Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Příkladem je podle webu The Guardian mladík Denys, který byl ve svých patnácti letech evakuován z dětského domova v Berďansku do malé vesnice v italských Alpách. Ačkoliv zpočátku trpěl steskem po domově, postupně si zvykl na nový způsob života bez leteckých poplachů a chudoby. Když ukrajinské úřady zorganizovaly jeho repatriaci, Denys se s pomocí italských soudů rozhodl zůstat v zahraničí. V současnosti pracuje v Itálii jako číšník a plánuje tam strávit i svou budoucnost.
V evropských zemích nadále zůstává více než patnáct stovek ukrajinských sirotků a dětí odebraných z péče rodičů. Italské soudy v mnoha případech podpořily pěstouny, kteří odmítli splnit příkaz Kyjeva k navrácení dětí s odkazem na bezpečnost a špatný stav ukrajinské infrastruktury. Tento právní a politický spor poukazuje na rozpor mezi zájmy jednotlivých dětí a národními zájmy válkou zasaženého státu.
Ukrajina čelí prudkému poklesu porodnosti a ztrátě tisíců dětí, které byly protiprávně odvlečeny na území Ruské federace. Právní odbornice Kateryna Raševská upozorňuje, že neschopnost přivést evakuované mladé lidi zpět ohrožuje samotnou budoucnost národa. Děti vyrůstající v zahraničí podle ní postupně přicházejí o znalost ukrajinského jazyka, kultury a historie, čímž se oslabuje jejich národní identita.
Napětí mezi stranami vzrostlo po rozhodnutí italského soudu, který povolil adopci patnáctiletého ukrajinského chlapce místní rodinou. K tomuto kroku došlo navzdory tomu, že chlapec měl na Ukrajině rodiče i sourozence a ukrajinská vláda již na začátku konfliktu mezinárodní adopce pozastavila. Ukrajinská koordinátorka Julija Donničenková uvedla, že některé bezdětné páry využívají nepřehledné situace k získání dětí, přestože jejich jednání může vycházet z dobrých úmyslů.
Osudy dětí, které se na Ukrajinu vrátily, navíc ukázaly, že realita často neodpovídá oficiálním slibům úřadů. Osmnáctiletá Evelina strávila téměř dva roky u pěstounské rodiny na Sicílii, než byla po repatriaci umístěna do náhradní rodiny u rumunských hranic. V novém domově čelila přísným omezením, zabavení telefonu a izolaci od okolního světa, přičemž její životní podmínky se podle jejích slov nelišily od pobytu v ústavu.
Evakuované děti rovněž vypověděly o nátlaku ze strany ukrajinských sociálních pracovníků, kteří při jednáních používali zastrašování i nepravdivé sliby. Sliby o rychlé adopci nebo sloučení s příbuznými se často nenaplnily a vrátivší se sirotci skončili v přeplněných zařízeních bez tekoucí vody či elektřiny. Pravidelné ukrývání v bombových krytech a neustálá hrozba raketových útoků dále zhoršují psychický stav navrácených dětí.
Pro mnohé zasažené mladé lidi se tak návrat do vlasti stal pouze dočasnou překážkou před dosažením zletilosti. Další ze sirotků, Maksym, se po repatriaci dočkal osmnáctých narozenin a okamžitě odešel do Německa. Podle jeho vyjádření se Ukrajina během válečných let příliš změnila a mladé generaci již nedokáže nabídnout odpovídající životní perspektivu.
Italský vedoucí skupiny evakuovaných sirotků Diego Mosca zdůraznil, že děti se v tomto sporu staly pouhým nástrojem mezi dvěma stranami. Dlouhotrvající nejistota a nátlak na jejich návrat jim způsobily hluboké psychické trauma. Podle jeho názoru by zajištění odborné péče o duševní zdraví těchto dětí mělo mít přednost před řešením demografických potřeb státu.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.