Jih Evropy v současné době čelí masivním požárům, které jsou poháněny vlnou veder s teplotami přesahujícími 40 °C. Tato situace si již vyžádala nejméně tři lidské životy a donutila tisíce lidí opustit své domovy. Vysoké teploty a silný vítr komplikují hašení a zvyšují riziko dalších požárů. Červené výstrahy byly vydány v Itálii, Francii, Španělsku, Portugalsku a na Balkáně.
Ve Španělsku, kde teploty mohou dosáhnout až 44 °C, zemřel zaměstnanec jezdeckého centra v Tres Cantos blízko Madridu na následky vážných popálenin. V této oblasti silný vítr rozdmýchal plameny a přiblížil je k obydleným místům, což vedlo k evakuaci stovek obyvatel, píše BBC.
Premiér Pedro Sánchez vyzval veřejnost k opatrnosti a zdůraznil, že záchranné složky pracují neúnavně. Téměř 4 000 lidí muselo být evakuováno v severozápadním regionu Kastilie a León, kde jeden z požárů ohrožuje starověké zlaté doly Las Médulas, které jsou na seznamu UNESCO. Dalších 2 000 lidí, včetně turistů, bylo evakuováno z hotelů a domů u letoviska Tarifa. Na pomoc s hašením bylo nasazeno téměř 1 000 vojáků.
V sousedním Portugalsku hasiči bojovali se třemi velkými požáry, z nichž ten nejvážnější u Trancosa se podařilo dostat pod kontrolu. Do hašení se zapojilo více než 1 300 hasičů a 14 letadel, přičemž Maroko poslalo na pomoc dvě letadla, protože portugalské stroje se porouchaly. Teploty v jižních oblastech by mohly vystoupat až na 44 °C a ani v noci se neočekává, že by klesly pod 25 °C.
Smutná zpráva přišla také z Itálie, kde na Sardinii zemřelo dítě na úpal, přičemž teploty v zemi mají v nadcházejících dnech dosáhnout 40 °C. Červené výstrahy před vedrem platí pro nejméně 10 italských měst, včetně Říma, Milána a Florencie. Téměř tři čtvrtiny Francie jsou pod výstrahou před vedrem, s teplotami nad 36 °C v Paříži a nad 40 °C v údolí Rhôny. Francouzská ministryně zdravotnictví Catherine Vautrinová uvedla, že nemocnice jsou připraveny na nápor pacientů v důsledku již druhé vlny veder během několika týdnů.
V Řecku se hasiči potýkají s více než 150 požáry po celé zemi, které jsou podporovány silným větrem. Na ostrově Zakynthos a v západní Achaie probíhají masové evakuace. Plameny tam již zničily domy, vozidla a podniky. Starosta západní Achaie Grigoris Alexopoulos popsal požáry v regionu jako „nekontrolovatelné“ a uvedl, že některé pobřežní oblasti byly „nenapravitelně poškozeny“. Záchranné lodě evakuovaly lidi z pláží na ostrově Chios, které odřízly postupující plameny. Řecké úřady požádaly o pomoc s hašením i EU.
Také Turecko již má několik velkých požárů pod kontrolou, ale kvůli nim musely být evakuovány stovky lidí a uzavřena strategicky důležitá úžina Dardanely. Další oběť byla zaznamenána v Černé Hoře, kde při hašení požárů u hlavního města Podgorica zemřel voják poté, co se jeho cisterna s vodou převrátila. Albánie také ohlásila požáry, které donutily lidi opustit své domovy, a v chorvatském Splitu se hasičům podařilo dostat velký požár pod kontrolu.
Odborníci varují, že globální oteplování způsobuje, že léta ve středomořské oblasti jsou teplejší a sušší, což vede k delším a intenzivnějším obdobím požárů. Situace se nelepší ani ve Spojeném království, kde probíhá čtvrtá vlna veder s teplotami až 33 °C a platí výstrahy před vysokými teplotami. V Londýně vypukly dva požáry, které spálily více než 17 akrů travnaté plochy. Požáry v Evropě jsou letos rekordně vysoké, přičemž spálená plocha je již nyní více než dvojnásobná oproti loňskému roku.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
