Navzdory veřejné a dojemné prosbě prince Harryho o usmíření bratrských vztahů se zdá, že princ William si definitivně vybral svou cestu – a ta už jeho mladšího bratra nevede. Mlčí, odmítá jakýkoliv komentář a podle palácových zdrojů s Harrym zcela přerušil kontakt. Královská rodina se dál uzavírá – a Harry zůstává za dveřmi.
Rodinné drama mezi princem Harrym a princem Williamem dosáhlo dalšího chladného vrcholu. Harry, který se v emotivním rozhovoru pro BBC svěřil se svou touhou „odpustit a začít znovu“, zůstává bez odpovědi. „Odpustil jsem jim a rád bych se usmířil,“ uvedl otevřeně. Jenže jeho slova jako by se ztratila v královských zdech.
Rozhovor přišel krátce poté, co Harry prohrál právní bitvu o státem hrazenou ochranku při pobytu v Británii. Vévoda ze Sussexu se netajil zklamáním: „To rozhodnutí nás ohrožuje. Moji ženu a děti nechrání stát, i když jsem stále členem královské rodiny.“ A do svého rozčarování přimíchal i poznámku o odtažitém vztahu s otcem, králem Karlem: „Už se mnou nekomunikuje. Přestal odpovídat.“
Přesto Harry ukázal snahu o smířlivý tón. Hovořil i o zdraví svého otce a přiznal, že si uvědomuje, jak křehký čas s blízkými může být: „Nevím, kolik času nám ještě zbývá. Nechci ho promarnit.“ Jenže jeho prosby o sblížení zůstávají bez odezvy.
Podle zdrojů blízkých královské rodině je princ William neoblomný. „William už o Harrym vůbec nemluví,“ sdělil insider magazínu Us Weekly. „Je to tabu. Nechce to řešit, nechce na to být tázán a rozhodně se k tomu nehodlá vyjadřovat. Prostě to uzavřel.“ Zdroj dodal, že William se soustředí na svou budoucí roli krále – a minulost s Harrym do toho nepatří.
Palác mlčí, stejně jako William. Oficiální reakce přišla pouze ve formě strohého potvrzení rozhodnutí soudu ohledně Harryho bezpečnosti. O rodinných vztazích – ani slovo. Ticho, které ve světle Harryho veřejných výroků působí až výmluvně.
Mezitím se dál prohlubuje i propast mezi Harrym a jeho otcem. Podle lidí z okolí monarchie se král Karel nejen vyhýbá kontaktu, ale přestal synovi odpovídat i na dopisy. Vévoda ze Sussexu se o Karlově hospitalizaci v roce 2024 dozvěděl z médií – bolestivé znamení, jak daleko od trůnu dnes stojí.
Z kdysi nerozlučných bratrů, kteří bok po boku kráčeli za rakví své matky, jsou teď dva muži, kteří už možná nemají společnou budoucnost. A zatímco Harry stále věří v usmíření, William zřejmě už uzavřel kapitolu zvanou „bratr“.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
