Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil telefonický hovor se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Během hovoru obě strany potvrdily svůj závazek k dalšímu rozvoji přátelských vztahů a vzájemné spolupráce. Kim Čong-un navíc ocenil rozvíjející se kooperaci mezi oběma zeměmi.
Jedním z témat, o kterých Putin s Kimem hovořil, byla i příprava na páteční setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce. O tomto tématu se sice severokorejská státní média nezmínila, ale Kreml to potvrdil. Vztahy mezi Ruskem a Severní Koreou se výrazně posílily po ruské invazi na Ukrajinu.
Zároveň s tím v Berlíně probíhají klíčová jednání. Účelem těchto rozhovorů, které se konají před summitem na Aljašce, je ukázat, že Evropa má stále vliv na budoucnost Ukrajiny. Podle výkonné editorky časopisu Politico Anne McElvoyové se evropští lídři snaží dospět ke "co nejlepšímu možnému výsledku" tím, že si udrží "jednotný přístup k podpoře Kyjeva, ať už se tento týden stane cokoli".
McElvoyová předpokládá, že Trump naznačuje, že Zelenského donutí k ústupkům. Na druhou stranu, evropští lídři se obávají, že Putin by mohl jakoukoli dohodu o "území za mír" porušit, a to dříve, než později.
Proto se snaží, aby nebyla zpochybněna ukrajinská suverenita a její schopnost dále posilovat svou armádu. Setkání v Berlíně tak slouží k tomu, aby Evropa před Trumpovým jednáním s Putinem formulovala svůj společný postoj.
Na videokonferenci v Berlíně se kromě Volodymyra Zelenského a Friedricha Merze účastní i další evropští lídři, včetně britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Mezi dalšími účastníky jsou také šéf NATO Mark Rutte, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a vedoucí představitelé Finska, Itálie a Polska.
Očekává se, že po první části jednání bude následovat druhá, ve které se evropští lídři spojí s Trumpem a viceprezidentem JD Vancem, aby mu předali své společné stanovisko. Předpokládá se, že někteří z nich se pak ještě sejdou v užším kruhu, aby dohodli bezpečnostní záruky pro Ukrajinu v případě příměří.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.