Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná území Francesca Albaneseová varuje, že uznání Palestinského státu nesmí odvést pozornost od naléhavějšího problému, kterým je zastavení masového umírání a hladomoru v Gaze. Ačkoli uznání nezávislé Palestiny vnímá jako důležitý krok, zdůrazňuje, že politická debata o tomto tématu dosud nepřinesla žádný pokrok a naopak umožnila Izraeli rozšířit osady na okupovaném území, čímž se možnost vzniku palestinského státu de facto zmařila. Podle ní je klíčové soustředit se na okamžité ukončení genocidy a dlouhodobé okupace.
V posledních týdnech několik zemí, včetně Austrálie, Spojeného království, Kanady a Francie, oznámilo, že hodlá na Valném shromáždění OSN uznat palestinský stát. Například australský premiér Anthony Albanese (není příbuzný s Francescou Albaneseovou) popsal řešení dvou států jako „nejlepší naději lidstva na prolomení cyklu násilí na Blízkém východě“. Francesca Albaneseová však na to reagovala s obavou, že tento diplomatický tlak může odvést pozornost od toho, na čem nyní nejvíce záleží: na genocidě v Gaze.
Zpravodajka OSN proto vyzývá k praktickým krokům, které by zastavily izraelskou agresi. Konkrétně požaduje embargo na veškerý prodej zbraní Izraeli a ukončení obchodních dohod. Dále volá po vyvození zodpovědnosti za válečné zločiny, za které Mezinárodní trestní soud (ICC) obvinil nejvyšší izraelské představitele. K tomu přidává požadavek, aby se Izrael zcela stáhl z okupovaného území do 17. září, což je termín stanovený Valným shromážděním OSN.
Albaneseová, která působí ve své funkci již tři roky, se od začátku války v Gaze stala jednou z nejvýraznějších zastánkyň práv Palestinců. Její zprávy, v nichž obvinila Izrael z „apartheidu“ a „genocidy“, často předcházely podobným závěrům velkých mezinárodních organizací. S jejím vyhraněným postojem ale přišla i kritika a obvinění z antisemitismu. Ta vyvrcholila v loňském roce, kdy na ni Trumpova administrativa uvalila sankce za její „hanebnou podporu“ akcí Mezinárodního trestního soudu proti izraelským představitelům.
Francesca Albaneseová obvinění z antisemitismu důrazně odmítá. V rozhovoru pro The Guardian v prosinci loňského roku řekla, že jí je jedno, jestli Izrael vedou Židé, muslimové, křesťané nebo ateisté. Vše, co chce, je, aby se Izrael choval v souladu s mezinárodním právem. Rostoucí globální rozdělení v názorech na izraelské akce označila za „největší boj“ a záležitost „světla a tmy“. Sankce USA vůči ní vnímá spíše jako znamení „viny“ než síly.
Kritiku si však zaslouží i OSN. Podle Albaneseové organizace prožívá „existenční krizi“. Měla by se rozhodnout, zda bude skutečně multilaterální platformou, nebo zda bude nadále podléhat vlivu několika málo zemí s právem veta. Albaneseová říká, že už nejsme v mentalitě „osadnicko-koloniálního bloku“, který dal vzniknout OSN, a že je třeba klást větší důraz na Valné shromáždění, kde má hlas každého z 193 členských států svou váhu.
Válka v Gaze podle ní vyvolala „hluboký posun“ v globálním pohledu na konflikt. Albaneseová upozorňuje na to, že zatímco miliony lidí po celém světě vycházejí do ulic a požadují ukončení genocidy, ti, kteří jsou hledaní Mezinárodním trestním soudem za válečné zločiny, jsou přijímáni a mohou bez omezení cestovat po Evropě a Západě. Tento stav vnímá jako „konec vlády práva“. Mezinárodní právo však podle ní stále slouží jako nástroj, který musí být používán k řešení problémů, a dodává, že pokud jej lidé využijí u soudu, obvykle zvítězí.
Optimismus jí dodává i to, že celá nová generace již hovoří jazykem lidských práv. Podle ní je to samo o sobě úspěchem. Další z jejích zpráv se zaměřila na nadnárodní korporace, které podle ní „profitují z genocidy“. Podle ní je okupace a genocida zisková a lidé by to měli vědět. Silu zastavit tyto praktiky totiž nemají jen vlády, ale i obyčejní lidé, kteří mohou rozhodovat „svou peněženkou“.
Závěrem Albaneseová konstatuje, že Palestinci už v „bitvě o legitimitu“ zvítězili. Celý svět podle ní ví, co jim Izrael po celých 77 let dělal. Své místo v historii si nevydobyli násilím, jak je někteří vykreslují, ale svou vytrvalostí, principy a důvěrou v justici, která jim ale zatím spojencem nebyla.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
