Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Národní sdružení zdůvodňuje svůj požadavek nutností boje proti islamismu a politickému extremismu. V dosavadních debatách zastánci restrikcí často argumentovali principem sekularismu, tentokrát však představitelé strany zvolili odlišnou strategii. Zahalování hlavy již neoznačují za pouhý náboženský projev, ale za přímý symbol a ukazatel adherence k politické ideologii. Podle předložené koncepce má být nošení šátku automaticky považováno za viditelné přihlášení se k islamistickému hnutí.
Právní rozbory podle webu The Conversation ukazují, že francouzský koncept sekularismu neukládá běžným občanům povinnost zachovávat na veřejnosti náboženskou neutralitu. Tento princip vyžaduje neutralitu především od státních orgánů, úředníků a pracovníků ve veřejných službách. Na základě sekularismu byly v minulosti zakázány náboženské symboly ve státních školách nebo zahalování obličeje na veřejnosti. Ve veřejném prostoru mimo státní instituce však platí svoboda vyznání jako základní ústavní princip.
Odborná data a sociologické studie neodpovídají tvrzení, že nošení šátku je jednoznačným projevem politické ideologie. Výzkumy mezi francouzskými muslimkami ukazují různorodost pohnutek, které ženy k zahalování hlavy vedou. Pro mnohé z nich představuje šátek tradiční náboženskou praxi, vyjádření vlastní identity nebo formu osobního sebeurčení. Důvody se navíc liší v závislosti na věku, generaci či sociálním původu konkrétních žen.
Z právního hlediska nelze omezování základních svobod zakládat na plošné domněnce o politických cílech celé skupiny obyvatel. Navrhovaný plošný zákaz by byl v přímém rozporu s článkem devět Evropské úmluvy o lidských právech, který chrání svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Evropský soud pro lidská práva sice připouští určitá omezení ve specifických prostorech, jako jsou školy či pracoviště, odmítá však generální zákazy na veřejnosti. Návrh zároveň porušuje Mezinárodní pakt o občanských a politických právech.
Výbor OSN pro lidská práva v této souvislosti vyjádřil znepokojení nad rozšiřováním restriktivních opatření ve Francii. Orgán OSN vyzval francouzské úřady k posouzení diskriminačních dopadů těchto zákazů na náboženské menšiny. Návrh by zasáhl výhradně muslimské ženy, které již nyní čelí znevýhodnění v přístupu k zaměstnání i v běžném společenském životě. Na tyto existující formy diskriminace opakovaně poukazují zprávy francouzského ochránce práv.
Právní experti varují, že prosazování takového zákazu zpochybňuje samotné fungování právního státu. V demokratickém zřízení nemůže samotná vůle politické většiny přehlasovat základní práva garantovaná ústavou a mezinárodními úmluvami. Pokud by státní moc dokázala pouhým prohlášením proměnit náboženskou praxi v bezpečnostní hrozbu, došlo by k narušení právních záruk. Svévolné překračování zákonných limitů ze strany vlády představuje podle právníků riziko pro celou společnost.
Ve Francii se v minulosti postupně zpřísňovala pravidla pro nošení náboženských symbolů na různých místech. Po zákazu šátků ve školách následovala opatření týkající se zahalování obličeje, plavek burkini či tradičních oděvů abája. Návrh na plošný zákaz šátků na ulicích představuje dosud nejdalekosáhlejší pokus o omezení náboženských projevů na veřejnosti. Diskuze o tomto opatření tak otevírá zásadní otázky o mezích státní moci a ochraně lidských práv.
Skotští policisté se nově zabývají okolnostmi pobytu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina na královském zámku Balmoral, kde byl finančník hostem bývalého prince Andrewa. Informoval o tom britský deník Guardian.
Nejočekávanější důchodovou změnou v příštím roce, která se dotkne opravdu každého, bude lednová změna výše penzí během pravidelné valorizace. Hodně lidí ale zajímají i záměry vlády ohledně výchovného. Co s ním bude?
Meteorologické modely už vidí až do příštího víkendu, který bude prvním ryze listopadovým. Podzim zkrátka pokročí do další fáze, což se projeví například na nočních teplotách. Budou totiž klesat pod nulu, vyplývá z předpovědi ČHMÚ.
Od 1. listopadu se nákupy na asijských tržištích znovu prodraží. K tříeurovému clu, které Evropská unie zavedla v červenci, přibude manipulační poplatek ve výši dvou eur. Zásilky s několika druhy levného zboží se tak prodraží až o stovky korun. Podle Celní správy v červenci a srpnu klesl objem zboží, které do Česka putuje ze zemí mimo EU, meziročně o dvě třetiny. Asijská tržiště ale část zboží přesouvají do evropských skladů, odkud ho mohou zákazníkům posílat rychleji.
Akcie francouzsko-italské společnosti EssilorLuxottica, která vyrábí například světoznámé brýle Ray-Ban, zakončily říjen nejlepším měsíčním výsledkem od svého vzniku v roce 2018. Přispěla k tomu i předvčerejší nabídka českého miliardáře Michala Strnada na převzetí holdingu Delfin, který je největším akcionářem společnosti. Zatímco část italských dědiců nabídku za zhruba 730 miliard korun odmítá jako ohrožení národního průmyslového dědictví, burzovní investoři ji přijali příznivě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) by se bez toho jistě obešel, ale na pondělním jednání vlády se musí připravit na nečekaného hosta. Pražský hrad předem oznámil, že se jednání zúčastní také prezident Petr Pavel.
Premiér Donald Tusk se rozhodl konat ve věci letitých sporů o obsazení polského ústavního soudu. Situace se vyhrotila v pátek večer, kdy k soudní budově museli dorazit policisté. Prezident Karol Nawrocki se zároveň narychlo vrátil ze zahraniční cesty. Informovala o tom britská stanice BBC.
Světovou hereckou obec rozesmutnila již ve čtvrtek informace, že ve věku 86 let zemřel legendární herec Patrick Stewart. Mezi kolegy, kteří reagovali na smutnou zprávu, nechyběl jeho britský kolega Ian McKellen.
Podzim se sice ještě ani zdaleka nechýlí ke svému konci, ale aktuální předpověď počítá v Česku i s projevy zimního počasí. Meteorologové předpokládají, že v dalších hodinách či dnech naměří dosud nejvyšší sněhovou pokrývku této sezóny.
Evropská komise předběžně schválila závěrečnou žádost o výplatu z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Česko v ní žádá o zbývající prostředky z celkové alokace 214,6 miliardy korun určené na realizaci Národního plánu obnovy (NPO).
Neměla by Evropa vyvinout vlastní alternativu k Muskovu Starlinku? Možná vás to napadlo, když Američané v uplynulých dnech ochromili ukrajinskou protivzdušnou obranu. Evropská unie pracuje na svém satelitním systému. Funkční ale nebude dřív než na přelomu dekády, kvůli nedostatku raket však hrozí další zpoždění.
Ani opozičním politikům se nelíbí pravděpodobný návrat ruských hokejistů na největší světové turnaje. Předseda ODS Martin Kupka označil rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS) za ohavnost. Český hokej již dal najevo, že s ruskou účastí na akcích nadále nesouhlasí.