Přijetí eura bývá často líčeno jako cesta k levnějším hypotékám. A tedy jako možná úleva pro mladé domácnosti, které dnes jen obtížně dosahují na vlastní bydlení. Jenže právě zde se skrývá podstatné riziko. V českých podmínkách může euro porodnosti nikoli pomoci, ale naopak ji dále srazit.
Ne proto, že by společná evropská měna sama o sobě lidem bránila mít děti. Ale proto, že v zemi, kde se dlouhodobě málo staví, levnější peníze zpravidla nevedou k levnějšímu bydlení. Vedou k dražším nemovitostem.
Mechanismus je prostý. Pokud klesnou hypoteční sazby, domácnosti si při stejné měsíční splátce mohou půjčit více. Kupující tedy vstoupí na trh s vyšší kupní silou. Jenže počet bytů se tím nezvýší. Jestliže se v Praze, Brně a dalších poptávaných lokalitách nezačne výrazně více stavět, začne se tato vyšší kupní síla přelévat do cen. Domácnosti si nepolepší o levnější bydlení. Budou jen kupovat dražší byty za levnější dluh.
A právě to je pro porodnost zásadní. Mladá rodina nepotřebuje primárně nižší sazbu. Potřebuje dostupné, stabilní a dostatečně velké bydlení. Potřebuje mít jistotu, že se z malého startovacího bytu dokáže přestěhovat do většího, kde má smysl uvažovat o druhém nebo třetím dítěti. Pokud euro zlevní hypotéky, ale zároveň vyžene ceny bytů ještě výše, může být výsledkem pravý opak toho, co jeho zastánci slibují.
Růst cen nemovitostí má totiž na porodnost dvojí dopad. Těm, kdo už vlastní vhodné bydlení, může pomoci. Jejich majetek roste, cítí se bohatší, mají větší jistotu. Jenže mladým lidem, kteří teprve kupují první byt, bydlí v nájmu nebo potřebují větší byt pro další dítě, růst cen škodí. Zvyšuje potřebnou akontaci, oddaluje vlastní bydlení a komplikuje přechod do většího.
Česko má sice vysoký podíl vlastnického bydlení. To je ale v této debatě často zavádějící argument. Děti nemají primárně šedesátníci a sedmdesátníci ve splacených domech. O porodnosti rozhodují hlavně lidé mezi 25 a 39 lety. A právě ti dnes řeší nájem, první hypotéku, vlastní kapitál, nebo bolestivý přechod z malého bytu do většího.
U nich může být efekt dražších nemovitostí zvlášť negativní. Představme si mladý pár, který vlastní malý byt. Pokud ceny vzrostou, jejich byt papírově zdraží. Jenže větší byt, který potřebují pro druhé dítě, zdraží také. A v absolutních korunách často více. Rodina je tedy na papíře bohatší, ale reálně se jí vhodnější bydlení vzdálilo. Výsledkem může být odklad druhého dítěte. Nebo rozhodnutí zůstat jen u jednoho.
Euro by navíc mohlo tento tlak posílit ještě jinak: vyšší zahraniční poptávkou po českých nemovitostech. Pro investory z eurozóny by odpadlo kurzové riziko koruny. Český byt by se jim snáze porovnával s bytem ve Vídni, Bratislavě, Berlíně či Madridu. Český trh by se pro eurové investory stal čitelnějším, jednodušším a atraktivnějším. V prostředí omezené výstavby by to byl další impuls k růstu cen.
Ano, i Češi by po přijetí eura mohli snáze kupovat nemovitosti v eurové cizině. Jenže apartmán v Chorvatsku či Španělsku není náhradou za byt v Praze, Brně, Plzni nebo Olomouci, kde má mladá rodina žít, pracovat a vychovávat děti. Odliv části české investiční poptávky do zahraničí by tedy jen stěží převážil tlak zahraničního kapitálu na nejatraktivnější české lokality.
