Íránský ministr zahraničí Abbás Aráqčí prohlásil, že mírová dohoda se Spojenými státy je podmíněna stažením izraelských sil z Libanonu. Podle jeho slov válka plně neskončí, dokud izraelská armáda neopustí území okupovaná během současného konfliktu. Zástupce Hizballáhu pro styk s médii potvrdil, že skupina obdržela od Íránu ujištění, že tento požadavek bude vznesen v další fázi rozhovorů s USA. Tyto komentáře přicházejí v době rostoucích obav, že by Izrael mohl diplomatické úsilí o ukončení války na Blízkém východě narušit.
Do svého spojence se na summitu G7 ostře opřel i americký prezident Donald Trump, který zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a vyzval ho k odpovědnějšímu chování v Libanonu. Nedávný izraelský nálet na Bejrút označil za brutální a dodal, že při pátrání po jednotlivcích není nutné bořit celé bytové domy plné civilistů. Trump naznačil, že syrská vláda by si s Hizballáhem dokázala poradit lépe než Izrael. Zároveň přiznal, že s Netanjahuem udržuje neuvěřitelný osobní vztah, ale současné boje označil v porovnání s dohodou s Íránem za bezvýznamné.
Z Trumpových výroků je patrné, že ztrácí trpělivost s Izraelem, který odmítá příměří a ohrožuje šedesátidenní klid zbraní vyjednaný s Íránem. Prezident také vyjádřil nespokojenost nad tím, že Izrael zaútočil na Bejrút pouhé dvě hodiny před plánovaným podpisem memoranda. Navzdory diplomatickému úsilí pokračovaly izraelské útoky bezpilotními letouny, které v Libanonu zabily nejméně čtyři lidi. Evropští lídři na summitu ve Francii vyjadřují pochybnosti o trvanlivosti mírového plánu a dotazovali se představitelů států Perského zálivu na návrh investovat do íránské ekonomiky až 300 miliard dolarů jako odměnu za prokazatelné odmítnutí jaderných zbraní.
Tento fond, financovaný zeměmi Zálivu, má podle viceprezidenta JD Vanceho sloužit jako stimul pro Írán k likvidaci jaderného programu a nebude zahrnovat americké státní finance. Evropské mocnosti, které byly v minulosti ústředními aktéry jaderné dohody z roku 2015, byly z nynějšího rozhodování zcela vyloučeny a požadují svou přítomnost v nadcházejících technických rozhovorech. Memorandum o čtrnácti bodech, které má otevřít Hormuzský průliv, stále nebylo publikováno, což vyvolává obavy z nedostatku detailů. Francouzský prezident Emmanuel Macron navíc požaduje omezení íránského programu balistických raket, který text neřeší.
Trump čelí kritice z Izraele i od amerických konzervativců kvůli bodu, podle něhož mají výjimky ze sankcí na prodej íránské ropy vstoupit v platnost ihned po pátečním podpisu. Obavy panují také z toho, že Trump fakticky souhlasil s tím, aby Írán po 60 dnech vybíral poplatky za námořní služby od obchodních lodí proplouvajících Hormuzským průlivem. Navzdory nejasnostem kolem budoucí správy průlivu se již objevily známky uvolnění americké blokády a íránská plavidla se začínají pohybovat. Investiční plán má být pro Teherán alternativou k požadovaným válečným kompenzacím od USA a Izraele. Rozhovorů se zúčastnili lídři Egypta, Kataru a SAE, pro které válka s Íránem nechtěně odsunula krizi v Gaze na vedlejší kolej.
Írán kromě investic očekává uvolnění poloviny svých finančních prostředků zmrazených v zahraničí, což činí zhruba 24 miliard dolarů. Američtí představitelé se k termínu uvolnění vyjadřují vyhýbavě a zdůrazňují, že slíbený třístovkový fond není darem, ale pouze umožněním komerčních investic pro arabské státy. Podmínkou zůstává úplné ukončení jaderného programu a zavedení přísných inspekcí. Podle íránských zdrojů dohoda nabízí možnosti likvidace vysoce obohaceného uranu a jeho naředění na civilní úroveň 3,67 %, přičemž Teheránu zůstává zachováno klíčové právo na domácí obohacování uranu.
Jak bude v Česku do konce týdne? Astronomický podzim sice stále nezačal, ale počasí už začíná připomínat tohle roční období. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden už nicméně přinese další ochlazení, nastínili meteorologové.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých chystaných pamětech tvrdí, že mu současný král Karel III. několik dní po její smrti řekl, že na ni veřejnost brzy zapomene. Uvedl to server CNN.
Íránská lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiová vydává paměti s názvem Žena nikdy nepřestává bojovat, v nichž popisuje mučení a špatné zacházení v teheránské věznici Evín. Části rukopisu se jí dařilo ze zařízení tajně vynášet s pomocí spoluvězeňkyň a přátel během návštěvních dnů. Čtyřiapadesátiletá aktivistka poskytla rozhovor stanici CNN poté, co byla ze zdravotních důvodů dočasně propuštěna z výkonu trestu. Vydání knihy v několika evropských zemích představuje pro aktivistku značné riziko, vězněná žena je však podle svých slov připravena čelit jakýmkoliv následkům.
Britský král Karel III. vstupuje do debaty o budoucnosti umělé inteligence a pořádá v Londýně vrcholné setkání lídrů technologického sektoru. Z pozice britského panovníka vystupuje jako zprostředkovatel diskuse, který zůstává nad politikou a nesnaží se předkládat konkrétní řešení. Hlavním cílem setkání je projednat využití nových technologií tak, aby přinášely užitek celé společnosti i planetě.
Americký prezident Donald Trump označil návrh Evropské unie udělit Kanadě status přidruženého člena za směšný a pohrozil zavedením tvrdých cel na evropské zboží. Podle jeho slov by tento krok mohl být ze strany Unie vnímán jako nepřátelský akt vůči Spojeným státům. Trump novinářům sdělil, že v případě špatných úmyslů je Washington připraven uvalit velmi vysoká cla nebo dokonce zcela zastavit obchodování s Evropou. Výhrůžky přicházejí v době, kdy se Ottawa snaží prohloubit hospodářské a obranné vazby s evropskými partnery.