Poslední hodiny zbývají podle slov amerického prezidenta Donalda Trumpa do podpisu mírové dohody, která ukončí konflikt mezi USA a Íránem. Teherán se má zavázat k tomu, že nebude usilovat o jadernou zbraň.
Trump nejprve zmínil, že předchozí Obamova dohoda vedla k tomu, že Írán už před šesti lety mohl mít jadernou zbraň. "Moje dohoda s Íránem je pravý opak. Zeď, která brání jaderné zbrani. Popravdě už jadernou zbraň nechtějí, ani ji mít nebudou," napsal politik na sociální síti Truth Soical.
Podle Trumpa má být dohoda podepsána dnes, ihned po podpisu se bez jakýchkoliv omezení otevře Hormuzský průliv. Jde o jedinou spojnici mezi Perským zálivem a oceánem, jde tak o jedno z nejdůležitějších strategických míst na světě. Průlivem se dopravuje asi 20 procent světové ropy a dokonce 35 procent ropy přepravované po moři.
"Naše vztahy s Íránem jsou úplně jiné a lepší, než je měly předchozí administrativy. V pravý čas, až bude klid, se tam vydáme a získáme jaderný prach, který je pohřbený hluboko pod horami díky našim krásným bombardérům B-2 a jejich skvělým pilotům," pokračoval americký prezident.
Trump prohlásil, že se těší na další spolupráci s Íránem a zeměmi Blízkého východu. "Snad poběží tento proces rychle, jednoduše a bez problémů. Pokud ne, máme připravenou ultimátní alternativu, kterou snad nebudeme muset znovu použít," dodal.
Mírová dohoda podle íránského ministra zahraničí Abbáse Aráqčího počítá s ukončením americké blokády Íránu. Rozhovory ohledně jaderného programu mají začít až později. Aráqčí nicméně v pátek přiznal, že mezi členy nejvyššího vedení státu má návrh příznivce i odpůrce, přičemž zatím nepadlo žádné definitivní rozhodnutí.
Američtí představitelé před víkendem uvedli, že dohoda počítá s opětovným otevřením Hormuzského průlivu i okamžitým ukončením americké blokády. Po podpisu má následovat šedesátidenní epizoda, kdy se bude jednat o íránském jaderném programu.
Podle dostupných informací se zatím nepočítá s uvolněním zmrazených íránských aktiv. Po fázích má ovšem dojít k reintegraci Íránu do světové ekonomiky. Teherán by měl také přestat podporovat proxy skupiny v regionu Blízkého východu, například Hizballáh nebo Hamás.
Nynější konflikt mezi USA a Izraelem na jedné a Íránem na druhé straně začal americko-izraelskými nálety v sobotu 28. února. V poslední době sice platí příměří, přesto docházelo i ke vzájemným útokům.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
