Nová vědecká studie publikovaná v časopise Current Biology potvrdila, že ničivý cyklon Senyar, který loni v listopadu zasáhl indonéský ostrov Sumatra, zlikvidoval více než sedm procent globální populace orangutana tapanulijského.
Tento nejvzácnější druh lidoopa na světě se kvůli katastrofálním záplavám a sesuvům půdy ocitl ještě blíže k úplnému vyhynutí. Extrémní počasí poháněné klimatickými změnami tak dál zvyšuje rizika, kterým tato kriticky ohrožená zvířata čelí v důsledku kácení lesů kvůli výstavbě silnic, zemědělství a průmyslu.
Tropická bouře přinesla do Indonésie extrémní srážky, kdy v regionu napršelo přes 40 centimetrů vody, což z této události učinilo jeden z nejintenzivnějších dešťových přívalů v posledních letech. Podle analýz klimatické změny zvýšily intenzitu těchto srážek o devět až padesát procent. Přírodní katastrofa si vyžádala přes tisíc lidských životů, vyhnala z domovů více než milion obyvatel a způsobila obrovskou spoušť v hlavní domovině orangutanů v ekosystému Batang Toru v Severní Sumatře.
Vědci s využitím satelitních dat identifikovali rozsáhlé jizvy po sesuvech půdy, které v zasažené oblasti zničily téměř dvanáct procent lesního porostu. K sesuvům došlo v momentě, kdy extrémní přívaly deště zcela nasytily půdu, což vedlo k náhlému utržení částí svahů. Vzhledem k tomu, že se tyto kolapsy odehrávají v podstatě bez varování, měli lidoopi jen minimální šanci na únik.
Analýza ukázala, že při sesuvech zahynulo 58 orangutanů tapanulijských, což představuje jedenáct procent místní populace a sedm procent celosvětové divoce žijící populace, která čítá pouhých 800 jedinců. Vedoucí autor studie Erik Meijaard ze společnosti Borneo Futures však upozornil, že tato čísla mohou být konzervativní, protože výzkum nezahrnoval další hrozby spojené s cyklonem, jako je úbytek potravy nebo zničení stromových korun. Skutečný počet uhynulých zvířat by tak mohl dosáhnout až 120 jedinců.
Ztráta desítek zástupců je pro takto zranitelný druh obrovskou ranou, ze které se bude jen těžko vzpamatovávat. Samice orangutanů tapanulijských rodí mláďata pouze jednou za šest až devět let, takže obnova populace je extrémně pomalá. Tito lidoopi navíc žijí v izolovaných skupinách, což znamená, že i jediný sesuv půdy může mít dlouhodobé následky. Podle odborníků stačí roční úmrtnost přesahující jedno procento k tomu, aby byl celý druh nasměrován k definitivnímu zániku.
Nálezy vědců vyvolaly naléhavé výzvy směřované indonéské vládě, aby posílila ochranu tohoto ohroženého druhu a jeho přirozeného prostředí před vlivy člověka a průmyslu. Profesorka klimatických věd Friederike Otto z Imperial College London uvedla, že šance na záchranu závisí na okamžitém zastavení odlesňování a opětovném propojení fragmentovaných lesních stanovišť.
Zároveň však varovala, že další vlna extrémních dešťů představuje pro regeneraci druhu obrovské riziko. Primatolog Adriano Lameira z University of Warwick doplnil, že tapanulijští orangutani mají pro vědu mimořádnou hodnotu, protože jako jeden z posledních žijících druhů velkých lidoopů poskytují jedinečný pohled na život dávných lidských předků.
Exprezident Miloš Zeman využil dobrého počasí a během dovolené vyrazil na legendární žlutý člun. Češi se tak opět dočkali scény, kterou si dobře pamatují z let, kdy Zeman seděl na Pražském hradě.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností.
Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.
Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.
Obnovený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se točí kolem kontroly nad Hormuzským průlivem, kterým proudí pětina světových zásob ropy. Boje, jež si již vyžádaly desítky obětí i značné materiální škody, dramaticky narušily námořní dopravu a způsobil prudký nárůst cen energií na globálních trzích.