Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uzavření dohody s Íránem a okamžitém otevření strategického Hormuzského průlivu doprovázela na sociálních sítích výzva, aby lodě celého světa nastartovaly motory a nechaly ropu opět proudit. Realita na vodě je však o poznání složitější. Analýza satelitních dat a sledování lodního provozu ukazují, že od nedělního prohlášení proplulo touto klíčovou tepnou pouhých sedm plavidel, zatímco stovky dalších dál vyčkávají.
V Perském zálivu v současnosti uvízlo přes 250 ropných tankerů a více než 330 nákladních lodí. Většina tankerů zůstává bez hnutí ukotvena v blízkosti hlavních exportních terminálů v Saúdské Arábii, Iráku a Spojených arabských emirátech. Skutečný počet plavidel v oblasti je navíc pravděpodobně ještě vyšší, protože mnoho kapitánů kvůli bezpečnosti záměrně nevysílá signály o své poloze. Odborníci se podle BBC shodují, že návratu k běžnému provozu brání tři zásadní překážky: bezpečnostní rizika, přítomnost námořních min a nejasnosti ohledně poplatků.
Prvním a nejnaléhavějším problémem je celková bezpečnost plavby. Teherán průliv fakticky uzavřel na konci února po vojenských úderech ze strany Spojených států a Izraele a od té doby střílel na každé plavidlo, které se pokusilo projít bez jeho svolení. Do situace zasáhla také americká námořní blokáda, v jejímž rámci armáda USA vyřadila z provozu několik neposlušných lodí, přičemž v některých případech zasáhla jejich strojovny střelami Hellfire.
Ačkoli Trump slíbil okamžité zrušení americké blokády, vzápětí své prohlášení poupravil s tím, že omezení zůstanou v platnosti až do oficiálního pátečního podpisu smlouvy. Satelitní snímky navíc potvrzují, že americké válečné lodě stále hlídkují na pozicích u vstupu do Ománského zálivu. Lodní kapitáni, majitelé přepravních firem i pojišťovny proto zaujali vyčkávací taktiku, neboť nikdo nechce riskovat a jako první vyslat své plavidlo do potenciálně nebezpečných vod.
Mnozí velitelé lodí mají v živé paměti události z počátku dubna, kdy Írán rovněž deklaroval úplné otevření průlivu. Pouhý den po tomto oznámení však úřady v Teheránu své rozhodnutí zvrátily, načež byly desítky plavidel nuceny uprostřed plavby otočit kormidlo zpět a několik z nich nahlásilo, že se staly terčem palby. Podle krizových analytiků se proto situace na vodě nezmění dříve, než v pátek dojde k formálnímu stvrzení politických dohod.
Druhou obrovskou hrozbu představují námořní miny. Írán již na začátku konfliktu varoval, že v případě napadení svého pobřeží rozmístí v zálivu různé typy min, včetně plovoucích výbušnin vypouštěných přímo ze břehu. Mezinárodní námořní úřady následně vydaly varování před plovoucími objekty a americké ministerstvo zahraničí potvrdilo, že Írán zaminoval rozsáhlé úseky průlivu. Odstranění těchto hrozeb je přitom nezbytnou podmínkou pro to, aby se komerční doprava mohla bezpečně obnovit.
Hledání a zneškodňování min v takto úzkém a strategickém uzlu bude podle expertů velmi zdlouhavý proces, který může trvat od jednoho měsíce až po půl roku. Minolovky musí v oblasti postupovat extrémně pomalu, obvykle rychlostí pouhých dvou až tří uzlů, aby dokázaly detailně zmapovat podmořské prostředí. Jejich hlavním úkolem bude vyčistit dostatečně široký koridor, který umožní bezpečné proplouvání velkých plavidel v obou směrech současně.
Do operace se plánují zapojit i evropské státy. Britský premiér Sir Keir Starmer potvrdil, že Spojené království se plně zapojí do úsilí o co nejrychlejší zprůchodnění Hormuzského průlivu, a Londýn i Paříž již do regionu vyslaly specializovaná plavidla. Britská podpůrná loď RFA Lyme Bay, která je vybavena moderní technikou pro vyhledávání min, byla naposledy lokalizována u britské letecké základny Akrotiri na Kypru, odkud míří k místu operace.
Třetím sporným bodem jsou nově zvažované poplatky za průjezd. Hormuzský průliv je přírodní vodní cesta procházející teritoriálními vodami Íránu a Ománu, kterou lodě historicky proplouvaly zdarma na základě mezinárodního zvykového práva. Írán se však během nynějšího konfliktu pokusil nad průlivem prosadit svou plnou suverenitu a založil úřad, který měl vydávat povolení k bezpečnému průjezdu, což Spojené státy a jejich spojenci v zálivu rázně odmítli.
Zatímco Donald Trump při oznamování dohody tvrdil, že průjezd bude stoprocentně bezplatný, íránské zdroje hovoří o opaku. Podle nich by měl průliv nově podléhat společné správě Íránu a Ománu, což by mohlo zahrnovat zavedení servisních poplatků pro tranzitní lodě. Jakýkoli nový systém plateb by však znamenal další logistickou a administrativní komplikaci, která by mohla výrazně zpomalit denní kapacitu odbavených plavidel. Politická dohoda sice může vstoupit v platnost rychle, avšak komerční lodní doprava se bude do normálu vracet jen velmi pozvolna.
