otravy z laboratoří na základě propašovaných vzorků, nyní jde o první oficiální a společné potvrzení evropských vlád. Ty poprvé přímo označily ruskou administrativu za viníka. Oficiální ruská verze o přirozeném úmrtí způsobeném srdeční arytmií je podle evropských vyšetřovatelů nálezem epibatidinu zcela vyvrácena.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.