Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Osmadvacetiletý lékař Ahmed Abujami obdržel stipendium na magisterské studium veřejného zdraví na Institutu tropické medicíny v Antverpách. Získané znalosti chtěl využít k obnově rozvratem zasaženého zdravotnického systému v Gaze, avšak belgické úřady vyžadují osobní podání žádosti o vízum v Jeruzalémě nebo v Káhiře. Abujami vyjádřil pro The Guardian hlubokou frustraci ze selhání vládních jednání a zdůraznil, že studenti nemají nic společného s politickými roztržkami, které jejich případ obklopují.
V podobné situaci se ocitla i třiadvacetiletá absolventka Salwa Abu Elhaj, která plánovala studovat komunikační vědy na univerzitě KU Leuven a v současnosti žije s rodinou ve stanu v centrální části Pásma Gazy. Devětatřicetiletý profesor informatiky Ahmed Alsalibi zase získal výzkumné místo na Svobodné univerzitě v Bruselu, kde má vyvíjet systémy umělé inteligence pro efektivní řízení záchranných služeb. Přestože Alsalibi již obdržel schválení víza, musí si doklad vyzvednout osobně v Káhiře, Jordánsku nebo Jeruzalémě, což je pro něj za současných podmínek nemožné.
Pětikoaliční belgický kabinet vedený premiérem Bartem De Weverem se na evakuačním plánu nedokázal shodnout při pátečním jednání. Belgický vicepremiér a ministr zahraničí Maxime Prévot následně oznámil, že návrh na evakuaci studentů stahuje, protože jej jeden z koaličních partnerů zcela odmítl. Prévot uvedl, že odmítl přistoupit na ústupky v jiných oblastech migrační politiky a učinit ze studentů žijících v těžkých podmínkách rukojmí politických vyjednávání.
Schválení evakuace zablokovala belgická ministryně pro azyl a migraci Anneleen Van Bossuyt ze strany Nová vlámská aliance. Van Bossuyt požadovala, aby byl vstup studentů podmíněn zpřísněním deportací osob bez práva na pobyt, včetně nucených návratů odsouzených zločinců do Afghánistánu. Ministryně rovněž argumentovala tím, že udělení výjimky pro palestinské akademiky by mohlo vyvolat dominový efekt a vytvořit nebezpečný precedens pro žadatele z jiných konfliktních oblastí.
Rektoři sedmi zapojených belgických univerzit postoj vlády ostrým způsobem odsoudilo ve společném článku publikovaném v deníku De Standaard. Vedení vysokých škol zdůraznilo, že vybraní uchazeči nejsou nelegálními migranty, mají zajištěno financování životních nákladů a jejich cílem je po dokončení studií pomoci s obnovou Gazy. Akademičtí představitelé zároveň připomněli, že jiné evropské země, jako například Velká Británie nebo Itálie, již v minulosti evakuaci studentů a vědců z této oblasti úspěšně vyjednaly.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.