Ruský prezident Vladimir Putin v předvečer očekávaných jednání s americkou delegací potvrdil své hlavní požadavky pro ukončení války na Ukrajině. Prohlásil, že Rusko složí zbraně jedině v případě, že ukrajinské jednotky opustí území, která si nárokuje Moskva. Putin dlouhodobě usiluje o právní uznání ukrajinských území, jež Rusko dobylo silou.
Historicky běžné spory o řeky dnes vstupují do nové fáze. Kombinace klimatické změny, populačního růstu a politické fragmentace mění vodu ze základní lidské potřeby v nástroj moci a zdroj dlouhodobé nestability. Spor o Nil, napětí v mezopotámském povodí i konflikt mezi Spojenými státy a Mexikem ukazují stejný vzorec. Kdo kontroluje vodu, získává páku. Otázka už nezní zda, ale jak těmto vodním konfliktům řízeně čelit.
V reakci na narůstající agresivní akce a kampaň destabilizace ze strany Moskvy zvažuje Evropa kroky, které byly ještě před několika lety nemyslitelné. Země NATO a EU nyní aktivně plánují, jak zasáhnout zpět proti Rusku, které zintenzivňuje své hybridní útoky napříč kontinentem. Mezi zvažovanými možnostmi jsou společné útočné kybernetické operace, rychlejší a koordinované přiřazování hybridních útoků přímo Moskvě a překvapivá vojenská cvičení pod vedením NATO.
Generální tajemník NATO Mark Rutte, který se ujal funkce po čtrnácti letech v čele nizozemské vlády, varuje, že Rusko zůstane dlouhodobou hrozbou pro Evropu, i kdyby došlo k mírové dohodě na Ukrajině. Rutte toto prohlásil v Bruselu v rozhovoru pro deník El País a německý RND.
Evropská unie se snaží působit jako globální hráč, ale její ambice narážejí na strukturu, v níž má každý z 27 států vlastní priority. Výsledkem je pomalé a roztříštěné rozhodování, které oslabuje schopnost reagovat na tlak silnějších aktérů, jako jsou Spojené státy či Čína. Unie disponuje obrovským potenciálem, avšak bez jednotné politické vůle zůstává spíše pasivním přihlížejícím než skutečnou mocností.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí podle webu Politico hrozivé volbě. Buď přijme mírovou nabídku, kterou upekl Donald Trump s Vladimirem Putinem, nebo vsadí budoucnost své země na naději, že jednoho dne získá dostatečnou pomoc od svých evropských spojenců. Evropští představitelé se sice blahopřáli po víkendových jednáních v Ženevě, která naznačovala, že Trump bude naslouchat jejich obavám z vnucení špatné mírové dohody Kyjevu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že existuje „pevný základ pro další postup“, což je výsledek silné evropské přítomnosti na jednáních.
Zničující požár zachvátil výškový komplex sociálního bydlení v Hongkongu, kde si vyžádal nejméně 55 lidských životů, což z něj činí nejsmrtelnější požár ve městě za posledních více než 60 let. Z místa je hlášeno přes 270 pohřešovaných osob a tisíce obyvatel našly útočiště v evakuačních centrech. Záběry z místa ukazují, že několik výškových bloků je stále v plamenech. Obrovské sloupy hustého kouře se vznášejí nad hongkongským panoramem.
Rozsáhlý požár, který zachvátil bytové domy v komplexu Wang Fuk Court ve čtvrti Tai Po v Hongkongu, si vyžádal nejméně 55 obětí. Přitom více než 270 osob je stále pohřešováno. Úřady ve čtvrtek ráno oznámily, že požár mají pod kontrolou ve čtyřech ze sedmi zasažených budov. Doufají, že zbývající ohniska uhasí do večera.
Zimní počasí bude trápit Česko i v následujících hodinách. Nová výstraha meteorologů sice zmenšila územní platnost varování před novou sněhovou pokrývkou, ale upozornila na nebezpečí vzniku náledí.
Prezident Petr Pavel má nadále problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), uvedla Pavlova kancelář po středečním jednání prezidenta s pravděpodobným příštím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Potvrdila se tak předchozí slova samotného Babiše.
Papež Lev XIV. zahajuje svou první zahraniční cestu od svého zvolení před šesti měsíci. Během následujících šesti dnů navštíví Turecko u příležitosti historického křesťanského výročí a poté zamíří do Libanonu, jen pár dní po izraelských náletech na jeho hlavní město Bejrút. Návštěvy obou zemí původně plánoval již zesnulý papež František. Nicméně hlavní téma – budování mostů – si papež Lev osvojil hned po svém zvolení v květnu.
Jiřina Bohdalová na jaře oslavila již 94. narozeniny, ale navzdory vysokému věku se těší obdivuhodné vitalitě. Fanoušky to samozřejmě těší. Jak ostatně vyšlo najevo, legendární herečka nechce nad smrtí vůbec přemýšlet. Dokonce vynadala kolegyni, která na toto téma vtipkovala.
Nesoudná, trapná, nevkusná. To si o sobě mohla Dara Rolins přečíst po pátečním vystoupení na galavečeru Český slavík. A zjevně přečetla, protože se rozhodla reagovat na sociální síti. Všem svým "fanouškům" vzkázala, že jí jejich komentáře nijak zvlášť netrápí.
V době, kdy se intenzivně usiluje o nalezení dohody k ukončení války na Ukrajině, se do centra pozornosti dostává Steve Witkoff, zvláštní vyslanec Donalda Trumpa. Uniklý telefonní hovor naznačuje, že tento realitní magnát radil vysokému poradci Kremlu, jakým způsobem nejlépe oslovit prezidenta Trumpa ohledně mírového plánu.
