Přijetí eura bývá často líčeno jako cesta k levnějším hypotékám. A tedy jako možná úleva pro mladé domácnosti, které dnes jen obtížně dosahují na vlastní bydlení. Jenže právě zde se skrývá podstatné riziko. V českých podmínkách může euro porodnosti nikoli pomoci, ale naopak ji dále srazit.
Ne proto, že by společná evropská měna sama o sobě lidem bránila mít děti. Ale proto, že v zemi, kde se dlouhodobě málo staví, levnější peníze zpravidla nevedou k levnějšímu bydlení. Vedou k dražším nemovitostem.
Mechanismus je prostý. Pokud klesnou hypoteční sazby, domácnosti si při stejné měsíční splátce mohou půjčit více. Kupující tedy vstoupí na trh s vyšší kupní silou. Jenže počet bytů se tím nezvýší. Jestliže se v Praze, Brně a dalších poptávaných lokalitách nezačne výrazně více stavět, začne se tato vyšší kupní síla přelévat do cen. Domácnosti si nepolepší o levnější bydlení. Budou jen kupovat dražší byty za levnější dluh.
A právě to je pro porodnost zásadní. Mladá rodina nepotřebuje primárně nižší sazbu. Potřebuje dostupné, stabilní a dostatečně velké bydlení. Potřebuje mít jistotu, že se z malého startovacího bytu dokáže přestěhovat do většího, kde má smysl uvažovat o druhém nebo třetím dítěti. Pokud euro zlevní hypotéky, ale zároveň vyžene ceny bytů ještě výše, může být výsledkem pravý opak toho, co jeho zastánci slibují.
Růst cen nemovitostí má totiž na porodnost dvojí dopad. Těm, kdo už vlastní vhodné bydlení, může pomoci. Jejich majetek roste, cítí se bohatší, mají větší jistotu. Jenže mladým lidem, kteří teprve kupují první byt, bydlí v nájmu nebo potřebují větší byt pro další dítě, růst cen škodí. Zvyšuje potřebnou akontaci, oddaluje vlastní bydlení a komplikuje přechod do většího.
Česko má sice vysoký podíl vlastnického bydlení. To je ale v této debatě často zavádějící argument. Děti nemají primárně šedesátníci a sedmdesátníci ve splacených domech. O porodnosti rozhodují hlavně lidé mezi 25 a 39 lety. A právě ti dnes řeší nájem, první hypotéku, vlastní kapitál, nebo bolestivý přechod z malého bytu do většího.
U nich může být efekt dražších nemovitostí zvlášť negativní. Představme si mladý pár, který vlastní malý byt. Pokud ceny vzrostou, jejich byt papírově zdraží. Jenže větší byt, který potřebují pro druhé dítě, zdraží také. A v absolutních korunách často více. Rodina je tedy na papíře bohatší, ale reálně se jí vhodnější bydlení vzdálilo. Výsledkem může být odklad druhého dítěte. Nebo rozhodnutí zůstat jen u jednoho.
Euro by navíc mohlo tento tlak posílit ještě jinak: vyšší zahraniční poptávkou po českých nemovitostech. Pro investory z eurozóny by odpadlo kurzové riziko koruny. Český byt by se jim snáze porovnával s bytem ve Vídni, Bratislavě, Berlíně či Madridu. Český trh by se pro eurové investory stal čitelnějším, jednodušším a atraktivnějším. V prostředí omezené výstavby by to byl další impuls k růstu cen.
Ano, i Češi by po přijetí eura mohli snáze kupovat nemovitosti v eurové cizině. Jenže apartmán v Chorvatsku či Španělsku není náhradou za byt v Praze, Brně, Plzni nebo Olomouci, kde má mladá rodina žít, pracovat a vychovávat děti. Odliv části české investiční poptávky do zahraničí by tedy jen stěží převážil tlak zahraničního kapitálu na nejatraktivnější české lokality.
