Na trhu s vitaminovými a minerálními doplňky stravy se ročně protočí desítky miliard dolarů a jejich užívání je velmi rozšířené. Přesto panují neustálé dohady o jejich skutečných účincích, přičemž některé studie tvrdí, že nemají žádné zdravotní přínosy, a jiné dokonce naznačují, že mohou být zdraví škodlivé. Mnozí z nás se proto ptají, zda je vůbec nutné je užívat.
Vitaminy a minerály jsou sloučeniny, které si naše tělo nedokáže vyrobit, a proto je musíme získávat z potravy. Příkladem je vitamin C, nezbytný pro zdravý imunitní systém, nebo vitamin K, který je důležitý pro srážlivost krve.
Nejlepší způsob, jak zajistit dostatečný příjem vitaminů, je jíst pestrou a vyváženou stravu bohatou na zeleninu, ovoce, obiloviny, ryby, ořechy a mléčné výrobky. Realita však ukazuje, že mnoho lidí se tímto doporučením neřídí. Fast foody a vysoce zpracované potraviny často vítězí nad čerstvým jídlem.
Podle Bess Dawson-Hughesové z Tuftské univerzity, "průměrný Američan sní jen polovinu doporučeného množství ovoce a zeleniny," a tudíž pravděpodobně přijímá méně základních živin, než by měl, píše CNN.
V devadesátých letech minulého století se po celém světě rozšířil mýtus, že vitamin C ve vysokých dávkách pomáhá při nachlazení. Tento mýtus byl sice vyvrácen, ale mnozí lidé mu stále věří.
V současnosti se objevují doplňky s obsahem vitaminů, který až o tisíc procent překračuje doporučenou denní dávku. Takové vysoké dávky mohou být nebezpečné, jelikož doplňky stravy často nejsou regulovány a jejich složení nemusí být přesné.
Nadměrný příjem vitaminu D může způsobit mírné příznaky, jako je častější močení a žízeň, ale v extrémních případech může vést až k záchvatům, kómatu, nebo dokonce smrti. Rovněž nadměrný příjem vitaminu A může způsobit silné bolesti hlavy, nevolnost a závratě, a v nejhorších případech i kóma.
Klinické studie zaměřené na vitaminy přinášejí protichůdné výsledky, které naznačují, že přínos doplňků závisí na konkrétním člověku a obsahu vitaminu. Zkoumání antioxidantů, které neutralizují volné radikály, ukázalo, že doplňování vysokých dávek nemá žádný prokazatelný vliv na prevenci nemocí.
Naopak, některé studie prokázaly, že megadávky antioxidantů mohou být škodlivé. Například beta-karoten ve vysokých dávkách zvyšuje riziko rakoviny plic u kuřáků a vitamin E ve vysokých dávkách zvyšuje riziko hemoragické mrtvice. Vysoké dávky jednoho vitaminu mohou také bránit vstřebávání jiných podobných živin. JoAnn Mansonová z Harvard School of Public Health vysvětluje, že vitamin E ředí krev, a ve vysokých dávkách tak zvyšuje riziko krvácení do mozku.
Jedním z vitaminů, který mnoha lidem chybí, je vitamin D, který je klíčový pro zdravé kosti. Tělo si ho vytváří ze slunečního záření. Proto se například ve Velké Británii doporučuje užívat vitamin D od října do března, kdy není slunce dostatek.
Většina lidí, kteří žijí na sever od 37. stupně severní šířky, by měla zvážit doplňování vitaminu D během zimních měsíců. Mansonové studie VITAL ukázala, že užívání vitaminu D snižuje úmrtnost na rakovinu o 17 % a u účastníků, kteří ho užívali déle než dva roky, bylo toto číslo ještě vyšší. Studie také odhalila, že vitamin D výrazně snižuje výskyt autoimunitních onemocnění.
Přestože klinické studie někdy nemají jednoznačné výsledky, existuje několik skupin lidí, pro které může být užívání doplňků prospěšné. Studie VITAL ukázala, že multivitaminy mohou pomoci starším lidem, zejména těm nad 70 let, kde bylo zaznamenáno 18% snížení rizika rakoviny. U těchto lidí může být strava chudší a vstřebávání živin nižší. Dále se ukazuje, že multivitaminy mohou zpomalit kognitivní úpadek a snížit výskyt šedého zákalu.
Doplňky stravy by měla užívat těhotné ženy, kterým se doporučuje užívání kyseliny listové, jež prokazatelně snižuje riziko vrozených vad plodu. Dále vegetariáni a lidé, kteří nejedí dostatek ryb, by měli zvážit užívání doplňků s omega-3 mastnými kyselinami.
Také pacienti s některými onemocněními, jako je Crohnova choroba, by měli zvážit doplňky. Stejně tak lidé s nedostatkem vitaminu D a vápníku, zejména senioři v domovech, mohou mít prospěch z užívání doplňků. Podle Dawson-Hughesové jedna francouzská studie ukázala, že užívání vápníku a vitaminu D u seniorů snížilo výskyt zlomenin kyčle o 40 %.
