Jih Evropy v současné době čelí masivním požárům, které jsou poháněny vlnou veder s teplotami přesahujícími 40 °C. Tato situace si již vyžádala nejméně tři lidské životy a donutila tisíce lidí opustit své domovy. Vysoké teploty a silný vítr komplikují hašení a zvyšují riziko dalších požárů. Červené výstrahy byly vydány v Itálii, Francii, Španělsku, Portugalsku a na Balkáně.
Ve Španělsku, kde teploty mohou dosáhnout až 44 °C, zemřel zaměstnanec jezdeckého centra v Tres Cantos blízko Madridu na následky vážných popálenin. V této oblasti silný vítr rozdmýchal plameny a přiblížil je k obydleným místům, což vedlo k evakuaci stovek obyvatel, píše BBC.
Premiér Pedro Sánchez vyzval veřejnost k opatrnosti a zdůraznil, že záchranné složky pracují neúnavně. Téměř 4 000 lidí muselo být evakuováno v severozápadním regionu Kastilie a León, kde jeden z požárů ohrožuje starověké zlaté doly Las Médulas, které jsou na seznamu UNESCO. Dalších 2 000 lidí, včetně turistů, bylo evakuováno z hotelů a domů u letoviska Tarifa. Na pomoc s hašením bylo nasazeno téměř 1 000 vojáků.
V sousedním Portugalsku hasiči bojovali se třemi velkými požáry, z nichž ten nejvážnější u Trancosa se podařilo dostat pod kontrolu. Do hašení se zapojilo více než 1 300 hasičů a 14 letadel, přičemž Maroko poslalo na pomoc dvě letadla, protože portugalské stroje se porouchaly. Teploty v jižních oblastech by mohly vystoupat až na 44 °C a ani v noci se neočekává, že by klesly pod 25 °C.
Smutná zpráva přišla také z Itálie, kde na Sardinii zemřelo dítě na úpal, přičemž teploty v zemi mají v nadcházejících dnech dosáhnout 40 °C. Červené výstrahy před vedrem platí pro nejméně 10 italských měst, včetně Říma, Milána a Florencie. Téměř tři čtvrtiny Francie jsou pod výstrahou před vedrem, s teplotami nad 36 °C v Paříži a nad 40 °C v údolí Rhôny. Francouzská ministryně zdravotnictví Catherine Vautrinová uvedla, že nemocnice jsou připraveny na nápor pacientů v důsledku již druhé vlny veder během několika týdnů.
V Řecku se hasiči potýkají s více než 150 požáry po celé zemi, které jsou podporovány silným větrem. Na ostrově Zakynthos a v západní Achaie probíhají masové evakuace. Plameny tam již zničily domy, vozidla a podniky. Starosta západní Achaie Grigoris Alexopoulos popsal požáry v regionu jako „nekontrolovatelné“ a uvedl, že některé pobřežní oblasti byly „nenapravitelně poškozeny“. Záchranné lodě evakuovaly lidi z pláží na ostrově Chios, které odřízly postupující plameny. Řecké úřady požádaly o pomoc s hašením i EU.
Také Turecko již má několik velkých požárů pod kontrolou, ale kvůli nim musely být evakuovány stovky lidí a uzavřena strategicky důležitá úžina Dardanely. Další oběť byla zaznamenána v Černé Hoře, kde při hašení požárů u hlavního města Podgorica zemřel voják poté, co se jeho cisterna s vodou převrátila. Albánie také ohlásila požáry, které donutily lidi opustit své domovy, a v chorvatském Splitu se hasičům podařilo dostat velký požár pod kontrolu.
Odborníci varují, že globální oteplování způsobuje, že léta ve středomořské oblasti jsou teplejší a sušší, což vede k delším a intenzivnějším obdobím požárů. Situace se nelepší ani ve Spojeném království, kde probíhá čtvrtá vlna veder s teplotami až 33 °C a platí výstrahy před vysokými teplotami. V Londýně vypukly dva požáry, které spálily více než 17 akrů travnaté plochy. Požáry v Evropě jsou letos rekordně vysoké, přičemž spálená plocha je již nyní více než dvojnásobná oproti loňskému roku.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval k „celoplošnému“ diplomatickému úsilí o ochranu občanů v Kambodži. Stalo se tak poté, co byl univerzitní student vlákán tamním podvodným gangem a údajně umučen k smrti. Na zasedání vlády v úterý prezident I uvedl, že „ochrana životů a bezpečnosti občanů je největší odpovědností vlády“ a vyzval k „rychlé repatriaci“ všech, kteří se stali obětí podvodů.
