Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Podobný přístup Donald Trump v minulosti zvolil také u otázky klimatických změn, které rovněž opakovaně označoval za podvod. V energetické politice to vedlo k rozsáhlému rušení regulací a k výrazné podpoře těžby ropy. Stejnou rétoriku uplatnil i v případě vyšetřování kauzy Jeffreyho Epsteina či při prověřování událostí spojených s útokem na Kapitol ze 6. ledna 2021. Vědomým zpochybňováním těchto témat se snaží ukončit diskuse, které by mohly narušit jeho politickou pozici.
Na rozdíl od předchozích amerických prezidentů, kteří se v dobách nejistoty snažili veřejnost uklidňovat a vysvětlovat hrozby, volí současná hlava státu odlišný postup. Ignorování obav z umělé inteligence se mu však může politicky vymstít, neboť řada Američanů má strach ze ztráty pracovních míst. Odmítáním obav veřejnosti z budování datových center se prezident dostává do rozporu s voliči před nadcházejícími kongresovými volbami.
Za prezidentovým odmítavým postojem stojí také ekonomické kalkuly a obava z reakce finančních trhů. Jakýkoliv signál o zpomalení vývoje umělé inteligence by mohl vyvolat pokles na burze, což si administrativa nemůže dovolit. Trumpova filozofie vládnutí je dlouhodobě založena na rozvoji podnikání a odstraňování bariér, nikoliv na brzdění trhu. Bývalý poradce pro umělou inteligenci David Sacks v té souvislosti uvedl, že šéfové technologických firem se snaží vyvolat tlak na vytvoření jimi preferovaného regulačního systému.
Samotný prezident veřejně zpochybnil, proč by představitelé odvětví volali po regulaci, která by je v případě přísného zavedení mohla dovést k úpadku. Způsob vládnutí Donalda Trumpa přitom podle autorovy analýzy plně neodpovídá složitosti tohoto tématu. Ačkoliv tvrdí, že umělou inteligenci sám používá, jeho praktické zkušenosti se omezují na zveřejňování upravovaných fotomontáží. Informační servis mu navíc zajišťuje jeho poradkyně Natalie Harp, která mu zprávy předkládá v tištěné podobě.
Část odborníků a kritiků přesto připouští, že prezidentův odpor ke zpomalení vývoje může mít i racionální jádro. V historii se již mnohokrát stalo, že varování před novými technologiemi byla přehnaná a k černým scénářům nedošlo. Někteří skeptici navíc mají podezření, že alarmující prohlášení šéfů technologických gigantů slouží spíše k řetězení zájmu před plánovanými vstupy jejich firem na burzu.
Trump rovněž argumentuje globální konkurencí a poukazuje na to, že případné zpomalení amerického vývoje by využila Čína k získání technologické převahy. Tento pohled sdílejí i někteří demokraté, například bývalý bezpečnostní poradce Jake Sullivan, který dříve varoval před ztrátou vlivu USA v oblasti vojenského využití umělé inteligence. Prezident přesto spoléhá na svou vlastní autoritu a tvrdí, že zárukou bezpečnosti je jeho vlastní silné vedení.
Kritici rovněž poukazují na možné střety zájmů, neboť Donald Trump vlastní akcie propojené s odvětvím umělé inteligence, ačkoliv Bílý dům zdůrazňuje nezávislou správu jeho majetku. Bývalý prezident Barack Obama naopak vyzval k široké národní debatě o dopadech nových technologií, což je přístup, který odmítá doktrína upřednostňující samostatnou americkou sílu. Samotný Donald Trump na sociálních sítích zopakoval, že se považuje za likvidátora mýtů a odmítá tvrzení, že by robotizované systémy mohly ovládnout svět a zničit lidstvo.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