Většina lidí, kteří se stravují vyváženě a zdravě, nepotřebuje užívat vitaminové doplňky. Důležité živiny se lépe vstřebávají z přirozené potravy, která obsahuje i další prospěšné látky, jako je vláknina. Odborníci se nicméně shodují, že pokud si nejste jisti, že je vaše strava vyvážená, užívání multivitaminů v doporučených dávkách může sloužit jako "pojistka" k zajištění dostatečného příjmu vitaminů a minerálů. Avšak užívání megadávek se nedoporučuje, protože více nemusí nutně znamenat lépe a může být dokonce škodlivé.
Donald Trump navrhl na pozici komisaře Úřadu pro statistiku práce (BLS) ekonoma E. J. Antoniho. Krátce před svým jmenováním Antoni navrhl, aby úřad pozastavil vydávání měsíčních zpráv o počtu pracovních míst. Podle něj jsou data nespolehlivá a často nadhodnocená.
Časté napětí v zádech, kyčlích nebo ramenou, které neustupuje, a to i přes pravidelné protahování a masáže, může být způsobeno něčím jiným než mechanickou ztuhlostí. Podle Dany Santasové, specialistky na kondiční a silový trénink, může jít o ochranné svalové napětí, které tělo vytváří, aby se ochránilo. Rozpoznání rozdílu mezi oběma typy je klíčové pro každého, kdo se potýká s chronickou ztuhlostí.
Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom obrovských nákladů, které Kreml za invazi na Ukrajinu zaplatil. Za poslední tři a půl roku války přitom Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, ale přišlo o více než milion vojáků, z nichž čtvrt milionu zemřelo. Proč tedy ve válce dál pokračuje? Na to přinesl odpověď magazín Time.
Izrael čelí narůstající mezinárodní kritice kvůli své válce proti Hamásu v Gaze. Důrazné varování nyní zaznělo také od evropské komisařky pro řešení krizí Hadjy Lahbibové, která označila možnou okupaci Gazy za „katastrofální“. Podle ní hrozí Gaze hladomor, přísun pomoci je blokován a pravidla pro registraci nevládních organizací situaci jen zhoršují.
Na trhu s vitaminovými a minerálními doplňky stravy se ročně protočí desítky miliard dolarů a jejich užívání je velmi rozšířené. Přesto panují neustálé dohady o jejich skutečných účincích, přičemž některé studie tvrdí, že nemají žádné zdravotní přínosy, a jiné dokonce naznačují, že mohou být zdraví škodlivé. Mnozí z nás se proto ptají, zda je vůbec nutné je užívat.
Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem se nezadržitelně blíží a očekávání jsou vysoká. Výsledek jejich setkání může v příštích týdnech či měsících rozhodnout nejen o tom, zda vůbec odstartuje mírový proces na Ukrajině, ale i o jeho konkrétní podobě. Pokud se Trump postaví k požadavkům Kremlu vstřícně, může se Washington stát klíčovým hybatelem tlaku na Kyjev, aby přistoupil k územním ústupkům.
Při své kampani Donald Trump sliboval, že rychle ukončí válku na Ukrajině a konflikt v Gaze. Dnes, více než šest měsíců po jeho nástupu do úřadu, je mír na obou frontách vzdálenější než kdy jindy. V Gaze se jednání o příměří a výměně zajatců zhroutila, zatímco humanitární situace dosáhla katastrofálních rozměrů. Na Ukrajině opakované diplomatické pokusy narazily na největší ruské letecké útoky od začátku války.
Západní břeh Jordánu je v současné době oblastí s narůstajícím napětím, které se ještě více vystupňovalo po útoku Hamásu ze 7. října a následné válce v Gaze. Palestinci zde čelí stále častějším a beztrestným akcím ze strany izraelských osadníků, kteří jsou podporováni vládou a ozbrojenými složkami. To vede u Palestinců k pocitu bezmoci a traumatu, protože jsou jim systematicky upírána jejich základní lidská práva.
Nárůst případů horečky dengue napříč tichomořskými ostrovy, který je nejvyšší za posledních deset let, je podle odborníků způsoben klimatickou krizí. Od začátku roku 2025 bylo v regionu potvrzeno více než 16 502 případů a 17 úmrtí, přičemž Samoa, Fidži a Tonga patří k nejvíce zasaženým zemím. Některé z nich už dokonce vyhlásily stav nouze.
Necelý týden před summitem mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce, který se má konat v pátek, vydala Evropská unie prohlášení, které podepsalo 26 z 27 lídrů. Cílem prohlášení je vyvinout tlak na Donalda Trumpa a zdůraznit, že Ukrajina by měla mít právo svobodně rozhodovat o své budoucnosti a že mezinárodní hranice se nesmí měnit silou.
Po 70 letech výzkumu a analýzy dat vědci zjistili, že extrémní horka výrazně decimují populace tropického ptactva. Ačkoli většina studií se zaměřuje na dlouhodobé klimatické trendy, jako jsou postupné zvyšování průměrných teplot, je třeba věnovat pozornost i extrémním povětrnostním jevům.
Už v pátek se má v americkém státě Aljaška uskutečnit klíčové setkání, na kterém se sejdou prezidenti Spojených států a Ruska. Hlavním tématem schůzky Donalda Trumpa a Vladimira Putina by mělo být nalezení způsobu, jak ukončit válku na Ukrajině. To s sebou ovšem nese mnoho obav, a to zejména v Evropě a na Ukrajině.