Evropská unie čelí ostré kritice za svou bezradnost a bezzubost v reakci na válku v Gaze. Navzdory svému politickému, ekonomickému i diplomatickému potenciálu zůstává pasivní, nečinná a v klíčových momentech zcela neviditelná. Unie tímto přístupem ztrácí vliv v regionu, který leží doslova na jejím prahu.
Zaměstnanci evropských institucí otevřeně a ostře kritizují selhání Evropské unie při využívání jejích rozsáhlých politických a ekonomických nástrojů ve prospěch civilního obyvatelstva v Pásmu Gazy. Podle iniciativy, která sdružuje více než 2 000 pracovníků Evropské komise, Evropského parlamentu a různých unijních agentur, sehrála Unie nepříznivou roli při vytváření mezinárodního prostředí, které fakticky podporuje beztrestnost a absenci odpovědnosti.
Právě tato atmosféra, jak uvádějí autoři otevřeného dopisu navazujícího na obdobnou výzvu z května 2024, přispěla k nebezpečné eskalaci násilí. Evropská reakce, jak dále konstatují, je žalostně nedostatečná, neboť evropský blok neprojevuje schopnost přetavit své deklarace do konkrétních, viditelných a účinných opatření.
Znepokojení nad pasivitou Unie dále umocňuje skutečnost, že řada západních spojenců, konkrétně Francie, Velká Británie, Německo a Kanada, přistoupila alespoň k otevřené a důrazné kritice vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Ta je obviňována z vedení vojenské operace, jejímž skutečným cílem je podle řady mezinárodních pozorovatelů faktická anexe Pásma Gazy. Přesto však tato kritika zůstává v rovině verbální a nenásledují ji opatření, která by měla reálný dopad na dění v terénu. O to palčivěji pak působí ticho, které přichází z Bruselu.
Evropská unie, navzdory své strukturální mohutnosti a institucionální složitosti, nadále působí jako odstrašující příklad potenciálu, který zůstává chronicky nevyužit. Sedmadvacet členských států s rozsáhlým diplomatickým sborem, druhá největší ekonomika planety, a přesto není schopna prosadit vliv v krizové oblasti, která je v přímém geopolitickém sousedství Unie. Zatímco v ekonomické sféře EU dlouhodobě deklaruje ambice světového hráče, v oblasti bezpečnostní politiky a strategické diplomacie se omezuje na mlčení, možná odsuzování.
Přímá blízkost konfliktu, který se odehrává na prahu evropského prostoru, tedy v oblasti s přímým dopadem na bezpečnostní situaci ve Středozemním moři, ještě více zdůrazňuje paradox evropské nečinnosti. Namísto aktivního přístupu zůstává situace v Gaze předmětem pasivního pozorování a příležitostných diplomatických výroků, které postrádají následné kroky.
Zatímco Spojené státy, Írán, Saúdská Arábie a dokonce i Katar, stát s omezeným územím, avšak výraznými finančními možnostmi, aktivně usilují o vliv v regionu, žádný z evropských států se nedokázal profilovat jako skutečný aktér se zájmem a odhodláním o vyřešení tíživé situace.
Humanitární rozměr celé krize dále podtrhuje strukturální slabinu evropského přístupu. Není pochyb o tom, že Evropská unie se snaží poskytovat pomoc obyvatelstvu Gazy a že její finanční příspěvky jsou zcela zásadní. Nicméně realita na místě je neúprosná – po dobu jedenácti týdnů nebyla pomoc fyzicky doručena. Teprve v uplynulém týdnu Izrael umožnil vstup zhruba stovky kamionů, což ovšem, jak upozorňují zdravotnické a humanitární organizace, představuje pouze zlomek toho, co je nutné k pokrytí základních potřeb civilního obyvatelstva.
Evropská unie v tomto případě zcela rezignovala na aktivní roli. Měla k dispozici jak diplomatické nástroje, tak legitimitu k vyjednávání. Místo toho však chyběla jakákoli snaha vyslat do Izraele politické vyslance s cílem vyvinout nátlak na vládu premiéra Netanjahua. Tím, že Unie nebyla schopna zajistit průchod evropsky financované pomoci, vyslala do světa zprávu o vlastní bezmocnosti.
Rovněž při snahách o diplomatické řešení konfliktu mezi Hamásem a Izraelem je absence evropské přítomnosti nepřehlédnutelná. Veškerá jednání probíhají pod patronací Egypta a Kataru, za asistence diplomatických misí Spojených států. Role evropské diplomacie je v tomto procesu naprosto marginální, pokud tedy vůbec existuje. Vzhledem k historickému i ekonomickému kontextu je tato pasivita o to víc zarážející.
Unie tak opakovaně zůstává stranou ve chvílích, kdy by měla stát uprostřed dění. Ztráta vlivu v takto strategicky významném regionu není důsledkem vnějších okolností ani rivality jiných aktérů. Jde o výhradně vlastní selhání – selhání vůle, schopnosti, odvahy a strategického myšlení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.
Představitelé Vatikánu a katolického světa vyjádřili hluboké znepokojení nad nedávnou diagnózou prvního amerického papeže Lva. Během chirurgického zákroku v římské nemocnici Gemelli, při kterém mu lékaři odstranili lalok pravé plíce, byla papeži potvrzena rakovina plic. Zpráva o vážném onemocnění překvapila celou církev, jelikož papež byl zvolen do funkce teprve před necelými osmnácti měsíci ve věku devětašedesáti let.
Lídři členských států Evropské unie v pátek v Bruselu zahájili druhý den náročného summitu, během kterého se věnují palčivým otázkám financování Ukrajiny, rozpočtu unie a řešení migrace. Setkání přichází v době rostoucích obav evropských představitelů z kroků americké administrativy ve vztahu k Rusku. Dánská premiérka Mette Frederiksenová při příchodu na jednání varovala, že Ukrajině docházejí finanční prostředky.
