Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uzavření dohody s Íránem a okamžitém otevření strategického Hormuzského průlivu doprovázela na sociálních sítích výzva, aby lodě celého světa nastartovaly motory a nechaly ropu opět proudit. Realita na vodě je však o poznání složitější. Analýza satelitních dat a sledování lodního provozu ukazují, že od nedělního prohlášení proplulo touto klíčovou tepnou pouhých sedm plavidel, zatímco stovky dalších dál vyčkávají.
V Perském zálivu v současnosti uvízlo přes 250 ropných tankerů a více než 330 nákladních lodí. Většina tankerů zůstává bez hnutí ukotvena v blízkosti hlavních exportních terminálů v Saúdské Arábii, Iráku a Spojených arabských emirátech. Skutečný počet plavidel v oblasti je navíc pravděpodobně ještě vyšší, protože mnoho kapitánů kvůli bezpečnosti záměrně nevysílá signály o své poloze. Odborníci se podle BBC shodují, že návratu k běžnému provozu brání tři zásadní překážky: bezpečnostní rizika, přítomnost námořních min a nejasnosti ohledně poplatků.
Prvním a nejnaléhavějším problémem je celková bezpečnost plavby. Teherán průliv fakticky uzavřel na konci února po vojenských úderech ze strany Spojených států a Izraele a od té doby střílel na každé plavidlo, které se pokusilo projít bez jeho svolení. Do situace zasáhla také americká námořní blokáda, v jejímž rámci armáda USA vyřadila z provozu několik neposlušných lodí, přičemž v některých případech zasáhla jejich strojovny střelami Hellfire.
Ačkoli Trump slíbil okamžité zrušení americké blokády, vzápětí své prohlášení poupravil s tím, že omezení zůstanou v platnosti až do oficiálního pátečního podpisu smlouvy. Satelitní snímky navíc potvrzují, že americké válečné lodě stále hlídkují na pozicích u vstupu do Ománského zálivu. Lodní kapitáni, majitelé přepravních firem i pojišťovny proto zaujali vyčkávací taktiku, neboť nikdo nechce riskovat a jako první vyslat své plavidlo do potenciálně nebezpečných vod.
Mnozí velitelé lodí mají v živé paměti události z počátku dubna, kdy Írán rovněž deklaroval úplné otevření průlivu. Pouhý den po tomto oznámení však úřady v Teheránu své rozhodnutí zvrátily, načež byly desítky plavidel nuceny uprostřed plavby otočit kormidlo zpět a několik z nich nahlásilo, že se staly terčem palby. Podle krizových analytiků se proto situace na vodě nezmění dříve, než v pátek dojde k formálnímu stvrzení politických dohod.
Druhou obrovskou hrozbu představují námořní miny. Írán již na začátku konfliktu varoval, že v případě napadení svého pobřeží rozmístí v zálivu různé typy min, včetně plovoucích výbušnin vypouštěných přímo ze břehu. Mezinárodní námořní úřady následně vydaly varování před plovoucími objekty a americké ministerstvo zahraničí potvrdilo, že Írán zaminoval rozsáhlé úseky průlivu. Odstranění těchto hrozeb je přitom nezbytnou podmínkou pro to, aby se komerční doprava mohla bezpečně obnovit.
Hledání a zneškodňování min v takto úzkém a strategickém uzlu bude podle expertů velmi zdlouhavý proces, který může trvat od jednoho měsíce až po půl roku. Minolovky musí v oblasti postupovat extrémně pomalu, obvykle rychlostí pouhých dvou až tří uzlů, aby dokázaly detailně zmapovat podmořské prostředí. Jejich hlavním úkolem bude vyčistit dostatečně široký koridor, který umožní bezpečné proplouvání velkých plavidel v obou směrech současně.
Do operace se plánují zapojit i evropské státy. Britský premiér Sir Keir Starmer potvrdil, že Spojené království se plně zapojí do úsilí o co nejrychlejší zprůchodnění Hormuzského průlivu, a Londýn i Paříž již do regionu vyslaly specializovaná plavidla. Britská podpůrná loď RFA Lyme Bay, která je vybavena moderní technikou pro vyhledávání min, byla naposledy lokalizována u britské letecké základny Akrotiri na Kypru, odkud míří k místu operace.
Třetím sporným bodem jsou nově zvažované poplatky za průjezd. Hormuzský průliv je přírodní vodní cesta procházející teritoriálními vodami Íránu a Ománu, kterou lodě historicky proplouvaly zdarma na základě mezinárodního zvykového práva. Írán se však během nynějšího konfliktu pokusil nad průlivem prosadit svou plnou suverenitu a založil úřad, který měl vydávat povolení k bezpečnému průjezdu, což Spojené státy a jejich spojenci v zálivu rázně odmítli.
Zatímco Donald Trump při oznamování dohody tvrdil, že průjezd bude stoprocentně bezplatný, íránské zdroje hovoří o opaku. Podle nich by měl průliv nově podléhat společné správě Íránu a Ománu, což by mohlo zahrnovat zavedení servisních poplatků pro tranzitní lodě. Jakýkoli nový systém plateb by však znamenal další logistickou a administrativní komplikaci, která by mohla výrazně zpomalit denní kapacitu odbavených plavidel. Politická dohoda sice může vstoupit v platnost rychle, avšak komerční lodní doprava se bude do normálu vracet jen velmi pozvolna.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.