Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.
Bílý dům se od té doby snaží situaci usilovně vysvětlovat a zdůrazňuje, že tyto peníze nepůjdou z kapes amerických daňových poplatníků. Podle Vanceho vyjádření pro Fox News a publicistku Megyn Kellyovou jde o investice ostatních zemí Perského zálivu, například Spojených arabských emirátů, které budou podmíněny zásadní změnou chování ze strany Íránu.
Tato argumentace však naráží na dřívější ostrou rétoriku samotného Donalda Trumpa i dalších republikánů, kteří v minulosti podobné nuance zcela odmítali. Když Obama v roce 2015 uzavřel jadernou dohodu, získal Írán přístup k přibližně 50 miliardám dolarů.
Tehdy nešlo o cizí investice, ale o vlastní íránské prostředky, které byly zablokovány v zahraničních bankách kvůli sankcím. Trump tehdy tento krok vykresloval jako obrovské selhání amerického vedení a mylně tvrdil, že šlo o hotovost předanou přednímu světovému sponzorovi terorismu. Ve svých projevech a textech navíc částku pravidelně nadsazoval na 150 miliard dolarů.
Minulé výroky nynějšího prezidenta staví jeho současný postup do nepříjemného světla. V roce 2015 Trump opakovaně prohlašoval, že dohoda poskytuje teroristickému státu obrovské finance na financování globálního teroru. K tomuto tématu se vrátil i během svého prvního prezidentského období, kdy po likvidaci íránského velitele Kásema Solejmáního v roce 2020 tvrdil, že Obamova administrativa režim finančně posílila.
V předvolební kampani v roce 2020 pak varoval, že pokud zvítězí Joe Biden, uzavře s Íránem další šílenou dohodu a opět mu poskytne miliardy. Na jednom z mítinků v Georgii dokonce ironicky spekuloval, zda by jim demokraté nedali rovnou 250 miliard dolarů.
I když situace z roku 2015 a ta současná nejsou zcela totožné, v obou případech jde o uvolnění obrovského množství peněz, které nepocházejí z amerických daní, ale slouží jako zásadní motivace pro íránský režim v rámci diplomatických jednání. Republikáni přitom v minulosti často argumentovali tím, že peníze jsou zaměnitelné.
Podle této logiky umožní jakýkoliv nový finanční zdroj režimu přesunout jiné vnitřní prostředky na podporu terorismu. Skutečnost, že Trumpův vlastní viceprezident nyní připustil vznik fondu s částkou ještě vyšší, než jakou Trump dříve kritizoval, tak pro administrativu znamená značnou politickou komplikaci.
Irové se dnes a zítra budou loučit s Glenem Hansardem, písničkářem, jenž byl velmi dobře známý i v České republice, protože spolupracoval s Markétou Irglovou. Lidé mu mohou dát sbohem již v následujících hodinách. V úterý pak bude následovat pohřeb v katedrále v Dublinu. Informovala o tom BBC.
Premiér Andrej Babiš (ANO) by se nepáral se Španělskem po nájezdu migrantů na Ceutu a vyloučil by ho ze Schengenu. Podle Babiše se řešení nelegální migrace do EU řeší nejméně deset let, ale stále žádné není.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra.
V Česku se během prvního srpnového víkendu přechodně ochladilo, ale první polovina nového týdne přinese další tropickou epizodu, kdy maxima budou atakovat čtyřicítku. Směrem k víkendu se očekává ochlazení, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Evropské země se intenzivně snaží připravit na situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa představují pro Severoatlantickou alianci prvek značné nepředvídatelnosti. Hlavním tématem bezpečnostního fóra GLOBSEC v Praze se staly náhlé zvraty Washingtonu ohledně vojenské přítomnosti v Polsku.
Nová odborná analýza ukazuje, že New Orleans čelí nevyhnutelné vodní budoucnosti, která by mohla město izolovat uprostřed oceánu již v tomto století. Vědci podle CNN proto varují, že je nezbytné zahájit proces stěhování obyvatel co nejdříve, aby se předešlo budoucímu chaosu. Pobřežní oblasti Louisiany patří k nejníže položeným regionům na světě, což zhruba 360tisícové město vystavuje extrémnímu riziku, jelikož se nachází v pánvi pod úrovní mořské hladiny uprostřed rychle se zmenšující delty.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.