Izrael čelí narůstající mezinárodní kritice kvůli své válce proti Hamásu v Gaze. Důrazné varování nyní zaznělo také od evropské komisařky pro řešení krizí Hadjy Lahbibové, která označila možnou okupaci Gazy za „katastrofální“. Podle ní hrozí Gaze hladomor, přísun pomoci je blokován a pravidla pro registraci nevládních organizací situaci jen zhoršují.
Varování Hadjy Lahbibové není v Bruselu ojedinělé. Jen o několik dní dříve kritizovala izraelského premiéra Benjamina Netanjahua místopředsedkyně Evropské komise Teresa Ribera, která jeho plány na úplnou kontrolu nad Pásmem Gazy označila za „nepřijatelnou provokaci“.
Lahbibová patří mezi nejhlasitější kritiky izraelské ofenzívy. Už dříve upozornila na „hladomor způsobený člověkem“ a naléhala na příměří a neomezený přístup humanitární pomoci.
Evropská komise zaujala vůči Izraeli tvrdší postoj, navrhuje pozastavit jeho účast ve vědeckém programu Horizon Europe, zatímco několik členských států EU požaduje cílené sankce a pozastavení obchodní části Dohody o přidružení EU-Izrael.
Podle Lahbibové by úplné převzetí Gazy izraelskou armádou vedlo k masivním obětem na životech, kolapsu služeb a ohrožení zbývajících rukojmí. Tyto obavy pramení z neutuchajících bojů v Gaze, kde od října 2023 zemřelo již téměř 61 500 lidí. Válka byla spuštěna 7. října 2023 po útoku Hamásu, při kterém zemřelo asi 1200 lidí a bylo uneseno 250 rukojmích.
Mezinárodní společenství se obává, že se humanitární situace v Gaze bude jen zhoršovat. Neefektivní letecké dodávky pomoci a nová, přísnější pravidla pro nevládní organizace mohou mít podle komisařky katastrofální dopady na už tak trpící obyvatelstvo. Izrael je proto pod stále větším tlakem, aby své vojenské operace zmírnil.
Gaza se mezi tím zmítá pod novými leteckými útoky, které provádí Izrael v rámci příprav na obsazení města. Humanitární situace v Gaze je katastrofální, což vedlo k tomu, že Velká Británie a její spojenci vydali společné prohlášení, v němž upozorňují, že se "před jejich očima odehrává hladomor", a volají po okamžitém jednání, které by situaci změnilo.
            Jakékoli zdání příměří v Gaze zaniklo 28. října, kdy Izrael nakrátko obnovil totální válku proti Hamásu. Přestože izraelský premiér Benjamin Netanjahu jednostranně o den později vyhlásil obnovení klidu zbraní, realita je zřejmá. Dohoda, která jedné straně umožňuje systematicky a libovolně porušovat její podmínky, představuje jen nicotná slova na papíře. Tato dynamika se bude bez neustálého tlaku ze strany Spojených států amerických pouze zhoršovat.
            Nová studie odhaluje, že extrémní vedra ve Španělsku přímo ovlivňují trh s nemovitostmi a mění hodnotu bydlení. Srpen 2025 přinesl zemi nejhorší zaznamenanou vlnu veder, což potvrdilo, že klimatická změna již není vzdálenou hrozbou. Je přítomná a má přímý dopad na města, zdraví a nově i na ceny domů.
            Donald Trump se během rozhovoru pro pořad 60 Minutes na televizní stanici CBS News vyjádřil ke zvýšenému napětí v Karibiku a zpochybnil možnost války Spojených států s Venezuelou. Současný prezident sice uvedl: „Pochybuji o tom. Nemyslím si to,“ ale zároveň naznačil, že dny Nicoláse Madura v čele země jsou sečteny. Nicméně dodal, že se k nim Venezuela chová velmi špatně.
            Během neděle Donald Trump prohlásil, že „opravdu nezvažuje“ dodání střel s plochou dráhou letu Tomahawk dlouhého doletu Ukrajině. Na dotaz novináře na palubě prezidentského speciálu Air Force One odpověděl stručným záporným stanoviskem. Nicméně dodal, že by mohl svůj názor změnit. V posledních dnech se objevily zprávy, že Pentagon sdělil Bílému domu, že americké zásoby střel Tomahawk jsou dostatečné pro to, aby mohly být dodány Kyjevu.
            V novém složení se v pondělí odpoledne poprvé sešla Poslanecká sněmovna. Zákonodárci na ustavující schůzi složili slib a zřídili mandátový a imunitní výbor. K volbě nového vedení dolní komory parlamentu zatím nedošlo.
            Zdravotní problémy bývalého prezidenta Miloše Zemana neberou konce. V pondělí byl někdejší politik opět hospitalizován, přijala ho motolská nemocnice v Praze. Rodina se v týdnu chystá vyjádřit ke zdravotnímu stavu exprezidenta.
            ANO, SPD a Motoristé podepsali koaliční smlouvu, která má vést ke vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl jako premiér stanout Andrej Babiš. Ten byl v uplynulých dnech prezidentem pověřen sestavením vlády. Do funkce jejího předsedy ale ještě nebyl jmenován.
            Dobré zprávy mají meteorologové na začátku nového, prvního ryze listopadového týdne. Slibují totiž malé babí léto, odpolední maxima vylezou až na 15 stupňů. V druhé polovině týdne už se má ochladit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
            Exministryně Jana Maláčová (SOCDEM) oznámila odchod z vrcholné politiky. Definitivně ji opustí, až si sociální demokraté zvolí nového předsedu či předsedkyni. Maláčová se bude věnovat rodině.
            Unikly detaily koaliční smlouvy, kterou dnes podepíší zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů. Dokument je výsledkem jednání o vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl stanout předseda ANO Andrej Babiš.
            Baby boom v českém šoubyznyse pokračuje i hned na začátku listopadu. Kamila Nývltová prozradila, že je těhotná. Do mateřských povinností se bude muset vrhnout po hlavě. Nečeká totiž jenom jednoho potomka, ale rovnou dva.
            Na jednom ze železničních koridorů v Česku jsou už od nedělního večera hlášeny problémy. Kvůli krádeži kabelů došlo k výraznému omezení provozu, regionální dopravu zajišťují autobusy. Na obnovení provozu pracuje Správa železnic.