Předseda výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu Bernd Lange se v posledních měsících stal hlavní interní překážkou pro schválení transatlantické obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tento sedmdesátiletý německý sociální demokrat, známý spíše svým metodickým a mírným vystupováním, dokázal na půdě parlamentu zformovat silnou koalici složenou ze středolevých, liberálních a zelených zákonodárců. Společně vyjádřili hlubokou nedůvěru vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a postavili se proti dohodě, kterou považovali za jednostrannou a pro Evropu nebezpečnou.
Základem sporu se stala obchodní dohoda, kterou loni v červenci uzavřel Trump s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou v jeho skotském golfovém rezortu Turnberry. Podle tohoto ujednání měla Unie schválit legislativu rušící cla na americké průmyslové zboží, zatímco Washington slíbil zastropovat cla na většinu evropského exportu na 15 procentech a snížit poplatky za evropská auta. Vedení v Bruselu i evropské vlády dohodu původně rychle podpořily ve snaze odvrátit hrozbu celní války a zachovat stabilitu, avšak Lange využil legislativních pravomocí parlamentu k tomu, aby proces schvalování na dlouhé měsíce zablokoval.
Langeho odpor podle webu Politico výrazně zesílil po sérii kroků ze strany Washingtonu, které nastaly krátce po uzavření příměří. První vážnou trhlinou bylo srpnové zavedení padesátiprocentních amerických cel na stovky produktů obsahujících ocel a hliník. Definitivní zvrat v postupu parlamentní koalice pak přinesla Trumpova hrozba anektovat Grónsko a následné americké hrozby obchodním embargem vůči Španělsku za jeho nesouhlas s válkou v Íránu. Tyto události vedly Langeho k požadavku, aby byl text dohody právně zajištěn proti nepředvídatelným krokům americké administrativy, což vyvolalo značnou nevoli u nejsilnější lidovecké frakce EPP, která se obávala destabilizace byznysu a hrozby vypuknutí plnohodnotné obchodní války.
Vyjednávací pozice německého europoslance byla silně ovlivněna zájmy jeho domovského spolkového státu Dolní Sasko, kde sídlí automobilka Volkswagen a ocelářský koncern Salzgitter. Trumpova cla na ocelové deriváty totiž přímo ohrožovala tisíce tamních pracovních míst. Patová situace se začala částečně uvolňovat až v polovině března, kdy americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer v telefonickém rozhovoru Langeho ujistil, že Washington některé produkty z těchto cel brzy vyjme. To umožnilo posunout legislativní proces k finálnímu hlasování, které bylo naplánováno na polovinu června.
Během napjatých institucionálních vyjednávání v Bruselu zastával Lange pozici nekompromisního vyjednavače, což vytvářelo protiváhu k diplomatickému přístupu komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče. Lange tvrdě požadoval zavedení takzvané „sunrise clause“, která by implementaci dohody podmínila reálným snížením amerických cel na ocel, a prosazoval mechanismus pro okamžité pozastavení evropských ústupků v případě nového ohrožení územní celistvosti ze strany USA. Požadoval také, aby platnost dohody vypršela v březnu 2028, tedy ještě před koncem Trumpova prezidentského mandátu. Evropská komise a Rada EU však jeho požadavky mírnily z obavy před přílišným vyhrocením vztahů s Amerikou.
Napětí vyvrcholilo během nočního vyjednávacího maratonu na konci května, kdy emoce v sále vedly k hlasitým projevům nesouhlasu a hrozbám odchodem z jednání ze strany unijních úředníků. Šefčovičova hlavní úřednice pro obchod Sabine Weyandová nakonec prosadila kompromisní formulaci, podle které má Komise větší volnost při posuzování toho, zda Spojené státy podmínky dohody plní. Lange v této závěrečné fázi tlaku ustoupil a přijal upravené znění textu, které sice zohledňuje jeho klíčové body, ale v méně závazné formě.
Výsledný kompromisní text, o kterém parlament rozhoduje v závěrečném plenárním hlasování, dává Evropské komisi možnost pozastavit platnost obchodní dohody, pokud Washington nesníží cla na evropskou ocel a hliník do konce roku 2026. Z textu naopak zcela vypadla pasáž o ochraně územní celistvosti EU a samotné datum vypršení platnosti smlouvy bylo posunuto až na konec roku 2029. Přestože Lange nedosáhl splnění všech svých původních požadavků, upravený text podle něj vytváří jasnou politickou odpovědnost a dává Unii do rukou nezbytné nástroje pro případ, že by Washington své závazky porušil.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
