Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uzavření dohody s Íránem a okamžitém otevření strategického Hormuzského průlivu doprovázela na sociálních sítích výzva, aby lodě celého světa nastartovaly motory a nechaly ropu opět proudit. Realita na vodě je však o poznání složitější. Analýza satelitních dat a sledování lodního provozu ukazují, že od nedělního prohlášení proplulo touto klíčovou tepnou pouhých sedm plavidel, zatímco stovky dalších dál vyčkávají.
V Perském zálivu v současnosti uvízlo přes 250 ropných tankerů a více než 330 nákladních lodí. Většina tankerů zůstává bez hnutí ukotvena v blízkosti hlavních exportních terminálů v Saúdské Arábii, Iráku a Spojených arabských emirátech. Skutečný počet plavidel v oblasti je navíc pravděpodobně ještě vyšší, protože mnoho kapitánů kvůli bezpečnosti záměrně nevysílá signály o své poloze. Odborníci se podle BBC shodují, že návratu k běžnému provozu brání tři zásadní překážky: bezpečnostní rizika, přítomnost námořních min a nejasnosti ohledně poplatků.
Prvním a nejnaléhavějším problémem je celková bezpečnost plavby. Teherán průliv fakticky uzavřel na konci února po vojenských úderech ze strany Spojených států a Izraele a od té doby střílel na každé plavidlo, které se pokusilo projít bez jeho svolení. Do situace zasáhla také americká námořní blokáda, v jejímž rámci armáda USA vyřadila z provozu několik neposlušných lodí, přičemž v některých případech zasáhla jejich strojovny střelami Hellfire.
Ačkoli Trump slíbil okamžité zrušení americké blokády, vzápětí své prohlášení poupravil s tím, že omezení zůstanou v platnosti až do oficiálního pátečního podpisu smlouvy. Satelitní snímky navíc potvrzují, že americké válečné lodě stále hlídkují na pozicích u vstupu do Ománského zálivu. Lodní kapitáni, majitelé přepravních firem i pojišťovny proto zaujali vyčkávací taktiku, neboť nikdo nechce riskovat a jako první vyslat své plavidlo do potenciálně nebezpečných vod.
Mnozí velitelé lodí mají v živé paměti události z počátku dubna, kdy Írán rovněž deklaroval úplné otevření průlivu. Pouhý den po tomto oznámení však úřady v Teheránu své rozhodnutí zvrátily, načež byly desítky plavidel nuceny uprostřed plavby otočit kormidlo zpět a několik z nich nahlásilo, že se staly terčem palby. Podle krizových analytiků se proto situace na vodě nezmění dříve, než v pátek dojde k formálnímu stvrzení politických dohod.
Druhou obrovskou hrozbu představují námořní miny. Írán již na začátku konfliktu varoval, že v případě napadení svého pobřeží rozmístí v zálivu různé typy min, včetně plovoucích výbušnin vypouštěných přímo ze břehu. Mezinárodní námořní úřady následně vydaly varování před plovoucími objekty a americké ministerstvo zahraničí potvrdilo, že Írán zaminoval rozsáhlé úseky průlivu. Odstranění těchto hrozeb je přitom nezbytnou podmínkou pro to, aby se komerční doprava mohla bezpečně obnovit.
Hledání a zneškodňování min v takto úzkém a strategickém uzlu bude podle expertů velmi zdlouhavý proces, který může trvat od jednoho měsíce až po půl roku. Minolovky musí v oblasti postupovat extrémně pomalu, obvykle rychlostí pouhých dvou až tří uzlů, aby dokázaly detailně zmapovat podmořské prostředí. Jejich hlavním úkolem bude vyčistit dostatečně široký koridor, který umožní bezpečné proplouvání velkých plavidel v obou směrech současně.
Do operace se plánují zapojit i evropské státy. Britský premiér Sir Keir Starmer potvrdil, že Spojené království se plně zapojí do úsilí o co nejrychlejší zprůchodnění Hormuzského průlivu, a Londýn i Paříž již do regionu vyslaly specializovaná plavidla. Britská podpůrná loď RFA Lyme Bay, která je vybavena moderní technikou pro vyhledávání min, byla naposledy lokalizována u britské letecké základny Akrotiri na Kypru, odkud míří k místu operace.
Třetím sporným bodem jsou nově zvažované poplatky za průjezd. Hormuzský průliv je přírodní vodní cesta procházející teritoriálními vodami Íránu a Ománu, kterou lodě historicky proplouvaly zdarma na základě mezinárodního zvykového práva. Írán se však během nynějšího konfliktu pokusil nad průlivem prosadit svou plnou suverenitu a založil úřad, který měl vydávat povolení k bezpečnému průjezdu, což Spojené státy a jejich spojenci v zálivu rázně odmítli.
