Poslední hodiny zbývají podle slov amerického prezidenta Donalda Trumpa do podpisu mírové dohody, která ukončí konflikt mezi USA a Íránem. Teherán se má zavázat k tomu, že nebude usilovat o jadernou zbraň.
Trump nejprve zmínil, že předchozí Obamova dohoda vedla k tomu, že Írán už před šesti lety mohl mít jadernou zbraň. "Moje dohoda s Íránem je pravý opak. Zeď, která brání jaderné zbrani. Popravdě už jadernou zbraň nechtějí, ani ji mít nebudou," napsal politik na sociální síti Truth Soical.
Podle Trumpa má být dohoda podepsána dnes, ihned po podpisu se bez jakýchkoliv omezení otevře Hormuzský průliv. Jde o jedinou spojnici mezi Perským zálivem a oceánem, jde tak o jedno z nejdůležitějších strategických míst na světě. Průlivem se dopravuje asi 20 procent světové ropy a dokonce 35 procent ropy přepravované po moři.
"Naše vztahy s Íránem jsou úplně jiné a lepší, než je měly předchozí administrativy. V pravý čas, až bude klid, se tam vydáme a získáme jaderný prach, který je pohřbený hluboko pod horami díky našim krásným bombardérům B-2 a jejich skvělým pilotům," pokračoval americký prezident.
Trump prohlásil, že se těší na další spolupráci s Íránem a zeměmi Blízkého východu. "Snad poběží tento proces rychle, jednoduše a bez problémů. Pokud ne, máme připravenou ultimátní alternativu, kterou snad nebudeme muset znovu použít," dodal.
Mírová dohoda podle íránského ministra zahraničí Abbáse Aráqčího počítá s ukončením americké blokády Íránu. Rozhovory ohledně jaderného programu mají začít až později. Aráqčí nicméně v pátek přiznal, že mezi členy nejvyššího vedení státu má návrh příznivce i odpůrce, přičemž zatím nepadlo žádné definitivní rozhodnutí.
Američtí představitelé před víkendem uvedli, že dohoda počítá s opětovným otevřením Hormuzského průlivu i okamžitým ukončením americké blokády. Po podpisu má následovat šedesátidenní epizoda, kdy se bude jednat o íránském jaderném programu.
Podle dostupných informací se zatím nepočítá s uvolněním zmrazených íránských aktiv. Po fázích má ovšem dojít k reintegraci Íránu do světové ekonomiky. Teherán by měl také přestat podporovat proxy skupiny v regionu Blízkého východu, například Hizballáh nebo Hamás.
Nynější konflikt mezi USA a Izraelem na jedné a Íránem na druhé straně začal americko-izraelskými nálety v sobotu 28. února. V poslední době sice platí příměří, přesto docházelo i ke vzájemným útokům.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.