Jih Evropy v současné době čelí masivním požárům, které jsou poháněny vlnou veder s teplotami přesahujícími 40 °C. Tato situace si již vyžádala nejméně tři lidské životy a donutila tisíce lidí opustit své domovy. Vysoké teploty a silný vítr komplikují hašení a zvyšují riziko dalších požárů. Červené výstrahy byly vydány v Itálii, Francii, Španělsku, Portugalsku a na Balkáně.
Ve Španělsku, kde teploty mohou dosáhnout až 44 °C, zemřel zaměstnanec jezdeckého centra v Tres Cantos blízko Madridu na následky vážných popálenin. V této oblasti silný vítr rozdmýchal plameny a přiblížil je k obydleným místům, což vedlo k evakuaci stovek obyvatel, píše BBC.
Premiér Pedro Sánchez vyzval veřejnost k opatrnosti a zdůraznil, že záchranné složky pracují neúnavně. Téměř 4 000 lidí muselo být evakuováno v severozápadním regionu Kastilie a León, kde jeden z požárů ohrožuje starověké zlaté doly Las Médulas, které jsou na seznamu UNESCO. Dalších 2 000 lidí, včetně turistů, bylo evakuováno z hotelů a domů u letoviska Tarifa. Na pomoc s hašením bylo nasazeno téměř 1 000 vojáků.
V sousedním Portugalsku hasiči bojovali se třemi velkými požáry, z nichž ten nejvážnější u Trancosa se podařilo dostat pod kontrolu. Do hašení se zapojilo více než 1 300 hasičů a 14 letadel, přičemž Maroko poslalo na pomoc dvě letadla, protože portugalské stroje se porouchaly. Teploty v jižních oblastech by mohly vystoupat až na 44 °C a ani v noci se neočekává, že by klesly pod 25 °C.
Smutná zpráva přišla také z Itálie, kde na Sardinii zemřelo dítě na úpal, přičemž teploty v zemi mají v nadcházejících dnech dosáhnout 40 °C. Červené výstrahy před vedrem platí pro nejméně 10 italských měst, včetně Říma, Milána a Florencie. Téměř tři čtvrtiny Francie jsou pod výstrahou před vedrem, s teplotami nad 36 °C v Paříži a nad 40 °C v údolí Rhôny. Francouzská ministryně zdravotnictví Catherine Vautrinová uvedla, že nemocnice jsou připraveny na nápor pacientů v důsledku již druhé vlny veder během několika týdnů.
V Řecku se hasiči potýkají s více než 150 požáry po celé zemi, které jsou podporovány silným větrem. Na ostrově Zakynthos a v západní Achaie probíhají masové evakuace. Plameny tam již zničily domy, vozidla a podniky. Starosta západní Achaie Grigoris Alexopoulos popsal požáry v regionu jako „nekontrolovatelné“ a uvedl, že některé pobřežní oblasti byly „nenapravitelně poškozeny“. Záchranné lodě evakuovaly lidi z pláží na ostrově Chios, které odřízly postupující plameny. Řecké úřady požádaly o pomoc s hašením i EU.
Také Turecko již má několik velkých požárů pod kontrolou, ale kvůli nim musely být evakuovány stovky lidí a uzavřena strategicky důležitá úžina Dardanely. Další oběť byla zaznamenána v Černé Hoře, kde při hašení požárů u hlavního města Podgorica zemřel voják poté, co se jeho cisterna s vodou převrátila. Albánie také ohlásila požáry, které donutily lidi opustit své domovy, a v chorvatském Splitu se hasičům podařilo dostat velký požár pod kontrolu.
Odborníci varují, že globální oteplování způsobuje, že léta ve středomořské oblasti jsou teplejší a sušší, což vede k delším a intenzivnějším obdobím požárů. Situace se nelepší ani ve Spojeném království, kde probíhá čtvrtá vlna veder s teplotami až 33 °C a platí výstrahy před vysokými teplotami. V Londýně vypukly dva požáry, které spálily více než 17 akrů travnaté plochy. Požáry v Evropě jsou letos rekordně vysoké, přičemž spálená plocha je již nyní více než dvojnásobná oproti loňskému roku.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.
