V Burkině Faso, v oblasti známé svým kulturním bohatstvím, čelí jedinečné památky nečekané hrozbě. Globální klimatické změny přispívají k erozi a poškozování tradičních domů, které byly po staletí symbolem místní kultury. Tato situace ohrožuje nejen architektonické dědictví, ale i tradiční způsob života komunity.
Městečko Tiébélé na jihu Burkiny Faso je domovem královského dvora, jehož stavby s vlnitými stěnami a jedinečnými geometrickými malbami jsou známé po celém světě. Vznikly v 16. století a představují myšlenky, kulturu a náboženství místního etnika Kassena. Město je jedním ze čtyř míst v Burkině Faso, které jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO.
Dnes však tyto domy čelí zkáze a obyvatelé si všímají, že je jednodušší a praktičtější stavět z moderních materiálů, jako jsou plechové střechy a cement. Turismus, který po léta přinášel do oblasti finance, utrpěl silný úder kvůli džihádistickému násilí, které sužuje celou zemi od roku 2015. Jedna z hlavních přístupových cest do Tiébélé, most Nazinon, se dokonce stal terčem útoku a je dnes pod silnou vojenskou kontrolou. Neúspěšný puč v roce 2015 a následné nepokoje navíc způsobily trvalý pokles počtu návštěvníků.
Hlavní hrozbou pro křehké stavby jsou však klimatické změny. Malby na zdech se dají provádět pouze za sucha, ale kvůli změnám počasí je nyní déšť naprosto nepředvídatelný. „Už se stalo, že začalo pršet, zatímco jsme pracovali na restaurování,“ říká mladý obyvatel Abdou Anè, který dodává, že ani plastové plachty nedokážou malby dostatečně ochránit.
Dříve pršelo v březnu nebo dubnu jen jednou, dnes to může být i třikrát až čtyřikrát. Voda navíc přichází ve větším množství, než jsou lidé zvyklí. Zároveň podle Anèho přibývá suchých měsíců. Rostou tak obavy, že se budou muset opustit tradiční stavební postupy. Některé stromy, ze kterých se dříve získávaly materiály na stavbu domů, už přestaly plodit. Problém je i se slámou, která se dříve hojně používala na střechy.
V kultuře Kassena jsou za malování domů zodpovědné ženy. K tvorbě jedinečných geometrických vzorů používají přírodní pigmenty z lateritového kamene, jílu, čediče a dokonce i kravského trusu. Pro zafixování barev se používá lak z plodů stromu néré. Všechno toto vědění a dovednosti jsou uložené v hlavě osmdesátileté Kaye Tintamy, kterou UNESCO uznalo za „živoucí lidský poklad“. Je odpovědná za předávání tradičních technik a symboliky nových generacím.
Tradiční stavby z Tiébélé inspirovaly také oceňovaného architekta Francise Kéréa. Ten obdivuje, jak si Kassena po staletí dokázali poradit s intenzivním horkem a silnými dešti za pomoci přírodních materiálů. Způsob, jakým tato kultura budovala své domovy, je pro něj vzorem. Domy jsou navíc postaveny za pomoci celé komunity, což je podle Kéréa velmi inspirativní.
Tvar domů má hluboký symbolický význam. Například kulaté domy jsou určené pro svobodné muže, stavby ve tvaru osmičky pro starší ženy a neprovdané dcery a obdélníkové domy pro mladé páry. Domky mají malý vstup, který má odradit zvířata a zároveň donutit návštěvníka pokleknout, což ho staví do zranitelné pozice. Tím se chrání obyvatelé před případnými vetřelci.
Střechy domů jsou navržené tak, aby se na nich po sklizni sušily obilniny. Na zdech jsou zase reliéfy hadů, které symbolizují duchy babiček nebo strážného ducha Kassena, který se objevuje jednou do roka. V té době musí místní lidé zachovávat ticho a vyhnout se hudbě. Domy, které kdysi odolávaly času, dnes čelí zkáze a postupně je nahrazují moderní stavby z betonu a železa.
Na venkově, kde většina populace žije ze zemědělství, se klimatická krize projevuje zrychleně a bez dostatečných prostředků na řešení. Přestože země Sahelu přispívají k celosvětovým emisím skleníkových plynů pouze jedním procentem, patří mezi ty, které trpí jejich dopady nejvíce. Teploty zde rostou 1,5krát rychleji než celosvětový průměr, což má pro zemědělce katastrofální důsledky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil přesvědčení, že Andy Burnham, který by se měl stát příštím britským premiérem, dodrží dlouhodobé závazky země v oblasti obranných výdajů. Rutte během své návštěvy Londýna uvedl, že zbrojení může posílit hospodářský růst.
Ruská armáda pokračuje v pozvolném postupu na východě Ukrajiny v Doněcké oblasti, kde koncentrovala většinu svých jednotek s cílem obklíčit klíčová centra Kosťantynivka a Lyman. Nezávislí experti oslovení stanicí CNN i samotní ukrajinští vojáci nicméně upozorňují, že tvrzení Moskvy o zásadních úspěších jsou nadsazená.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.