Dlouhodobě tak může vzniknout nebezpečná past. Euro zlevní úvěr, ale protože se nestaví, levnější úvěr zdraží aktiva. Vlastníci nemovitostí zbohatnou. Prodávající inkasují vyšší ceny. Developeři a majitelé pozemků získají silnější pozici. Mladé rodiny však budou dál čelit nedostatku bytů, vyšším cenám a vyšší potřebě vlastních úspor.
Nejvíce ohroženi budou ti, kdo nemají kapitál od rodičů. Nižší sazba jim může pomoci se splátkou, ale nepomůže jim s akontací, pokud cena bytu mezitím vyskočí. Když byt zdraží ze šesti na sedm milionů korun, vlastní vklad při osmdesátiprocentní hypotéce vzroste z 1,2 na 1,4 milionu. Pro mnoho mladých párů je právě tato bariéra rozhodující. Nižší úrok je nezachrání, pokud se k hypotéce vůbec nedostanou.
Proto je třeba říci věc naplno: bez zásadního zrychlení výstavby může mít přijetí eura na českou porodnost negativní dopad. Zlevní peníze, posílí poptávku po nemovitostech, přitáhne další kapitál a v zemi s nedostatkem bytů může dál zhoršit dostupnost rodinného bydlení.
Porodnost se nezvyšuje tím, že mladým lidem zdraží byt a zlevní úrok. Porodnost se zvyšuje tehdy, když mladé rodiny reálně dosáhnou na vhodné bydlení. Pokud euro povede hlavně k růstu cen nemovitostí, vyšším akontacím a ostřejší soutěži o omezený počet bytů, může mladé domácnosti od dětí spíše odradit.
Česká debata o euru proto nesmí skončit u líbivé věty, že hypotéky budou levnější. Správná otázka zní jinak: budou po přijetí eura mladé rodiny skutečně bydlet dostupněji? Pokud ne, pak může být demografický účet eura nepříjemně vysoký. Levnější hypotéka v zemi, která nestaví, není pomoc mladým. Je to palivo pro další realitní drahotu. A tím i další rána pro českou porodnost.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.
Jižní část Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které způsobilo rozsáhlé materiální škody a vyvolalo dočasnou výstrahu před vlnou tsunami. Nejkritičtější situace nastala v nákupním centru v prefektuře Kumamoto na ostrově Kjúšú, kde se po hlášené explozi zřítila část konstrukce. Uvnitř budovy zůstalo uvězněno několik lidí, na jejichž záchraně v současnosti pracují desítky hasičů a záchranářů.
Lesní požáry, které v současnosti zasahují část jižní Evropy, přiměly úřady ve Francii a Španělsku k vydání bezpečnostních doporučení pro zahraniční návštěvníky. Francouzská prefektura regionu Gironde, který patří k nejvíce zasaženým oblastem na jihozápadě země, vyzvala turisty, aby do zasažených míst vůbec nejezdili. Těm, kteří se již v regionu nacházejí, doporučila zvážit přesun do bezpečnějších částí země.
Německá policie zastřelila podezřelého muže, který v neděli během pochodu hrdosti Berlin Pride najel automobilem do davu účastníků. Útok si vyžádal jednu oběť na životě a dvě desítky zraněných. Vyšetřování ukázalo, že útočník měl již v minulosti záznam v policejních registrech kvůli pokusu připojit se k teroristické organizaci Islámský stát v Sýrii a Iráku.
Sledovat na vlastní oči kolaps ledovců za hlasitého potlesku turistů, kteří si neuvědomují souvislosti, se pro mnohé průvodce v Antarktidě stalo neúnosným zážitkem. Práce v obklopení tučňáků, kosatek a nedotčené přírody platila roky za vysněné povolání. Pro řadu z nich se však tato výsada postupně proměnila v morální dilema, které nakonec vyústilo v odchod ze zaměstnání.