Globální nejistota se stala trvalým rysem současného světa, ve kterém selhávají tradiční ekonomické modely založené na minulých datech a předpokladech racionálního chování. Na rozdíl od běžného rizika, u něhož lze statisticky spočítat pravděpodobnost výsledku, představuje nejistota situace, kde šance a dopady nelze předem kvantifikovat. Současný stav trvalé nouze potvrzuje i Světový index nejistoty Mezinárodního měnového fondu, který se dlouhodobě drží na historických maximech.
Finanční trhy na tento vývoj reagují rizikovým chováním, což je patrné zejména na americkém akciovém trhu. Ten se stále více odtrhává od reálné ekonomiky a je poháněn spekulativními sázkami na umělou inteligenci a technologické firmy, jejichž vysoké valuace počítají s bezproblémovou budoucností. Tímto přístupem aktéři na trhu systematicky podceňují geopolitická rizika, finanční křehkost i samotnou všudypřítomnou nejistotu, namísto toho, aby se připravovali na možné budoucí otřesy.
Vojenské konflikty, klimatické šoky nebo narušení dodavatelských řetězců mají často nelineární účinky a asymetrické důsledky, které destabilizují globální prostředí. Příkladem takového provázaného mechanismu je napětí v Hormuzském průlivu, které může kvůli nedostatku hnojiv ochromit zemědělskou produkci na třech kontinentech. Podobně se v minulosti projevily i energetické šoky v Evropě, jež zrychlily inflaci i v zemích, které z Ruska nedovážely téměř žádné suroviny.
Schopnost čelit krizím závisí na síle a kapacitě národních institucí, nikoli pouze na finančním bohatství státu. Příkladem je podle odborníků z webu The Conversation selhání strategického výhledu byla závislost Německa na ruském plynu, kterou země musela po vypuknutí krize kompenzovat nasazením masivního obranného štítu ve výši 200 miliard eur na nákup zkapalněného zemního plynu. Tento krok sice koupil Berlínské vládě čas, avšak mimořádné výdaje po propuknutí krize jsou vždy výrazně nákladnější než preventivní budování stabilního institucionálního zázemí.
Úspěšnou dlouhodobou strategii naopak demonstruje Dánsko, které po ropném šoku v roce 1973 transformovalo svou energetickou politiku. Dánské vlády tehdy prosadily padesátiletý plán, který integroval rozvoj větrné energie do průmyslové politiky a stavebního práva, a to na základě širokého politického i společenského konsensu. Výsledkem je, že dnes země generuje přibližně polovinu elektřiny z větrných elektráren, přičemž celkový podíl obnovitelných zdrojů dosahuje 67 procent, což Dánsku umožnilo zvládnout energetickou krizi v roce 2022 mnohem lépe než jiným státům.
Podobnou institucionální flexibilitu ukázalo Španělsko během pandemie covidu-19, kdy využilo krizi k zavedení univerzálnější ochrany v nezaměstnanosti pro dříve zranitelné pracovníky. Na nadnárodní úrovni pak Evropská unie reagovala vytvořením Mechanizmu na podporu obnovy a odolnosti ve výši 577 miliard eur. I přes kritiku ohledně zpoždění a složitých kontrolních procesů tento nástroj prokazatelně pomohl odvrátit další hospodářskou recesi a podpořil strukturální reformy v členských státech.
Důvěryhodné instituce plní v dobách nejistoty tři zásadní funkce, jimiž jsou stabilizace očekávání občanů a investorů, spravedlivé rozdělování dopadů krizí k zamezení sociálního kolapsu a schopnost adaptace na nové podmínky. Současná americká administrativa však podle odborníků činí chybu, když podkopává legitimitu vlastních nezávislých úřadů. Dubnový výhled Mezinárodního měnového fondu pro rok 2026 výslovně varuje, že politický tlak na nezávislé centrální banky může vážně narušit důvěru veřejnosti, zvýšit inflační očekávání a v důsledku zpomalit hospodářský růst.
Rostoucí vlna populismu v Evropě po Velké recesi ukazuje, co se stane, když instituce přestanou sloužit široké veřejnosti a ztratí svou legitimitu. Investice do inkluzivních institucí, které garantují předvídatelná pravidla a umožňují zapojení různých společenských skupin do rozhodování, proto nejsou politickým luxusem. Představují formu kolektivního pojištění, která pomáhá moderním společnostem absorbovat nepředvídatelné globální šoky bez následného sociálního rozpadu.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.