Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Analytici ve svém hodnocení potvrdili, že rozsáhlé nasazení armády znatelně tenčí zásoby protivzdušné obrany. Celková částka 38,1 miliardy dolarů zahrnuje náklady na spotřebovanou munici, vojenskou techniku, zvýšenou intenzitu operací i vyšší ceny paliva. Největší část rozpočtu spotřebovala právě náhrada střel a systémů protivzdušné obrany, která činí 21,7 miliardy dolarů. Z této sumy připadá 13,1 miliardy dolarů na rakety zachycující nepřátelské střely a 7,3 miliardy na střely s plochou dráhou letu.
Doplňování vyčerpaných zásob raketových interceptorů může podle zprávy trvat nejméně pět let. Tento výpadek by mohl omezit schopnosti americké protivzdušné obrany v případě případného ozbrojeného konfliktu s Čínou. Ministerstvo obrany má v současnosti k dispozici výrazně méně zachytávacích střel než před začátkem bojů. Obnovení plné bojové připravenosti tak bude vyžadovat dlouhodobé investice i čas.
Měsíční výdaje na vedení války se budou odvíjet od intenzity vojenských operací. V případě bojů nižší intenzity dosáhnou náklady přibližně dvou miliard dolarů měsíčně, zatímco intenzivnější operace vyjdou na více než tři miliardy. Pokud by došlo k další eskalaci násilí, měsíční účet za vojenské akce by mohl vzrůst ještě výrazněji. Dále trvající konflikt tak bude finanční zátěž pro americké daňové poplatníky neustále zvyšovat.
Prezident Donald Trump požádal v červnu Kongres o schválení dodatečného financování ve výši 67 miliard dolarů na pokrytí válečných výdajů a obnovu zásob. Představitelé Pentagonu varovali, že bez přidělení těchto rozpočtových prostředků hrozí armádě finanční tísň. Snahy o rychlé schválení balíčku však v Kongresu uvízly a očekává se, že se jimi zákonodárci budou zabývat až po nadcházejících volbách.
Závěry rozpočtového úřadu potvrzují také zprávy dalších kontrolních orgánů a představitelů vlády. Generální inspekce ministerstva obrany uvedla, že operace proti Íránu stály do června 33,4 miliardy dolarů, přičemž většinu tvořily náklady na munici. Ministr obrany Pete Hegseth při červencovém slyšení v Senátu vyčíslil výdaje za prvních pět měsíců na 37,5 miliardy dolarů. Hegseth před zákonodárci tvrdil, že jde o nezbytnou investici k odvrácení hrozby ze strany Teheránu.
Hodnocení dopadů války vyvolalo ostré reakce mezi politiky v souvislosti s blížícími se kongresovými volbami. Demokraté využívají vysoké náklady na konflikt ke kritice republikánské administrativy v otázkách rostoucích životních nákladů. Podle demokrata Brendana Boyla utrácejí republikáni desítky miliard dolarů za neuváženou válku, zatímco tvrdí, že chybí prostředky na pomoc domácím rodinám. Zpráva navíc upozorňuje, že konflikt přispěl k růstu inflace kvůli narušení námořní dopravy v Ormuzském průlivu a Rudém moři.
Kritika zaznívá také od dalších demokratických zákonodárců, kteří zdůrazňují negativní dopad na armádní připravenost. Senátorka Elizabeth Warrenová označila vojenskou kampaň za akci, která vyprazdňuje peněženky Američanů i zásoby munice. Vyčerpání vojenských skladů podle ní přímo ohrožuje schopnost armády reagovat na jiné globální hrozby. Válka zahájená v únoru ve spolupráci s Izraelem tak zůstává ústředním tématem americké politické debaty.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.