Pomalu se dostáváme do období, kdy podzimní počasí začne naplno úřadovat. Nadále se však můžeme těšit na nadprůměrné teploty. Vyplývá to z nejnovějšího měsíčního výhledu, který dnes vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Kyjev a Moskva se dohodli, že si nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Tvrdí to americký prezident Donald Trump. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou nicméně jiného názoru.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil v Bratislavě setkání premiérů zemí Visegrádské čtyřky a Irska. Předsedové vlád ČR, Slovenska, Polska a Maďarska jednali na Bratislavském hradě s irským protějškem Micheálem Martinem, jehož země nyní předsedá EU, zejména o příštím víceletém rozpočtu EU, posílení evropské konkurenceschopnosti a o možnostech snížení cen energií a pohonných hmot. Lídři V4 se také shodli na posílené spolupráci a koordinaci před jednáními Evropské rady.
Babišův milion za druhé dítě cílí na palčivý fatální problém. Česká porodnost se propadá nebývale rychle. V roce 2025 se narodilo jen 77 636 dětí, nejméně od počátku statistického zjišťování v roce 1785, a úhrnná plodnost klesla na 1,28 dítěte na ženu. Ještě v roce 2021 činila 1,83. Nejde tedy pouze o to, že do věku rodičovství vstupují slabší populační ročníky. Klesá i samotná ochota či schopnost mít děti.
Česko dnes oběhla zpráva, kterou ještě ráno nikdo nečekal. Marek Eben a Tereza Kostková jako dvě největší stálice pořadu oznámili, že letošní řada StarDance bude jejich poslední. Potvrdila to i veřejnoprávní Česká televize.
Čína se podle televize BBC ostře vymezila proti rétorice varující před hrozbami spojenými s vývojem umělé inteligence a odmítla koncepci škodlivé rivality mezi světovými mocnostmi. Pekingské ministerstvo zahraničí reagovalo na nedávná prohlášení představitelů amerického technologického sektoru, kteří vyzývali ke zpomalení výzkumu. Podle čínské strany podobná vyjádření pouze narušují globální správu moderních technologií. Čínské úřady zdůrazňují potřebu otevřené a inkluzivní spolupráce, která bude sloužit celému lidstvu.
Britka Becky Jonesová se ve svých jednadvaceti letech dozvěděla od zkušeného onkologa zničující zprávu, že trpí agresivním nádorem mozku a zbývá jí pouze několik měsíců života. Lékař jí následně předepsal chemoterapeutickou léčbu, kterou musela podle jeho pokynů podstupovat nepřetržitě po dobu jedenácti let. Teprve s odstupem času vyšlo najevo, že žena žádným nádorovým onemocněním nikdy netrpěla a léky užívala zcela zbytečně. Její skutečnou diagnózou byl ve skutečnosti zánět mozku, který bylo možné uspokojivě léčit běžnými steroidy, informovala televize BBC.
Americká administrativa se potýká s rostoucími problémy na Blízkém východě, které vyžadují zásadní přehodnocení dosavadní strategie vůči Íránu. Jemenští povstalci Hútíové dosáhli výrazného územního zisku v bojích proti mezinárodně uznávané vládě podporované Saudskou Arábií. Během jediné noci získali kontrolu nad rozsáhlým územím podél pobřeží Rudého moře a postoupili až k průlivu Báb al-Mandab. Současně se zmocnili strategického ostrova Pirim, který leží přímo uprostřed této klíčové námořní cesty.
Izraelská organizace pro lidská práva B'Tselem zveřejnila rozsáhlou zprávu, v níž obviňuje Izrael ze systematické snahy o likvidaci podmínek nezbytných pro kolektivní život Palestinců na Západním břehu. Podle zprávy dochází k výraznému stupňování útoků na všechny aspekty každodenního života, včetně možnosti docházet do práce, navštěvovat školy nebo získat zdravotní péči.
Britský princ William zveřejnil naléhavou výzvu týkající se zrychlení bojů proti globálnímu oteplování a ochraně životního prostředí. Následník trůnu zdůraznil, že dosavadní opatření postupují šnečím tempem a krok za krokem, což k vyřešení klimatické krize zdaleka nestačí. Ve svém vyjádření poukázal na devastující letní požáry v Británii i po celém světě, které jasně ukazují nutnost přistoupit k radikálním změnám. Podle něj je nezbytné výrazně zrychlit veškeré snahy do konce tohoto desetiletí.
Ceny ropy na světových trzích výrazně vzrostly a vyšplhaly se nad hranici 108 dolarů za barel po sérii útoků bezpilotních letounů, které donutily Saúdskou Arábii odstavit z provozu klíčový ropovod spojující východ a západ země.
Izraelský ministr kultury Miki Zohar vyzval k odebrání státního občanství izraelským režisérům Yuvalu Abrahamovi a Rachel Szorové, kteří stvořili dokumentární film NAZA. Autorskou dvojici, jež za svůj předchozí snímek získala Oscara, ministr veřejně obvinil z vlastizrady. Dokument pojednává o masovém zabíjení civilistů v Pásmu Gazy a vyvolal ostré reakce izraelské vládní špičky. Zohar prohlásil, že podnikne okamžité právní kroky k tomu, aby tvůrci o své občanství přišli.