Přijetí eura bývá často líčeno jako cesta k levnějším hypotékám. A tedy jako možná úleva pro mladé domácnosti, které dnes jen obtížně dosahují na vlastní bydlení. Jenže právě zde se skrývá podstatné riziko. V českých podmínkách může euro porodnosti nikoli pomoci, ale naopak ji dále srazit.
Ne proto, že by společná evropská měna sama o sobě lidem bránila mít děti. Ale proto, že v zemi, kde se dlouhodobě málo staví, levnější peníze zpravidla nevedou k levnějšímu bydlení. Vedou k dražším nemovitostem.
Mechanismus je prostý. Pokud klesnou hypoteční sazby, domácnosti si při stejné měsíční splátce mohou půjčit více. Kupující tedy vstoupí na trh s vyšší kupní silou. Jenže počet bytů se tím nezvýší. Jestliže se v Praze, Brně a dalších poptávaných lokalitách nezačne výrazně více stavět, začne se tato vyšší kupní síla přelévat do cen. Domácnosti si nepolepší o levnější bydlení. Budou jen kupovat dražší byty za levnější dluh.
A právě to je pro porodnost zásadní. Mladá rodina nepotřebuje primárně nižší sazbu. Potřebuje dostupné, stabilní a dostatečně velké bydlení. Potřebuje mít jistotu, že se z malého startovacího bytu dokáže přestěhovat do většího, kde má smysl uvažovat o druhém nebo třetím dítěti. Pokud euro zlevní hypotéky, ale zároveň vyžene ceny bytů ještě výše, může být výsledkem pravý opak toho, co jeho zastánci slibují.
Růst cen nemovitostí má totiž na porodnost dvojí dopad. Těm, kdo už vlastní vhodné bydlení, může pomoci. Jejich majetek roste, cítí se bohatší, mají větší jistotu. Jenže mladým lidem, kteří teprve kupují první byt, bydlí v nájmu nebo potřebují větší byt pro další dítě, růst cen škodí. Zvyšuje potřebnou akontaci, oddaluje vlastní bydlení a komplikuje přechod do většího.
Česko má sice vysoký podíl vlastnického bydlení. To je ale v této debatě často zavádějící argument. Děti nemají primárně šedesátníci a sedmdesátníci ve splacených domech. O porodnosti rozhodují hlavně lidé mezi 25 a 39 lety. A právě ti dnes řeší nájem, první hypotéku, vlastní kapitál, nebo bolestivý přechod z malého bytu do většího.
U nich může být efekt dražších nemovitostí zvlášť negativní. Představme si mladý pár, který vlastní malý byt. Pokud ceny vzrostou, jejich byt papírově zdraží. Jenže větší byt, který potřebují pro druhé dítě, zdraží také. A v absolutních korunách často více. Rodina je tedy na papíře bohatší, ale reálně se jí vhodnější bydlení vzdálilo. Výsledkem může být odklad druhého dítěte. Nebo rozhodnutí zůstat jen u jednoho.
Euro by navíc mohlo tento tlak posílit ještě jinak: vyšší zahraniční poptávkou po českých nemovitostech. Pro investory z eurozóny by odpadlo kurzové riziko koruny. Český byt by se jim snáze porovnával s bytem ve Vídni, Bratislavě, Berlíně či Madridu. Český trh by se pro eurové investory stal čitelnějším, jednodušším a atraktivnějším. V prostředí omezené výstavby by to byl další impuls k růstu cen.
Ano, i Češi by po přijetí eura mohli snáze kupovat nemovitosti v eurové cizině. Jenže apartmán v Chorvatsku či Španělsku není náhradou za byt v Praze, Brně, Plzni nebo Olomouci, kde má mladá rodina žít, pracovat a vychovávat děti. Odliv části české investiční poptávky do zahraničí by tedy jen stěží převážil tlak zahraničního kapitálu na nejatraktivnější české lokality.
Dlouhodobě tak může vzniknout nebezpečná past. Euro zlevní úvěr, ale protože se nestaví, levnější úvěr zdraží aktiva. Vlastníci nemovitostí zbohatnou. Prodávající inkasují vyšší ceny. Developeři a majitelé pozemků získají silnější pozici. Mladé rodiny však budou dál čelit nedostatku bytů, vyšším cenám a vyšší potřebě vlastních úspor.
Nejvíce ohroženi budou ti, kdo nemají kapitál od rodičů. Nižší sazba jim může pomoci se splátkou, ale nepomůže jim s akontací, pokud cena bytu mezitím vyskočí. Když byt zdraží ze šesti na sedm milionů korun, vlastní vklad při osmdesátiprocentní hypotéce vzroste z 1,2 na 1,4 milionu. Pro mnoho mladých párů je právě tato bariéra rozhodující. Nižší úrok je nezachrání, pokud se k hypotéce vůbec nedostanou.
Proto je třeba říci věc naplno: bez zásadního zrychlení výstavby může mít přijetí eura na českou porodnost negativní dopad. Zlevní peníze, posílí poptávku po nemovitostech, přitáhne další kapitál a v zemi s nedostatkem bytů může dál zhoršit dostupnost rodinného bydlení.
