Zatímco fanoušci netrpělivě čekají na zprávy o posledním rozloučení s Aničkou Slováčkovou (†29), její nejbližší prožívají těžké chvíle plné nejasností. Třetí den po zpěvaččině smrti se stále vedou debaty o tom, jak bude pohřeb vypadat – a zda vůbec bude přístupný veřejnosti.
Zatímco dny po smrti Aničky Slováčkové (†29) ubíhají v bolestném tichu, její nejbližší se snaží dohodnout, jak přesně bude vypadat poslední rozloučení.
Do rozhodování se zapojili nejen rodiče Felix Slováček a Dáda Patrasová, ale také Aniččin partner Matěj Růžička a nejbližší přátelé. Podle všeho ale stále není nic definitivní. „Já a Dáda nejsme pro veřejný pohřeb, ale zároveň hledáme možnost, jak se můžou fanoušci s Aničkou rozloučit. Vše stále řešíme,“ svěřil se hudebník deníku Aha!.
Důvodem pro rodinné váhání je především bolest, která rodinu po Aniččině odchodu paralyzovala. „Jsme na tom tak psychicky špatně, že se na veřejný pohřeb necítíme,“ přiznal Slováček otevřeně. Ztráta dcery ho hluboce zasáhla a i přesto, že se snaží veřejně vystupovat klidně, v soukromí podle všeho těžce bojuje s emocemi. Není divu, že i kondolence a projevy soustrasti před jejich domem na Vinohradech ho doslova dojímaly k slzám.
Pietní místo před domem Patrasové a Slováčka mezitím zaplavily svíčky, květiny i ručně psané vzkazy. Lidé sem přicházejí v tichosti uctít památku mladé zpěvačky, jejíž život ukončila zákeřná nemoc. Tento spontánní akt truchlení ze strany veřejnosti jen potvrzuje, jak hlubokou stopu po sobě Anička zanechala. Rodina se tak snaží najít kompromis, který by spojil soukromí s respektem k fanouškům.
Naději přinesla slova faráře Jiřího Veitha, který uvedl možný scénář rozloučení. „Je možné, že pohřeb bude v kruhu rodinném a pak bude zádušní mše pro všechny,“ prohlásil duchovní. Pokud se tato varianta potvrdí, fanoušci by přeci jen dostali příležitost naposledy se s Aničkou symbolicky rozloučit. Konečné rozhodnutí však zůstává v rukou rodiny a padnout by mělo během nejbližších hodin.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
Americký prezident Donald Trump čelí v konfliktu s Íránem zásadní zkoušce své celoživotní strategie. Tou je princip, který uplatňuje již celá desetiletí: vytvořit si vlastní příběh, prohlásit ho za pravdivý a vytrvale nutit okolní svět, aby se mu podřídil. Tato metoda mu vycházela v zasedacích síních na Manhattanu, v reality show i v politickém boji ve Washingtonu, nyní však v íránských pouštích naráží na tvrdou realitu.
Region Blízkého východu se nachází v nejkritičtějším bodě za poslední desetiletí. Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily leteckou kampaň proti Íránu, uplynul měsíc, během kterého přišly o život tisíce lidí v nejméně devíti zemích. Eskalující konflikt drtí světové trhy a způsobuje globální energetickou krizi, která světové ekonomiky stojí miliardy dolarů denně.
