V Burkině Faso, v oblasti známé svým kulturním bohatstvím, čelí jedinečné památky nečekané hrozbě. Globální klimatické změny přispívají k erozi a poškozování tradičních domů, které byly po staletí symbolem místní kultury. Tato situace ohrožuje nejen architektonické dědictví, ale i tradiční způsob života komunity.
Městečko Tiébélé na jihu Burkiny Faso je domovem královského dvora, jehož stavby s vlnitými stěnami a jedinečnými geometrickými malbami jsou známé po celém světě. Vznikly v 16. století a představují myšlenky, kulturu a náboženství místního etnika Kassena. Město je jedním ze čtyř míst v Burkině Faso, které jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO.
Dnes však tyto domy čelí zkáze a obyvatelé si všímají, že je jednodušší a praktičtější stavět z moderních materiálů, jako jsou plechové střechy a cement. Turismus, který po léta přinášel do oblasti finance, utrpěl silný úder kvůli džihádistickému násilí, které sužuje celou zemi od roku 2015. Jedna z hlavních přístupových cest do Tiébélé, most Nazinon, se dokonce stal terčem útoku a je dnes pod silnou vojenskou kontrolou. Neúspěšný puč v roce 2015 a následné nepokoje navíc způsobily trvalý pokles počtu návštěvníků.
Hlavní hrozbou pro křehké stavby jsou však klimatické změny. Malby na zdech se dají provádět pouze za sucha, ale kvůli změnám počasí je nyní déšť naprosto nepředvídatelný. „Už se stalo, že začalo pršet, zatímco jsme pracovali na restaurování,“ říká mladý obyvatel Abdou Anè, který dodává, že ani plastové plachty nedokážou malby dostatečně ochránit.
Dříve pršelo v březnu nebo dubnu jen jednou, dnes to může být i třikrát až čtyřikrát. Voda navíc přichází ve větším množství, než jsou lidé zvyklí. Zároveň podle Anèho přibývá suchých měsíců. Rostou tak obavy, že se budou muset opustit tradiční stavební postupy. Některé stromy, ze kterých se dříve získávaly materiály na stavbu domů, už přestaly plodit. Problém je i se slámou, která se dříve hojně používala na střechy.
V kultuře Kassena jsou za malování domů zodpovědné ženy. K tvorbě jedinečných geometrických vzorů používají přírodní pigmenty z lateritového kamene, jílu, čediče a dokonce i kravského trusu. Pro zafixování barev se používá lak z plodů stromu néré. Všechno toto vědění a dovednosti jsou uložené v hlavě osmdesátileté Kaye Tintamy, kterou UNESCO uznalo za „živoucí lidský poklad“. Je odpovědná za předávání tradičních technik a symboliky nových generacím.
Tradiční stavby z Tiébélé inspirovaly také oceňovaného architekta Francise Kéréa. Ten obdivuje, jak si Kassena po staletí dokázali poradit s intenzivním horkem a silnými dešti za pomoci přírodních materiálů. Způsob, jakým tato kultura budovala své domovy, je pro něj vzorem. Domy jsou navíc postaveny za pomoci celé komunity, což je podle Kéréa velmi inspirativní.
Tvar domů má hluboký symbolický význam. Například kulaté domy jsou určené pro svobodné muže, stavby ve tvaru osmičky pro starší ženy a neprovdané dcery a obdélníkové domy pro mladé páry. Domky mají malý vstup, který má odradit zvířata a zároveň donutit návštěvníka pokleknout, což ho staví do zranitelné pozice. Tím se chrání obyvatelé před případnými vetřelci.
Střechy domů jsou navržené tak, aby se na nich po sklizni sušily obilniny. Na zdech jsou zase reliéfy hadů, které symbolizují duchy babiček nebo strážného ducha Kassena, který se objevuje jednou do roka. V té době musí místní lidé zachovávat ticho a vyhnout se hudbě. Domy, které kdysi odolávaly času, dnes čelí zkáze a postupně je nahrazují moderní stavby z betonu a železa.
Na venkově, kde většina populace žije ze zemědělství, se klimatická krize projevuje zrychleně a bez dostatečných prostředků na řešení. Přestože země Sahelu přispívají k celosvětovým emisím skleníkových plynů pouze jedním procentem, patří mezi ty, které trpí jejich dopady nejvíce. Teploty zde rostou 1,5krát rychleji než celosvětový průměr, což má pro zemědělce katastrofální důsledky.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.