Bezradnost, bezzubost... EU zaostala a totálně selhala, kritizují ji i vlastní zaměstnanci

Komentář
Evropská unie
Evropská unie , foto: Pixabay
Pavel Němec 29. května 2025 14:58
Sdílej:

Evropská unie čelí ostré kritice za svou bezradnost a bezzubost v reakci na válku v Gaze. Navzdory svému politickému, ekonomickému i diplomatickému potenciálu zůstává pasivní, nečinná a v klíčových momentech zcela neviditelná. Unie tímto přístupem ztrácí vliv v regionu, který leží doslova na jejím prahu.

Zaměstnanci evropských institucí otevřeně a ostře kritizují selhání Evropské unie při využívání jejích rozsáhlých politických a ekonomických nástrojů ve prospěch civilního obyvatelstva v Pásmu Gazy. Podle iniciativy, která sdružuje více než 2 000 pracovníků Evropské komise, Evropského parlamentu a různých unijních agentur, sehrála Unie nepříznivou roli při vytváření mezinárodního prostředí, které fakticky podporuje beztrestnost a absenci odpovědnosti.

Právě tato atmosféra, jak uvádějí autoři otevřeného dopisu navazujícího na obdobnou výzvu z května 2024, přispěla k nebezpečné eskalaci násilí. Evropská reakce, jak dále konstatují, je žalostně nedostatečná, neboť evropský blok neprojevuje schopnost přetavit své deklarace do konkrétních, viditelných a účinných opatření.

Znepokojení nad pasivitou Unie dále umocňuje skutečnost, že řada západních spojenců, konkrétně Francie, Velká Británie, Německo a Kanada, přistoupila alespoň k otevřené a důrazné kritice vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Ta je obviňována z vedení vojenské operace, jejímž skutečným cílem je podle řady mezinárodních pozorovatelů faktická anexe Pásma Gazy. Přesto však tato kritika zůstává v rovině verbální a nenásledují ji opatření, která by měla reálný dopad na dění v terénu. O to palčivěji pak působí ticho, které přichází z Bruselu.

Evropská unie, navzdory své strukturální mohutnosti a institucionální složitosti, nadále působí jako odstrašující příklad potenciálu, který zůstává chronicky nevyužit. Sedmadvacet členských států s rozsáhlým diplomatickým sborem, druhá největší ekonomika planety, a přesto není schopna prosadit vliv v krizové oblasti, která je v přímém geopolitickém sousedství Unie. Zatímco v ekonomické sféře EU dlouhodobě deklaruje ambice světového hráče, v oblasti bezpečnostní politiky a strategické diplomacie se omezuje na mlčení, možná odsuzování.

Přímá blízkost konfliktu, který se odehrává na prahu evropského prostoru, tedy v oblasti s přímým dopadem na bezpečnostní situaci ve Středozemním moři, ještě více zdůrazňuje paradox evropské nečinnosti. Namísto aktivního přístupu zůstává situace v Gaze předmětem pasivního pozorování a příležitostných diplomatických výroků, které postrádají následné kroky.

Zatímco Spojené státy, Írán, Saúdská Arábie a dokonce i Katar, stát s omezeným územím, avšak výraznými finančními možnostmi, aktivně usilují o vliv v regionu, žádný z evropských států se nedokázal profilovat jako skutečný aktér se zájmem a odhodláním o vyřešení tíživé situace.

Humanitární rozměr celé krize dále podtrhuje strukturální slabinu evropského přístupu. Není pochyb o tom, že Evropská unie se snaží poskytovat pomoc obyvatelstvu Gazy a že její finanční příspěvky jsou zcela zásadní. Nicméně realita na místě je neúprosná – po dobu jedenácti týdnů nebyla pomoc fyzicky doručena. Teprve v uplynulém týdnu Izrael umožnil vstup zhruba stovky kamionů, což ovšem, jak upozorňují zdravotnické a humanitární organizace, představuje pouze zlomek toho, co je nutné k pokrytí základních potřeb civilního obyvatelstva.

Evropská unie v tomto případě zcela rezignovala na aktivní roli. Měla k dispozici jak diplomatické nástroje, tak legitimitu k vyjednávání. Místo toho však chyběla jakákoli snaha vyslat do Izraele politické vyslance s cílem vyvinout nátlak na vládu premiéra Netanjahua. Tím, že Unie nebyla schopna zajistit průchod evropsky financované pomoci, vyslala do světa zprávu o vlastní bezmocnosti.

Rovněž při snahách o diplomatické řešení konfliktu mezi Hamásem a Izraelem je absence evropské přítomnosti nepřehlédnutelná. Veškerá jednání probíhají pod patronací Egypta a Kataru, za asistence diplomatických misí Spojených států. Role evropské diplomacie je v tomto procesu naprosto marginální, pokud tedy vůbec existuje. Vzhledem k historickému i ekonomickému kontextu je tato pasivita o to víc zarážející.

Unie tak opakovaně zůstává stranou ve chvílích, kdy by měla stát uprostřed dění. Ztráta vlivu v takto strategicky významném regionu není důsledkem vnějších okolností ani rivality jiných aktérů. Jde o výhradně vlastní selhání – selhání vůle, schopnosti, odvahy a strategického myšlení.

Stalo se
Novinky
Komentář
Čína

Manželství z rozumu, které musí fungovat dál. EU a Čína bez sebe nemohou být

Vztah mezi Evropskou unií a Čínou připomíná manželství z rozumu, které je plné napětí, neshod i výčitek, ale zároveň natolik propojené, že rozchod není možný. Čína zásobuje Evropu levnou výrobou a klíčovými technologiemi, EU jí na oplátku dodává stroje, luxus a know-how. Přes politické spory a vzájemné výtky obě velmoci dobře vědí, že bez sebe zatím nemohou fungovat, pokud chtějí zůstat globálními hráči.

Počasí
Ilustrační foto

Proč změny počasí nevnímáme? Vědci našli odpověď na zásadní problém

Podle průzkumů rostoucí počet extrémních klimatických jevů, jako jsou povodně, lesní požáry a hurikány, nezvýšil povědomí o hrozbách spojených se změnou klimatu. Místo toho lidé mění svou představu o tom, co považují za „normální“. Tento jev, označovaný jako „efekt vařící žáby“, způsobuje, že si postupné změny těžko všímáme.

Novinky
Analýza
Emmanuel Macron

Macron otevřel jednu z nejcitlivějších otázek: Má Palestina nárok na samostatný stát?

Uznání palestinské státnosti znovu rozděluje světovou diplomacii. Zatímco Francie jako první velká evropská mocnost oznámila, že Palestinu oficiálně uzná, USA a Izrael takový krok tvrdě odmítají. Tvrdí, že legitimizuje násilí a ohrožuje mír. Přesto se počet států podporujících dvoustátní řešení dál rozrůstá – uznání Palestiny nyní podporují tři čtvrtiny celého světa.

Novinky
Kreml

Další ruský bizár: EU na nás zaútočí do roku 2027, píše Putinův oblíbený tisk

V reakci na rostoucí napětí mezi Ruskem a západními zeměmi přinesl ruský deník Komsomolskaja Pravda, označovaný novináři jako „oblíbené Putinovy noviny“, bizarní prognózu. Podle ní by Evropská unie mohla zaútočit na Rusko již v roce 2027, uvedl server Meduza.