Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná území Francesca Albaneseová varuje, že uznání Palestinského státu nesmí odvést pozornost od naléhavějšího problému, kterým je zastavení masového umírání a hladomoru v Gaze. Ačkoli uznání nezávislé Palestiny vnímá jako důležitý krok, zdůrazňuje, že politická debata o tomto tématu dosud nepřinesla žádný pokrok a naopak umožnila Izraeli rozšířit osady na okupovaném území, čímž se možnost vzniku palestinského státu de facto zmařila. Podle ní je klíčové soustředit se na okamžité ukončení genocidy a dlouhodobé okupace.
V posledních týdnech několik zemí, včetně Austrálie, Spojeného království, Kanady a Francie, oznámilo, že hodlá na Valném shromáždění OSN uznat palestinský stát. Například australský premiér Anthony Albanese (není příbuzný s Francescou Albaneseovou) popsal řešení dvou států jako „nejlepší naději lidstva na prolomení cyklu násilí na Blízkém východě“. Francesca Albaneseová však na to reagovala s obavou, že tento diplomatický tlak může odvést pozornost od toho, na čem nyní nejvíce záleží: na genocidě v Gaze.
Zpravodajka OSN proto vyzývá k praktickým krokům, které by zastavily izraelskou agresi. Konkrétně požaduje embargo na veškerý prodej zbraní Izraeli a ukončení obchodních dohod. Dále volá po vyvození zodpovědnosti za válečné zločiny, za které Mezinárodní trestní soud (ICC) obvinil nejvyšší izraelské představitele. K tomu přidává požadavek, aby se Izrael zcela stáhl z okupovaného území do 17. září, což je termín stanovený Valným shromážděním OSN.
Albaneseová, která působí ve své funkci již tři roky, se od začátku války v Gaze stala jednou z nejvýraznějších zastánkyň práv Palestinců. Její zprávy, v nichž obvinila Izrael z „apartheidu“ a „genocidy“, často předcházely podobným závěrům velkých mezinárodních organizací. S jejím vyhraněným postojem ale přišla i kritika a obvinění z antisemitismu. Ta vyvrcholila v loňském roce, kdy na ni Trumpova administrativa uvalila sankce za její „hanebnou podporu“ akcí Mezinárodního trestního soudu proti izraelským představitelům.
Francesca Albaneseová obvinění z antisemitismu důrazně odmítá. V rozhovoru pro The Guardian v prosinci loňského roku řekla, že jí je jedno, jestli Izrael vedou Židé, muslimové, křesťané nebo ateisté. Vše, co chce, je, aby se Izrael choval v souladu s mezinárodním právem. Rostoucí globální rozdělení v názorech na izraelské akce označila za „největší boj“ a záležitost „světla a tmy“. Sankce USA vůči ní vnímá spíše jako znamení „viny“ než síly.
Kritiku si však zaslouží i OSN. Podle Albaneseové organizace prožívá „existenční krizi“. Měla by se rozhodnout, zda bude skutečně multilaterální platformou, nebo zda bude nadále podléhat vlivu několika málo zemí s právem veta. Albaneseová říká, že už nejsme v mentalitě „osadnicko-koloniálního bloku“, který dal vzniknout OSN, a že je třeba klást větší důraz na Valné shromáždění, kde má hlas každého z 193 členských států svou váhu.
Válka v Gaze podle ní vyvolala „hluboký posun“ v globálním pohledu na konflikt. Albaneseová upozorňuje na to, že zatímco miliony lidí po celém světě vycházejí do ulic a požadují ukončení genocidy, ti, kteří jsou hledaní Mezinárodním trestním soudem za válečné zločiny, jsou přijímáni a mohou bez omezení cestovat po Evropě a Západě. Tento stav vnímá jako „konec vlády práva“. Mezinárodní právo však podle ní stále slouží jako nástroj, který musí být používán k řešení problémů, a dodává, že pokud jej lidé využijí u soudu, obvykle zvítězí.