Zatímco Donald Trump při oznamování dohody tvrdil, že průjezd bude stoprocentně bezplatný, íránské zdroje hovoří o opaku. Podle nich by měl průliv nově podléhat společné správě Íránu a Ománu, což by mohlo zahrnovat zavedení servisních poplatků pro tranzitní lodě. Jakýkoli nový systém plateb by však znamenal další logistickou a administrativní komplikaci, která by mohla výrazně zpomalit denní kapacitu odbavených plavidel. Politická dohoda sice může vstoupit v platnost rychle, avšak komerční lodní doprava se bude do normálu vracet jen velmi pozvolna.
Evropská unie v úterý uznala porážku v boji proti vydavatelům videoher, kteří své starší tituly záměrně znefunkčňují. Brusel oficiálně oznámil, že v současné době nemůže firmám legálně nařídit, aby udržovaly ukončené online hry při životě. Reagoval tím na evropskou občanskou iniciativu s názvem „Stop Destroying Videogames“ (Zastavte ničení videoher), kterou podpořil více než milion lidí z celé Evropy a která požadovala zavedení přísných pravidel pro ochranu digitálního vlastnictví hráčů.
Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uzavření dohody s Íránem a okamžitém otevření strategického Hormuzského průlivu doprovázela na sociálních sítích výzva, aby lodě celého světa nastartovaly motory a nechaly ropu opět proudit. Realita na vodě je však o poznání složitější. Analýza satelitních dat a sledování lodního provozu ukazují, že od nedělního prohlášení proplulo touto klíčovou tepnou pouhých sedm plavidel, zatímco stovky dalších dál vyčkávají.
Americký miliardář a majitel sociální sítě X Elon Musk donutil německou veřejnoprávní televizi ZDF stáhnout tvrzení, že pomáhal podněcovat protimigrantské násilí v severoirském Belfastu. Stanice ve svém vysílání původně uvedla, že Musk vyzýval k honu na migranty, což podnikatel označil za pobuřující lži a okamžitě proti médiu zahájil právní kroky.
Předseda výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu Bernd Lange se v posledních měsících stal hlavní interní překážkou pro schválení transatlantické obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tento sedmdesátiletý německý sociální demokrat, známý spíše svým metodickým a mírným vystupováním, dokázal na půdě parlamentu zformovat silnou koalici složenou ze středolevých, liberálních a zelených zákonodárců. Společně vyjádřili hlubokou nedůvěru vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a postavili se proti dohodě, kterou považovali za jednostrannou a pro Evropu nebezpečnou.
Nová vědecká studie publikovaná v časopise Current Biology potvrdila, že ničivý cyklon Senyar, který loni v listopadu zasáhl indonéský ostrov Sumatra, zlikvidoval více než sedm procent globální populace orangutana tapanulijského.
Globální nejistota se stala trvalým rysem současného světa, ve kterém selhávají tradiční ekonomické modely založené na minulých datech a předpokladech racionálního chování. Na rozdíl od běžného rizika, u něhož lze statisticky spočítat pravděpodobnost výsledku, představuje nejistota situace, kde šance a dopady nelze předem kvantifikovat. Současný stav trvalé nouze potvrzuje i Světový index nejistoty Mezinárodního měnového fondu, který se dlouhodobě drží na historických maximech.
Americký prezident Donald Trump během jednání se svým emirátským protějškem šejchem Muhammadem bin Zajdem na summitu G7 ve Francii prohlásil, že v otázce zabavení obohaceného uranu v Íránu není kam spěchat.
Americká příměřím zaštítěná dohoda s Íránem vystavila izraelského premiéra Benjamina Netanjahua hluboké politické krizi, která nabourává dlouhodobé pilíře jeho kariéry. Šéf Bílého domu Donald Trump navíc o víkendu Netanjahua ostře zkritizoval za schválení úderu v Bejrútu, přičemž prohlásil, že izraelský premiér při tomto rozhodování neprojevil žádný soudný úsudek. Šéf izraelské opozice Jair Lapid situaci v Knesetu popsal jako volbu mezi destruktivní konfrontací s nejbližším spojencem a kapitulací před izraelskými zájmy.
Americký prezident Donald Trump na summitu zemí G7 ve Francii oznámil posun mírové dohody mezi USA a Íránem do druhé fáze, přičemž potvrdil, že text memoranda o porozumění je již kompletně podepsán.
Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním zasedání kabinetu zhodnotil první půlrok činnosti vlády. Kabinet zároveň rozšířil seznamy návykových a psychoaktivních látek o dalších celkem 19 položek a podpořil návrh na zavedení nového trestného činu neoprávněného podání návykové látky jiné osobě bez jejího vědomí nebo proti její vůli.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Letní prázdniny pomalu klepou na dveře, vždyť se v dalších dnech očekává výrazné oteplení. Tropy ale nejspíš až do začátku července nevydrží. Podle meteorologů se má v úvodu prvního z prázdninových měsíců ochladit.