Přijetí eura bývá často líčeno jako cesta k levnějším hypotékám. A tedy jako možná úleva pro mladé domácnosti, které dnes jen obtížně dosahují na vlastní bydlení. Jenže právě zde se skrývá podstatné riziko. V českých podmínkách může euro porodnosti nikoli pomoci, ale naopak ji dále srazit.
Ne proto, že by společná evropská měna sama o sobě lidem bránila mít děti. Ale proto, že v zemi, kde se dlouhodobě málo staví, levnější peníze zpravidla nevedou k levnějšímu bydlení. Vedou k dražším nemovitostem.
Mechanismus je prostý. Pokud klesnou hypoteční sazby, domácnosti si při stejné měsíční splátce mohou půjčit více. Kupující tedy vstoupí na trh s vyšší kupní silou. Jenže počet bytů se tím nezvýší. Jestliže se v Praze, Brně a dalších poptávaných lokalitách nezačne výrazně více stavět, začne se tato vyšší kupní síla přelévat do cen. Domácnosti si nepolepší o levnější bydlení. Budou jen kupovat dražší byty za levnější dluh.
A právě to je pro porodnost zásadní. Mladá rodina nepotřebuje primárně nižší sazbu. Potřebuje dostupné, stabilní a dostatečně velké bydlení. Potřebuje mít jistotu, že se z malého startovacího bytu dokáže přestěhovat do většího, kde má smysl uvažovat o druhém nebo třetím dítěti. Pokud euro zlevní hypotéky, ale zároveň vyžene ceny bytů ještě výše, může být výsledkem pravý opak toho, co jeho zastánci slibují.
Růst cen nemovitostí má totiž na porodnost dvojí dopad. Těm, kdo už vlastní vhodné bydlení, může pomoci. Jejich majetek roste, cítí se bohatší, mají větší jistotu. Jenže mladým lidem, kteří teprve kupují první byt, bydlí v nájmu nebo potřebují větší byt pro další dítě, růst cen škodí. Zvyšuje potřebnou akontaci, oddaluje vlastní bydlení a komplikuje přechod do většího.
Česko má sice vysoký podíl vlastnického bydlení. To je ale v této debatě často zavádějící argument. Děti nemají primárně šedesátníci a sedmdesátníci ve splacených domech. O porodnosti rozhodují hlavně lidé mezi 25 a 39 lety. A právě ti dnes řeší nájem, první hypotéku, vlastní kapitál, nebo bolestivý přechod z malého bytu do většího.
U nich může být efekt dražších nemovitostí zvlášť negativní. Představme si mladý pár, který vlastní malý byt. Pokud ceny vzrostou, jejich byt papírově zdraží. Jenže větší byt, který potřebují pro druhé dítě, zdraží také. A v absolutních korunách často více. Rodina je tedy na papíře bohatší, ale reálně se jí vhodnější bydlení vzdálilo. Výsledkem může být odklad druhého dítěte. Nebo rozhodnutí zůstat jen u jednoho.
Euro by navíc mohlo tento tlak posílit ještě jinak: vyšší zahraniční poptávkou po českých nemovitostech. Pro investory z eurozóny by odpadlo kurzové riziko koruny. Český byt by se jim snáze porovnával s bytem ve Vídni, Bratislavě, Berlíně či Madridu. Český trh by se pro eurové investory stal čitelnějším, jednodušším a atraktivnějším. V prostředí omezené výstavby by to byl další impuls k růstu cen.
Ano, i Češi by po přijetí eura mohli snáze kupovat nemovitosti v eurové cizině. Jenže apartmán v Chorvatsku či Španělsku není náhradou za byt v Praze, Brně, Plzni nebo Olomouci, kde má mladá rodina žít, pracovat a vychovávat děti. Odliv části české investiční poptávky do zahraničí by tedy jen stěží převážil tlak zahraničního kapitálu na nejatraktivnější české lokality.
Dlouhodobě tak může vzniknout nebezpečná past. Euro zlevní úvěr, ale protože se nestaví, levnější úvěr zdraží aktiva. Vlastníci nemovitostí zbohatnou. Prodávající inkasují vyšší ceny. Developeři a majitelé pozemků získají silnější pozici. Mladé rodiny však budou dál čelit nedostatku bytů, vyšším cenám a vyšší potřebě vlastních úspor.
Nejvíce ohroženi budou ti, kdo nemají kapitál od rodičů. Nižší sazba jim může pomoci se splátkou, ale nepomůže jim s akontací, pokud cena bytu mezitím vyskočí. Když byt zdraží ze šesti na sedm milionů korun, vlastní vklad při osmdesátiprocentní hypotéce vzroste z 1,2 na 1,4 milionu. Pro mnoho mladých párů je právě tato bariéra rozhodující. Nižší úrok je nezachrání, pokud se k hypotéce vůbec nedostanou.
Proto je třeba říci věc naplno: bez zásadního zrychlení výstavby může mít přijetí eura na českou porodnost negativní dopad. Zlevní peníze, posílí poptávku po nemovitostech, přitáhne další kapitál a v zemi s nedostatkem bytů může dál zhoršit dostupnost rodinného bydlení.
Porodnost se nezvyšuje tím, že mladým lidem zdraží byt a zlevní úrok. Porodnost se zvyšuje tehdy, když mladé rodiny reálně dosáhnou na vhodné bydlení. Pokud euro povede hlavně k růstu cen nemovitostí, vyšším akontacím a ostřejší soutěži o omezený počet bytů, může mladé domácnosti od dětí spíše odradit.
Česká debata o euru proto nesmí skončit u líbivé věty, že hypotéky budou levnější. Správná otázka zní jinak: budou po přijetí eura mladé rodiny skutečně bydlet dostupněji? Pokud ne, pak může být demografický účet eura nepříjemně vysoký. Levnější hypotéka v zemi, která nestaví, není pomoc mladým. Je to palivo pro další realitní drahotu. A tím i další rána pro českou porodnost.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.