Americká společnost vyvinula nový druh dřeva, o němž tvrdí, že má až desetinásobně vyšší poměr pevnosti k hmotnosti než ocel, přičemž je zároveň až šestkrát lehčí. Tento komerční produkt nazvaný „Superdřevo“ uvádí na trh společnost InventWood, jejímž spoluzakladatelem je materiálový vědec Liangbing Hu.
Podle uniklého dokumentu, který získal Politico, se představitelé členských zemí EU chystají na summitu koncem tohoto měsíce vyzvat instituce bloku k urychlení další fáze jejich deregulace. Evropská unie prochází obdobím rychlého legislativního zjednodušování. Reaguje tím na pomalý hospodářský růst a rostoucí dluhy v mnoha zemích. Cílem je usnadnit podnikům vydělávání peněz a vytváření nových pracovních míst.
Ačkoli by se mohlo zdát, že se včelám medonosným daří dobře, a to díky rostoucímu včelařskému průmyslu a péči včelařů, ne všechny žijí v úlech. Napříč Evropou stále existují divoké kolonie, které hnízdí v dutinách stromů a dalších přírodních prostorech. Žijí tak, jako jejich předkové po miliony let. Poprvé v historii byly tyto divoké populace včel medonosných oficiálně zařazeny do kategorie ohrožených druhů v rámci Evropské unie. Vyplývá to z nejnovější aktualizace Červeného seznamu IUCN, oficiální světové databáze stavu ochrany druhů.
Evropští diplomaté a politici se v soukromí obávají, že by Izrael neměl počítat s tím, že evropští lídři rychle zapomenou na smrt desetitisíců Palestinců v Gaze. To platí i v případě, že mírová dohoda Donalda Trumpa úspěšně ukončí válečný konflikt. Panuje mezi nimi přesvědčení, že jejich úsilí o nátlak na Izrael, aby přistoupil na příměří, se vyplatilo a je nutné v něm nadále pokračovat.
Navzdory tomu, že Kyjev nepřetržitě čelí ruským útokům drony a raketami, Ukrajinci sledují s obavami, jestli zájem a solidarita Evropy o jejich válku neochabuje.
Zatímco křehké příměří v Gaze trvá, pozornost se soustředí na to, kdo bude vládnout zpustošené enklávě. Dvacetibodový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhuje dočasnou technokratickou komisi dohlíženou mezinárodní „Radou míru“. Později by pak měla kontrolu převzít Palestinská samospráva. Kritici ale tvrdí, že tato vize odsouvá mnoho obyvatel Gazy na vedlejší kolej a evokuje ozvěny koloniální nadvlády.
Generální tajemník NATO Mark Rutte se v pondělí veřejně žertem vyjádřil o stavu ruského námořnictva, zatímco Moskva popírala, že by se jedna z jejích ponorek musela vynořit kvůli technickým problémům. Ruská černomořská flotila uvedla, že dieselelektrická ponorka Novorossijsk se vynořila u pobřeží Francie proto, aby splnila navigační pravidla v Lamanšském průlivu. Ponorku po celou dobu její plavby sledovala britská válečná loď a vrtulník. Nizozemské úřady přitom již v sobotu oznámily, že ponorka je v Severním moři vlečena.
Obavy z eskalace globálního konfliktu na úroveň třetí světové války se dramaticky zvýšily poté, co bývalý americký prezident Donald Trump pohrozil, že by Ukrajině mohl dodat rakety Tomahawk s dlouhým doletem. Moskva na tuto hrozbu reagovala zcela chladnokrevně, přičemž dlouholetý spojenec Vladimira Putina vyslal americkému prezidentovi mrazivé varování.
Vědci z University of Sussex objevili, že teplota nosu člověka může sloužit jako přesný ukazatel úrovně stresu. Zjistili, že akutní stres mění průtok krve v obličeji, což vede k náhlému ochlazení nosu. Psychologové za studií tvrdí, že termální zobrazování může být „zásadní změnou“ ve výzkumu stresu.
Spojené státy stále hlasitěji volají po návratu astronautů na Měsíc před koncem tohoto desetiletí, což je téma, které silně rezonuje mezi zákonodárci napříč politickým spektrem i u zastánců vědy. Pod touto silnou snahou se však skrývá obrovský a složitý problém, který vyvolává čím dál více znepokojení mezi odborníky z oboru.
Rozmach umělé inteligence ve zdravotnictví, od algoritmů pro interpretaci snímků až po systémy pro diagnostiku nebo řízení nemocnic, s sebou nese zásadní právní otazníky. Podle expertů hrozí, že v případě pochybení dojde ke komplikovaným sporům o to, kdo nese právní odpovědnost za negativní dopad na pacienta.
