Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Jev El Niño přináší výrazné oteplování povrchových vod v centrální a východní části rovníkového Pacifiku. Tyto změny následně ovlivňují proudění vzduchu, atmosférický tlak i srážkové poměry po celém světě a zvedají průměrnou globální teplotu. V kombinaci se změnami klimatu způsobenými lidskou činností se tyto účinky ještě násobí, neboť teplejší oceány a atmosféra dodávají více energie i vlhkosti pro vznik extrémních výkyvů počasí.
Globální populace již během letošního léta pocítila dopady nebezpečného dlouhodobého oteplování. Řadu oblastí zasáhly rekordní vlny veder a zničující lesní požáry, které pustošily rozsáhlá území například ve Španělsku či Francii a vyžádaly si tisíce lidských životů. Podle aktuálních vědeckých poznatků však tyto události představují pouhou předehru k mnohem rozsáhlejším výkyvům, které planetu teprve čekají.
Vody v Pacifiku totiž nedosahovaly takto vysokých teplot v takto brzké fázi roku ještě nikdy v historii měření. Světová meteorologická organizace uvádí, že povrchové teploty moří v průměru převyšují normál o tři stupně Celsia. Podle předpovědí meteorologů lze očekávat, že až do podzimu bude téměř každý pevninou obývaný kout světa čelit teplotám vyšším, než bývá v tomto období obvyklé.
Dopady tohoto jevu se však neomezují pouze na samotný nárůst teplot. Významné srážkové deficity zaznamenávají monzunové deště v Indii a nadprůměrně teplé a suché podmínky se očekávají v oblastech Střední a Jižní Ameriky, v Karibiku, na jihu Asie i v částech Evropy a Afriky. Tento vývoj zvyšuje riziko rozsáhlých suchých období, selhání úrody a nedostatku pitné vody v nejrůznějších částech světa.
Vzhledem ke gravitační závažnosti celého problému formulovalo vedení OSN čtyři hlavní oblasti, na které je nutné se bezodkladně zaměřit. Prvním krokem je ochrana obyvatelstva před extrémním horkem prostřednictvím komplexních varovných systémů a zajištění dostupného a udržitelného chlazení pro nejvíce ohrožené skupiny. Současně je nezbytné upravit podmínky na pracovištích tak, aby zranitelní pracovníci v exponovaných odvětvích nebyli vystavováni přímému ohrožení života.
Dalším klíčovým pilířem je přizpůsobení infrastruktury, což zahrnuje začlenění ochrany před horkem do urbanistických plánů, výstavby obytných domů, škol či nemocnic. Zásadní proměnou musí projít rovněž rozpočtové plány měst i celých států, které by měly s těmito riziky dlouhodobě počítat a efektivně investovat do preventivních opatření.
Základem veškerého úsilí však zůstává radikální omezení samotných příčin klimatické krize. Podle odborníků i mezinárodních autorit je nevyhnutelné ukončit závislost na fosilních palivech, která celosvětové oteplování primárně způsobují. Místo vnímání jednotlivých živelních pohrom jako izolovaných tragédií je nutné přistoupit k systémové proměně energetiky a průmyslu.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
