Jih Evropy v současné době čelí masivním požárům, které jsou poháněny vlnou veder s teplotami přesahujícími 40 °C. Tato situace si již vyžádala nejméně tři lidské životy a donutila tisíce lidí opustit své domovy. Vysoké teploty a silný vítr komplikují hašení a zvyšují riziko dalších požárů. Červené výstrahy byly vydány v Itálii, Francii, Španělsku, Portugalsku a na Balkáně.
Ve Španělsku, kde teploty mohou dosáhnout až 44 °C, zemřel zaměstnanec jezdeckého centra v Tres Cantos blízko Madridu na následky vážných popálenin. V této oblasti silný vítr rozdmýchal plameny a přiblížil je k obydleným místům, což vedlo k evakuaci stovek obyvatel, píše BBC.
Premiér Pedro Sánchez vyzval veřejnost k opatrnosti a zdůraznil, že záchranné složky pracují neúnavně. Téměř 4 000 lidí muselo být evakuováno v severozápadním regionu Kastilie a León, kde jeden z požárů ohrožuje starověké zlaté doly Las Médulas, které jsou na seznamu UNESCO. Dalších 2 000 lidí, včetně turistů, bylo evakuováno z hotelů a domů u letoviska Tarifa. Na pomoc s hašením bylo nasazeno téměř 1 000 vojáků.
V sousedním Portugalsku hasiči bojovali se třemi velkými požáry, z nichž ten nejvážnější u Trancosa se podařilo dostat pod kontrolu. Do hašení se zapojilo více než 1 300 hasičů a 14 letadel, přičemž Maroko poslalo na pomoc dvě letadla, protože portugalské stroje se porouchaly. Teploty v jižních oblastech by mohly vystoupat až na 44 °C a ani v noci se neočekává, že by klesly pod 25 °C.
Smutná zpráva přišla také z Itálie, kde na Sardinii zemřelo dítě na úpal, přičemž teploty v zemi mají v nadcházejících dnech dosáhnout 40 °C. Červené výstrahy před vedrem platí pro nejméně 10 italských měst, včetně Říma, Milána a Florencie. Téměř tři čtvrtiny Francie jsou pod výstrahou před vedrem, s teplotami nad 36 °C v Paříži a nad 40 °C v údolí Rhôny. Francouzská ministryně zdravotnictví Catherine Vautrinová uvedla, že nemocnice jsou připraveny na nápor pacientů v důsledku již druhé vlny veder během několika týdnů.
V Řecku se hasiči potýkají s více než 150 požáry po celé zemi, které jsou podporovány silným větrem. Na ostrově Zakynthos a v západní Achaie probíhají masové evakuace. Plameny tam již zničily domy, vozidla a podniky. Starosta západní Achaie Grigoris Alexopoulos popsal požáry v regionu jako „nekontrolovatelné“ a uvedl, že některé pobřežní oblasti byly „nenapravitelně poškozeny“. Záchranné lodě evakuovaly lidi z pláží na ostrově Chios, které odřízly postupující plameny. Řecké úřady požádaly o pomoc s hašením i EU.
Také Turecko již má několik velkých požárů pod kontrolou, ale kvůli nim musely být evakuovány stovky lidí a uzavřena strategicky důležitá úžina Dardanely. Další oběť byla zaznamenána v Černé Hoře, kde při hašení požárů u hlavního města Podgorica zemřel voják poté, co se jeho cisterna s vodou převrátila. Albánie také ohlásila požáry, které donutily lidi opustit své domovy, a v chorvatském Splitu se hasičům podařilo dostat velký požár pod kontrolu.
Odborníci varují, že globální oteplování způsobuje, že léta ve středomořské oblasti jsou teplejší a sušší, což vede k delším a intenzivnějším obdobím požárů. Situace se nelepší ani ve Spojeném království, kde probíhá čtvrtá vlna veder s teplotami až 33 °C a platí výstrahy před vysokými teplotami. V Londýně vypukly dva požáry, které spálily více než 17 akrů travnaté plochy. Požáry v Evropě jsou letos rekordně vysoké, přičemž spálená plocha je již nyní více než dvojnásobná oproti loňskému roku.
Vstup Ukrajiny do NATO by mohl zásadně proměnit bezpečnostní architekturu Evropy. Aliance by získala partnera s bezprostřední zkušeností z moderní války proti Rusku, ověřenými taktikami a schopností rychlé adaptace. Pro Kyjev by členství znamenalo historickou záruku bezpečnosti, pro NATO posílení východního křídla a nové know-how v boji proti konvenčním i hybridním hrozbám.
