Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.
Bílý dům se od té doby snaží situaci usilovně vysvětlovat a zdůrazňuje, že tyto peníze nepůjdou z kapes amerických daňových poplatníků. Podle Vanceho vyjádření pro Fox News a publicistku Megyn Kellyovou jde o investice ostatních zemí Perského zálivu, například Spojených arabských emirátů, které budou podmíněny zásadní změnou chování ze strany Íránu.
Tato argumentace však naráží na dřívější ostrou rétoriku samotného Donalda Trumpa i dalších republikánů, kteří v minulosti podobné nuance zcela odmítali. Když Obama v roce 2015 uzavřel jadernou dohodu, získal Írán přístup k přibližně 50 miliardám dolarů.
Tehdy nešlo o cizí investice, ale o vlastní íránské prostředky, které byly zablokovány v zahraničních bankách kvůli sankcím. Trump tehdy tento krok vykresloval jako obrovské selhání amerického vedení a mylně tvrdil, že šlo o hotovost předanou přednímu světovému sponzorovi terorismu. Ve svých projevech a textech navíc částku pravidelně nadsazoval na 150 miliard dolarů.
Minulé výroky nynějšího prezidenta staví jeho současný postup do nepříjemného světla. V roce 2015 Trump opakovaně prohlašoval, že dohoda poskytuje teroristickému státu obrovské finance na financování globálního teroru. K tomuto tématu se vrátil i během svého prvního prezidentského období, kdy po likvidaci íránského velitele Kásema Solejmáního v roce 2020 tvrdil, že Obamova administrativa režim finančně posílila.
V předvolební kampani v roce 2020 pak varoval, že pokud zvítězí Joe Biden, uzavře s Íránem další šílenou dohodu a opět mu poskytne miliardy. Na jednom z mítinků v Georgii dokonce ironicky spekuloval, zda by jim demokraté nedali rovnou 250 miliard dolarů.
I když situace z roku 2015 a ta současná nejsou zcela totožné, v obou případech jde o uvolnění obrovského množství peněz, které nepocházejí z amerických daní, ale slouží jako zásadní motivace pro íránský režim v rámci diplomatických jednání. Republikáni přitom v minulosti často argumentovali tím, že peníze jsou zaměnitelné.
Podle této logiky umožní jakýkoliv nový finanční zdroj režimu přesunout jiné vnitřní prostředky na podporu terorismu. Skutečnost, že Trumpův vlastní viceprezident nyní připustil vznik fondu s částkou ještě vyšší, než jakou Trump dříve kritizoval, tak pro administrativu znamená značnou politickou komplikaci.
Viceprezident JD Vance se při čtvrtečním brífinku v Bílém domě energicky pustil do obhajoby americko-íránské dohody. Během vystoupení musel čelit dotazům, zda z něj prezident Donald Trump nedělá obětního beránka pro dohodu, která je mezi washingtonskými republikány velmi nepopulární. Vance tyto spekulace odmítl s tím, že prezident pouze žertoval, když o den dříve prohlásil, že v případě krachu dohody svalí vinu právě na svého viceprezidenta.
Nemocná norská korunní princezna Mette-Marit se podrobila transplantaci plic, informovala královská rodina. Podle lékařů byla operace úspěšná, princeznu teď čeká rekonvalescence, takže následující dny a týdny stráví v nemocnici.
V Olomouci se ve čtvrtek lidé rozloučili se Zdenou Mašínovou. Dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů zemřela minulý týden ve věku 92 let. Mašínová strávila závěr života v jednom domově pro seniory v Olomouci.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Meteorologové ve čtvrtek znovu varovali před vysokými a velmi vysokými teplotami. V pátek a sobotu mohou odpolední maxima místy překročit 34 stupňů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
