Donald Trump navrhl na pozici komisaře Úřadu pro statistiku práce (BLS) ekonoma E. J. Antoniho. Krátce před svým jmenováním Antoni navrhl, aby úřad pozastavil vydávání měsíčních zpráv o počtu pracovních míst. Podle něj jsou data nespolehlivá a často nadhodnocená.
Antoni v rozhovoru pro Fox Business řekl, že by měl BLS namísto měsíčních reportů publikovat čtvrtletní údaje poté, co budou revidovány. Zprávu by měl úřad podle něj znovu začít vydávat až tehdy, kdy se podaří zajistit její větší přesnost.
"Dokud nebude zpráva opravena, měl by BLS pozastavit vydávání měsíčních zpráv o pracovních místech, ale nadále publikovat přesnější čtvrtletní údaje, i když ne tak aktuální," řekl Antoni Fox Business s tím, že na tato čísla spoléhají klíčoví rozhodovací činitelé od Wall Streetu po Washington DC.
Trump s odkazem na neuspokojivá data z červencové zprávy o zaměstnanosti, ve které došlo k velkým revizím údajů za květen a červen, propustil bývalou komisařku BLS Eriku McEntarferovou. Tvrdil, že revize jsou podvodem a mají být pomstou jeho administrativě.
Antoni sice s Trumpem nesouhlasí a nevěří, že by data byla záměrně zmanipulována, nicméně přesto kritizuje přístup BLS ke sběru dat. Podle něj jsou revize měsíčních zpráv o počtu pracovních míst od dob pandemie mnohem větší. S tím ovšem ne všichni souhlasí.
Průměrná revize totiž v posledních letech dosahuje 51 000 pracovních míst, což je jen o něco málo přesnější, než tomu bylo v letech 1979 až 2003, kdy se průměrná měsíční revize pohybovala kolem 61 000 pracovních míst.
V květnu se počet pracovních míst snížil ze 139 000 na 19 000, což je revize o 120 000 pracovních míst. V červnu se počet pracovních míst snížil ze 147 000 na pouhých 14 000, což je revize o 133 000 míst.
Ekonomická data se pravidelně revidují, aby poskytla přesnější a jasnější obraz o tom, co se v ekonomice děje. Získávání údajů o ekonomické aktivitě je v posledních letech náročnější kvůli dopadům pandemie na globální dodavatelské řetězce a podniky v USA.
Když BLS vydává zprávu o trhu práce, která je založena na dvou velkých průzkumech, často se jedná o neúplná data. Proto se reviduje dvakrát v následujících dvou zprávách o zaměstnanosti.
Úřad navíc používá speciální metodiku, aby zahrnul údaje o zaměstnanosti v nových podnicích a těch, které byly zavřeny. I tak ale nejsou měsíční čísla konečná. Každoročně BLS provádí roční revize, aby nahradil odhady založené na vzorcích přesnějšími údaji o zaměstnanosti zaznamenanými ve čtvrtletním sčítání zaměstnanosti a mezd.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.