Bývalá první dáma Michelle Obama v novém díle svého podcastu IMO vysvětlila, proč se v lednu nezúčastnila druhé inaugurace prezidenta Donalda Trumpa. Jak řekla, rozhodla se tak vědomě, přestože musela sama sebe „přesvědčit“, aby neustoupila tlaku a nedorazila.
„Byla to volba, která byla správná pro mě,“ řekla Obama a dodala, že musela udělat konkrétní kroky, aby si účast neulehčila: „Řekla jsem týmu, že nechci mít připravené žádné šaty. Protože jakmile je máte, je snadné si říct: ‘Tak já udělám to správné.’“
Její absence na slavnostním ceremoniálu zaujala média i veřejnost, zejména poté, co se také neobjevila na pohřbu Jimmyho Cartera. Spekulovalo se o krizi v manželství s Barackem Obamou, ale Michelle nyní vysvětluje, že šlo čistě o osobní rozhodnutí.
Ve zmíněném dílu podcastu hovořila spolu s herečkou Taraji P. Henson o tom, jaké je to žít na očích veřejnosti a čelit stereotypům, zejména jako černošky. „Lidé si nedokázali představit, že bych řekla ‘ne’ z jiného důvodu, než že se nám rozpadá manželství,“ poznamenala.
Obama v podcastu také mluvila o tom, jak se učí říkat „ne“ a budovat si v tomto ohledu „svaly“. Podle ní je důležité, aby se ženy – včetně jejích dcer – naučily určovat si vlastní hranice. „Po všem, co jsem udělala pro tuto zemi, mám stále dokazovat, že svou zemi miluji? Že dělám správnou věc? Že vždy musím jít příkladem, i když mě obklopuje pokrytectví a rozpory?“
Právě to je podle ní důvod, proč je důležité přestat se snažit naplňovat nereálně vysoká očekávání, která byla po generace kladena na černošské ženy.
Od odchodu z Bílého domu v roce 2017 se Michelle Obama zaměřila na vlastní pohodu. V podcastu přiznala, že jí k tomu pomohla terapie. „Prošli jsme tím. Přežili jsme. Doufám, že jsme udělali zemi hrdou. Naše holky jsou, díky Bohu, v pořádku. Ale co se stalo se mnou?“
V podcastu také zazněly poznámky o tom, jak Michelle čelila kritice už během prezidentské kampaně svého manžela. Stačilo podle ní, aby o Barackovi promluvila jako o člověku s nedostatky, a byla okamžitě označena za „hořkou“ nebo že ho „znevýšňuje“.
„Když černošky mluví silně nebo vášnivě, i když z radosti nebo hrdosti, první nálepka, kterou dostaneme, je že jsme naštvané,“ uzavřela.
Herečka Henson její slova podpořila a upozornila, že ženy často fungují jako „nárazníky“ pro své blízké. „To není fér. Tleskám ti, že se konečně staráš sama o sebe.“
Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná území Francesca Albaneseová varuje, že uznání Palestinského státu nesmí odvést pozornost od naléhavějšího problému, kterým je zastavení masového umírání a hladomoru v Gaze. Ačkoli uznání nezávislé Palestiny vnímá jako důležitý krok, zdůrazňuje, že politická debata o tomto tématu dosud nepřinesla žádný pokrok a naopak umožnila Izraeli rozšířit osady na okupovaném území, čímž se možnost vzniku palestinského státu de facto zmařila. Podle ní je klíčové soustředit se na okamžité ukončení genocidy a dlouhodobé okupace.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil telefonický hovor se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Během hovoru obě strany potvrdily svůj závazek k dalšímu rozvoji přátelských vztahů a vzájemné spolupráce. Kim Čong-un navíc ocenil rozvíjející se kooperaci mezi oběma zeměmi.
Budoucnost kontroly jaderných zbraní je nejasná. Dohoda Nový START mezi USA a Ruskem vyprší v únoru 2026 a přestože mnoho odborníků předpokládá, že obnovení dohody je v současné situaci, poznamenané válkou na Ukrajině, nemožné, existují argumenty pro optimističtější pohled. Je možné vytvořit novou dohodu, která by zahrnovala tři jaderné mocnosti – USA, Rusko a Čínu – i když by to bylo technologicky i politicky náročné.
