Časté napětí v zádech, kyčlích nebo ramenou, které neustupuje, a to i přes pravidelné protahování a masáže, může být způsobeno něčím jiným než mechanickou ztuhlostí. Podle Dany Santasové, specialistky na kondiční a silový trénink, může jít o ochranné svalové napětí, které tělo vytváří, aby se ochránilo. Rozpoznání rozdílu mezi oběma typy je klíčové pro každého, kdo se potýká s chronickou ztuhlostí.
Nervový systém neustále sleduje naše tělo a zaznamenává případné hrozby, jako jsou zranění, slabosti, nebo nestabilita. Když zaznamená riziko pro fyzické fungování, reaguje vytvořením ochranného napětí, aby omezil pohyb v zranitelných oblastech.
Tato ochranná reakce může být spuštěna různými faktory, včetně špatného držení těla, chronického stresu, nestability kloubů, nebo nedostatečně vyléčených zranění. Na rozdíl od běžné svalové ztuhlosti, která vzniká z přetížení, je ochranné napětí pokusem těla o vytvoření stability tam, kde ji vnímá jako nedostatečnou.
Santasová pro CNN zdůrazňuje, že je důležité tuto ochrannou reakci včas rozpoznat a řešit. Může se totiž rozvinout v chronické napětí, které omezuje pohyb, způsobuje bolest a odolává tradičním technikám, jako jsou masáže a protahování.
Existují čtyři hlavní ukazatele, které napovídají, že by se mohlo jednat o ochranné napětí, a nikoliv o běžnou svalovou ztuhlost.
Bolestivá místa se po protažení zhorší
Pokud se po protažení cítíte lépe jen na chvíli a bolest se rychle vrátí, může to být známkou toho, že váš nervový systém reaguje na protahování jako na hrozbu a svaly ještě více napíná.
Jednostranné napětí
Pokud cítíte ztuhlost jen na jedné straně, například v pravé kyčli, a protahování obou stran nepřináší žádnou úlevu, je možné, že se nervový systém snaží chránit právě tuto konkrétní oblast kvůli starému zranění, nesouososti pánve nebo slabosti.
Opakující se ztuhlost
Dalším silným signálem je, když se vám ztuhlost neustále vrací na stejných místech, a to i přes pravidelné protahování. Například když si měsíce protahujete podkolenní šlachy bez trvalého zlepšení, nemusí jít o délku svalu, ale o ochranu nervového systému.
Stres a spánek
Bolestivá ztuhlost, která se dramaticky mění v závislosti na úrovni stresu, kvalitě spánku nebo emocionálním stavu, také naznačuje ochranné napětí. Běžná mechanická ztuhlost obvykle souvisí s fyzickou aktivitou a odezní do několika dnů. Ochranné napětí je naopak chronické a kolísá s celkovým stavem nervového systému.
Pokud se u vás objeví příznaky ochranného napětí, je důležité si uvědomit, že to není jen svalový problém, ale reakce nervového systému. Proto není možné se ho jednoduše „protáhnout“. Tradiční protahování může naopak ztuhlost ještě zhoršit tím, že nutí svaly do hlubokého protažení. Mnohem účinnější je jemnější, komplexnější přístup, který se zaměřuje na celý nervový systém.
Pravidelné cvičení, které podporuje regulaci nervového systému, jako je meditace, dechová cvičení a procházky v přírodě, může snížit stres a pomoci tělu uvolnit napětí. Pevné a stabilní jádro hraje klíčovou roli v tom, aby se nervový systém cítil bezpečně. Pokud hluboké stabilizační svaly nefungují efektivně, nervový systém může vytvářet napětí v jiných oblastech, aby to vykompenzoval. Stejně tak i kvalita spánku přímo ovlivňuje citlivost nervového systému na hrozby. Špatný spánek může vést k větší reaktivitě a zvýšenému ochrannému napětí, a to i při běžných denních činnostech.
Pro dosažení co nejlepších výsledků je vhodné spolupracovat s fyzioterapeutem nebo kvalifikovaným trenérem, který dokáže navrhnout správná cvičení. Před začátkem jakékoliv práce na mobilitě se doporučuje několik minut věnovat hlubokému, rytmickému dýchání, které zklidní nervový systém. Můžete vyzkoušet dechové cvičení 5-7-3, kdy se nadechnete na pět, vydechnete na sedm a zadržíte dech na tři vteřiny. Dech přímo ovlivňuje nervový systém, a pomalé dýchání tak vysílá signály bezpečí.
Při jakémkoli protahování je důležité udržovat pomalé a kontrolované dýchání. Pohyby by měly být jemné a v rozmezí, které je vám příjemné. Takový přístup ukazuje nervovému systému, že pohyb je bezpečný a kontrolovaný, a nevytváří pocit hrozby. Pro trvalé výsledky je nutné spojit práci na mobilitě s posilováním a získat tak stabilitu. Ochranné napětí často vzniká, protože nervový systém nevěří, že je kloub dostatečně silný, aby zvládl nároky, které na něj kladete. Posílením svalů tak tělo získá potřebnou stabilitu a pocit bezpečí.
