Navzdory veřejné a dojemné prosbě prince Harryho o usmíření bratrských vztahů se zdá, že princ William si definitivně vybral svou cestu – a ta už jeho mladšího bratra nevede. Mlčí, odmítá jakýkoliv komentář a podle palácových zdrojů s Harrym zcela přerušil kontakt. Královská rodina se dál uzavírá – a Harry zůstává za dveřmi.
Rodinné drama mezi princem Harrym a princem Williamem dosáhlo dalšího chladného vrcholu. Harry, který se v emotivním rozhovoru pro BBC svěřil se svou touhou „odpustit a začít znovu“, zůstává bez odpovědi. „Odpustil jsem jim a rád bych se usmířil,“ uvedl otevřeně. Jenže jeho slova jako by se ztratila v královských zdech.
Rozhovor přišel krátce poté, co Harry prohrál právní bitvu o státem hrazenou ochranku při pobytu v Británii. Vévoda ze Sussexu se netajil zklamáním: „To rozhodnutí nás ohrožuje. Moji ženu a děti nechrání stát, i když jsem stále členem královské rodiny.“ A do svého rozčarování přimíchal i poznámku o odtažitém vztahu s otcem, králem Karlem: „Už se mnou nekomunikuje. Přestal odpovídat.“
Přesto Harry ukázal snahu o smířlivý tón. Hovořil i o zdraví svého otce a přiznal, že si uvědomuje, jak křehký čas s blízkými může být: „Nevím, kolik času nám ještě zbývá. Nechci ho promarnit.“ Jenže jeho prosby o sblížení zůstávají bez odezvy.
Podle zdrojů blízkých královské rodině je princ William neoblomný. „William už o Harrym vůbec nemluví,“ sdělil insider magazínu Us Weekly. „Je to tabu. Nechce to řešit, nechce na to být tázán a rozhodně se k tomu nehodlá vyjadřovat. Prostě to uzavřel.“ Zdroj dodal, že William se soustředí na svou budoucí roli krále – a minulost s Harrym do toho nepatří.
Palác mlčí, stejně jako William. Oficiální reakce přišla pouze ve formě strohého potvrzení rozhodnutí soudu ohledně Harryho bezpečnosti. O rodinných vztazích – ani slovo. Ticho, které ve světle Harryho veřejných výroků působí až výmluvně.
Mezitím se dál prohlubuje i propast mezi Harrym a jeho otcem. Podle lidí z okolí monarchie se král Karel nejen vyhýbá kontaktu, ale přestal synovi odpovídat i na dopisy. Vévoda ze Sussexu se o Karlově hospitalizaci v roce 2024 dozvěděl z médií – bolestivé znamení, jak daleko od trůnu dnes stojí.
Z kdysi nerozlučných bratrů, kteří bok po boku kráčeli za rakví své matky, jsou teď dva muži, kteří už možná nemají společnou budoucnost. A zatímco Harry stále věří v usmíření, William zřejmě už uzavřel kapitolu zvanou „bratr“.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