Optimismus jí dodává i to, že celá nová generace již hovoří jazykem lidských práv. Podle ní je to samo o sobě úspěchem. Další z jejích zpráv se zaměřila na nadnárodní korporace, které podle ní „profitují z genocidy“. Podle ní je okupace a genocida zisková a lidé by to měli vědět. Silu zastavit tyto praktiky totiž nemají jen vlády, ale i obyčejní lidé, kteří mohou rozhodovat „svou peněženkou“.
Závěrem Albaneseová konstatuje, že Palestinci už v „bitvě o legitimitu“ zvítězili. Celý svět podle ní ví, co jim Izrael po celých 77 let dělal. Své místo v historii si nevydobyli násilím, jak je někteří vykreslují, ale svou vytrvalostí, principy a důvěrou v justici, která jim ale zatím spojencem nebyla.
Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.
Jerevan se stal dějištěm bezprecedentních diplomatických jednání, když do Arménie v pondělí zamířilo více než 30 evropských lídrů spolu s kanadským premiérem. Účastní se summitu Evropského politického společenství (EPC), na který v úterý naváže vůbec první bilaterální summit EU-Arménie. Tato událost má obrovský symbolický význam pro zemi s necelými třemi miliony obyvatel, která byla dlouhodobě považována za nejbližšího spojence Ruska v Zakavkazsku.
Kreml dramaticky zpřísnil osobní bezpečnost prezidenta Vladimira Putina. Podle zprávy evropské zpravodajské služby, kterou získala stanice CNN, byla v domovech blízkých spolupracovníků instalována sledovací zařízení. Tato nová opatření jsou reakcí na vlnu atentátů na vysoké ruské vojenské činitele a rostoucí obavy z možného státního převratu.
Íránské vojenské velení vydalo ostré varování, ve kterém hrozí útokem na jakékoli cizí ozbrojené síly, které by se pokusily vstoupit do Hormuzského průlivu. Podle prohlášení sjednoceného velení íránské armády bude na americké nebo jiné zahraniční jednotky zaútočeno okamžitě po vstupu do této strategické vodní cesty. Armáda zdůraznila, že americké síly se musí držet mimo průliv, jinak budou čelit tvrdé reakci na jakoukoli hrozbu.
Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) se opět neváhal opřít do prezidenta Petra Pavla v souvislosti se složením české delegace na letošním summitu NATO. Kritizoval také předchozí Fialovu vládu.
Jsou lidé, kteří neradi přiznávají, že se mýlí. Agátě Hanychové se v jednom ohledu stalo, že nedělala správnou věc. Otcové jejích dětí ji na to přitom upozorňovali. V čem jim nakonec musela dát za pravdu?
Dobré zprávy dorazily o víkendu ze sousedního Rakouska. Tamní policie zadržela podezřelého v případu otrávených dětských výživ, které se objevily i u nás. V poutech skončil devětatřicetiletý muž, informovala britská BBC. Podle aktuálních informací má být stále alespoň jedna otrávená sklenička v oběhu.
Letní počasí, které během prodlouženého víkendu předčasně dorazilo do Česka, vydrží i v úvodu příštího týdne. Nastane ale změna, meteorologové očekávají výrazný teplotní rozdíl mezi západem a východem republiky. Na řadě míst se dočkáme i deště. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející týden.
Jiřina Bohdalová je za desítky let v šoubyznyse na zástupy gratulantů zvyklá. V době sociálních sítí se jí pochopitelně přeje i tam. Důkazem je přání Moniky Absolonové, která prozradila lidem, jaký je její pohled na legendu české kinematografie.
Trvalý mír v oblasti Perského zálivu se nezdá být na pořadu dne. Americký prezident Donald Trump sice nejnovější íránský návrh ještě neprozkoumal, ale dopředu naznačuje, že jej Bílý dům nepřijme. Jak to odůvodňuje?
Česko sužuje v úvodu května teplé počasí, které po týdnech sucha představuje vážné nebezpečí. Meteorologové v neděli rozšířili platnou výstrahu před požáry. Nově hrozí šíření ohně na dalších územích.
Ke konci se blíží první květnový víkend, který se nám prodloužil o státní svátek. Příští týden se to bude opakovat, ale s jednou změnou. V pátek si tentokrát v obchodech nenakoupíte. Může za to zákon, který platí už několik let.