Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Jev El Niño přináší výrazné oteplování povrchových vod v centrální a východní části rovníkového Pacifiku. Tyto změny následně ovlivňují proudění vzduchu, atmosférický tlak i srážkové poměry po celém světě a zvedají průměrnou globální teplotu. V kombinaci se změnami klimatu způsobenými lidskou činností se tyto účinky ještě násobí, neboť teplejší oceány a atmosféra dodávají více energie i vlhkosti pro vznik extrémních výkyvů počasí.
Globální populace již během letošního léta pocítila dopady nebezpečného dlouhodobého oteplování. Řadu oblastí zasáhly rekordní vlny veder a zničující lesní požáry, které pustošily rozsáhlá území například ve Španělsku či Francii a vyžádaly si tisíce lidských životů. Podle aktuálních vědeckých poznatků však tyto události představují pouhou předehru k mnohem rozsáhlejším výkyvům, které planetu teprve čekají.
Vody v Pacifiku totiž nedosahovaly takto vysokých teplot v takto brzké fázi roku ještě nikdy v historii měření. Světová meteorologická organizace uvádí, že povrchové teploty moří v průměru převyšují normál o tři stupně Celsia. Podle předpovědí meteorologů lze očekávat, že až do podzimu bude téměř každý pevninou obývaný kout světa čelit teplotám vyšším, než bývá v tomto období obvyklé.
Dopady tohoto jevu se však neomezují pouze na samotný nárůst teplot. Významné srážkové deficity zaznamenávají monzunové deště v Indii a nadprůměrně teplé a suché podmínky se očekávají v oblastech Střední a Jižní Ameriky, v Karibiku, na jihu Asie i v částech Evropy a Afriky. Tento vývoj zvyšuje riziko rozsáhlých suchých období, selhání úrody a nedostatku pitné vody v nejrůznějších částech světa.
Vzhledem ke gravitační závažnosti celého problému formulovalo vedení OSN čtyři hlavní oblasti, na které je nutné se bezodkladně zaměřit. Prvním krokem je ochrana obyvatelstva před extrémním horkem prostřednictvím komplexních varovných systémů a zajištění dostupného a udržitelného chlazení pro nejvíce ohrožené skupiny. Současně je nezbytné upravit podmínky na pracovištích tak, aby zranitelní pracovníci v exponovaných odvětvích nebyli vystavováni přímému ohrožení života.
Dalším klíčovým pilířem je přizpůsobení infrastruktury, což zahrnuje začlenění ochrany před horkem do urbanistických plánů, výstavby obytných domů, škol či nemocnic. Zásadní proměnou musí projít rovněž rozpočtové plány měst i celých států, které by měly s těmito riziky dlouhodobě počítat a efektivně investovat do preventivních opatření.
Základem veškerého úsilí však zůstává radikální omezení samotných příčin klimatické krize. Podle odborníků i mezinárodních autorit je nevyhnutelné ukončit závislost na fosilních palivech, která celosvětové oteplování primárně způsobují. Místo vnímání jednotlivých živelních pohrom jako izolovaných tragédií je nutné přistoupit k systémové proměně energetiky a průmyslu.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
