Íránský ministr zahraničí Abbás Aráqčí prohlásil, že mírová dohoda se Spojenými státy je podmíněna stažením izraelských sil z Libanonu. Podle jeho slov válka plně neskončí, dokud izraelská armáda neopustí území okupovaná během současného konfliktu. Zástupce Hizballáhu pro styk s médii potvrdil, že skupina obdržela od Íránu ujištění, že tento požadavek bude vznesen v další fázi rozhovorů s USA. Tyto komentáře přicházejí v době rostoucích obav, že by Izrael mohl diplomatické úsilí o ukončení války na Blízkém východě narušit.
Do svého spojence se na summitu G7 ostře opřel i americký prezident Donald Trump, který zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a vyzval ho k odpovědnějšímu chování v Libanonu. Nedávný izraelský nálet na Bejrút označil za brutální a dodal, že při pátrání po jednotlivcích není nutné bořit celé bytové domy plné civilistů. Trump naznačil, že syrská vláda by si s Hizballáhem dokázala poradit lépe než Izrael. Zároveň přiznal, že s Netanjahuem udržuje neuvěřitelný osobní vztah, ale současné boje označil v porovnání s dohodou s Íránem za bezvýznamné.
Z Trumpových výroků je patrné, že ztrácí trpělivost s Izraelem, který odmítá příměří a ohrožuje šedesátidenní klid zbraní vyjednaný s Íránem. Prezident také vyjádřil nespokojenost nad tím, že Izrael zaútočil na Bejrút pouhé dvě hodiny před plánovaným podpisem memoranda. Navzdory diplomatickému úsilí pokračovaly izraelské útoky bezpilotními letouny, které v Libanonu zabily nejméně čtyři lidi. Evropští lídři na summitu ve Francii vyjadřují pochybnosti o trvanlivosti mírového plánu a dotazovali se představitelů států Perského zálivu na návrh investovat do íránské ekonomiky až 300 miliard dolarů jako odměnu za prokazatelné odmítnutí jaderných zbraní.
Tento fond, financovaný zeměmi Zálivu, má podle viceprezidenta JD Vanceho sloužit jako stimul pro Írán k likvidaci jaderného programu a nebude zahrnovat americké státní finance. Evropské mocnosti, které byly v minulosti ústředními aktéry jaderné dohody z roku 2015, byly z nynějšího rozhodování zcela vyloučeny a požadují svou přítomnost v nadcházejících technických rozhovorech. Memorandum o čtrnácti bodech, které má otevřít Hormuzský průliv, stále nebylo publikováno, což vyvolává obavy z nedostatku detailů. Francouzský prezident Emmanuel Macron navíc požaduje omezení íránského programu balistických raket, který text neřeší.
Trump čelí kritice z Izraele i od amerických konzervativců kvůli bodu, podle něhož mají výjimky ze sankcí na prodej íránské ropy vstoupit v platnost ihned po pátečním podpisu. Obavy panují také z toho, že Trump fakticky souhlasil s tím, aby Írán po 60 dnech vybíral poplatky za námořní služby od obchodních lodí proplouvajících Hormuzským průlivem. Navzdory nejasnostem kolem budoucí správy průlivu se již objevily známky uvolnění americké blokády a íránská plavidla se začínají pohybovat. Investiční plán má být pro Teherán alternativou k požadovaným válečným kompenzacím od USA a Izraele. Rozhovorů se zúčastnili lídři Egypta, Kataru a SAE, pro které válka s Íránem nechtěně odsunula krizi v Gaze na vedlejší kolej.
Írán kromě investic očekává uvolnění poloviny svých finančních prostředků zmrazených v zahraničí, což činí zhruba 24 miliard dolarů. Američtí představitelé se k termínu uvolnění vyjadřují vyhýbavě a zdůrazňují, že slíbený třístovkový fond není darem, ale pouze umožněním komerčních investic pro arabské státy. Podmínkou zůstává úplné ukončení jaderného programu a zavedení přísných inspekcí. Podle íránských zdrojů dohoda nabízí možnosti likvidace vysoce obohaceného uranu a jeho naředění na civilní úroveň 3,67 %, přičemž Teheránu zůstává zachováno klíčové právo na domácí obohacování uranu.
Viceprezident JD Vance se při čtvrtečním brífinku v Bílém domě energicky pustil do obhajoby americko-íránské dohody. Během vystoupení musel čelit dotazům, zda z něj prezident Donald Trump nedělá obětního beránka pro dohodu, která je mezi washingtonskými republikány velmi nepopulární. Vance tyto spekulace odmítl s tím, že prezident pouze žertoval, když o den dříve prohlásil, že v případě krachu dohody svalí vinu právě na svého viceprezidenta.
Nemocná norská korunní princezna Mette-Marit se podrobila transplantaci plic, informovala královská rodina. Podle lékařů byla operace úspěšná, princeznu teď čeká rekonvalescence, takže následující dny a týdny stráví v nemocnici.
V Olomouci se ve čtvrtek lidé rozloučili se Zdenou Mašínovou. Dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů zemřela minulý týden ve věku 92 let. Mašínová strávila závěr života v jednom domově pro seniory v Olomouci.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Meteorologové ve čtvrtek znovu varovali před vysokými a velmi vysokými teplotami. V pátek a sobotu mohou odpolední maxima místy překročit 34 stupňů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