Nakonec je důležité nezapomínat na odpočinek a regeneraci. Dobře odpočatý nervový systém je mnohem ochotnější uvolnit ochranné mechanismy a umožnit funkční pohyb. Tělo se snaží komunikovat, co potřebuje, a ochranné reakce nejsou překážkou, kterou je potřeba překonat, ale jsou inteligentní zprávou o tom, co váš vnitřní systém potřebuje. Když této vnitřní moudrosti nasloucháte, pokládáte základy pro udržitelnou mobilitu a úlevu od bolesti.
Donald Trump navrhl na pozici komisaře Úřadu pro statistiku práce (BLS) ekonoma E. J. Antoniho. Krátce před svým jmenováním Antoni navrhl, aby úřad pozastavil vydávání měsíčních zpráv o počtu pracovních míst. Podle něj jsou data nespolehlivá a často nadhodnocená.
Časté napětí v zádech, kyčlích nebo ramenou, které neustupuje, a to i přes pravidelné protahování a masáže, může být způsobeno něčím jiným než mechanickou ztuhlostí. Podle Dany Santasové, specialistky na kondiční a silový trénink, může jít o ochranné svalové napětí, které tělo vytváří, aby se ochránilo. Rozpoznání rozdílu mezi oběma typy je klíčové pro každého, kdo se potýká s chronickou ztuhlostí.
Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom obrovských nákladů, které Kreml za invazi na Ukrajinu zaplatil. Za poslední tři a půl roku války přitom Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, ale přišlo o více než milion vojáků, z nichž čtvrt milionu zemřelo. Proč tedy ve válce dál pokračuje? Na to přinesl odpověď magazín Time.
Izrael čelí narůstající mezinárodní kritice kvůli své válce proti Hamásu v Gaze. Důrazné varování nyní zaznělo také od evropské komisařky pro řešení krizí Hadjy Lahbibové, která označila možnou okupaci Gazy za „katastrofální“. Podle ní hrozí Gaze hladomor, přísun pomoci je blokován a pravidla pro registraci nevládních organizací situaci jen zhoršují.
Na trhu s vitaminovými a minerálními doplňky stravy se ročně protočí desítky miliard dolarů a jejich užívání je velmi rozšířené. Přesto panují neustálé dohady o jejich skutečných účincích, přičemž některé studie tvrdí, že nemají žádné zdravotní přínosy, a jiné dokonce naznačují, že mohou být zdraví škodlivé. Mnozí z nás se proto ptají, zda je vůbec nutné je užívat.
Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem se nezadržitelně blíží a očekávání jsou vysoká. Výsledek jejich setkání může v příštích týdnech či měsících rozhodnout nejen o tom, zda vůbec odstartuje mírový proces na Ukrajině, ale i o jeho konkrétní podobě. Pokud se Trump postaví k požadavkům Kremlu vstřícně, může se Washington stát klíčovým hybatelem tlaku na Kyjev, aby přistoupil k územním ústupkům.
Při své kampani Donald Trump sliboval, že rychle ukončí válku na Ukrajině a konflikt v Gaze. Dnes, více než šest měsíců po jeho nástupu do úřadu, je mír na obou frontách vzdálenější než kdy jindy. V Gaze se jednání o příměří a výměně zajatců zhroutila, zatímco humanitární situace dosáhla katastrofálních rozměrů. Na Ukrajině opakované diplomatické pokusy narazily na největší ruské letecké útoky od začátku války.
Západní břeh Jordánu je v současné době oblastí s narůstajícím napětím, které se ještě více vystupňovalo po útoku Hamásu ze 7. října a následné válce v Gaze. Palestinci zde čelí stále častějším a beztrestným akcím ze strany izraelských osadníků, kteří jsou podporováni vládou a ozbrojenými složkami. To vede u Palestinců k pocitu bezmoci a traumatu, protože jsou jim systematicky upírána jejich základní lidská práva.
Nárůst případů horečky dengue napříč tichomořskými ostrovy, který je nejvyšší za posledních deset let, je podle odborníků způsoben klimatickou krizí. Od začátku roku 2025 bylo v regionu potvrzeno více než 16 502 případů a 17 úmrtí, přičemž Samoa, Fidži a Tonga patří k nejvíce zasaženým zemím. Některé z nich už dokonce vyhlásily stav nouze.
Necelý týden před summitem mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce, který se má konat v pátek, vydala Evropská unie prohlášení, které podepsalo 26 z 27 lídrů. Cílem prohlášení je vyvinout tlak na Donalda Trumpa a zdůraznit, že Ukrajina by měla mít právo svobodně rozhodovat o své budoucnosti a že mezinárodní hranice se nesmí měnit silou.
Po 70 letech výzkumu a analýzy dat vědci zjistili, že extrémní horka výrazně decimují populace tropického ptactva. Ačkoli většina studií se zaměřuje na dlouhodobé klimatické trendy, jako jsou postupné zvyšování průměrných teplot, je třeba věnovat pozornost i extrémním povětrnostním jevům.
Už v pátek se má v americkém státě Aljaška uskutečnit klíčové setkání, na kterém se sejdou prezidenti Spojených států a Ruska. Hlavním tématem schůzky Donalda Trumpa a Vladimira Putina by mělo být nalezení způsobu, jak ukončit válku na Ukrajině. To s sebou ovšem nese mnoho obav, a to zejména v Evropě a na Ukrajině.