V létě hasili plochu o velikosti dvojnásobku Lucemburska. Dejte nám peníze, ne potlesk, vzkazují hasiči politikům

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Depositphotos
Klára Marková 16. září 2026 14:56
Sdílej:

Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přitom ve svém projevu o stavu Unie přislíbila vzdát hold záchranářům a označit je za skutečné hrdiny. Zástupci odborů však poukazují na to, že samotné děkování situaci v terénu nezlepší. Sébastien Delavoux z francouzského odborového svazu CGT přirovnal současné reakce politiků ke krmení potleskem z doby pandemie covidu-19, což označil za zcela nedostatečné. Ve Francii proto záchranáři zahájili šestitýdenní stávku a k protestním akcím či stávkám došlo v posledních měsících také v Belgii, Španělsku a Řecku.

Belgický šéf královské federace hasičů Marc Gilbert požádal o schůzku přímo kancelář šéfky Evropské komise a apeluje na zásah z unijní úrovně. Podle něj jde o naléhavé volání o pomoc v kontextu postupujícího globálního oteplování a omezených personálních i materiálních kapacit. Gilbert připomněl nedávný katastrofální požár v belgické přírodní rezervaci Hautes Fagnes, který se stal nejhorším v historii země. Rychlé šíření ohně ukázalo, že bez okamžitého zásahu dostatečně vybavených jednotek nelze rozsáhlým škodám zabránit.

Evropská federace odborových svazů veřejných služeb varovala, že mezi lety 2024 a 2025 poklesl počet profesionálních hasičů v zemích Evropské unie o osmnáct tisíc. Pokles odbory přisuzují rozpočtovým škrtům a úsporným opatřením v jednotlivých členských státech. Generální tajemník federace Jan Willem Goudriaan zdůraznil, že připravenost na krizové situace nelze budovat na úsporné politice. Odbory proto na začátek listopadu naplánovaly velkou demonstraci evropských hasičů v Bruselu.

Statistické údaje ukázaly výrazný úbytek profesionálního personálu v řadě evropských zemí. Největší propad zaznamenalo Polsko, kde se počet profesionálních záchranářů snížil o devět tisíc, následované Německem s poklesem o osm tisíc a Francií s úbytkem více než čtyř tisíc pracovníků. V Nizozemsku se počet profesionálních hasičů snížil o dvacet čtyři stě, ve Španělsku o devět set a v Belgii o dvě stě. Přestože v celkovém srovnání bylo v roce 2025 v Unii stále o deset tisíc hasičů více než v roce 2023, současný trend vyvolává vážné obavy.

V Německu udržuje celkový počet záchranářů rozsáhlá síť přibližně jednoho milionu dobrovolníků, zástupci odborů však varují před problémy s jejich dostupností během dlouhotrvajících zásahů. Předseda německého svazu hasičů Siegfried Maier upozornil především na zastaralou a nevhodnou techniku pro boj s lesními požáry. Mnoho jednotek disponuje špičkovým vybavením pro městské zásahy, které však selhává v těžkém terénu. Těžké ochranné oděvy navíc vystavují záchranáře při dlouhých zásajích v přírodě riziku celkového vyčerpání a kolapsu.

Na nedostatek odpovídající techniky poukazují také zástupci francouzských hasičů. Sébastien Delavoux uvedl, že zatímco na počátku tisíciletí měla Francie k dispozici více než pět tisíc požárních vozidel, dnes jejich počet klesl pod hranici tři tisíce devět set kusů. Země se zároveň potýká s nedostatkem a zastaráváním letecké flotily určené k hašení ze vzduchu, což vede k častému vyřazování letadel kvůli údržbě. Delavoux zdůraznil, že klíčovou roli při likvidaci požárů hrají pozemní jednotky, které nutně potřebují nové lidi i zásahová vozidla.

V jižních státech Evropy čelí záchranáři také problému sezónního zaměstnávání. Ve Španělsku a Řecku pracují mnozí hasiči pouze část roku a mimo sezónu pobírají nízké podpory v nezaměstnanosti. Předseda řeckých odborů sezónních hasičů Georgios Tzelepis označil za nelogické, aby kvalifikovaní pracovníci trávili měsíce na podporách, místo aby v zimním období prováděli preventivní práce v lesích. Celoroční zaměstnání by podle zástupců záchranářů pomohlo lépe připravit krajinu na nadcházející období sucha.

Zástupci hasičských sborů požadují po vládách výraznější investice do preventivních opatření a budování infrastruktury v rizikových oblastech. Siegfried Maier v této souvislosti zmínil nutnost správy lesních porostů, osvěty veřejnosti a budování přístupových cest do lesů či velkokapacitních nádrží na vodu. Přestože jsou tato opatření finančně nákladná a u místních samospráv často nepopulární, jsou podle odborníků pro zvládání častějších požárů nezbytná.

Odpovědnost za fungování a financování hasičských sborů nese v Evropské unii primárně každý členský stát samostatně. Evropská komise zajišťuje koordinaci přeshraniční pomoci a spravuje strategické rezervy letecké techniky v rámci mechanismu civilní ochrany. Mluvčí Komise Eva Hrnčířová uvedla, že unijní orgány chovají hluboký respekt k práci záchranářů a berou jejich zdravotní i bezpečnostní rizika vážně. Francouzské ministerstvo vnitra potvrdilo vedení dialogu s odbory a přípravu legislativy obsahující finanční opatření pro požární služby.

Stalo se