Jih Evropy v současné době čelí masivním požárům, které jsou poháněny vlnou veder s teplotami přesahujícími 40 °C. Tato situace si již vyžádala nejméně tři lidské životy a donutila tisíce lidí opustit své domovy. Vysoké teploty a silný vítr komplikují hašení a zvyšují riziko dalších požárů. Červené výstrahy byly vydány v Itálii, Francii, Španělsku, Portugalsku a na Balkáně.
Ve Španělsku, kde teploty mohou dosáhnout až 44 °C, zemřel zaměstnanec jezdeckého centra v Tres Cantos blízko Madridu na následky vážných popálenin. V této oblasti silný vítr rozdmýchal plameny a přiblížil je k obydleným místům, což vedlo k evakuaci stovek obyvatel, píše BBC.
Premiér Pedro Sánchez vyzval veřejnost k opatrnosti a zdůraznil, že záchranné složky pracují neúnavně. Téměř 4 000 lidí muselo být evakuováno v severozápadním regionu Kastilie a León, kde jeden z požárů ohrožuje starověké zlaté doly Las Médulas, které jsou na seznamu UNESCO. Dalších 2 000 lidí, včetně turistů, bylo evakuováno z hotelů a domů u letoviska Tarifa. Na pomoc s hašením bylo nasazeno téměř 1 000 vojáků.
V sousedním Portugalsku hasiči bojovali se třemi velkými požáry, z nichž ten nejvážnější u Trancosa se podařilo dostat pod kontrolu. Do hašení se zapojilo více než 1 300 hasičů a 14 letadel, přičemž Maroko poslalo na pomoc dvě letadla, protože portugalské stroje se porouchaly. Teploty v jižních oblastech by mohly vystoupat až na 44 °C a ani v noci se neočekává, že by klesly pod 25 °C.
Smutná zpráva přišla také z Itálie, kde na Sardinii zemřelo dítě na úpal, přičemž teploty v zemi mají v nadcházejících dnech dosáhnout 40 °C. Červené výstrahy před vedrem platí pro nejméně 10 italských měst, včetně Říma, Milána a Florencie. Téměř tři čtvrtiny Francie jsou pod výstrahou před vedrem, s teplotami nad 36 °C v Paříži a nad 40 °C v údolí Rhôny. Francouzská ministryně zdravotnictví Catherine Vautrinová uvedla, že nemocnice jsou připraveny na nápor pacientů v důsledku již druhé vlny veder během několika týdnů.
V Řecku se hasiči potýkají s více než 150 požáry po celé zemi, které jsou podporovány silným větrem. Na ostrově Zakynthos a v západní Achaie probíhají masové evakuace. Plameny tam již zničily domy, vozidla a podniky. Starosta západní Achaie Grigoris Alexopoulos popsal požáry v regionu jako „nekontrolovatelné“ a uvedl, že některé pobřežní oblasti byly „nenapravitelně poškozeny“. Záchranné lodě evakuovaly lidi z pláží na ostrově Chios, které odřízly postupující plameny. Řecké úřady požádaly o pomoc s hašením i EU.
Také Turecko již má několik velkých požárů pod kontrolou, ale kvůli nim musely být evakuovány stovky lidí a uzavřena strategicky důležitá úžina Dardanely. Další oběť byla zaznamenána v Černé Hoře, kde při hašení požárů u hlavního města Podgorica zemřel voják poté, co se jeho cisterna s vodou převrátila. Albánie také ohlásila požáry, které donutily lidi opustit své domovy, a v chorvatském Splitu se hasičům podařilo dostat velký požár pod kontrolu.
Odborníci varují, že globální oteplování způsobuje, že léta ve středomořské oblasti jsou teplejší a sušší, což vede k delším a intenzivnějším obdobím požárů. Situace se nelepší ani ve Spojeném království, kde probíhá čtvrtá vlna veder s teplotami až 33 °C a platí výstrahy před vysokými teplotami. V Londýně vypukly dva požáry, které spálily více než 17 akrů travnaté plochy. Požáry v Evropě jsou letos rekordně vysoké, přičemž spálená plocha je již nyní více než dvojnásobná oproti loňskému roku.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
