Evropská unie v úterý uznala porážku v boji proti vydavatelům videoher, kteří své starší tituly záměrně znefunkčňují. Brusel oficiálně oznámil, že v současné době nemůže firmám legálně nařídit, aby udržovaly ukončené online hry při životě. Reagoval tím na evropskou občanskou iniciativu s názvem „Stop Destroying Videogames“ (Zastavte ničení videoher), kterou podpořil více než milion lidí z celé Evropy a která požadovala zavedení přísných pravidel pro ochranu digitálního vlastnictví hráčů.
Hráči a fanoušci v petici požadovali, aby Evropská komise zavedla legislativu, která by vydavatele nutila po ukončení oficiální komerční podpory zachovat hry v hratelném stavu. Jako řešení navrhovali například povinnost uvolnit softwarové nástroje, které by dobrovolníkům umožnily provozovat hry na vlastních soukromých serverech. Za poslední dekádu totiž vydavatelé z technických či ekonomických důvodů definitivně vypnuli stovky titulů, které tak majitelé legálně zakoupených kopií již nemohou spustit.
Unijní exekutiva však uvalila na tyto naděje prozatímní veto s vysvětlením, že v této fázi nemůže navrhnout právní povinnost pro udržení hratelnosti her po skončení jejich prodeje. Důvodem jsou stávající mezinárodní zákony o autorských právech a duševním vlastnictví. Brusel zdůraznil, že držitelé práv mají podle platné legislativy exkluzivní kontrolu nad svými výtvory a jejich distribucí.
Namísto tvrdé regulace slíbila Evropská unie vypracování dobrovolného kodexu chování, na jehož tvorbě se má podílet herní průmysl i zástupci spotřebitelů. Tyto směrnice by měly pomoci transparentně řídit proces ukončování životního cyklu her. EU chce zároveň úzce spolupracovat se spotřebitelskými organizacemi, aby zajistila respektování práv hráčů, což zahrnuje i případné finanční kompenzace, na které by zákazníci mohli mít po vypnutí serverů nárok.
Organizátoři úspěšné petice se však nehodlají vzdát a doufají, že se jim s pomocí Evropského parlamentu podaří rozhodnutí Evropské komise zvrátit. Jejich aktuálním plánem je prosadit změny v připravovaném unijním zákonu o digitální spravedlnosti (Digital Fairness Act). Chtějí do něj prosadit výslovný zákaz, který by vydavatelům neumožňoval záměrně deaktivovat digitální obsah, který si zákazníci prokazatelně zakoupili. Cíle tohoto zákona jsou podle nich pro tento problém ideální, protože řeší právě digitální práva a nejasnosti v současné legislativě.
Podporu petici již minulý týden vyjádřila skupina přibližně čtyřiceti europoslanců z různých politických frakcí, kteří v dopise adresovaném komisi podpořili požadavky herní komunity. Kromě politického tlaku se navíc rozbíhají i první soudní bitvy. Ve Francii například tamní spotřebitelská organizace UFC-Que Choisir zažalovala herního vydavatele Ubisoft kvůli vypnutí závodního titulu „The Crew“. Žaloba se opírá o argumenty, že firma používá nekalé obchodní praktiky a zneužívající doložky v podmínkách užití.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.
Americký prezident Donald Trump přišel na sjezdu Republikánské strany v Dallasu s kontroverzním příslibem, že v případě vítězství republikánů v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu vyplatí všem dospělým Američanům příspěvek ve výši 5 000 dolarů. Takzvaný „Trumpův dividend“ vyvolal vlnu právních, ekonomických i politických otázek.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že obavy o bezpečnost umělé inteligence jsou podvod. Ostré kritice podrobil výzvy k zavedení přísnějších bezpečnostních pojistek pro tuto rychle se rozvíjející technologii. Reagoval tak na prohlášení spoluzakladatele společnosti Anthropic Jacka Clarka, podle něhož by v odvětví mohlo být nutné povinně zřídit bezpečnostní vypínač pro nebezpečné systémy podléhající nezávislé kontrole.