Globální nejistota se stala trvalým rysem současného světa, ve kterém selhávají tradiční ekonomické modely založené na minulých datech a předpokladech racionálního chování. Na rozdíl od běžného rizika, u něhož lze statisticky spočítat pravděpodobnost výsledku, představuje nejistota situace, kde šance a dopady nelze předem kvantifikovat. Současný stav trvalé nouze potvrzuje i Světový index nejistoty Mezinárodního měnového fondu, který se dlouhodobě drží na historických maximech.
Finanční trhy na tento vývoj reagují rizikovým chováním, což je patrné zejména na americkém akciovém trhu. Ten se stále více odtrhává od reálné ekonomiky a je poháněn spekulativními sázkami na umělou inteligenci a technologické firmy, jejichž vysoké valuace počítají s bezproblémovou budoucností. Tímto přístupem aktéři na trhu systematicky podceňují geopolitická rizika, finanční křehkost i samotnou všudypřítomnou nejistotu, namísto toho, aby se připravovali na možné budoucí otřesy.
Vojenské konflikty, klimatické šoky nebo narušení dodavatelských řetězců mají často nelineární účinky a asymetrické důsledky, které destabilizují globální prostředí. Příkladem takového provázaného mechanismu je napětí v Hormuzském průlivu, které může kvůli nedostatku hnojiv ochromit zemědělskou produkci na třech kontinentech. Podobně se v minulosti projevily i energetické šoky v Evropě, jež zrychlily inflaci i v zemích, které z Ruska nedovážely téměř žádné suroviny.
Schopnost čelit krizím závisí na síle a kapacitě národních institucí, nikoli pouze na finančním bohatství státu. Příkladem je podle odborníků z webu The Conversation selhání strategického výhledu byla závislost Německa na ruském plynu, kterou země musela po vypuknutí krize kompenzovat nasazením masivního obranného štítu ve výši 200 miliard eur na nákup zkapalněného zemního plynu. Tento krok sice koupil Berlínské vládě čas, avšak mimořádné výdaje po propuknutí krize jsou vždy výrazně nákladnější než preventivní budování stabilního institucionálního zázemí.
Úspěšnou dlouhodobou strategii naopak demonstruje Dánsko, které po ropném šoku v roce 1973 transformovalo svou energetickou politiku. Dánské vlády tehdy prosadily padesátiletý plán, který integroval rozvoj větrné energie do průmyslové politiky a stavebního práva, a to na základě širokého politického i společenského konsensu. Výsledkem je, že dnes země generuje přibližně polovinu elektřiny z větrných elektráren, přičemž celkový podíl obnovitelných zdrojů dosahuje 67 procent, což Dánsku umožnilo zvládnout energetickou krizi v roce 2022 mnohem lépe než jiným státům.
Podobnou institucionální flexibilitu ukázalo Španělsko během pandemie covidu-19, kdy využilo krizi k zavedení univerzálnější ochrany v nezaměstnanosti pro dříve zranitelné pracovníky. Na nadnárodní úrovni pak Evropská unie reagovala vytvořením Mechanizmu na podporu obnovy a odolnosti ve výši 577 miliard eur. I přes kritiku ohledně zpoždění a složitých kontrolních procesů tento nástroj prokazatelně pomohl odvrátit další hospodářskou recesi a podpořil strukturální reformy v členských státech.
Důvěryhodné instituce plní v dobách nejistoty tři zásadní funkce, jimiž jsou stabilizace očekávání občanů a investorů, spravedlivé rozdělování dopadů krizí k zamezení sociálního kolapsu a schopnost adaptace na nové podmínky. Současná americká administrativa však podle odborníků činí chybu, když podkopává legitimitu vlastních nezávislých úřadů. Dubnový výhled Mezinárodního měnového fondu pro rok 2026 výslovně varuje, že politický tlak na nezávislé centrální banky může vážně narušit důvěru veřejnosti, zvýšit inflační očekávání a v důsledku zpomalit hospodářský růst.
Rostoucí vlna populismu v Evropě po Velké recesi ukazuje, co se stane, když instituce přestanou sloužit široké veřejnosti a ztratí svou legitimitu. Investice do inkluzivních institucí, které garantují předvídatelná pravidla a umožňují zapojení různých společenských skupin do rozhodování, proto nejsou politickým luxusem. Představují formu kolektivního pojištění, která pomáhá moderním společnostem absorbovat nepředvídatelné globální šoky bez následného sociálního rozpadu.
Exprezident Miloš Zeman využil dobrého počasí a během dovolené vyrazil na legendární žlutý člun. Češi se tak opět dočkali scény, kterou si dobře pamatují z let, kdy Zeman seděl na Pražském hradě.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností.
Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.
Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.
Obnovený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se točí kolem kontroly nad Hormuzským průlivem, kterým proudí pětina světových zásob ropy. Boje, jež si již vyžádaly desítky obětí i značné materiální škody, dramaticky narušily námořní dopravu a způsobil prudký nárůst cen energií na globálních trzích.