Porodnost se nezvyšuje tím, že mladým lidem zdraží byt a zlevní úrok. Porodnost se zvyšuje tehdy, když mladé rodiny reálně dosáhnou na vhodné bydlení. Pokud euro povede hlavně k růstu cen nemovitostí, vyšším akontacím a ostřejší soutěži o omezený počet bytů, může mladé domácnosti od dětí spíše odradit.
Česká debata o euru proto nesmí skončit u líbivé věty, že hypotéky budou levnější. Správná otázka zní jinak: budou po přijetí eura mladé rodiny skutečně bydlet dostupněji? Pokud ne, pak může být demografický účet eura nepříjemně vysoký. Levnější hypotéka v zemi, která nestaví, není pomoc mladým. Je to palivo pro další realitní drahotu. A tím i další rána pro českou porodnost.
Dneškem odstartovala další vlna tropických letních veder, přičemž teploty ještě porostou. Je to důvod ke znepokojení, protože v Česku už tak panuje problém se suchem. Následující dny nepřinesou jeho řešení.
Vlna veder v dalších dnech ještě zesílí. Ministerstvo zdravotnictví proto připomíná základní doporučení, která mohou pomoci předejít zdravotním komplikacím spojeným s horkem. Zvýšenou pozornost by měli věnovat svému zdraví především senioři, malé děti, těhotné ženy, chronicky nemocní nebo lidé užívající některé léky.
Každý z prezidentů se o dobré jméno České republiky ve světě staral jinak. Svou cestu si našel i Petr Pavel. Miliony sledujících po celém světě si ho mohli všimnout, protože se v netradiční roli, která nijak nesouvisí s jeho politickou funkcí, představil na významném sportovním klání.
Do Česka dorazila další vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že teploty opět dosáhnou až 40 stupňů. Taková hranice by během letošního léta padla již podruhé. Experti jsou z toho zaskočeni.
Světová hudba přišla o další výraznou osobnost, která bude chybět i českým fanouškům. Ve věku 56 let tragicky zemřel irský hudebník a písničkář Glen Hansard, držitel Oscara za nejlepší filmovou píseň. Podle deníku The Irish Sun zahynul při dopravní nehodě na motorce.
Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.
Nové vedení ukrajinské armády zahájilo oficiální komunikaci se Severoatlantickou aliancí. Nově jmenovaný vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Mychajlo Drapatij absolvoval svůj první telefonát s nejvyšším velitelem spojeneckých sil v Evropě, generálem Alexusem Grynkewichem. Během rozhovoru zdůraznil, že klíčem k úspěchu na bojišti je v současné fázi konfliktu udržení obranných linií a výrazné navýšení přesných leteckých i raketových úderů na ruské pozice.
Kanada v současnosti čelí rozsáhlým lesním požárům, které sužují celou zemi. Na jejím území je aktivních více než devět set ohnisek, jež vyvolávají masivní evakuace a v provincii Ontario způsobily vůbec nejhorší požární sezónu v historii. Tato situace znovu rozvířila odbornou i politickou debatu o tom, zda by stát neměl vytvořit jednolitou národní strategii a založit specializovaný federální úřad zaměřený na koordinaci krizových situací.
Japonská prefektura Kumamoto čelí následkům ničivého zemětřesení o síle okolo sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct obětí a stovky zraněných. Záchranné složky spěchají s vyprošťováním lidí ze sutin pod dohledem armády i místních úřadů, přičemž premiérka Sanai Takaičiová zdůraznila, že při pátrání po přeživších rozhoduje každá sekunda. Území na jižním ostrově Kjúšú se přitom zotavovalo ze silných otřesů, které stejný region zasáhly v roce 2016.
Nový britský premiér Andy Burnham se po nástupu do funkce zatím naplno nevěnoval vztahům s Evropskou unií, Brusel je však připraven nabídnout Londýnu kompromis ohledně sporů o univerzitní školné. Tento problém doposud blokoval jednání o celkovém restartu vzájemných vztahů, s nímž započal již Burnhamův předchůdce Keir Starmer. Evropská komise nyní naznačuje ochotu ustoupit ze svých původních nekompromisních požadavků, které vyvolávaly silný odpor na britské straně.
Lídr francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon se před nadcházejícími prezidentskými volbami profiluje jako kandidát, který chce radikálně proměnit stávající uspořádání v Evropské unii. Jeho hlavním cílem je zrušení tradičního francouzsko-německého spojenectví, které podle něj dlouhodobě slouží především zájmům Berlína. Průzkumy ukazují, že Mélenchon má díky roztříštěnosti ostatních levicových stran reálnou šanci postoupit do druhého kola, kde by se mohl utkat s krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.
V Česku právě dnes začíná tropická epizoda, která bude v některých oblastech pokračovat i o víkendu. Potvrzuje to nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jejímž prostřednictvím varují meteorologové před vysokými teplotami a nebezpečím požárů. Experti zároveň avizují další výstrahu před vedry v příštím týdnu.