Globální nejistota se stala trvalým rysem současného světa, ve kterém selhávají tradiční ekonomické modely založené na minulých datech a předpokladech racionálního chování. Na rozdíl od běžného rizika, u něhož lze statisticky spočítat pravděpodobnost výsledku, představuje nejistota situace, kde šance a dopady nelze předem kvantifikovat. Současný stav trvalé nouze potvrzuje i Světový index nejistoty Mezinárodního měnového fondu, který se dlouhodobě drží na historických maximech.
Finanční trhy na tento vývoj reagují rizikovým chováním, což je patrné zejména na americkém akciovém trhu. Ten se stále více odtrhává od reálné ekonomiky a je poháněn spekulativními sázkami na umělou inteligenci a technologické firmy, jejichž vysoké valuace počítají s bezproblémovou budoucností. Tímto přístupem aktéři na trhu systematicky podceňují geopolitická rizika, finanční křehkost i samotnou všudypřítomnou nejistotu, namísto toho, aby se připravovali na možné budoucí otřesy.
Vojenské konflikty, klimatické šoky nebo narušení dodavatelských řetězců mají často nelineární účinky a asymetrické důsledky, které destabilizují globální prostředí. Příkladem takového provázaného mechanismu je napětí v Hormuzském průlivu, které může kvůli nedostatku hnojiv ochromit zemědělskou produkci na třech kontinentech. Podobně se v minulosti projevily i energetické šoky v Evropě, jež zrychlily inflaci i v zemích, které z Ruska nedovážely téměř žádné suroviny.
Schopnost čelit krizím závisí na síle a kapacitě národních institucí, nikoli pouze na finančním bohatství státu. Příkladem je podle odborníků z webu The Conversation selhání strategického výhledu byla závislost Německa na ruském plynu, kterou země musela po vypuknutí krize kompenzovat nasazením masivního obranného štítu ve výši 200 miliard eur na nákup zkapalněného zemního plynu. Tento krok sice koupil Berlínské vládě čas, avšak mimořádné výdaje po propuknutí krize jsou vždy výrazně nákladnější než preventivní budování stabilního institucionálního zázemí.
Úspěšnou dlouhodobou strategii naopak demonstruje Dánsko, které po ropném šoku v roce 1973 transformovalo svou energetickou politiku. Dánské vlády tehdy prosadily padesátiletý plán, který integroval rozvoj větrné energie do průmyslové politiky a stavebního práva, a to na základě širokého politického i společenského konsensu. Výsledkem je, že dnes země generuje přibližně polovinu elektřiny z větrných elektráren, přičemž celkový podíl obnovitelných zdrojů dosahuje 67 procent, což Dánsku umožnilo zvládnout energetickou krizi v roce 2022 mnohem lépe než jiným státům.
Podobnou institucionální flexibilitu ukázalo Španělsko během pandemie covidu-19, kdy využilo krizi k zavedení univerzálnější ochrany v nezaměstnanosti pro dříve zranitelné pracovníky. Na nadnárodní úrovni pak Evropská unie reagovala vytvořením Mechanizmu na podporu obnovy a odolnosti ve výši 577 miliard eur. I přes kritiku ohledně zpoždění a složitých kontrolních procesů tento nástroj prokazatelně pomohl odvrátit další hospodářskou recesi a podpořil strukturální reformy v členských státech.
Důvěryhodné instituce plní v dobách nejistoty tři zásadní funkce, jimiž jsou stabilizace očekávání občanů a investorů, spravedlivé rozdělování dopadů krizí k zamezení sociálního kolapsu a schopnost adaptace na nové podmínky. Současná americká administrativa však podle odborníků činí chybu, když podkopává legitimitu vlastních nezávislých úřadů. Dubnový výhled Mezinárodního měnového fondu pro rok 2026 výslovně varuje, že politický tlak na nezávislé centrální banky může vážně narušit důvěru veřejnosti, zvýšit inflační očekávání a v důsledku zpomalit hospodářský růst.
Rostoucí vlna populismu v Evropě po Velké recesi ukazuje, co se stane, když instituce přestanou sloužit široké veřejnosti a ztratí svou legitimitu. Investice do inkluzivních institucí, které garantují předvídatelná pravidla a umožňují zapojení různých společenských skupin do rozhodování, proto nejsou politickým luxusem. Představují formu kolektivního pojištění, která pomáhá moderním společnostem absorbovat nepředvídatelné globální šoky bez následného sociálního rozpadu.
