Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Národní sdružení zdůvodňuje svůj požadavek nutností boje proti islamismu a politickému extremismu. V dosavadních debatách zastánci restrikcí často argumentovali principem sekularismu, tentokrát však představitelé strany zvolili odlišnou strategii. Zahalování hlavy již neoznačují za pouhý náboženský projev, ale za přímý symbol a ukazatel adherence k politické ideologii. Podle předložené koncepce má být nošení šátku automaticky považováno za viditelné přihlášení se k islamistickému hnutí.
Právní rozbory podle webu The Conversation ukazují, že francouzský koncept sekularismu neukládá běžným občanům povinnost zachovávat na veřejnosti náboženskou neutralitu. Tento princip vyžaduje neutralitu především od státních orgánů, úředníků a pracovníků ve veřejných službách. Na základě sekularismu byly v minulosti zakázány náboženské symboly ve státních školách nebo zahalování obličeje na veřejnosti. Ve veřejném prostoru mimo státní instituce však platí svoboda vyznání jako základní ústavní princip.
Odborná data a sociologické studie neodpovídají tvrzení, že nošení šátku je jednoznačným projevem politické ideologie. Výzkumy mezi francouzskými muslimkami ukazují různorodost pohnutek, které ženy k zahalování hlavy vedou. Pro mnohé z nich představuje šátek tradiční náboženskou praxi, vyjádření vlastní identity nebo formu osobního sebeurčení. Důvody se navíc liší v závislosti na věku, generaci či sociálním původu konkrétních žen.
Z právního hlediska nelze omezování základních svobod zakládat na plošné domněnce o politických cílech celé skupiny obyvatel. Navrhovaný plošný zákaz by byl v přímém rozporu s článkem devět Evropské úmluvy o lidských právech, který chrání svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Evropský soud pro lidská práva sice připouští určitá omezení ve specifických prostorech, jako jsou školy či pracoviště, odmítá však generální zákazy na veřejnosti. Návrh zároveň porušuje Mezinárodní pakt o občanských a politických právech.
Výbor OSN pro lidská práva v této souvislosti vyjádřil znepokojení nad rozšiřováním restriktivních opatření ve Francii. Orgán OSN vyzval francouzské úřady k posouzení diskriminačních dopadů těchto zákazů na náboženské menšiny. Návrh by zasáhl výhradně muslimské ženy, které již nyní čelí znevýhodnění v přístupu k zaměstnání i v běžném společenském životě. Na tyto existující formy diskriminace opakovaně poukazují zprávy francouzského ochránce práv.
Právní experti varují, že prosazování takového zákazu zpochybňuje samotné fungování právního státu. V demokratickém zřízení nemůže samotná vůle politické většiny přehlasovat základní práva garantovaná ústavou a mezinárodními úmluvami. Pokud by státní moc dokázala pouhým prohlášením proměnit náboženskou praxi v bezpečnostní hrozbu, došlo by k narušení právních záruk. Svévolné překračování zákonných limitů ze strany vlády představuje podle právníků riziko pro celou společnost.
Ve Francii se v minulosti postupně zpřísňovala pravidla pro nošení náboženských symbolů na různých místech. Po zákazu šátků ve školách následovala opatření týkající se zahalování obličeje, plavek burkini či tradičních oděvů abája. Návrh na plošný zákaz šátků na ulicích představuje dosud nejdalekosáhlejší pokus o omezení náboženských projevů na veřejnosti. Diskuze o tomto opatření tak otevírá zásadní otázky o mezích státní moci a ochraně lidských práv.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.