Donald Trump navrhl na pozici komisaře Úřadu pro statistiku práce (BLS) ekonoma E. J. Antoniho. Krátce před svým jmenováním Antoni navrhl, aby úřad pozastavil vydávání měsíčních zpráv o počtu pracovních míst. Podle něj jsou data nespolehlivá a často nadhodnocená.
Antoni v rozhovoru pro Fox Business řekl, že by měl BLS namísto měsíčních reportů publikovat čtvrtletní údaje poté, co budou revidovány. Zprávu by měl úřad podle něj znovu začít vydávat až tehdy, kdy se podaří zajistit její větší přesnost.
"Dokud nebude zpráva opravena, měl by BLS pozastavit vydávání měsíčních zpráv o pracovních místech, ale nadále publikovat přesnější čtvrtletní údaje, i když ne tak aktuální," řekl Antoni Fox Business s tím, že na tato čísla spoléhají klíčoví rozhodovací činitelé od Wall Streetu po Washington DC.
Trump s odkazem na neuspokojivá data z červencové zprávy o zaměstnanosti, ve které došlo k velkým revizím údajů za květen a červen, propustil bývalou komisařku BLS Eriku McEntarferovou. Tvrdil, že revize jsou podvodem a mají být pomstou jeho administrativě.
Antoni sice s Trumpem nesouhlasí a nevěří, že by data byla záměrně zmanipulována, nicméně přesto kritizuje přístup BLS ke sběru dat. Podle něj jsou revize měsíčních zpráv o počtu pracovních míst od dob pandemie mnohem větší. S tím ovšem ne všichni souhlasí.
Průměrná revize totiž v posledních letech dosahuje 51 000 pracovních míst, což je jen o něco málo přesnější, než tomu bylo v letech 1979 až 2003, kdy se průměrná měsíční revize pohybovala kolem 61 000 pracovních míst.
V květnu se počet pracovních míst snížil ze 139 000 na 19 000, což je revize o 120 000 pracovních míst. V červnu se počet pracovních míst snížil ze 147 000 na pouhých 14 000, což je revize o 133 000 míst.
Ekonomická data se pravidelně revidují, aby poskytla přesnější a jasnější obraz o tom, co se v ekonomice děje. Získávání údajů o ekonomické aktivitě je v posledních letech náročnější kvůli dopadům pandemie na globální dodavatelské řetězce a podniky v USA.
Když BLS vydává zprávu o trhu práce, která je založena na dvou velkých průzkumech, často se jedná o neúplná data. Proto se reviduje dvakrát v následujících dvou zprávách o zaměstnanosti.
Úřad navíc používá speciální metodiku, aby zahrnul údaje o zaměstnanosti v nových podnicích a těch, které byly zavřeny. I tak ale nejsou měsíční čísla konečná. Každoročně BLS provádí roční revize, aby nahradil odhady založené na vzorcích přesnějšími údaji o zaměstnanosti zaznamenanými ve čtvrtletním sčítání zaměstnanosti a mezd.
Donald Trump navrhl na pozici komisaře Úřadu pro statistiku práce (BLS) ekonoma E. J. Antoniho. Krátce před svým jmenováním Antoni navrhl, aby úřad pozastavil vydávání měsíčních zpráv o počtu pracovních míst. Podle něj jsou data nespolehlivá a často nadhodnocená.
Časté napětí v zádech, kyčlích nebo ramenou, které neustupuje, a to i přes pravidelné protahování a masáže, může být způsobeno něčím jiným než mechanickou ztuhlostí. Podle Dany Santasové, specialistky na kondiční a silový trénink, může jít o ochranné svalové napětí, které tělo vytváří, aby se ochránilo. Rozpoznání rozdílu mezi oběma typy je klíčové pro každého, kdo se potýká s chronickou ztuhlostí.
Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom obrovských nákladů, které Kreml za invazi na Ukrajinu zaplatil. Za poslední tři a půl roku války přitom Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, ale přišlo o více než milion vojáků, z nichž čtvrt milionu zemřelo. Proč tedy ve válce dál pokračuje? Na to přinesl odpověď magazín Time.
Izrael čelí narůstající mezinárodní kritice kvůli své válce proti Hamásu v Gaze. Důrazné varování nyní zaznělo také od evropské komisařky pro řešení krizí Hadjy Lahbibové, která označila možnou okupaci Gazy za „katastrofální“. Podle ní hrozí Gaze hladomor, přísun pomoci je blokován a pravidla pro registraci nevládních organizací situaci jen zhoršují.
Na trhu s vitaminovými a minerálními doplňky stravy se ročně protočí desítky miliard dolarů a jejich užívání je velmi rozšířené. Přesto panují neustálé dohady o jejich skutečných účincích, přičemž některé studie tvrdí, že nemají žádné zdravotní přínosy, a jiné dokonce naznačují, že mohou být zdraví škodlivé. Mnozí z nás se proto ptají, zda je vůbec nutné je užívat.
Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem se nezadržitelně blíží a očekávání jsou vysoká. Výsledek jejich setkání může v příštích týdnech či měsících rozhodnout nejen o tom, zda vůbec odstartuje mírový proces na Ukrajině, ale i o jeho konkrétní podobě. Pokud se Trump postaví k požadavkům Kremlu vstřícně, může se Washington stát klíčovým hybatelem tlaku na Kyjev, aby přistoupil k územním ústupkům.
Při své kampani Donald Trump sliboval, že rychle ukončí válku na Ukrajině a konflikt v Gaze. Dnes, více než šest měsíců po jeho nástupu do úřadu, je mír na obou frontách vzdálenější než kdy jindy. V Gaze se jednání o příměří a výměně zajatců zhroutila, zatímco humanitární situace dosáhla katastrofálních rozměrů. Na Ukrajině opakované diplomatické pokusy narazily na největší ruské letecké útoky od začátku války.
Západní břeh Jordánu je v současné době oblastí s narůstajícím napětím, které se ještě více vystupňovalo po útoku Hamásu ze 7. října a následné válce v Gaze. Palestinci zde čelí stále častějším a beztrestným akcím ze strany izraelských osadníků, kteří jsou podporováni vládou a ozbrojenými složkami. To vede u Palestinců k pocitu bezmoci a traumatu, protože jsou jim systematicky upírána jejich základní lidská práva.
Nárůst případů horečky dengue napříč tichomořskými ostrovy, který je nejvyšší za posledních deset let, je podle odborníků způsoben klimatickou krizí. Od začátku roku 2025 bylo v regionu potvrzeno více než 16 502 případů a 17 úmrtí, přičemž Samoa, Fidži a Tonga patří k nejvíce zasaženým zemím. Některé z nich už dokonce vyhlásily stav nouze.
Necelý týden před summitem mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce, který se má konat v pátek, vydala Evropská unie prohlášení, které podepsalo 26 z 27 lídrů. Cílem prohlášení je vyvinout tlak na Donalda Trumpa a zdůraznit, že Ukrajina by měla mít právo svobodně rozhodovat o své budoucnosti a že mezinárodní hranice se nesmí měnit silou.
Po 70 letech výzkumu a analýzy dat vědci zjistili, že extrémní horka výrazně decimují populace tropického ptactva. Ačkoli většina studií se zaměřuje na dlouhodobé klimatické trendy, jako jsou postupné zvyšování průměrných teplot, je třeba věnovat pozornost i extrémním povětrnostním jevům.
Už v pátek se má v americkém státě Aljaška uskutečnit klíčové setkání, na kterém se sejdou prezidenti Spojených států a Ruska. Hlavním tématem schůzky Donalda Trumpa a Vladimira Putina by mělo být nalezení způsobu, jak ukončit válku na Ukrajině. To s sebou ovšem nese mnoho obav, a to zejména v Evropě a na Ukrajině.