Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Hospodářská realita Ruské federace podle webu The Conversation neodpovídá jejím globálním ambicím, neboť její hrubý domácí produkt je jen o málo větší než jihokorejský a nedosahuje úrovně Kanady či Brazílie. K udržení armády s přibližně jedním celým jedním desetinným milionem aktivních vojáků musela Moskva věnovat sedm celých pět desetin procenta své ekonomiky, což představovalo sto devadesát miliard dolarů. Naproti tomu evropské státy NATO, které na obranu vydávají méně než čtyři celá pět desetin procenta HDP, vynaložily v součtu téměř třikrát více, konkrétně pět set padesát devět miliard dolarů.
Ruská armáda nedokázala překonat ukrajinské síly čítající zhruba osm set osmdesát tisíc vojáků, a po čtyřech a půl letech od invaze tak Rusko čelí funkční porážce. Přibližně osmdesát procent ukrajinského území zůstává pod kontrolou Kyjeva za víceméně statickou frontovou linií. Moskva se kvůli tomu uchýlila k zoufalé strategii leteckých útoků na civilní obyvatelstvo, přičemž ztrácí vliv i u svých dlouholetých spojenců v Sýrii, Venezuele či Maďarsku a evropský trh s energiemi pro ni zůstává dlouhodobě uzavřen.
Ukrajina se naopak proměnila z méně významného státu na okraji Evropy v diplomatickou a vojenskou střední mocnost. Stala se světovým lídrem v produkci bezpilotních letounů, což potvrdil i prezident Volodymyr Zelenskyj, když v rámci své dronové diplomacie na Blízkém východě uzavřel desetileté smlouvy se třemi zeměmi. Kyjev navíc hraje zásadní roli v evropské integraci a v tomto týdnu učinil významný krok směrem ke vstupu do Evropské unie, ačkoliv je stále finančně závislý na Evropě.
Skutečné velmoci se od přímé účasti v konfliktu distancují, protože ani Peking, ani Washington válku v Evropě neplánovaly. Čína se soustředí na Tchaj-wan a Spojené státy se stabilizovaly po odchodu z Afghánistánu a sledují vzestup Číny v indicko-pacifické oblasti. Washington se před invazí snažil krizi deeskalovat zveřejňováním ruských plánů a po vypuknutí bojů poskytoval pomoc s jistou opatrností a zpožděním kvůli obavám z překročení červených linií, což se s nástupem Trumpovy administrativy ještě zintenzivnilo. V reakci na americký ústup začala Ukrajině pomáhat flexibilní koalice demokratických středních mocností.
Čína sice využila levných dodávek energií a opuštěného ruského trhu, čímž se stala klíčovým podporovatelem ruského válečného úsilí s cílem odvést pozornost USA od Asie, zbraně však Moskvě nedodala. Peking se veřejně postavil proti jaderné eskalaci, uznal územní celistvost zúčastněných zemí a nikdy neuvalil sankce na Ukrajinu, která je závislá na čínských součástkách pro své drony. Současný vývoj ukazuje proměnu světového řádu z americké hegemonie do multipolárního světa, kde střední mocnosti jako Austrálie nebo Kanada získávají větší vliv, zatímco Donald Trump má k dispozici méně karet, než si sám uvědomuje.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.