Útok na Evropu? Směšné, prohlásil Putin
21:14Konflikty o vodu nezadržitelně zrychlují. Státy na horních tocích využívají vodní toky jako mocenské páky
20:36Putin varuje EU: „Krádež“ zmrazených ruských aktiv vyvolá odvetu
19:20Putin ukázal, že Rusko není ochotno ustoupit. Pohrozil dobytím dalšího ukrajinského území
17:25Evropa plánuje odvetu proti Rusku, zvažuje kybernetické operace a vojenská cvičení
16:33Rutte: Rusko zůstane hrozbou pro Evropu, i když dojde k mírové dohodě na Ukrajině
13:57Trumpova rostoucí netrpělivost s ukončením války na Ukrajině znepokojuje Kyjev
13:00Rusko pod tlakem: Průmysl po letech války narazil na limity, Putin musí rozhodnout o míru
12:54Příliš nemotorná Evropská unie by se ráda stala globální velmocí. USA a Čínu ale nedožene
Patrik Hezucký trápí fanoušky a posluchače, protože jeho zdravotní stav v poslední době není ideální. Moderátor je od minulého týdne hospitalizován v nemocnici, odkud se alespoň o víkendu ozval a lidi trochu uklidnil. Prozradil totiž, že věří ve šťastný konec.
Jednou z hvězd nedělního předávání cen Český slavík byla Dara Rolins, která měla tu čest v přímém přenosu vystoupit. Na pódiu nebyla sama, ale u lidí chtěla jistě vyvolat jiné emoce, než naznačují komentáře na sociálních sítích.
Česko v posledních dnech trápí zdravotní stav Patrika Hezuckého, který je hospitalizován v nemocnici s blíže nespecifikovanou nemocí. Už ho tam navštívil věrný kamarád Leoš Mareš, který následně prozradil, jak na tom jeho parťák je. Nyní se ozval sám Hezucký.
Jiřina Bohdalová nedávno vynechala jeden knižní křest, ačkoliv byla uvedena na pozvánce, a odvolávala se na lékaře, že nemá chodit mezi lidi. V posledních dnech ale opakovaně vyrazila do společnosti. V druhém případě na ni dohlížela její neméně slavná dcera.
Česko v posledních dnech drží palce Patriku Hezuckému, který je v nemocnici, kde se potýká s vážnými zdravotními potížemi. Nejnovější informace jsou každopádně veskrze pozitivní. Fanoušky se snažil uklidnit i Leoš Mareš.
Není žádným tajemstvím, že Sara Sandeva není jedinou láskou Jakuba Prachaře. Dobře známá je jeho náklonnost k jednomu z velkých pražských fotbalových klubů. Herec a hudebník tak nemohl odmítnout nabídku spolupracovat na nové klubové hymně.
Naskytl se poměrně výrazný kontrast. Ve čtvrtek se v Kyjevě objevila delegace amerického Pentagonu, která s prezidentem Zelenským diskutovala o návrhu plánu pro ukončení války na Ukrajině. Ve stejný den, ale na ruské státní televizi, vystoupil prezident Putin ve vojenské uniformě a mluvil se svými armádními šéfy o pokračování bojů.
Andrej Babiš, předseda hnutí ANO, ve středu na Hradě představil prezidentu Petru Pavlovi kompletní seznam jmen, která by měla zasednout v ministerských křeslech jeho potenciální vlády. Tato koalice má být vytvořena z hnutí ANO, SPD a Motoristů. Ihned po schůzce Babiš oznámil, že prezident má problém s jedním z nominantů Motoristů, Filipem Turkem, a navíc znovu trvá na tom, aby Babiš před svým jmenováním vysvětlil řešení svého střetu zájmů.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová důrazně varovala před „jednostranným rozdělováním suverénního evropského národa“ v době, kdy se Evropa snaží prosadit svůj vliv na mírové úsilí vedené Spojenými státy na Ukrajině. Během svého středečního projevu k evropským zákonodárcům ve Štrasburku von der Leyenová uvedla, že Rusko „nevykazuje žádné známky skutečné ochoty ukončit konflikt“ a pokračuje v uvažování, které se nezměnilo od dob Jalty – kritizovaného a často nepochopeného summitu z roku 1945, jenž stanovil poválečné uspořádání.
Optimistická hodnocení amerických představitelů posouvají nejnovější snahu prezidenta Donalda Trumpa o ukončení války na Ukrajině k nevyhnutelné a známé zkoušce kyseliny. Tou je otázka, zda Rusko přistoupí na jakoukoli dohodu, kterou Ukrajina a její evropští partneři upraví s cílem zajistit si suverenitu a bezpečnost.
Setkání ve Švýcarsku, rozhovory ve Spojených arabských emirátech, možná návštěva ukrajinského prezidenta ve Spojených státech. Navzdory tomuto nedávnému diplomatickému shonu s cílem ukončit válku na Ukrajině a tvrzením představitelů o slibném vývoji, které se často objevují v neoficiálních brífincích, je těžké říci, zda je dohoda skutečně blízko dokončení. Hlavní požadavky obou stran totiž zůstávají nezměněny.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že hlavním ústupkem ze strany Kremlu by bylo jednoduše zastavení bojů. Vyjádřil se tak v kontextu probíhajícího úsilí o ukončení ruské agrese proti Ukrajině.
