Předseda výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu Bernd Lange se v posledních měsících stal hlavní interní překážkou pro schválení transatlantické obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tento sedmdesátiletý německý sociální demokrat, známý spíše svým metodickým a mírným vystupováním, dokázal na půdě parlamentu zformovat silnou koalici složenou ze středolevých, liberálních a zelených zákonodárců. Společně vyjádřili hlubokou nedůvěru vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a postavili se proti dohodě, kterou považovali za jednostrannou a pro Evropu nebezpečnou.
Základem sporu se stala obchodní dohoda, kterou loni v červenci uzavřel Trump s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou v jeho skotském golfovém rezortu Turnberry. Podle tohoto ujednání měla Unie schválit legislativu rušící cla na americké průmyslové zboží, zatímco Washington slíbil zastropovat cla na většinu evropského exportu na 15 procentech a snížit poplatky za evropská auta. Vedení v Bruselu i evropské vlády dohodu původně rychle podpořily ve snaze odvrátit hrozbu celní války a zachovat stabilitu, avšak Lange využil legislativních pravomocí parlamentu k tomu, aby proces schvalování na dlouhé měsíce zablokoval.
Langeho odpor podle webu Politico výrazně zesílil po sérii kroků ze strany Washingtonu, které nastaly krátce po uzavření příměří. První vážnou trhlinou bylo srpnové zavedení padesátiprocentních amerických cel na stovky produktů obsahujících ocel a hliník. Definitivní zvrat v postupu parlamentní koalice pak přinesla Trumpova hrozba anektovat Grónsko a následné americké hrozby obchodním embargem vůči Španělsku za jeho nesouhlas s válkou v Íránu. Tyto události vedly Langeho k požadavku, aby byl text dohody právně zajištěn proti nepředvídatelným krokům americké administrativy, což vyvolalo značnou nevoli u nejsilnější lidovecké frakce EPP, která se obávala destabilizace byznysu a hrozby vypuknutí plnohodnotné obchodní války.
Vyjednávací pozice německého europoslance byla silně ovlivněna zájmy jeho domovského spolkového státu Dolní Sasko, kde sídlí automobilka Volkswagen a ocelářský koncern Salzgitter. Trumpova cla na ocelové deriváty totiž přímo ohrožovala tisíce tamních pracovních míst. Patová situace se začala částečně uvolňovat až v polovině března, kdy americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer v telefonickém rozhovoru Langeho ujistil, že Washington některé produkty z těchto cel brzy vyjme. To umožnilo posunout legislativní proces k finálnímu hlasování, které bylo naplánováno na polovinu června.
Během napjatých institucionálních vyjednávání v Bruselu zastával Lange pozici nekompromisního vyjednavače, což vytvářelo protiváhu k diplomatickému přístupu komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče. Lange tvrdě požadoval zavedení takzvané „sunrise clause“, která by implementaci dohody podmínila reálným snížením amerických cel na ocel, a prosazoval mechanismus pro okamžité pozastavení evropských ústupků v případě nového ohrožení územní celistvosti ze strany USA. Požadoval také, aby platnost dohody vypršela v březnu 2028, tedy ještě před koncem Trumpova prezidentského mandátu. Evropská komise a Rada EU však jeho požadavky mírnily z obavy před přílišným vyhrocením vztahů s Amerikou.
Napětí vyvrcholilo během nočního vyjednávacího maratonu na konci května, kdy emoce v sále vedly k hlasitým projevům nesouhlasu a hrozbám odchodem z jednání ze strany unijních úředníků. Šefčovičova hlavní úřednice pro obchod Sabine Weyandová nakonec prosadila kompromisní formulaci, podle které má Komise větší volnost při posuzování toho, zda Spojené státy podmínky dohody plní. Lange v této závěrečné fázi tlaku ustoupil a přijal upravené znění textu, které sice zohledňuje jeho klíčové body, ale v méně závazné formě.
Výsledný kompromisní text, o kterém parlament rozhoduje v závěrečném plenárním hlasování, dává Evropské komisi možnost pozastavit platnost obchodní dohody, pokud Washington nesníží cla na evropskou ocel a hliník do konce roku 2026. Z textu naopak zcela vypadla pasáž o ochraně územní celistvosti EU a samotné datum vypršení platnosti smlouvy bylo posunuto až na konec roku 2029. Přestože Lange nedosáhl splnění všech svých původních požadavků, upravený text podle něj vytváří jasnou politickou odpovědnost a dává Unii do rukou nezbytné nástroje pro případ, že by Washington své závazky porušil.
Evropské země se intenzivně snaží připravit na situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa představují pro Severoatlantickou alianci prvek značné nepředvídatelnosti. Hlavním tématem bezpečnostního fóra GLOBSEC v Praze se staly náhlé zvraty Washingtonu ohledně vojenské přítomnosti v Polsku.
Nová odborná analýza ukazuje, že New Orleans čelí nevyhnutelné vodní budoucnosti, která by mohla město izolovat uprostřed oceánu již v tomto století. Vědci podle CNN proto varují, že je nezbytné zahájit proces stěhování obyvatel co nejdříve, aby se předešlo budoucímu chaosu. Pobřežní oblasti Louisiany patří k nejníže položeným regionům na světě, což zhruba 360tisícové město vystavuje extrémnímu riziku, jelikož se nachází v pánvi pod úrovní mořské hladiny uprostřed rychle se zmenšující delty.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