Dlouhodobě tak může vzniknout nebezpečná past. Euro zlevní úvěr, ale protože se nestaví, levnější úvěr zdraží aktiva. Vlastníci nemovitostí zbohatnou. Prodávající inkasují vyšší ceny. Developeři a majitelé pozemků získají silnější pozici. Mladé rodiny však budou dál čelit nedostatku bytů, vyšším cenám a vyšší potřebě vlastních úspor.
Nejvíce ohroženi budou ti, kdo nemají kapitál od rodičů. Nižší sazba jim může pomoci se splátkou, ale nepomůže jim s akontací, pokud cena bytu mezitím vyskočí. Když byt zdraží ze šesti na sedm milionů korun, vlastní vklad při osmdesátiprocentní hypotéce vzroste z 1,2 na 1,4 milionu. Pro mnoho mladých párů je právě tato bariéra rozhodující. Nižší úrok je nezachrání, pokud se k hypotéce vůbec nedostanou.
Proto je třeba říci věc naplno: bez zásadního zrychlení výstavby může mít přijetí eura na českou porodnost negativní dopad. Zlevní peníze, posílí poptávku po nemovitostech, přitáhne další kapitál a v zemi s nedostatkem bytů může dál zhoršit dostupnost rodinného bydlení.
Porodnost se nezvyšuje tím, že mladým lidem zdraží byt a zlevní úrok. Porodnost se zvyšuje tehdy, když mladé rodiny reálně dosáhnou na vhodné bydlení. Pokud euro povede hlavně k růstu cen nemovitostí, vyšším akontacím a ostřejší soutěži o omezený počet bytů, může mladé domácnosti od dětí spíše odradit.
Česká debata o euru proto nesmí skončit u líbivé věty, že hypotéky budou levnější. Správná otázka zní jinak: budou po přijetí eura mladé rodiny skutečně bydlet dostupněji? Pokud ne, pak může být demografický účet eura nepříjemně vysoký. Levnější hypotéka v zemi, která nestaví, není pomoc mladým. Je to palivo pro další realitní drahotu. A tím i další rána pro českou porodnost.
Druhá červnová sobota patřila ve Velké Británii každoroční akci zvané Trooping the Colour, při které se slaví narozeniny monarchy. Králi Karlovi III. ovšem bude 78 let až v listopadu. Tradice se ale musí dodržovat.
Přijetí eura bývá často líčeno jako cesta k levnějším hypotékám. A tedy jako možná úleva pro mladé domácnosti, které dnes jen obtížně dosahují na vlastní bydlení. Jenže právě zde se skrývá podstatné riziko. V českých podmínkách může euro porodnosti nikoli pomoci, ale naopak ji dále srazit.
Po květnové oslavě narozenin nebylo o Jiřině Bohdalové nějaký čas slyšet. Až nyní se zase objevila informace, která se jí týká. Legendární herečka totiž nemohla chybět na zásadní rodinné události na prominentním místě v Praze.
Obchody v Česku upravují otevírací dobu prakticky jen během vybraných státních svátků, kdy je k tomu nutí zákon. V červnu ale nastane jedna speciální situace. Příští týden uzavře jeden z tuzemských řetězců své prodejny předčasně kvůli fotbalu.
Počasí se vám v posledních dnech nemusí líbit, ale vodákům přeje. Situace na tuzemských řekách se totiž během hlavní vodácké sezóny zlepšuje. Podle předpovědi se ale už v příštím týdnu vrátí do Česka tropické teploty.
Slovensko ze všech možných úhlů řeší rozchod bývalé prezidentky Zuzany Čaputové s Jurajem Rizmanem, který byl po jejím boku šest let. Dvojice bude muset vyřešit jednu nepříjemnou záležitost.
Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou.
Mírová dohoda, která by ukončila boje v Íránu, je blízko a počítá s opětovným otevřením Hormuzského průlivu, potvrdil jeden z íránských představitelů. Informovala o tom BBC. V Teheránu ale stále nepanuje shoda na tom, zda dohodu přijmout.
Policie od minulého víkendu vyšetřuje nevídaný případ napadení ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO). Političce se naštěstí nic nestalo, obviněná žena je momentálně ve zdravotnickém zařízení. Podle policistů zřejmě nešlo o politicky motivovaný čin.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.