Zatímco fanoušci netrpělivě čekají na zprávy o posledním rozloučení s Aničkou Slováčkovou (†29), její nejbližší prožívají těžké chvíle plné nejasností. Třetí den po zpěvaččině smrti se stále vedou debaty o tom, jak bude pohřeb vypadat – a zda vůbec bude přístupný veřejnosti.
Zatímco dny po smrti Aničky Slováčkové (†29) ubíhají v bolestném tichu, její nejbližší se snaží dohodnout, jak přesně bude vypadat poslední rozloučení.
Do rozhodování se zapojili nejen rodiče Felix Slováček a Dáda Patrasová, ale také Aniččin partner Matěj Růžička a nejbližší přátelé. Podle všeho ale stále není nic definitivní. „Já a Dáda nejsme pro veřejný pohřeb, ale zároveň hledáme možnost, jak se můžou fanoušci s Aničkou rozloučit. Vše stále řešíme,“ svěřil se hudebník deníku Aha!.
Důvodem pro rodinné váhání je především bolest, která rodinu po Aniččině odchodu paralyzovala. „Jsme na tom tak psychicky špatně, že se na veřejný pohřeb necítíme,“ přiznal Slováček otevřeně. Ztráta dcery ho hluboce zasáhla a i přesto, že se snaží veřejně vystupovat klidně, v soukromí podle všeho těžce bojuje s emocemi. Není divu, že i kondolence a projevy soustrasti před jejich domem na Vinohradech ho doslova dojímaly k slzám.
Pietní místo před domem Patrasové a Slováčka mezitím zaplavily svíčky, květiny i ručně psané vzkazy. Lidé sem přicházejí v tichosti uctít památku mladé zpěvačky, jejíž život ukončila zákeřná nemoc. Tento spontánní akt truchlení ze strany veřejnosti jen potvrzuje, jak hlubokou stopu po sobě Anička zanechala. Rodina se tak snaží najít kompromis, který by spojil soukromí s respektem k fanouškům.
Naději přinesla slova faráře Jiřího Veitha, který uvedl možný scénář rozloučení. „Je možné, že pohřeb bude v kruhu rodinném a pak bude zádušní mše pro všechny,“ prohlásil duchovní. Pokud se tato varianta potvrdí, fanoušci by přeci jen dostali příležitost naposledy se s Aničkou symbolicky rozloučit. Konečné rozhodnutí však zůstává v rukou rodiny a padnout by mělo během nejbližších hodin.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině více než 40 000 padlých nebo těžce zraněných vojáků měsíčně. Předběžné údaje navíc naznačují, že v říjnu tato bilance překročila dokonce hranici 50 000 osob. Šéf Aliance to prohlásil během svého středečního vystoupení na fóru Atlantic Future Forum.
Při izraelském náletu na Násirovu nemocnici v jižní Gaze zahynulo šest lidí včetně chirurga a tělesně postiženého pacienta a dalších osmadvacet osob utrpělo zranění. Útok se odehrál v průběhu čtvrtečního rána v Chán Júnisu a zasáhl jedno z posledních fungujících zdravotnických zařízení v obléhaném pásmu. Podle vyjádření nemocničního ředitele si incident vyžádal rozsáhlé materiální škody a ochromil provoz několika klíčových oddělení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
