Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná území Francesca Albaneseová varuje, že uznání Palestinského státu nesmí odvést pozornost od naléhavějšího problému, kterým je zastavení masového umírání a hladomoru v Gaze. Ačkoli uznání nezávislé Palestiny vnímá jako důležitý krok, zdůrazňuje, že politická debata o tomto tématu dosud nepřinesla žádný pokrok a naopak umožnila Izraeli rozšířit osady na okupovaném území, čímž se možnost vzniku palestinského státu de facto zmařila. Podle ní je klíčové soustředit se na okamžité ukončení genocidy a dlouhodobé okupace.
V posledních týdnech několik zemí, včetně Austrálie, Spojeného království, Kanady a Francie, oznámilo, že hodlá na Valném shromáždění OSN uznat palestinský stát. Například australský premiér Anthony Albanese (není příbuzný s Francescou Albaneseovou) popsal řešení dvou států jako „nejlepší naději lidstva na prolomení cyklu násilí na Blízkém východě“. Francesca Albaneseová však na to reagovala s obavou, že tento diplomatický tlak může odvést pozornost od toho, na čem nyní nejvíce záleží: na genocidě v Gaze.
Zpravodajka OSN proto vyzývá k praktickým krokům, které by zastavily izraelskou agresi. Konkrétně požaduje embargo na veškerý prodej zbraní Izraeli a ukončení obchodních dohod. Dále volá po vyvození zodpovědnosti za válečné zločiny, za které Mezinárodní trestní soud (ICC) obvinil nejvyšší izraelské představitele. K tomu přidává požadavek, aby se Izrael zcela stáhl z okupovaného území do 17. září, což je termín stanovený Valným shromážděním OSN.
Albaneseová, která působí ve své funkci již tři roky, se od začátku války v Gaze stala jednou z nejvýraznějších zastánkyň práv Palestinců. Její zprávy, v nichž obvinila Izrael z „apartheidu“ a „genocidy“, často předcházely podobným závěrům velkých mezinárodních organizací. S jejím vyhraněným postojem ale přišla i kritika a obvinění z antisemitismu. Ta vyvrcholila v loňském roce, kdy na ni Trumpova administrativa uvalila sankce za její „hanebnou podporu“ akcí Mezinárodního trestního soudu proti izraelským představitelům.
Francesca Albaneseová obvinění z antisemitismu důrazně odmítá. V rozhovoru pro The Guardian v prosinci loňského roku řekla, že jí je jedno, jestli Izrael vedou Židé, muslimové, křesťané nebo ateisté. Vše, co chce, je, aby se Izrael choval v souladu s mezinárodním právem. Rostoucí globální rozdělení v názorech na izraelské akce označila za „největší boj“ a záležitost „světla a tmy“. Sankce USA vůči ní vnímá spíše jako znamení „viny“ než síly.
Kritiku si však zaslouží i OSN. Podle Albaneseové organizace prožívá „existenční krizi“. Měla by se rozhodnout, zda bude skutečně multilaterální platformou, nebo zda bude nadále podléhat vlivu několika málo zemí s právem veta. Albaneseová říká, že už nejsme v mentalitě „osadnicko-koloniálního bloku“, který dal vzniknout OSN, a že je třeba klást větší důraz na Valné shromáždění, kde má hlas každého z 193 členských států svou váhu.
Válka v Gaze podle ní vyvolala „hluboký posun“ v globálním pohledu na konflikt. Albaneseová upozorňuje na to, že zatímco miliony lidí po celém světě vycházejí do ulic a požadují ukončení genocidy, ti, kteří jsou hledaní Mezinárodním trestním soudem za válečné zločiny, jsou přijímáni a mohou bez omezení cestovat po Evropě a Západě. Tento stav vnímá jako „konec vlády práva“. Mezinárodní právo však podle ní stále slouží jako nástroj, který musí být používán k řešení problémů, a dodává, že pokud jej lidé využijí u soudu, obvykle zvítězí.
Optimismus jí dodává i to, že celá nová generace již hovoří jazykem lidských práv. Podle ní je to samo o sobě úspěchem. Další z jejích zpráv se zaměřila na nadnárodní korporace, které podle ní „profitují z genocidy“. Podle ní je okupace a genocida zisková a lidé by to měli vědět. Silu zastavit tyto praktiky totiž nemají jen vlády, ale i obyčejní lidé, kteří mohou rozhodovat „svou peněženkou“.
Závěrem Albaneseová konstatuje, že Palestinci už v „bitvě o legitimitu“ zvítězili. Celý svět podle ní ví, co jim Izrael po celých 77 let dělal. Své místo v historii si nevydobyli násilím, jak je někteří vykreslují, ale svou vytrvalostí, principy a důvěrou v justici, která jim ale zatím spojencem nebyla.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.