Navzdory veřejné a dojemné prosbě prince Harryho o usmíření bratrských vztahů se zdá, že princ William si definitivně vybral svou cestu – a ta už jeho mladšího bratra nevede. Mlčí, odmítá jakýkoliv komentář a podle palácových zdrojů s Harrym zcela přerušil kontakt. Královská rodina se dál uzavírá – a Harry zůstává za dveřmi.
Rodinné drama mezi princem Harrym a princem Williamem dosáhlo dalšího chladného vrcholu. Harry, který se v emotivním rozhovoru pro BBC svěřil se svou touhou „odpustit a začít znovu“, zůstává bez odpovědi. „Odpustil jsem jim a rád bych se usmířil,“ uvedl otevřeně. Jenže jeho slova jako by se ztratila v královských zdech.
Rozhovor přišel krátce poté, co Harry prohrál právní bitvu o státem hrazenou ochranku při pobytu v Británii. Vévoda ze Sussexu se netajil zklamáním: „To rozhodnutí nás ohrožuje. Moji ženu a děti nechrání stát, i když jsem stále členem královské rodiny.“ A do svého rozčarování přimíchal i poznámku o odtažitém vztahu s otcem, králem Karlem: „Už se mnou nekomunikuje. Přestal odpovídat.“
Přesto Harry ukázal snahu o smířlivý tón. Hovořil i o zdraví svého otce a přiznal, že si uvědomuje, jak křehký čas s blízkými může být: „Nevím, kolik času nám ještě zbývá. Nechci ho promarnit.“ Jenže jeho prosby o sblížení zůstávají bez odezvy.
Podle zdrojů blízkých královské rodině je princ William neoblomný. „William už o Harrym vůbec nemluví,“ sdělil insider magazínu Us Weekly. „Je to tabu. Nechce to řešit, nechce na to být tázán a rozhodně se k tomu nehodlá vyjadřovat. Prostě to uzavřel.“ Zdroj dodal, že William se soustředí na svou budoucí roli krále – a minulost s Harrym do toho nepatří.
Palác mlčí, stejně jako William. Oficiální reakce přišla pouze ve formě strohého potvrzení rozhodnutí soudu ohledně Harryho bezpečnosti. O rodinných vztazích – ani slovo. Ticho, které ve světle Harryho veřejných výroků působí až výmluvně.
Mezitím se dál prohlubuje i propast mezi Harrym a jeho otcem. Podle lidí z okolí monarchie se král Karel nejen vyhýbá kontaktu, ale přestal synovi odpovídat i na dopisy. Vévoda ze Sussexu se o Karlově hospitalizaci v roce 2024 dozvěděl z médií – bolestivé znamení, jak daleko od trůnu dnes stojí.
Z kdysi nerozlučných bratrů, kteří bok po boku kráčeli za rakví své matky, jsou teď dva muži, kteří už možná nemají společnou budoucnost. A zatímco Harry stále věří v usmíření, William zřejmě už uzavřel kapitolu zvanou „bratr“.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.
Oznámení amerického vyslance Steva Witkoffa o zahájení druhé fáze mírového plánu pro Gazu může na první pohled působit jako pevně daný harmonogram, ve skutečnosti jde však spíše o směs ambiciózních vizí, vyjednávacích pozic a nápadů, jejichž prosazení bude nesmírně komplikované. Washington se snaží udržet diplomatickou dynamiku i přesto, že první fáze technicky vzato ještě neskončila. Stále totiž nebyli vráceni všichni rukojmí, respektive jejich ostatky, což byla původně nepřekročitelná podmínka pro jakýkoli další pokrok.
Poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně pohrozil násilnou anexí Grónska, zareagovaly evropské mocnosti nevídaným krokem. Německo, Francie, Norsko a Švédsko začaly na největší ostrov světa vysílat své vojenské jednotky. Tato operace, probíhající pod dánským vedením a názvem Arctic Endurance (Arktická odolnost), má za cíl podpořit suverenitu Dánska a vyslat Washingtonu jasný vzkaz, že Grónsko není na prodej.
Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil.
Soud dal razítko na dohodu mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem ohledně péče o jejich dceru Rozárku, o které již dříve informovala prvně jmenovaná. Dcera herečky Veroniky Žilkové původně neprozradila detaily. Nyní už je ale známe.
Globální obavy z vypuknutí rozsáhlého válečného konfliktu dnes dosáhly kritické úrovně. Podle vysokých úředníků a diplomatických zdrojů webu Express se americký prezident Donald Trump chystá v nejbližších čtyřiadvaceti hodinách zahájit vojenský úder proti Íránu. Situace na Blízkém východě je natolik vážná, že Spojené státy začaly s narychlo organizovanou evakuací stovek vojáků ze své největší základny v regionu, katarské Al-Udeid, kde běžně pobývá kolem 10 000 příslušníků armády.
Hrozba Donalda Trumpa, že ovládne Grónsko „tak či onak“, uvrhla Dánsko do stavu nejvyšší pohotovosti a zbytek Evropy donutila k horečnému hledání způsobu, jak amerického prezidenta zastavit. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele už nikdo v Bruselu ani v Berlíně nebere Trumpovy ambice jako pouhé chvástání. Jde o vážně míněný záměr hnaný ideologií, touhou po nerostném bohatství a neoimperiální expanzí.
Americký prezident Donald Trump před klíčovým vyjednáváním s dánskými a grónskými zástupci znovu zaplavil sociální sítě příspěvky, v nichž zpochybňuje schopnost Dánska ubránit Grónsko před vlivem Ruska a Číny. S typickou nadsázkou vzkázal vedení NATO, aby Kodaň z ostrova „vyprovodilo“, protože dvě psí spřežení k ochraně strategického území rozhodně nestačí.
Válka v Pásmu Gazy má ničivý dopad na nejzranitelnější část populace – těhotné ženy a novorozence. Podle dvou nových zpráv organizace Physicians for Human Rights (PHR) došlo v regionu k dramatickému propadu porodnosti o 41 % ve srovnání s rokem 2022. Výzkumníci dokumentují otřesné nárůsty úmrtnosti matek, potratů a předčasných porodů, což označují za důsledek systematického ničení zdravotnické infrastruktury a záměrného omezování reprodukčních schopností palestinské populace.
Vztahy mezi Kodaní a Washingtonem čelí nejvážnější zkoušce v moderní historii. Dánská vláda společně se samosprávou Grónska oznámila masivní posílení vojenské přítomnosti na ostrově. Tento krok je přímou odpovědí na stupňující se nátlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který neustále opakuje, že Spojené státy musí nad Grónskem převzít kontrolu, aby zabránily jeho ovládnutí Ruskem a Čínou. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen potvrdil, že armáda v nejbližších týdnech zahájí rozsáhlá cvičení s evropskými spojenci z NATO.
Zatímco se svět s obavami dívá na stupňující se násilí v íránských ulicích a americký prezident Donald Trump hrozí „velmi tvrdou akcí“, íránský režim bojuje s nepřítelem, kterého sám stvořil – s totálním digitálním blackoutem. Přestože vypnutí internetu slouží jako mocný nástroj kontroly a zakrývání brutálních represí, Teherán si podle expertů nemůže dovolit udržovat zemi v offline režimu dlouho. Důvod je prostý: každá hodina bez spojení prohlubuje právě tu ekonomickou krizi, která lidi do ulic vyhnala.
Situace v Íránu nabírá na tragických rozměrech. Podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace HRANA bylo během posledních dvou týdnů při potlačování protivládních protestů zabito nejméně 2 403 lidí. Kromě samotného násilí se však objevují svědectví o šokujících praktikách bezpečnostních složek. Příbuzní obětí uvádějí, že úřady po nich vyžadují finanční úhradu za to, že jim vydají těla jejich blízkých z nemocnic a márnic.