Během setkání se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem navrhl ruský prezident Vladimir Putin, že by mohl přerušit boje na frontové linii, pokud se ukrajinská armáda stáhne z Doněcké oblasti. Prezident Donald Trump označil tuto nabídku za dostatečně zajímavou na to, aby souhlasil s dlouho očekávaným summitem s Putinem. Trumpův viceprezident JD Vance ale po jednání s evropskými partnery tento návrh zchladil a řekl, že očekává, že teritoriální kontrola bude stanovena na současné linii kontaktu.
Americký prezident Donald Trump je připraven na jednání s evropskými partnery. Na sociální síti Truth Social napsal, že bude brzy hovořit se "skvělými lidmi, kteří chtějí dohodu". Toto vyjádření přichází v klíčové chvíli, kdy se Evropa a Ukrajina snaží koordinovat svůj postoj před Trumpovým setkáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná území Francesca Albaneseová varuje, že uznání Palestinského státu nesmí odvést pozornost od naléhavějšího problému, kterým je zastavení masového umírání a hladomoru v Gaze. Ačkoli uznání nezávislé Palestiny vnímá jako důležitý krok, zdůrazňuje, že politická debata o tomto tématu dosud nepřinesla žádný pokrok a naopak umožnila Izraeli rozšířit osady na okupovaném území, čímž se možnost vzniku palestinského státu de facto zmařila. Podle ní je klíčové soustředit se na okamžité ukončení genocidy a dlouhodobé okupace.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil telefonický hovor se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Během hovoru obě strany potvrdily svůj závazek k dalšímu rozvoji přátelských vztahů a vzájemné spolupráce. Kim Čong-un navíc ocenil rozvíjející se kooperaci mezi oběma zeměmi.
Budoucnost kontroly jaderných zbraní je nejasná. Dohoda Nový START mezi USA a Ruskem vyprší v únoru 2026 a přestože mnoho odborníků předpokládá, že obnovení dohody je v současné situaci, poznamenané válkou na Ukrajině, nemožné, existují argumenty pro optimističtější pohled. Je možné vytvořit novou dohodu, která by zahrnovala tři jaderné mocnosti – USA, Rusko a Čínu – i když by to bylo technologicky i politicky náročné.
Jih Evropy v současné době čelí masivním požárům, které jsou poháněny vlnou veder s teplotami přesahujícími 40 °C. Tato situace si již vyžádala nejméně tři lidské životy a donutila tisíce lidí opustit své domovy. Vysoké teploty a silný vítr komplikují hašení a zvyšují riziko dalších požárů. Červené výstrahy byly vydány v Itálii, Francii, Španělsku, Portugalsku a na Balkáně.
Obavy Kyjeva ze summitu v Anchorage jsou značné a ukrajinské vedení se obává, že americký prezident Donald Trump využije setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem k uzavření dohody, která by Ukrajinu poškodila. Prezident Zelenskyj a jeho evropští spojenci se snaží definovat „červené linie“, které by zabránily Putinovi v tom, aby dohodu použil pouze k přeskupení sil a pokračování ve svém hlavním cíli. Tím podle Zelenského není jen obsazení východní části Ukrajiny, ale zničení suverénního, demokratického ukrajinského státu.
Bílý dům zahájil hloubkovou revizi všech expozic a materiálů v rámci Smithsonova institutu, který spravuje nejvýznamnější americká muzea. Tato iniciativa je reakcí na nedávný prezidentský pokyn, který definuje, jaký obsah by měl být vystavován. Cílem revize je zajistit, aby veškerý obsah muzejí byl v souladu s prezidentskou směrnicí. Prezident Trump chce, aby muzea oslavovala americkou výjimečnost a odstranila veškeré narativy, které označuje za „rozdělující nebo stranické“.
Donald Trump navrhl na pozici komisaře Úřadu pro statistiku práce (BLS) ekonoma E. J. Antoniho. Krátce před svým jmenováním Antoni navrhl, aby úřad pozastavil vydávání měsíčních zpráv o počtu pracovních míst. Podle něj jsou data nespolehlivá a často nadhodnocená.
Časté napětí v zádech, kyčlích nebo ramenou, které neustupuje, a to i přes pravidelné protahování a masáže, může být způsobeno něčím jiným než mechanickou ztuhlostí. Podle Dany Santasové, specialistky na kondiční a silový trénink, může jít o ochranné svalové napětí, které tělo vytváří, aby se ochránilo. Rozpoznání rozdílu mezi oběma typy je klíčové pro každého, kdo se potýká s chronickou ztuhlostí.
Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom obrovských nákladů, které Kreml za invazi na Ukrajinu zaplatil. Za poslední tři a půl roku války přitom Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, ale přišlo o více než milion vojáků, z nichž čtvrt milionu zemřelo. Proč tedy ve válce dál pokračuje? Na to přinesl odpověď magazín Time.