Bývalá první dáma Michelle Obama v novém díle svého podcastu IMO vysvětlila, proč se v lednu nezúčastnila druhé inaugurace prezidenta Donalda Trumpa. Jak řekla, rozhodla se tak vědomě, přestože musela sama sebe „přesvědčit“, aby neustoupila tlaku a nedorazila.
„Byla to volba, která byla správná pro mě,“ řekla Obama a dodala, že musela udělat konkrétní kroky, aby si účast neulehčila: „Řekla jsem týmu, že nechci mít připravené žádné šaty. Protože jakmile je máte, je snadné si říct: ‘Tak já udělám to správné.’“
Její absence na slavnostním ceremoniálu zaujala média i veřejnost, zejména poté, co se také neobjevila na pohřbu Jimmyho Cartera. Spekulovalo se o krizi v manželství s Barackem Obamou, ale Michelle nyní vysvětluje, že šlo čistě o osobní rozhodnutí.
Ve zmíněném dílu podcastu hovořila spolu s herečkou Taraji P. Henson o tom, jaké je to žít na očích veřejnosti a čelit stereotypům, zejména jako černošky. „Lidé si nedokázali představit, že bych řekla ‘ne’ z jiného důvodu, než že se nám rozpadá manželství,“ poznamenala.
Obama v podcastu také mluvila o tom, jak se učí říkat „ne“ a budovat si v tomto ohledu „svaly“. Podle ní je důležité, aby se ženy – včetně jejích dcer – naučily určovat si vlastní hranice. „Po všem, co jsem udělala pro tuto zemi, mám stále dokazovat, že svou zemi miluji? Že dělám správnou věc? Že vždy musím jít příkladem, i když mě obklopuje pokrytectví a rozpory?“
Právě to je podle ní důvod, proč je důležité přestat se snažit naplňovat nereálně vysoká očekávání, která byla po generace kladena na černošské ženy.
Od odchodu z Bílého domu v roce 2017 se Michelle Obama zaměřila na vlastní pohodu. V podcastu přiznala, že jí k tomu pomohla terapie. „Prošli jsme tím. Přežili jsme. Doufám, že jsme udělali zemi hrdou. Naše holky jsou, díky Bohu, v pořádku. Ale co se stalo se mnou?“
V podcastu také zazněly poznámky o tom, jak Michelle čelila kritice už během prezidentské kampaně svého manžela. Stačilo podle ní, aby o Barackovi promluvila jako o člověku s nedostatky, a byla okamžitě označena za „hořkou“ nebo že ho „znevýšňuje“.
„Když černošky mluví silně nebo vášnivě, i když z radosti nebo hrdosti, první nálepka, kterou dostaneme, je že jsme naštvané,“ uzavřela.
Herečka Henson její slova podpořila a upozornila, že ženy často fungují jako „nárazníky“ pro své blízké. „To není fér. Tleskám ti, že se konečně staráš sama o sebe.“
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
Americký prezident Donald Trump čelí v konfliktu s Íránem zásadní zkoušce své celoživotní strategie. Tou je princip, který uplatňuje již celá desetiletí: vytvořit si vlastní příběh, prohlásit ho za pravdivý a vytrvale nutit okolní svět, aby se mu podřídil. Tato metoda mu vycházela v zasedacích síních na Manhattanu, v reality show i v politickém boji ve Washingtonu, nyní však v íránských pouštích naráží na tvrdou realitu.
Region Blízkého východu se nachází v nejkritičtějším bodě za poslední desetiletí. Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily leteckou kampaň proti Íránu, uplynul měsíc, během kterého přišly o život tisíce lidí v nejméně devíti zemích. Eskalující konflikt drtí světové trhy a způsobuje globální energetickou krizi, která světové ekonomiky stojí miliardy dolarů denně.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