Pomalu se dostáváme do období, kdy podzimní počasí začne naplno úřadovat. Nadále se však můžeme těšit na nadprůměrné teploty. Vyplývá to z nejnovějšího měsíčního výhledu, který dnes vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Kyjev a Moskva se dohodli, že si nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Tvrdí to americký prezident Donald Trump. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou nicméně jiného názoru.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil v Bratislavě setkání premiérů zemí Visegrádské čtyřky a Irska. Předsedové vlád ČR, Slovenska, Polska a Maďarska jednali na Bratislavském hradě s irským protějškem Micheálem Martinem, jehož země nyní předsedá EU, zejména o příštím víceletém rozpočtu EU, posílení evropské konkurenceschopnosti a o možnostech snížení cen energií a pohonných hmot. Lídři V4 se také shodli na posílené spolupráci a koordinaci před jednáními Evropské rady.
Babišův milion za druhé dítě cílí na palčivý fatální problém. Česká porodnost se propadá nebývale rychle. V roce 2025 se narodilo jen 77 636 dětí, nejméně od počátku statistického zjišťování v roce 1785, a úhrnná plodnost klesla na 1,28 dítěte na ženu. Ještě v roce 2021 činila 1,83. Nejde tedy pouze o to, že do věku rodičovství vstupují slabší populační ročníky. Klesá i samotná ochota či schopnost mít děti.
Česko dnes oběhla zpráva, kterou ještě ráno nikdo nečekal. Marek Eben a Tereza Kostková jako dvě největší stálice pořadu oznámili, že letošní řada StarDance bude jejich poslední. Potvrdila to i veřejnoprávní Česká televize.
Čína se podle televize BBC ostře vymezila proti rétorice varující před hrozbami spojenými s vývojem umělé inteligence a odmítla koncepci škodlivé rivality mezi světovými mocnostmi. Pekingské ministerstvo zahraničí reagovalo na nedávná prohlášení představitelů amerického technologického sektoru, kteří vyzývali ke zpomalení výzkumu. Podle čínské strany podobná vyjádření pouze narušují globální správu moderních technologií. Čínské úřady zdůrazňují potřebu otevřené a inkluzivní spolupráce, která bude sloužit celému lidstvu.
Britka Becky Jonesová se ve svých jednadvaceti letech dozvěděla od zkušeného onkologa zničující zprávu, že trpí agresivním nádorem mozku a zbývá jí pouze několik měsíců života. Lékař jí následně předepsal chemoterapeutickou léčbu, kterou musela podle jeho pokynů podstupovat nepřetržitě po dobu jedenácti let. Teprve s odstupem času vyšlo najevo, že žena žádným nádorovým onemocněním nikdy netrpěla a léky užívala zcela zbytečně. Její skutečnou diagnózou byl ve skutečnosti zánět mozku, který bylo možné uspokojivě léčit běžnými steroidy, informovala televize BBC.
Americká administrativa se potýká s rostoucími problémy na Blízkém východě, které vyžadují zásadní přehodnocení dosavadní strategie vůči Íránu. Jemenští povstalci Hútíové dosáhli výrazného územního zisku v bojích proti mezinárodně uznávané vládě podporované Saudskou Arábií. Během jediné noci získali kontrolu nad rozsáhlým územím podél pobřeží Rudého moře a postoupili až k průlivu Báb al-Mandab. Současně se zmocnili strategického ostrova Pirim, který leží přímo uprostřed této klíčové námořní cesty.
Izraelská organizace pro lidská práva B'Tselem zveřejnila rozsáhlou zprávu, v níž obviňuje Izrael ze systematické snahy o likvidaci podmínek nezbytných pro kolektivní život Palestinců na Západním břehu. Podle zprávy dochází k výraznému stupňování útoků na všechny aspekty každodenního života, včetně možnosti docházet do práce, navštěvovat školy nebo získat zdravotní péči.
Britský princ William zveřejnil naléhavou výzvu týkající se zrychlení bojů proti globálnímu oteplování a ochraně životního prostředí. Následník trůnu zdůraznil, že dosavadní opatření postupují šnečím tempem a krok za krokem, což k vyřešení klimatické krize zdaleka nestačí. Ve svém vyjádření poukázal na devastující letní požáry v Británii i po celém světě, které jasně ukazují nutnost přistoupit k radikálním změnám. Podle něj je nezbytné výrazně zrychlit veškeré snahy do konce tohoto desetiletí.
Ceny ropy na světových trzích výrazně vzrostly a vyšplhaly se nad hranici 108 dolarů za barel po sérii útoků bezpilotních letounů, které donutily Saúdskou Arábii odstavit z provozu klíčový ropovod spojující východ a západ země.
Izraelský ministr kultury Miki Zohar vyzval k odebrání státního občanství izraelským režisérům Yuvalu Abrahamovi a Rachel Szorové, kteří stvořili dokumentární film NAZA. Autorskou dvojici, jež za svůj předchozí snímek získala Oscara, ministr veřejně obvinil z vlastizrady. Dokument pojednává o masovém zabíjení civilistů v Pásmu Gazy a vyvolal ostré reakce izraelské vládní špičky. Zohar prohlásil, že podnikne okamžité právní kroky k tomu, aby tvůrci o své občanství přišli.