Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uzavření dohody s Íránem a okamžitém otevření strategického Hormuzského průlivu doprovázela na sociálních sítích výzva, aby lodě celého světa nastartovaly motory a nechaly ropu opět proudit. Realita na vodě je však o poznání složitější. Analýza satelitních dat a sledování lodního provozu ukazují, že od nedělního prohlášení proplulo touto klíčovou tepnou pouhých sedm plavidel, zatímco stovky dalších dál vyčkávají.
V Perském zálivu v současnosti uvízlo přes 250 ropných tankerů a více než 330 nákladních lodí. Většina tankerů zůstává bez hnutí ukotvena v blízkosti hlavních exportních terminálů v Saúdské Arábii, Iráku a Spojených arabských emirátech. Skutečný počet plavidel v oblasti je navíc pravděpodobně ještě vyšší, protože mnoho kapitánů kvůli bezpečnosti záměrně nevysílá signály o své poloze. Odborníci se podle BBC shodují, že návratu k běžnému provozu brání tři zásadní překážky: bezpečnostní rizika, přítomnost námořních min a nejasnosti ohledně poplatků.
Prvním a nejnaléhavějším problémem je celková bezpečnost plavby. Teherán průliv fakticky uzavřel na konci února po vojenských úderech ze strany Spojených států a Izraele a od té doby střílel na každé plavidlo, které se pokusilo projít bez jeho svolení. Do situace zasáhla také americká námořní blokáda, v jejímž rámci armáda USA vyřadila z provozu několik neposlušných lodí, přičemž v některých případech zasáhla jejich strojovny střelami Hellfire.
Ačkoli Trump slíbil okamžité zrušení americké blokády, vzápětí své prohlášení poupravil s tím, že omezení zůstanou v platnosti až do oficiálního pátečního podpisu smlouvy. Satelitní snímky navíc potvrzují, že americké válečné lodě stále hlídkují na pozicích u vstupu do Ománského zálivu. Lodní kapitáni, majitelé přepravních firem i pojišťovny proto zaujali vyčkávací taktiku, neboť nikdo nechce riskovat a jako první vyslat své plavidlo do potenciálně nebezpečných vod.
Mnozí velitelé lodí mají v živé paměti události z počátku dubna, kdy Írán rovněž deklaroval úplné otevření průlivu. Pouhý den po tomto oznámení však úřady v Teheránu své rozhodnutí zvrátily, načež byly desítky plavidel nuceny uprostřed plavby otočit kormidlo zpět a několik z nich nahlásilo, že se staly terčem palby. Podle krizových analytiků se proto situace na vodě nezmění dříve, než v pátek dojde k formálnímu stvrzení politických dohod.
Druhou obrovskou hrozbu představují námořní miny. Írán již na začátku konfliktu varoval, že v případě napadení svého pobřeží rozmístí v zálivu různé typy min, včetně plovoucích výbušnin vypouštěných přímo ze břehu. Mezinárodní námořní úřady následně vydaly varování před plovoucími objekty a americké ministerstvo zahraničí potvrdilo, že Írán zaminoval rozsáhlé úseky průlivu. Odstranění těchto hrozeb je přitom nezbytnou podmínkou pro to, aby se komerční doprava mohla bezpečně obnovit.
Hledání a zneškodňování min v takto úzkém a strategickém uzlu bude podle expertů velmi zdlouhavý proces, který může trvat od jednoho měsíce až po půl roku. Minolovky musí v oblasti postupovat extrémně pomalu, obvykle rychlostí pouhých dvou až tří uzlů, aby dokázaly detailně zmapovat podmořské prostředí. Jejich hlavním úkolem bude vyčistit dostatečně široký koridor, který umožní bezpečné proplouvání velkých plavidel v obou směrech současně.
Do operace se plánují zapojit i evropské státy. Britský premiér Sir Keir Starmer potvrdil, že Spojené království se plně zapojí do úsilí o co nejrychlejší zprůchodnění Hormuzského průlivu, a Londýn i Paříž již do regionu vyslaly specializovaná plavidla. Britská podpůrná loď RFA Lyme Bay, která je vybavena moderní technikou pro vyhledávání min, byla naposledy lokalizována u britské letecké základny Akrotiri na Kypru, odkud míří k místu operace.
Třetím sporným bodem jsou nově zvažované poplatky za průjezd. Hormuzský průliv je přírodní vodní cesta procházející teritoriálními vodami Íránu a Ománu, kterou lodě historicky proplouvaly zdarma na základě mezinárodního zvykového práva. Írán se však během nynějšího konfliktu pokusil nad průlivem prosadit svou plnou suverenitu a založil úřad, který měl vydávat povolení k bezpečnému průjezdu, což Spojené státy a jejich spojenci v zálivu rázně odmítli.
Zatímco Donald Trump při oznamování dohody tvrdil, že průjezd bude stoprocentně bezplatný, íránské zdroje hovoří o opaku. Podle nich by měl průliv nově podléhat společné správě Íránu a Ománu, což by mohlo zahrnovat zavedení servisních poplatků pro tranzitní lodě. Jakýkoli nový systém plateb by však znamenal další logistickou a administrativní komplikaci, která by mohla výrazně zpomalit denní kapacitu odbavených plavidel. Politická dohoda sice může vstoupit v platnost rychle, avšak komerční lodní doprava se bude do normálu vracet jen velmi pozvolna.
Nejhorší stav za čtyři roky očekávají odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v následujících dnech. Aktuální tropická epizoda podle nich přispěje k dalšímu prohloubení hydrologického sucha v republice.
Exprezident Miloš Zeman využil dobrého počasí a během dovolené vyrazil na legendární žlutý člun. Češi se tak opět dočkali scény, kterou si dobře pamatují z let, kdy Zeman seděl na Pražském hradě.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností.
Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.
Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.