Anička Slováčková odešla v tichosti domova, obklopená láskou svých nejbližších. V posledních chvílích ji drželi za ruku její rodiče, Felix Slováček a Dáda Patrasová, a podle serveru Aha! byl přítomen i kněz. Přátelé se se zpěvačkou loučili, dokud vůz pohřební služby nezmizel z dohledu.
Smrt Aničky Slováčkové zaskočila i její nejbližší. Ačkoliv věděli, že konec se blíží, náhlý zlom je zaskočil. „Byli jsme u Aničky s Dádou celý den. To nebylo tak, že bychom věděli, že to může nastat zrovna teď. Ale mělo to strašně agresivní průběh,“ uvedl otec Felix Slováček pro eXtra.cz. S dcerou strávil její poslední chvíle doma, kde si výslovně přála odejít.
Zpěvačka byla ještě v týdnu hospitalizována, ale páteční návrat domů měl silný důvod – Aniččino vroucné přání totiž bylo zemřít doma za přítomnosti svých milovaných ve svém bytě na Vinohradech. „V pátek ji ještě navštívil na žádost rodičů kněz,“ potvrdil deníku Aha! člen rodiny. Poslední pomazání dostala v soukromí, daleko od nemocničních chodeb.
Anička bojovala až do konce. Přestože její tělo sláblo, duchem zůstávala silná. „U lékařů si vždy přála, aby s ní mluvili na rovinu. Když přišel ten nejkrutější verdikt, že už se nedá nic dělat a má vypořádat své věci, trvala na tom, že chce vědět, kolik času jí zbývá,“ prozradil její blízký přítel.
Těžkou realitu přijala s důstojností a obracela se i k víře. „Byla za to ráda a zbývající čas využila i k duchovním věcem. Měla jasno v tom, že až se bude blížit její pozemský konec, chce odejít vyrovnána i s Bohem,“ doplnil zdroj. Přání bylo naplněno – kněz přišel přesně ve chvíli, kdy měla naposledy nalézt klid.
Uctít její památku přicházejí fanoušci i kolemjdoucí. Před vilou jejích rodičů vzniklo pietní místo plné květin, svíček a vzkazů. Anička si svou otevřeností a silou vysloužila nejen obdiv, ale i lásku celého národa.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
