Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přitom ve svém projevu o stavu Unie přislíbila vzdát hold záchranářům a označit je za skutečné hrdiny. Zástupci odborů však poukazují na to, že samotné děkování situaci v terénu nezlepší. Sébastien Delavoux z francouzského odborového svazu CGT přirovnal současné reakce politiků ke krmení potleskem z doby pandemie covidu-19, což označil za zcela nedostatečné. Ve Francii proto záchranáři zahájili šestitýdenní stávku a k protestním akcím či stávkám došlo v posledních měsících také v Belgii, Španělsku a Řecku.
Belgický šéf královské federace hasičů Marc Gilbert požádal o schůzku přímo kancelář šéfky Evropské komise a apeluje na zásah z unijní úrovně. Podle něj jde o naléhavé volání o pomoc v kontextu postupujícího globálního oteplování a omezených personálních i materiálních kapacit. Gilbert připomněl nedávný katastrofální požár v belgické přírodní rezervaci Hautes Fagnes, který se stal nejhorším v historii země. Rychlé šíření ohně ukázalo, že bez okamžitého zásahu dostatečně vybavených jednotek nelze rozsáhlým škodám zabránit.
Evropská federace odborových svazů veřejných služeb varovala, že mezi lety 2024 a 2025 poklesl počet profesionálních hasičů v zemích Evropské unie o osmnáct tisíc. Pokles odbory přisuzují rozpočtovým škrtům a úsporným opatřením v jednotlivých členských státech. Generální tajemník federace Jan Willem Goudriaan zdůraznil, že připravenost na krizové situace nelze budovat na úsporné politice. Odbory proto na začátek listopadu naplánovaly velkou demonstraci evropských hasičů v Bruselu.
Statistické údaje ukázaly výrazný úbytek profesionálního personálu v řadě evropských zemí. Největší propad zaznamenalo Polsko, kde se počet profesionálních záchranářů snížil o devět tisíc, následované Německem s poklesem o osm tisíc a Francií s úbytkem více než čtyř tisíc pracovníků. V Nizozemsku se počet profesionálních hasičů snížil o dvacet čtyři stě, ve Španělsku o devět set a v Belgii o dvě stě. Přestože v celkovém srovnání bylo v roce 2025 v Unii stále o deset tisíc hasičů více než v roce 2023, současný trend vyvolává vážné obavy.
V Německu udržuje celkový počet záchranářů rozsáhlá síť přibližně jednoho milionu dobrovolníků, zástupci odborů však varují před problémy s jejich dostupností během dlouhotrvajících zásahů. Předseda německého svazu hasičů Siegfried Maier upozornil především na zastaralou a nevhodnou techniku pro boj s lesními požáry. Mnoho jednotek disponuje špičkovým vybavením pro městské zásahy, které však selhává v těžkém terénu. Těžké ochranné oděvy navíc vystavují záchranáře při dlouhých zásajích v přírodě riziku celkového vyčerpání a kolapsu.
Na nedostatek odpovídající techniky poukazují také zástupci francouzských hasičů. Sébastien Delavoux uvedl, že zatímco na počátku tisíciletí měla Francie k dispozici více než pět tisíc požárních vozidel, dnes jejich počet klesl pod hranici tři tisíce devět set kusů. Země se zároveň potýká s nedostatkem a zastaráváním letecké flotily určené k hašení ze vzduchu, což vede k častému vyřazování letadel kvůli údržbě. Delavoux zdůraznil, že klíčovou roli při likvidaci požárů hrají pozemní jednotky, které nutně potřebují nové lidi i zásahová vozidla.
V jižních státech Evropy čelí záchranáři také problému sezónního zaměstnávání. Ve Španělsku a Řecku pracují mnozí hasiči pouze část roku a mimo sezónu pobírají nízké podpory v nezaměstnanosti. Předseda řeckých odborů sezónních hasičů Georgios Tzelepis označil za nelogické, aby kvalifikovaní pracovníci trávili měsíce na podporách, místo aby v zimním období prováděli preventivní práce v lesích. Celoroční zaměstnání by podle zástupců záchranářů pomohlo lépe připravit krajinu na nadcházející období sucha.
Zástupci hasičských sborů požadují po vládách výraznější investice do preventivních opatření a budování infrastruktury v rizikových oblastech. Siegfried Maier v této souvislosti zmínil nutnost správy lesních porostů, osvěty veřejnosti a budování přístupových cest do lesů či velkokapacitních nádrží na vodu. Přestože jsou tato opatření finančně nákladná a u místních samospráv často nepopulární, jsou podle odborníků pro zvládání častějších požárů nezbytná.
Odpovědnost za fungování a financování hasičských sborů nese v Evropské unii primárně každý členský stát samostatně. Evropská komise zajišťuje koordinaci přeshraniční pomoci a spravuje strategické rezervy letecké techniky v rámci mechanismu civilní ochrany. Mluvčí Komise Eva Hrnčířová uvedla, že unijní orgány chovají hluboký respekt k práci záchranářů a berou jejich zdravotní i bezpečnostní rizika vážně. Francouzské ministerstvo vnitra potvrdilo vedení dialogu s odbory a přípravu legislativy obsahující finanční opatření pro požární služby.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
