Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná území Francesca Albaneseová varuje, že uznání Palestinského státu nesmí odvést pozornost od naléhavějšího problému, kterým je zastavení masového umírání a hladomoru v Gaze. Ačkoli uznání nezávislé Palestiny vnímá jako důležitý krok, zdůrazňuje, že politická debata o tomto tématu dosud nepřinesla žádný pokrok a naopak umožnila Izraeli rozšířit osady na okupovaném území, čímž se možnost vzniku palestinského státu de facto zmařila. Podle ní je klíčové soustředit se na okamžité ukončení genocidy a dlouhodobé okupace.
V posledních týdnech několik zemí, včetně Austrálie, Spojeného království, Kanady a Francie, oznámilo, že hodlá na Valném shromáždění OSN uznat palestinský stát. Například australský premiér Anthony Albanese (není příbuzný s Francescou Albaneseovou) popsal řešení dvou států jako „nejlepší naději lidstva na prolomení cyklu násilí na Blízkém východě“. Francesca Albaneseová však na to reagovala s obavou, že tento diplomatický tlak může odvést pozornost od toho, na čem nyní nejvíce záleží: na genocidě v Gaze.
Zpravodajka OSN proto vyzývá k praktickým krokům, které by zastavily izraelskou agresi. Konkrétně požaduje embargo na veškerý prodej zbraní Izraeli a ukončení obchodních dohod. Dále volá po vyvození zodpovědnosti za válečné zločiny, za které Mezinárodní trestní soud (ICC) obvinil nejvyšší izraelské představitele. K tomu přidává požadavek, aby se Izrael zcela stáhl z okupovaného území do 17. září, což je termín stanovený Valným shromážděním OSN.
Albaneseová, která působí ve své funkci již tři roky, se od začátku války v Gaze stala jednou z nejvýraznějších zastánkyň práv Palestinců. Její zprávy, v nichž obvinila Izrael z „apartheidu“ a „genocidy“, často předcházely podobným závěrům velkých mezinárodních organizací. S jejím vyhraněným postojem ale přišla i kritika a obvinění z antisemitismu. Ta vyvrcholila v loňském roce, kdy na ni Trumpova administrativa uvalila sankce za její „hanebnou podporu“ akcí Mezinárodního trestního soudu proti izraelským představitelům.
Francesca Albaneseová obvinění z antisemitismu důrazně odmítá. V rozhovoru pro The Guardian v prosinci loňského roku řekla, že jí je jedno, jestli Izrael vedou Židé, muslimové, křesťané nebo ateisté. Vše, co chce, je, aby se Izrael choval v souladu s mezinárodním právem. Rostoucí globální rozdělení v názorech na izraelské akce označila za „největší boj“ a záležitost „světla a tmy“. Sankce USA vůči ní vnímá spíše jako znamení „viny“ než síly.
Kritiku si však zaslouží i OSN. Podle Albaneseové organizace prožívá „existenční krizi“. Měla by se rozhodnout, zda bude skutečně multilaterální platformou, nebo zda bude nadále podléhat vlivu několika málo zemí s právem veta. Albaneseová říká, že už nejsme v mentalitě „osadnicko-koloniálního bloku“, který dal vzniknout OSN, a že je třeba klást větší důraz na Valné shromáždění, kde má hlas každého z 193 členských států svou váhu.
Válka v Gaze podle ní vyvolala „hluboký posun“ v globálním pohledu na konflikt. Albaneseová upozorňuje na to, že zatímco miliony lidí po celém světě vycházejí do ulic a požadují ukončení genocidy, ti, kteří jsou hledaní Mezinárodním trestním soudem za válečné zločiny, jsou přijímáni a mohou bez omezení cestovat po Evropě a Západě. Tento stav vnímá jako „konec vlády práva“. Mezinárodní právo však podle ní stále slouží jako nástroj, který musí být používán k řešení problémů, a dodává, že pokud jej lidé využijí u soudu, obvykle zvítězí.
Optimismus jí dodává i to, že celá nová generace již hovoří jazykem lidských práv. Podle ní je to samo o sobě úspěchem. Další z jejích zpráv se zaměřila na nadnárodní korporace, které podle ní „profitují z genocidy“. Podle ní je okupace a genocida zisková a lidé by to měli vědět. Silu zastavit tyto praktiky totiž nemají jen vlády, ale i obyčejní lidé, kteří mohou rozhodovat „svou peněženkou“.
Závěrem Albaneseová konstatuje, že Palestinci už v „bitvě o legitimitu“ zvítězili. Celý svět podle ní ví, co jim Izrael po celých 77 let dělal. Své místo v historii si nevydobyli násilím, jak je někteří vykreslují, ale svou vytrvalostí, principy a důvěrou v justici, která jim ale zatím spojencem nebyla.
Vstup Ukrajiny do NATO by mohl zásadně proměnit bezpečnostní architekturu Evropy. Aliance by získala partnera s bezprostřední zkušeností z moderní války proti Rusku, ověřenými taktikami a schopností rychlé adaptace. Pro Kyjev by členství znamenalo historickou záruku bezpečnosti, pro NATO posílení východního křídla a nové know-how v boji proti konvenčním i hybridním hrozbám.
