Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Někdejší estonská premiérka, jež unijnímu diplomatickému sboru šéfuje od roku dva tisíce dvacet čtyři, tímto způsobem reagovala na uniklou vnitřní analýzu z francouzského vládního prostředí. Tento podklad doporučoval razantní kroky k odstranění vleklých potíží evropské diplomacie, včetně možnosti plně ji podřídit Evropské komisi.
Úvahy o možných změnách se objevují ve chvíli, kdy unijní diplomacie čelí vytrvalé kritice jak ze strany jednotlivých metropolí, tak od samotných bruselských činitelů. Ti unijní diplomatické službě nejčastěji vyčítají těžkopádné a zdlouhavé rozhodovací procesy, strukturální nefunkčnost a opakující se mocenské přetlačování s Evropskou komisí vedenou Ursulou von der Leyenovou. Zmiňovaná francouzská studie, na kterou poprvé upozornily deník Financial Times a agentura Reuters, však nevyjadřuje oficiální postoj Francie, jelikož ji neschválil tamní šéf diplomacie Jean-Noël Barrot ani jeho nejbližší spolupracovníci. Podle informací z diplomatických kruhů šlo výhradně o pracovní text pro vnitřní debatu, ačkoliv sám Barrot dříve na veřejnosti volal po akčnější evropské zahraniční politice.
Materiál pracoval celkem se třemi variantami dalšího postupu. Vedle kompletního začlenění pod Evropskou komisi navrhoval buď delegování nejdůležitějších diplomatických pravomocí na Radu EU zastupující jednotlivé členské země, nebo naopak citelné posílení kompetencí samotného vysokého představitele pro zahraniční věci. Podle zástupců evropských států v Bruselu řeší velvyslanci vnitřní potíže této instituce prakticky denně a nynější kritika by měla sloužit jako zřetelný signál pro Kallasovou, jakým způsobem úřad řídí.
Kallasová ve své reakci podotkla, že podněty k reformě považuje za užitečné, protože podle jejího názoru dokládají společný zájem na tom, aby unijní orgány fungovaly co nejlépe ve prospěch občanů. Jedním dechem však upozornila, že úkoly a kompetence unijních institucí jsou pevně zakotveny v základních unijních smlouvách, jejichž právní rámec nelze svévolně měnit. Oficiální rozhovory o konkrétních reformních podnětech hodlá šéfka unijní diplomacie zahájit na neformální schůzce ministrů zahraničí na konci letošního léta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.
Americký prezident Donald Trump přišel na sjezdu Republikánské strany v Dallasu s kontroverzním příslibem, že v případě vítězství republikánů v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu vyplatí všem dospělým Američanům příspěvek ve výši 5 000 dolarů. Takzvaný „Trumpův dividend“ vyvolal vlnu právních, ekonomických i politických otázek.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že obavy o bezpečnost umělé inteligence jsou podvod. Ostré kritice podrobil výzvy k zavedení přísnějších bezpečnostních pojistek pro tuto rychle se rozvíjející technologii. Reagoval tak na prohlášení spoluzakladatele společnosti Anthropic Jacka Clarka, podle něhož by v odvětví mohlo být nutné povinně zřídit bezpečnostní vypínač pro nebezpečné systémy podléhající nezávislé kontrole.