Navzdory veřejné a dojemné prosbě prince Harryho o usmíření bratrských vztahů se zdá, že princ William si definitivně vybral svou cestu – a ta už jeho mladšího bratra nevede. Mlčí, odmítá jakýkoliv komentář a podle palácových zdrojů s Harrym zcela přerušil kontakt. Královská rodina se dál uzavírá – a Harry zůstává za dveřmi.
Rodinné drama mezi princem Harrym a princem Williamem dosáhlo dalšího chladného vrcholu. Harry, který se v emotivním rozhovoru pro BBC svěřil se svou touhou „odpustit a začít znovu“, zůstává bez odpovědi. „Odpustil jsem jim a rád bych se usmířil,“ uvedl otevřeně. Jenže jeho slova jako by se ztratila v královských zdech.
Rozhovor přišel krátce poté, co Harry prohrál právní bitvu o státem hrazenou ochranku při pobytu v Británii. Vévoda ze Sussexu se netajil zklamáním: „To rozhodnutí nás ohrožuje. Moji ženu a děti nechrání stát, i když jsem stále členem královské rodiny.“ A do svého rozčarování přimíchal i poznámku o odtažitém vztahu s otcem, králem Karlem: „Už se mnou nekomunikuje. Přestal odpovídat.“
Přesto Harry ukázal snahu o smířlivý tón. Hovořil i o zdraví svého otce a přiznal, že si uvědomuje, jak křehký čas s blízkými může být: „Nevím, kolik času nám ještě zbývá. Nechci ho promarnit.“ Jenže jeho prosby o sblížení zůstávají bez odezvy.
Podle zdrojů blízkých královské rodině je princ William neoblomný. „William už o Harrym vůbec nemluví,“ sdělil insider magazínu Us Weekly. „Je to tabu. Nechce to řešit, nechce na to být tázán a rozhodně se k tomu nehodlá vyjadřovat. Prostě to uzavřel.“ Zdroj dodal, že William se soustředí na svou budoucí roli krále – a minulost s Harrym do toho nepatří.
Palác mlčí, stejně jako William. Oficiální reakce přišla pouze ve formě strohého potvrzení rozhodnutí soudu ohledně Harryho bezpečnosti. O rodinných vztazích – ani slovo. Ticho, které ve světle Harryho veřejných výroků působí až výmluvně.
Mezitím se dál prohlubuje i propast mezi Harrym a jeho otcem. Podle lidí z okolí monarchie se král Karel nejen vyhýbá kontaktu, ale přestal synovi odpovídat i na dopisy. Vévoda ze Sussexu se o Karlově hospitalizaci v roce 2024 dozvěděl z médií – bolestivé znamení, jak daleko od trůnu dnes stojí.
Z kdysi nerozlučných bratrů, kteří bok po boku kráčeli za rakví své matky, jsou teď dva muži, kteří už možná nemají společnou budoucnost. A zatímco Harry stále věří v usmíření, William zřejmě už uzavřel kapitolu zvanou „bratr“.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.
Opakované a zesílené ukrajinské útoky na Krymský poloostrov vedly k rozsáhlým výpadkům elektrického proudu v jeho největším městě, Sevastopolu. Tamní gubernátor dosazený Kremlem Michail Razvožajev potvrdil zavedení plošných energetických restrikcí a vyzval obyvatele k maximálnímu snížení spotřeby.