Jih Evropy v současné době čelí masivním požárům, které jsou poháněny vlnou veder s teplotami přesahujícími 40 °C. Tato situace si již vyžádala nejméně tři lidské životy a donutila tisíce lidí opustit své domovy. Vysoké teploty a silný vítr komplikují hašení a zvyšují riziko dalších požárů. Červené výstrahy byly vydány v Itálii, Francii, Španělsku, Portugalsku a na Balkáně.
Obavy Kyjeva ze summitu v Anchorage jsou značné a ukrajinské vedení se obává, že americký prezident Donald Trump využije setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem k uzavření dohody, která by Ukrajinu poškodila. Prezident Zelenskyj a jeho evropští spojenci se snaží definovat „červené linie“, které by zabránily Putinovi v tom, aby dohodu použil pouze k přeskupení sil a pokračování ve svém hlavním cíli. Tím podle Zelenského není jen obsazení východní části Ukrajiny, ale zničení suverénního, demokratického ukrajinského státu.
Bílý dům zahájil hloubkovou revizi všech expozic a materiálů v rámci Smithsonova institutu, který spravuje nejvýznamnější americká muzea. Tato iniciativa je reakcí na nedávný prezidentský pokyn, který definuje, jaký obsah by měl být vystavován. Cílem revize je zajistit, aby veškerý obsah muzejí byl v souladu s prezidentskou směrnicí. Prezident Trump chce, aby muzea oslavovala americkou výjimečnost a odstranila veškeré narativy, které označuje za „rozdělující nebo stranické“.
Donald Trump navrhl na pozici komisaře Úřadu pro statistiku práce (BLS) ekonoma E. J. Antoniho. Krátce před svým jmenováním Antoni navrhl, aby úřad pozastavil vydávání měsíčních zpráv o počtu pracovních míst. Podle něj jsou data nespolehlivá a často nadhodnocená.
Časté napětí v zádech, kyčlích nebo ramenou, které neustupuje, a to i přes pravidelné protahování a masáže, může být způsobeno něčím jiným než mechanickou ztuhlostí. Podle Dany Santasové, specialistky na kondiční a silový trénink, může jít o ochranné svalové napětí, které tělo vytváří, aby se ochránilo. Rozpoznání rozdílu mezi oběma typy je klíčové pro každého, kdo se potýká s chronickou ztuhlostí.
Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom obrovských nákladů, které Kreml za invazi na Ukrajinu zaplatil. Za poslední tři a půl roku války přitom Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, ale přišlo o více než milion vojáků, z nichž čtvrt milionu zemřelo. Proč tedy ve válce dál pokračuje? Na to přinesl odpověď magazín Time.
Izrael čelí narůstající mezinárodní kritice kvůli své válce proti Hamásu v Gaze. Důrazné varování nyní zaznělo také od evropské komisařky pro řešení krizí Hadjy Lahbibové, která označila možnou okupaci Gazy za „katastrofální“. Podle ní hrozí Gaze hladomor, přísun pomoci je blokován a pravidla pro registraci nevládních organizací situaci jen zhoršují.
Na trhu s vitaminovými a minerálními doplňky stravy se ročně protočí desítky miliard dolarů a jejich užívání je velmi rozšířené. Přesto panují neustálé dohady o jejich skutečných účincích, přičemž některé studie tvrdí, že nemají žádné zdravotní přínosy, a jiné dokonce naznačují, že mohou být zdraví škodlivé. Mnozí z nás se proto ptají, zda je vůbec nutné je užívat.
Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem se nezadržitelně blíží a očekávání jsou vysoká. Výsledek jejich setkání může v příštích týdnech či měsících rozhodnout nejen o tom, zda vůbec odstartuje mírový proces na Ukrajině, ale i o jeho konkrétní podobě. Pokud se Trump postaví k požadavkům Kremlu vstřícně, může se Washington stát klíčovým hybatelem tlaku na Kyjev, aby přistoupil k územním ústupkům.
