Předseda výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu Bernd Lange se v posledních měsících stal hlavní interní překážkou pro schválení transatlantické obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tento sedmdesátiletý německý sociální demokrat, známý spíše svým metodickým a mírným vystupováním, dokázal na půdě parlamentu zformovat silnou koalici složenou ze středolevých, liberálních a zelených zákonodárců. Společně vyjádřili hlubokou nedůvěru vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a postavili se proti dohodě, kterou považovali za jednostrannou a pro Evropu nebezpečnou.
Základem sporu se stala obchodní dohoda, kterou loni v červenci uzavřel Trump s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou v jeho skotském golfovém rezortu Turnberry. Podle tohoto ujednání měla Unie schválit legislativu rušící cla na americké průmyslové zboží, zatímco Washington slíbil zastropovat cla na většinu evropského exportu na 15 procentech a snížit poplatky za evropská auta. Vedení v Bruselu i evropské vlády dohodu původně rychle podpořily ve snaze odvrátit hrozbu celní války a zachovat stabilitu, avšak Lange využil legislativních pravomocí parlamentu k tomu, aby proces schvalování na dlouhé měsíce zablokoval.
Langeho odpor podle webu Politico výrazně zesílil po sérii kroků ze strany Washingtonu, které nastaly krátce po uzavření příměří. První vážnou trhlinou bylo srpnové zavedení padesátiprocentních amerických cel na stovky produktů obsahujících ocel a hliník. Definitivní zvrat v postupu parlamentní koalice pak přinesla Trumpova hrozba anektovat Grónsko a následné americké hrozby obchodním embargem vůči Španělsku za jeho nesouhlas s válkou v Íránu. Tyto události vedly Langeho k požadavku, aby byl text dohody právně zajištěn proti nepředvídatelným krokům americké administrativy, což vyvolalo značnou nevoli u nejsilnější lidovecké frakce EPP, která se obávala destabilizace byznysu a hrozby vypuknutí plnohodnotné obchodní války.
Vyjednávací pozice německého europoslance byla silně ovlivněna zájmy jeho domovského spolkového státu Dolní Sasko, kde sídlí automobilka Volkswagen a ocelářský koncern Salzgitter. Trumpova cla na ocelové deriváty totiž přímo ohrožovala tisíce tamních pracovních míst. Patová situace se začala částečně uvolňovat až v polovině března, kdy americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer v telefonickém rozhovoru Langeho ujistil, že Washington některé produkty z těchto cel brzy vyjme. To umožnilo posunout legislativní proces k finálnímu hlasování, které bylo naplánováno na polovinu června.
Během napjatých institucionálních vyjednávání v Bruselu zastával Lange pozici nekompromisního vyjednavače, což vytvářelo protiváhu k diplomatickému přístupu komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče. Lange tvrdě požadoval zavedení takzvané „sunrise clause“, která by implementaci dohody podmínila reálným snížením amerických cel na ocel, a prosazoval mechanismus pro okamžité pozastavení evropských ústupků v případě nového ohrožení územní celistvosti ze strany USA. Požadoval také, aby platnost dohody vypršela v březnu 2028, tedy ještě před koncem Trumpova prezidentského mandátu. Evropská komise a Rada EU však jeho požadavky mírnily z obavy před přílišným vyhrocením vztahů s Amerikou.
Napětí vyvrcholilo během nočního vyjednávacího maratonu na konci května, kdy emoce v sále vedly k hlasitým projevům nesouhlasu a hrozbám odchodem z jednání ze strany unijních úředníků. Šefčovičova hlavní úřednice pro obchod Sabine Weyandová nakonec prosadila kompromisní formulaci, podle které má Komise větší volnost při posuzování toho, zda Spojené státy podmínky dohody plní. Lange v této závěrečné fázi tlaku ustoupil a přijal upravené znění textu, které sice zohledňuje jeho klíčové body, ale v méně závazné formě.
Výsledný kompromisní text, o kterém parlament rozhoduje v závěrečném plenárním hlasování, dává Evropské komisi možnost pozastavit platnost obchodní dohody, pokud Washington nesníží cla na evropskou ocel a hliník do konce roku 2026. Z textu naopak zcela vypadla pasáž o ochraně územní celistvosti EU a samotné datum vypršení platnosti smlouvy bylo posunuto až na konec roku 2029. Přestože Lange nedosáhl splnění všech svých původních požadavků, upravený text podle něj vytváří jasnou politickou odpovědnost a dává Unii do rukou nezbytné nástroje pro případ, že by Washington své závazky porušil.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.