Zatímco fanoušci netrpělivě čekají na zprávy o posledním rozloučení s Aničkou Slováčkovou (†29), její nejbližší prožívají těžké chvíle plné nejasností. Třetí den po zpěvaččině smrti se stále vedou debaty o tom, jak bude pohřeb vypadat – a zda vůbec bude přístupný veřejnosti.
Zatímco dny po smrti Aničky Slováčkové (†29) ubíhají v bolestném tichu, její nejbližší se snaží dohodnout, jak přesně bude vypadat poslední rozloučení.
Do rozhodování se zapojili nejen rodiče Felix Slováček a Dáda Patrasová, ale také Aniččin partner Matěj Růžička a nejbližší přátelé. Podle všeho ale stále není nic definitivní. „Já a Dáda nejsme pro veřejný pohřeb, ale zároveň hledáme možnost, jak se můžou fanoušci s Aničkou rozloučit. Vše stále řešíme,“ svěřil se hudebník deníku Aha!.
Důvodem pro rodinné váhání je především bolest, která rodinu po Aniččině odchodu paralyzovala. „Jsme na tom tak psychicky špatně, že se na veřejný pohřeb necítíme,“ přiznal Slováček otevřeně. Ztráta dcery ho hluboce zasáhla a i přesto, že se snaží veřejně vystupovat klidně, v soukromí podle všeho těžce bojuje s emocemi. Není divu, že i kondolence a projevy soustrasti před jejich domem na Vinohradech ho doslova dojímaly k slzám.
Pietní místo před domem Patrasové a Slováčka mezitím zaplavily svíčky, květiny i ručně psané vzkazy. Lidé sem přicházejí v tichosti uctít památku mladé zpěvačky, jejíž život ukončila zákeřná nemoc. Tento spontánní akt truchlení ze strany veřejnosti jen potvrzuje, jak hlubokou stopu po sobě Anička zanechala. Rodina se tak snaží najít kompromis, který by spojil soukromí s respektem k fanouškům.
Naději přinesla slova faráře Jiřího Veitha, který uvedl možný scénář rozloučení. „Je možné, že pohřeb bude v kruhu rodinném a pak bude zádušní mše pro všechny,“ prohlásil duchovní. Pokud se tato varianta potvrdí, fanoušci by přeci jen dostali příležitost naposledy se s Aničkou symbolicky rozloučit. Konečné rozhodnutí však zůstává v rukou rodiny a padnout by mělo během nejbližších hodin.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil přesvědčení, že Andy Burnham, který by se měl stát příštím britským premiérem, dodrží dlouhodobé závazky země v oblasti obranných výdajů. Rutte během své návštěvy Londýna uvedl, že zbrojení může posílit hospodářský růst.
Ruská armáda pokračuje v pozvolném postupu na východě Ukrajiny v Doněcké oblasti, kde koncentrovala většinu svých jednotek s cílem obklíčit klíčová centra Kosťantynivka a Lyman. Nezávislí experti oslovení stanicí CNN i samotní ukrajinští vojáci nicméně upozorňují, že tvrzení Moskvy o zásadních úspěších jsou nadsazená.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
