Íránský ministr zahraničí Abbás Aráqčí prohlásil, že mírová dohoda se Spojenými státy je podmíněna stažením izraelských sil z Libanonu. Podle jeho slov válka plně neskončí, dokud izraelská armáda neopustí území okupovaná během současného konfliktu. Zástupce Hizballáhu pro styk s médii potvrdil, že skupina obdržela od Íránu ujištění, že tento požadavek bude vznesen v další fázi rozhovorů s USA. Tyto komentáře přicházejí v době rostoucích obav, že by Izrael mohl diplomatické úsilí o ukončení války na Blízkém východě narušit.
Do svého spojence se na summitu G7 ostře opřel i americký prezident Donald Trump, který zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a vyzval ho k odpovědnějšímu chování v Libanonu. Nedávný izraelský nálet na Bejrút označil za brutální a dodal, že při pátrání po jednotlivcích není nutné bořit celé bytové domy plné civilistů. Trump naznačil, že syrská vláda by si s Hizballáhem dokázala poradit lépe než Izrael. Zároveň přiznal, že s Netanjahuem udržuje neuvěřitelný osobní vztah, ale současné boje označil v porovnání s dohodou s Íránem za bezvýznamné.
Z Trumpových výroků je patrné, že ztrácí trpělivost s Izraelem, který odmítá příměří a ohrožuje šedesátidenní klid zbraní vyjednaný s Íránem. Prezident také vyjádřil nespokojenost nad tím, že Izrael zaútočil na Bejrút pouhé dvě hodiny před plánovaným podpisem memoranda. Navzdory diplomatickému úsilí pokračovaly izraelské útoky bezpilotními letouny, které v Libanonu zabily nejméně čtyři lidi. Evropští lídři na summitu ve Francii vyjadřují pochybnosti o trvanlivosti mírového plánu a dotazovali se představitelů států Perského zálivu na návrh investovat do íránské ekonomiky až 300 miliard dolarů jako odměnu za prokazatelné odmítnutí jaderných zbraní.
Tento fond, financovaný zeměmi Zálivu, má podle viceprezidenta JD Vanceho sloužit jako stimul pro Írán k likvidaci jaderného programu a nebude zahrnovat americké státní finance. Evropské mocnosti, které byly v minulosti ústředními aktéry jaderné dohody z roku 2015, byly z nynějšího rozhodování zcela vyloučeny a požadují svou přítomnost v nadcházejících technických rozhovorech. Memorandum o čtrnácti bodech, které má otevřít Hormuzský průliv, stále nebylo publikováno, což vyvolává obavy z nedostatku detailů. Francouzský prezident Emmanuel Macron navíc požaduje omezení íránského programu balistických raket, který text neřeší.
Trump čelí kritice z Izraele i od amerických konzervativců kvůli bodu, podle něhož mají výjimky ze sankcí na prodej íránské ropy vstoupit v platnost ihned po pátečním podpisu. Obavy panují také z toho, že Trump fakticky souhlasil s tím, aby Írán po 60 dnech vybíral poplatky za námořní služby od obchodních lodí proplouvajících Hormuzským průlivem. Navzdory nejasnostem kolem budoucí správy průlivu se již objevily známky uvolnění americké blokády a íránská plavidla se začínají pohybovat. Investiční plán má být pro Teherán alternativou k požadovaným válečným kompenzacím od USA a Izraele. Rozhovorů se zúčastnili lídři Egypta, Kataru a SAE, pro které válka s Íránem nechtěně odsunula krizi v Gaze na vedlejší kolej.
Írán kromě investic očekává uvolnění poloviny svých finančních prostředků zmrazených v zahraničí, což činí zhruba 24 miliard dolarů. Američtí představitelé se k termínu uvolnění vyjadřují vyhýbavě a zdůrazňují, že slíbený třístovkový fond není darem, ale pouze umožněním komerčních investic pro arabské státy. Podmínkou zůstává úplné ukončení jaderného programu a zavedení přísných inspekcí. Podle íránských zdrojů dohoda nabízí možnosti likvidace vysoce obohaceného uranu a jeho naředění na civilní úroveň 3,67 %, přičemž Teheránu zůstává zachováno klíčové právo na domácí obohacování uranu.
Americký prezident Donald Trump plánoval další útoky na Írán, přičemž mělo jít o nejsilnější údery od druhé světové války. Nakonec je ale nenařídil, protože dává nepříteli další šanci se dohodnout. Nové kolo rozhovorů začne v pondělí, uvedla britská stanice BBC.
Irové se dnes a zítra budou loučit s Glenem Hansardem, písničkářem, jenž byl velmi dobře známý i v České republice, protože spolupracoval s Markétou Irglovou. Lidé mu mohou dát sbohem již v následujících hodinách. V úterý pak bude následovat pohřeb v katedrále v Dublinu. Informovala o tom BBC.
Premiér Andrej Babiš (ANO) by se nepáral se Španělskem po nájezdu migrantů na Ceutu a vyloučil by ho ze Schengenu. Podle Babiše se řešení nelegální migrace do EU řeší nejméně deset let, ale stále žádné není.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra.
V Česku se během prvního srpnového víkendu přechodně ochladilo, ale první polovina nového týdne přinese další tropickou epizodu, kdy maxima budou atakovat čtyřicítku. Směrem k víkendu se očekává ochlazení, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Evropské země se intenzivně snaží připravit na situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa představují pro Severoatlantickou alianci prvek značné nepředvídatelnosti. Hlavním tématem bezpečnostního fóra GLOBSEC v Praze se staly náhlé zvraty Washingtonu ohledně vojenské přítomnosti v Polsku.
Nová odborná analýza ukazuje, že New Orleans čelí nevyhnutelné vodní budoucnosti, která by mohla město izolovat uprostřed oceánu již v tomto století. Vědci podle CNN proto varují, že je nezbytné zahájit proces stěhování obyvatel co nejdříve, aby se předešlo budoucímu chaosu. Pobřežní oblasti Louisiany patří k nejníže položeným regionům na světě, což zhruba 360tisícové město vystavuje extrémnímu riziku, jelikož se nachází v pánvi pod úrovní mořské hladiny uprostřed rychle se zmenšující delty.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.