Na trhu s vitaminovými a minerálními doplňky stravy se ročně protočí desítky miliard dolarů a jejich užívání je velmi rozšířené. Přesto panují neustálé dohady o jejich skutečných účincích, přičemž některé studie tvrdí, že nemají žádné zdravotní přínosy, a jiné dokonce naznačují, že mohou být zdraví škodlivé. Mnozí z nás se proto ptají, zda je vůbec nutné je užívat.
Vitaminy a minerály jsou sloučeniny, které si naše tělo nedokáže vyrobit, a proto je musíme získávat z potravy. Příkladem je vitamin C, nezbytný pro zdravý imunitní systém, nebo vitamin K, který je důležitý pro srážlivost krve.
Nejlepší způsob, jak zajistit dostatečný příjem vitaminů, je jíst pestrou a vyváženou stravu bohatou na zeleninu, ovoce, obiloviny, ryby, ořechy a mléčné výrobky. Realita však ukazuje, že mnoho lidí se tímto doporučením neřídí. Fast foody a vysoce zpracované potraviny často vítězí nad čerstvým jídlem.
Podle Bess Dawson-Hughesové z Tuftské univerzity, "průměrný Američan sní jen polovinu doporučeného množství ovoce a zeleniny," a tudíž pravděpodobně přijímá méně základních živin, než by měl, píše CNN.
V devadesátých letech minulého století se po celém světě rozšířil mýtus, že vitamin C ve vysokých dávkách pomáhá při nachlazení. Tento mýtus byl sice vyvrácen, ale mnozí lidé mu stále věří.
V současnosti se objevují doplňky s obsahem vitaminů, který až o tisíc procent překračuje doporučenou denní dávku. Takové vysoké dávky mohou být nebezpečné, jelikož doplňky stravy často nejsou regulovány a jejich složení nemusí být přesné.
Nadměrný příjem vitaminu D může způsobit mírné příznaky, jako je častější močení a žízeň, ale v extrémních případech může vést až k záchvatům, kómatu, nebo dokonce smrti. Rovněž nadměrný příjem vitaminu A může způsobit silné bolesti hlavy, nevolnost a závratě, a v nejhorších případech i kóma.
Klinické studie zaměřené na vitaminy přinášejí protichůdné výsledky, které naznačují, že přínos doplňků závisí na konkrétním člověku a obsahu vitaminu. Zkoumání antioxidantů, které neutralizují volné radikály, ukázalo, že doplňování vysokých dávek nemá žádný prokazatelný vliv na prevenci nemocí.
Naopak, některé studie prokázaly, že megadávky antioxidantů mohou být škodlivé. Například beta-karoten ve vysokých dávkách zvyšuje riziko rakoviny plic u kuřáků a vitamin E ve vysokých dávkách zvyšuje riziko hemoragické mrtvice. Vysoké dávky jednoho vitaminu mohou také bránit vstřebávání jiných podobných živin. JoAnn Mansonová z Harvard School of Public Health vysvětluje, že vitamin E ředí krev, a ve vysokých dávkách tak zvyšuje riziko krvácení do mozku.
Jedním z vitaminů, který mnoha lidem chybí, je vitamin D, který je klíčový pro zdravé kosti. Tělo si ho vytváří ze slunečního záření. Proto se například ve Velké Británii doporučuje užívat vitamin D od října do března, kdy není slunce dostatek.
Většina lidí, kteří žijí na sever od 37. stupně severní šířky, by měla zvážit doplňování vitaminu D během zimních měsíců. Mansonové studie VITAL ukázala, že užívání vitaminu D snižuje úmrtnost na rakovinu o 17 % a u účastníků, kteří ho užívali déle než dva roky, bylo toto číslo ještě vyšší. Studie také odhalila, že vitamin D výrazně snižuje výskyt autoimunitních onemocnění.
Přestože klinické studie někdy nemají jednoznačné výsledky, existuje několik skupin lidí, pro které může být užívání doplňků prospěšné. Studie VITAL ukázala, že multivitaminy mohou pomoci starším lidem, zejména těm nad 70 let, kde bylo zaznamenáno 18% snížení rizika rakoviny. U těchto lidí může být strava chudší a vstřebávání živin nižší. Dále se ukazuje, že multivitaminy mohou zpomalit kognitivní úpadek a snížit výskyt šedého zákalu.
Doplňky stravy by měla užívat těhotné ženy, kterým se doporučuje užívání kyseliny listové, jež prokazatelně snižuje riziko vrozených vad plodu. Dále vegetariáni a lidé, kteří nejedí dostatek ryb, by měli zvážit užívání doplňků s omega-3 mastnými kyselinami.
Také pacienti s některými onemocněními, jako je Crohnova choroba, by měli zvážit doplňky. Stejně tak lidé s nedostatkem vitaminu D a vápníku, zejména senioři v domovech, mohou mít prospěch z užívání doplňků. Podle Dawson-Hughesové jedna francouzská studie ukázala, že užívání vápníku a vitaminu D u seniorů snížilo výskyt zlomenin kyčle o 40 %.
Většina lidí, kteří se stravují vyváženě a zdravě, nepotřebuje užívat vitaminové doplňky. Důležité živiny se lépe vstřebávají z přirozené potravy, která obsahuje i další prospěšné látky, jako je vláknina. Odborníci se nicméně shodují, že pokud si nejste jisti, že je vaše strava vyvážená, užívání multivitaminů v doporučených dávkách může sloužit jako "pojistka" k zajištění dostatečného příjmu vitaminů a minerálů. Avšak užívání megadávek se nedoporučuje, protože více nemusí nutně znamenat lépe a může být dokonce škodlivé.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.