V Burkině Faso, v oblasti známé svým kulturním bohatstvím, čelí jedinečné památky nečekané hrozbě. Globální klimatické změny přispívají k erozi a poškozování tradičních domů, které byly po staletí symbolem místní kultury. Tato situace ohrožuje nejen architektonické dědictví, ale i tradiční způsob života komunity.
Městečko Tiébélé na jihu Burkiny Faso je domovem královského dvora, jehož stavby s vlnitými stěnami a jedinečnými geometrickými malbami jsou známé po celém světě. Vznikly v 16. století a představují myšlenky, kulturu a náboženství místního etnika Kassena. Město je jedním ze čtyř míst v Burkině Faso, které jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO.
Dnes však tyto domy čelí zkáze a obyvatelé si všímají, že je jednodušší a praktičtější stavět z moderních materiálů, jako jsou plechové střechy a cement. Turismus, který po léta přinášel do oblasti finance, utrpěl silný úder kvůli džihádistickému násilí, které sužuje celou zemi od roku 2015. Jedna z hlavních přístupových cest do Tiébélé, most Nazinon, se dokonce stal terčem útoku a je dnes pod silnou vojenskou kontrolou. Neúspěšný puč v roce 2015 a následné nepokoje navíc způsobily trvalý pokles počtu návštěvníků.
Hlavní hrozbou pro křehké stavby jsou však klimatické změny. Malby na zdech se dají provádět pouze za sucha, ale kvůli změnám počasí je nyní déšť naprosto nepředvídatelný. „Už se stalo, že začalo pršet, zatímco jsme pracovali na restaurování,“ říká mladý obyvatel Abdou Anè, který dodává, že ani plastové plachty nedokážou malby dostatečně ochránit.
Dříve pršelo v březnu nebo dubnu jen jednou, dnes to může být i třikrát až čtyřikrát. Voda navíc přichází ve větším množství, než jsou lidé zvyklí. Zároveň podle Anèho přibývá suchých měsíců. Rostou tak obavy, že se budou muset opustit tradiční stavební postupy. Některé stromy, ze kterých se dříve získávaly materiály na stavbu domů, už přestaly plodit. Problém je i se slámou, která se dříve hojně používala na střechy.
V kultuře Kassena jsou za malování domů zodpovědné ženy. K tvorbě jedinečných geometrických vzorů používají přírodní pigmenty z lateritového kamene, jílu, čediče a dokonce i kravského trusu. Pro zafixování barev se používá lak z plodů stromu néré. Všechno toto vědění a dovednosti jsou uložené v hlavě osmdesátileté Kaye Tintamy, kterou UNESCO uznalo za „živoucí lidský poklad“. Je odpovědná za předávání tradičních technik a symboliky nových generacím.
Tradiční stavby z Tiébélé inspirovaly také oceňovaného architekta Francise Kéréa. Ten obdivuje, jak si Kassena po staletí dokázali poradit s intenzivním horkem a silnými dešti za pomoci přírodních materiálů. Způsob, jakým tato kultura budovala své domovy, je pro něj vzorem. Domy jsou navíc postaveny za pomoci celé komunity, což je podle Kéréa velmi inspirativní.
Tvar domů má hluboký symbolický význam. Například kulaté domy jsou určené pro svobodné muže, stavby ve tvaru osmičky pro starší ženy a neprovdané dcery a obdélníkové domy pro mladé páry. Domky mají malý vstup, který má odradit zvířata a zároveň donutit návštěvníka pokleknout, což ho staví do zranitelné pozice. Tím se chrání obyvatelé před případnými vetřelci.
Střechy domů jsou navržené tak, aby se na nich po sklizni sušily obilniny. Na zdech jsou zase reliéfy hadů, které symbolizují duchy babiček nebo strážného ducha Kassena, který se objevuje jednou do roka. V té době musí místní lidé zachovávat ticho a vyhnout se hudbě. Domy, které kdysi odolávaly času, dnes čelí zkáze a postupně je nahrazují moderní stavby z betonu a železa.
Na venkově, kde většina populace žije ze zemědělství, se klimatická krize projevuje zrychleně a bez dostatečných prostředků na řešení. Přestože země Sahelu přispívají k celosvětovým emisím skleníkových plynů pouze jedním procentem, patří mezi ty, které trpí jejich dopady nejvíce. Teploty zde rostou 1,5krát rychleji než celosvětový průměr, což má pro zemědělce katastrofální důsledky.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.