Evropská unie čelí ostré kritice za svou bezradnost a bezzubost v reakci na válku v Gaze. Navzdory svému politickému, ekonomickému i diplomatickému potenciálu zůstává pasivní, nečinná a v klíčových momentech zcela neviditelná. Unie tímto přístupem ztrácí vliv v regionu, který leží doslova na jejím prahu.
Zaměstnanci evropských institucí otevřeně a ostře kritizují selhání Evropské unie při využívání jejích rozsáhlých politických a ekonomických nástrojů ve prospěch civilního obyvatelstva v Pásmu Gazy. Podle iniciativy, která sdružuje více než 2 000 pracovníků Evropské komise, Evropského parlamentu a různých unijních agentur, sehrála Unie nepříznivou roli při vytváření mezinárodního prostředí, které fakticky podporuje beztrestnost a absenci odpovědnosti.
Právě tato atmosféra, jak uvádějí autoři otevřeného dopisu navazujícího na obdobnou výzvu z května 2024, přispěla k nebezpečné eskalaci násilí. Evropská reakce, jak dále konstatují, je žalostně nedostatečná, neboť evropský blok neprojevuje schopnost přetavit své deklarace do konkrétních, viditelných a účinných opatření.
Znepokojení nad pasivitou Unie dále umocňuje skutečnost, že řada západních spojenců, konkrétně Francie, Velká Británie, Německo a Kanada, přistoupila alespoň k otevřené a důrazné kritice vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Ta je obviňována z vedení vojenské operace, jejímž skutečným cílem je podle řady mezinárodních pozorovatelů faktická anexe Pásma Gazy. Přesto však tato kritika zůstává v rovině verbální a nenásledují ji opatření, která by měla reálný dopad na dění v terénu. O to palčivěji pak působí ticho, které přichází z Bruselu.
Evropská unie, navzdory své strukturální mohutnosti a institucionální složitosti, nadále působí jako odstrašující příklad potenciálu, který zůstává chronicky nevyužit. Sedmadvacet členských států s rozsáhlým diplomatickým sborem, druhá největší ekonomika planety, a přesto není schopna prosadit vliv v krizové oblasti, která je v přímém geopolitickém sousedství Unie. Zatímco v ekonomické sféře EU dlouhodobě deklaruje ambice světového hráče, v oblasti bezpečnostní politiky a strategické diplomacie se omezuje na mlčení, možná odsuzování.
Přímá blízkost konfliktu, který se odehrává na prahu evropského prostoru, tedy v oblasti s přímým dopadem na bezpečnostní situaci ve Středozemním moři, ještě více zdůrazňuje paradox evropské nečinnosti. Namísto aktivního přístupu zůstává situace v Gaze předmětem pasivního pozorování a příležitostných diplomatických výroků, které postrádají následné kroky.
Zatímco Spojené státy, Írán, Saúdská Arábie a dokonce i Katar, stát s omezeným územím, avšak výraznými finančními možnostmi, aktivně usilují o vliv v regionu, žádný z evropských států se nedokázal profilovat jako skutečný aktér se zájmem a odhodláním o vyřešení tíživé situace.
Humanitární rozměr celé krize dále podtrhuje strukturální slabinu evropského přístupu. Není pochyb o tom, že Evropská unie se snaží poskytovat pomoc obyvatelstvu Gazy a že její finanční příspěvky jsou zcela zásadní. Nicméně realita na místě je neúprosná – po dobu jedenácti týdnů nebyla pomoc fyzicky doručena. Teprve v uplynulém týdnu Izrael umožnil vstup zhruba stovky kamionů, což ovšem, jak upozorňují zdravotnické a humanitární organizace, představuje pouze zlomek toho, co je nutné k pokrytí základních potřeb civilního obyvatelstva.
Evropská unie v tomto případě zcela rezignovala na aktivní roli. Měla k dispozici jak diplomatické nástroje, tak legitimitu k vyjednávání. Místo toho však chyběla jakákoli snaha vyslat do Izraele politické vyslance s cílem vyvinout nátlak na vládu premiéra Netanjahua. Tím, že Unie nebyla schopna zajistit průchod evropsky financované pomoci, vyslala do světa zprávu o vlastní bezmocnosti.
Rovněž při snahách o diplomatické řešení konfliktu mezi Hamásem a Izraelem je absence evropské přítomnosti nepřehlédnutelná. Veškerá jednání probíhají pod patronací Egypta a Kataru, za asistence diplomatických misí Spojených států. Role evropské diplomacie je v tomto procesu naprosto marginální, pokud tedy vůbec existuje. Vzhledem k historickému i ekonomickému kontextu je tato pasivita o to víc zarážející.
Unie tak opakovaně zůstává stranou ve chvílích, kdy by měla stát uprostřed dění. Ztráta vlivu v takto strategicky významném regionu není důsledkem vnějších okolností ani rivality jiných aktérů. Jde o výhradně vlastní selhání – selhání vůle, schopnosti, odvahy a strategického myšlení.
Výhrůžku ruského vládce Vladimira Putina, že je Rusko připraveno „prát se s Evropou hned teď“, je nutné brát jakou reálnou. Kreml totiž schválil největší vojenský rozpočet od dob SSSR, kdy až 40 procent státních výdajů míří na armádu a bezpečnostní aparát, což fakticky znamená plnohodnotný přechod na válečnou ekonomiku a dlouhodobou přípravu na střet s NATO. Zatímco ruské síly rostou na více než 1,3 milionu vojáků, v Evropě se opožděně vrací debata o mobilizaci, povinné službě a nutnosti zásadně přehodnotit vlastní obranné strategie.
Belgie se stala klíčovým faktorem, který blokuje obří půjčku pro Ukrajinu ve výši přibližně 140 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná zmrazenými ruskými státními aktivy, která jsou z velké části uložena v bruselském depozitáři Euroclear, by měla zajistit financování válkou zasažené Ukrajiny na nadcházející dva roky. Hlavní překážkou je belgický premiér Bart De Wever, který se obává enormního finančního a právního rizika, které by postihlo jeho zemi.
1. prosince došlo k explozi na úseku ropovodu Družba poblíž obce Kazinskie Vyselki v Tambovské oblasti Ruské federace. Informaci o incidentu potvrdily zdroje z Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny (GUR).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.
Největší událostí na Novém Zélandu ve čtvrtek se pravděpodobně stalo otevření obchodu s nábytkem. Nadšení zákazníci odpočítávali "3... 2... 1" a mávali švédskými vlajkami, když se otevřely dveře do nejvzdálenější pobočky nábytkářského řetězce IKEA od jeho mateřské země. Ohlušující potlesk se rozlehl, když davy spěchaly dovnitř nejnovějšího obchodu v Aucklandu. Dlouho očekávané otevření konečně poskytne Novozélanďanům přístup ke skandinávským základům, jako jsou knihovny BILLY a rámy postelí MALM.
