Bývalá první dáma Michelle Obama v novém díle svého podcastu IMO vysvětlila, proč se v lednu nezúčastnila druhé inaugurace prezidenta Donalda Trumpa. Jak řekla, rozhodla se tak vědomě, přestože musela sama sebe „přesvědčit“, aby neustoupila tlaku a nedorazila.
„Byla to volba, která byla správná pro mě,“ řekla Obama a dodala, že musela udělat konkrétní kroky, aby si účast neulehčila: „Řekla jsem týmu, že nechci mít připravené žádné šaty. Protože jakmile je máte, je snadné si říct: ‘Tak já udělám to správné.’“
Její absence na slavnostním ceremoniálu zaujala média i veřejnost, zejména poté, co se také neobjevila na pohřbu Jimmyho Cartera. Spekulovalo se o krizi v manželství s Barackem Obamou, ale Michelle nyní vysvětluje, že šlo čistě o osobní rozhodnutí.
Ve zmíněném dílu podcastu hovořila spolu s herečkou Taraji P. Henson o tom, jaké je to žít na očích veřejnosti a čelit stereotypům, zejména jako černošky. „Lidé si nedokázali představit, že bych řekla ‘ne’ z jiného důvodu, než že se nám rozpadá manželství,“ poznamenala.
Obama v podcastu také mluvila o tom, jak se učí říkat „ne“ a budovat si v tomto ohledu „svaly“. Podle ní je důležité, aby se ženy – včetně jejích dcer – naučily určovat si vlastní hranice. „Po všem, co jsem udělala pro tuto zemi, mám stále dokazovat, že svou zemi miluji? Že dělám správnou věc? Že vždy musím jít příkladem, i když mě obklopuje pokrytectví a rozpory?“
Právě to je podle ní důvod, proč je důležité přestat se snažit naplňovat nereálně vysoká očekávání, která byla po generace kladena na černošské ženy.
Od odchodu z Bílého domu v roce 2017 se Michelle Obama zaměřila na vlastní pohodu. V podcastu přiznala, že jí k tomu pomohla terapie. „Prošli jsme tím. Přežili jsme. Doufám, že jsme udělali zemi hrdou. Naše holky jsou, díky Bohu, v pořádku. Ale co se stalo se mnou?“
V podcastu také zazněly poznámky o tom, jak Michelle čelila kritice už během prezidentské kampaně svého manžela. Stačilo podle ní, aby o Barackovi promluvila jako o člověku s nedostatky, a byla okamžitě označena za „hořkou“ nebo že ho „znevýšňuje“.
„Když černošky mluví silně nebo vášnivě, i když z radosti nebo hrdosti, první nálepka, kterou dostaneme, je že jsme naštvané,“ uzavřela.
Herečka Henson její slova podpořila a upozornila, že ženy často fungují jako „nárazníky“ pro své blízké. „To není fér. Tleskám ti, že se konečně staráš sama o sebe.“
Lenka Filipová se v letošním roce už na pódia nevrátí, vyplývá z nejnovějších vyjádření její dcery a jejích spolupracovníků. Listopadové a prosincové koncerty se odkládají, nové termíny budou zveřejněny.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
