Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Spojené státy se podle ukrajinského prezidenta musejí zasadit o to, aby byla ruská připravenost k deeskalaci dlouhodobá a poctivá. Klíčovým předpokladem pro jakékoli ústupky ze strany Kyjeva zůstává úplné zastavení ruských úderů na ukrajinskou kritickou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump přitom připsal vinu za globální nedostatek nafty a vysoké ceny paliv ukrajinským útokům na ruské rafinérie. Hlavní příčinou těchto problémů na trhu je však konflikt s Íránem, který narušil obchod s ropou na Blízkém východě. Rusko sice zakázalo vývoz nafty kvůli vlastním nedostatkům, tento krok ale zasáhl především sousední země jako Mongolsko.
K bezpečnostnímu incidentu došlo také na území Severoatlantické aliance, kde stíhačka NATO sestřelila bezpilotní letoun v jižní části Litvy. Dron byl zlikvidován nedaleko vesnice Pratkunai v blízkosti města Kaunas poté, co do litevského vzdušného prostoru vletěl pravděpodobně z území Běloruska. Přesný původ tohoto stroje nebyl v době zásahu bezprostředně určen. Incidentu předcházelo vyhlášení poplachu v hlavním městě Vilniusu i v přilehlém regionu.
Ruské síly současně pokračují v útocích na ukrajinské civilní a hospodářské objekty. Při úderu na zemědělský sklad ve městě Pryluky v Černihivské oblasti zahynuli tři lidé a dalších sedm utrpělo zranění. Místní policie potvrdila, že zásah způsobil vážné škody na samotném objektu i v jeho bezprostředním okolí. Záchranáři na místě okamžitě zahájili odklízení následků výbuchu a poskytování pomoci zraněným obyvatelům.
V Německu obžalovala spolková prokuratura německo-ukrajinskou občanku z práce pro ruské zpravodajské služby. Žena identifikovaná jako Ilona W. měla být minimálně od října roku 2023 v kontaktu s důstojníkem ruské rozvědky působícím na ambasádě v Berlíně. Obviněná provozovala marketingovou agenturu a vedla lobbistickou skupinu, čehož využívala k získávání přístupu na významné společenské akce. Tyto kontakty následně sloužily k pokusům o verbování zástupců německého ministerstva obrany a významných postav z průmyslového sektoru.
Na ukrajinském území došlo rovněž k tragické nehodě, při níž zahynul příslušník britských ozbrojených sil. Britské ministerstvo obrany potvrdilo, že úmrtí nebylo důsledkem nepřátelské bojové činnosti. Malá skupina britského vojenského personálu působí v zemi za účelem zajištění bezpečnosti diplomatů a poskytování podpory ukrajinské armádě. Bližší okolnosti této tragické události úřady v Londýně dále neupřesnily.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj současně oficiálně odvolal z funkce generálního prokurátora Ruslana Kravčenka. Oficiální výnos následoval po rozsáhlém úplatkářském skandálu, který zasáhl celý úřad generální prokuratury. Samotný Kravčenko všechna obvinění odmítl, z funkce však již dříve odstoupil. Odvolaný prokurátor nyní pobývá mimo území Ukrajiny a zahájil právní kroky proti vedení Národního protikorupčního úřadu, které obvinil z falšování oficiálních dokumentů.
Vyšetřovatelé z protikorupčního úřadu předtím provedli razii přímo v kancelářích generálního prokurátora. Podle jejich zjištění v úřadu fungovala síť, která přijímala finanční úplatky za poskytování ochrany podvodným telefonním centrům. Tato centra se zabývala legalizací výnosů z trestné činnosti a praním špinavých peněz ve velkém rozsahu. Výnos o odvolání Kravčenka představuje vyvrcholení této korupční kauzy na nejvyšších místech ukrajinské justice.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.