Během setkání se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem navrhl ruský prezident Vladimir Putin, že by mohl přerušit boje na frontové linii, pokud se ukrajinská armáda stáhne z Doněcké oblasti. Prezident Donald Trump označil tuto nabídku za dostatečně zajímavou na to, aby souhlasil s dlouho očekávaným summitem s Putinem. Trumpův viceprezident JD Vance ale po jednání s evropskými partnery tento návrh zchladil a řekl, že očekává, že teritoriální kontrola bude stanovena na současné linii kontaktu.
Americký prezident Donald Trump je připraven na jednání s evropskými partnery. Na sociální síti Truth Social napsal, že bude brzy hovořit se "skvělými lidmi, kteří chtějí dohodu". Toto vyjádření přichází v klíčové chvíli, kdy se Evropa a Ukrajina snaží koordinovat svůj postoj před Trumpovým setkáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná území Francesca Albaneseová varuje, že uznání Palestinského státu nesmí odvést pozornost od naléhavějšího problému, kterým je zastavení masového umírání a hladomoru v Gaze. Ačkoli uznání nezávislé Palestiny vnímá jako důležitý krok, zdůrazňuje, že politická debata o tomto tématu dosud nepřinesla žádný pokrok a naopak umožnila Izraeli rozšířit osady na okupovaném území, čímž se možnost vzniku palestinského státu de facto zmařila. Podle ní je klíčové soustředit se na okamžité ukončení genocidy a dlouhodobé okupace.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil telefonický hovor se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Během hovoru obě strany potvrdily svůj závazek k dalšímu rozvoji přátelských vztahů a vzájemné spolupráce. Kim Čong-un navíc ocenil rozvíjející se kooperaci mezi oběma zeměmi.
Budoucnost kontroly jaderných zbraní je nejasná. Dohoda Nový START mezi USA a Ruskem vyprší v únoru 2026 a přestože mnoho odborníků předpokládá, že obnovení dohody je v současné situaci, poznamenané válkou na Ukrajině, nemožné, existují argumenty pro optimističtější pohled. Je možné vytvořit novou dohodu, která by zahrnovala tři jaderné mocnosti – USA, Rusko a Čínu – i když by to bylo technologicky i politicky náročné.
Jih Evropy v současné době čelí masivním požárům, které jsou poháněny vlnou veder s teplotami přesahujícími 40 °C. Tato situace si již vyžádala nejméně tři lidské životy a donutila tisíce lidí opustit své domovy. Vysoké teploty a silný vítr komplikují hašení a zvyšují riziko dalších požárů. Červené výstrahy byly vydány v Itálii, Francii, Španělsku, Portugalsku a na Balkáně.
Obavy Kyjeva ze summitu v Anchorage jsou značné a ukrajinské vedení se obává, že americký prezident Donald Trump využije setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem k uzavření dohody, která by Ukrajinu poškodila. Prezident Zelenskyj a jeho evropští spojenci se snaží definovat „červené linie“, které by zabránily Putinovi v tom, aby dohodu použil pouze k přeskupení sil a pokračování ve svém hlavním cíli. Tím podle Zelenského není jen obsazení východní části Ukrajiny, ale zničení suverénního, demokratického ukrajinského státu.
Bílý dům zahájil hloubkovou revizi všech expozic a materiálů v rámci Smithsonova institutu, který spravuje nejvýznamnější americká muzea. Tato iniciativa je reakcí na nedávný prezidentský pokyn, který definuje, jaký obsah by měl být vystavován. Cílem revize je zajistit, aby veškerý obsah muzejí byl v souladu s prezidentskou směrnicí. Prezident Trump chce, aby muzea oslavovala americkou výjimečnost a odstranila veškeré narativy, které označuje za „rozdělující nebo stranické“.
Donald Trump navrhl na pozici komisaře Úřadu pro statistiku práce (BLS) ekonoma E. J. Antoniho. Krátce před svým jmenováním Antoni navrhl, aby úřad pozastavil vydávání měsíčních zpráv o počtu pracovních míst. Podle něj jsou data nespolehlivá a často nadhodnocená.
Časté napětí v zádech, kyčlích nebo ramenou, které neustupuje, a to i přes pravidelné protahování a masáže, může být způsobeno něčím jiným než mechanickou ztuhlostí. Podle Dany Santasové, specialistky na kondiční a silový trénink, může jít o ochranné svalové napětí, které tělo vytváří, aby se ochránilo. Rozpoznání rozdílu mezi oběma typy je klíčové pro každého, kdo se potýká s chronickou ztuhlostí.
Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom obrovských nákladů, které Kreml za invazi na Ukrajinu zaplatil. Za poslední tři a půl roku války přitom Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, ale přišlo o více než milion vojáků, z nichž čtvrt milionu zemřelo. Proč tedy ve válce dál pokračuje? Na to přinesl odpověď magazín Time.