Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Přední představitelé Teheránu přesto vykreslují dohodu jako jasný úspěch. Předseda parlamentu Mohammad Báger Gálibáf, který byl hlavní íránskou postavou při vyjednávání, označil memorandum za dlouhý krok k finálnímu vítězství. Jeho zapojení je klíčové, neboť nepatří k umírněnému křídlu prezidenta Masúda Pezeškijána, což naznačuje, že dohoda má podporu mocných struktur uvnitř režimu včetně Revolučních gard. Sám prezident Pezeškiján uvedl, že plné implementování dohody může vyřešit řadu vnitřních problémů a vytvořit zcela jiný Blízký východ.
Oficiální narativ staví na tom, že Spojené státy ani Izrael nedosáhly svých hlavních cílů, jelikož nedonutily Írán ke kapitulaci, neodstranily režim od moci, nezničily jeho jaderný program vojenskou cestou a nepřerušily jeho vazby na Hizballáh. Íránská vládní interpretace je však uvnitř země podrobována tvrdé kritice. Například tvrdé jádro v parlamentu, včetně místopředsedy výboru pro národní bezpečnost, označilo návrh za dokument, který z Íránu učiní americkou kolonii. Vyjednavače obvinilo z porušení pokynů nejvyššího vůdce, podle nichž neměl být Hormuzský průliv pro dopravu znovu otevřen.
Skutečnost, že kritika utichá a centrum moci se rozhodlo dohodu prosadit i přes odpor radikálů, ukazuje na vážnost ekonomické situace. Válka, mezinárodní sankce, omezení námořní dopravy, ztráta přístupu na ropné trhy i k devizám spolu s vysokou inflací zemi vyčerpaly. Pro běžné rodiny není podstatné, zda dohoda zní jako vítězství, ale zda dokáže snížit ceny a zahnat strach z další vlny bojů. Americký viceprezident JD Vance sice vyloučil finanční podporu z peněz amerických poplatníků, potvrdil však, že Írán získá přístup k miliardám dolarů ze zmrazených účtů, což Teheránu umožňuje mluvit o prostředcích na obnovu.
Celý proces vyjednávání, které má začít v pátek ve Švýcarsku, zůstává kvůli nepublikovaným detailům citlivých otázek kolem obohaceného uranu, sankcí a situace v Libanonu velmi křehký. Situaci komplikuje postoj izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který odmítá stažení vojsk z jižního Libanonu. Pro Teherán je nicméně užitečné veřejné napětí mezi Washingtonem a Izraelem, kdy Donald Trump kritizoval rozsah civilních obětí v Libanonu i nedávný izraelský úder na Bejrút. Pokud však Izrael v operacích neustane a Washington ho nedokáže zklidnit, íránské tvrzení o ochraně Libanonu v memorandu rychle selže.
Reakce íránské veřejnosti potvrzují, že vládní propaganda naráží na realitu. Zatímco část odpůrců režimu vyjadřuje zklamání, že americké vojenské údery nepřinesly politickou změnu, ale pouze bídu a další inflaci, jiní pociťují opatrnou úlevu. Mnozí lidé sice vyjadřují absolutní nedůvěru ve stabilitu dohody i ve schopnost vedení zemi správně spravovat, ale oceňují možnost vrátit se k běžnému životu v klidu. Islámská republika prezentuje dohodu jako triumf, protože přiznat její nevyhnutelnost by znamenalo slabost, avšak pro samotné Íránce bude úspěch měřen pouze tím, zda skončí válka a klesnou ceny.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.