Al-Káida a Islámský stát opět sílí. Počet obětí terorismu celosvětově klesá, vyjma jednoho kontinentu

ISIS
ISIS, foto: reprofoto YouTube
Klára Marková 16. září 2026 13:05
Sdílej:

Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.

Pětadvacet let od teroristických útoků z 11. září v USA ukazují statistiky výraznou expanzi Al-Káidy v částech Afriky, což kontrastuje s její relativní slabostí v jiných oblastech světa. Data monitorovací organizace Acled zaměřená na Mali, Burkinu Faso a Niger dokládají, že počet násilných incidentů za účasti džihádistických skupin vzrostl ze 63 v roce 2016 na 2 845 v roce 2025. Během prvních měsíců letošního roku bylo zaznamenáno již 2 145 událostí. Zpráva Global Peace Index uvádí, že OSN v roce 2025 evidovala v těchto třech zemích více než 9 000 obětí v důsledku bezpečnostních incidentů.

V dubnu zahájila v Mali společnou ofenzívu skupina Džamá'at Nusrat ul-Islám wa al-Muslimín (JNIM) napojená na Al-Káidu spolu s rebelantskou organizací Fronta za osvobození Azavadu (FLA). Terčem útoků za použití sebevražedných automobilů, dronů a přepadů se stala strategická města, vládní jednotky i jejich ruští pomocníci. Při sebevražedném útoku na svou rezidenci v posádkovém městě Kati zahynul malijský ministr obrany a zabit byl také šéf vojenské rozvědky. Povstalci navíc získali kontrolu nad strategickým městem Kidal poté, co vládní vojáci uprchli a jednotka ruských žoldnéřů se vzdala.

Skupina JNIM od té doby pokračuje v rozšiřování území pod svou kontrolou v Mali, kde zabila další vojáky i ruské žoldnéře, a rozšiřuje své operace do sousedních zemí. V Burkině Faso se přihlásila k více než 130 útokům v roce 2026, přičemž úderné akce zasahují čím dál blíže k hlavnímu městu Ouagadougou. V Nigeru JNIM přiznala nejméně 17 útokům, zůstává však výrazně méně aktivní než konkurenční Islámský stát ve Velké Sahaře. Značná část násilí v regionu zahrnuje boje mezi rivalskými frakcemi a četná zabíjení ze strany státních ozbrojených sil a ruských žoldnéřů.

Odborníci upozorňují, že se skupina JNIM distancovala od historických cílů Al-Káidy, kterými byly útoky na Spojené státy a jejich spojence. Analytik Ulf Laessing z Nadace Konrada Adenauera v Berlíně uvedl, že Islámský stát a Al-Káida sice ovládají v Sahelu velká území, jedná se však o velmi lokalizované skupiny. Podle jeho vyjádření nebyl v Sahelu naplánován ani jediný útok namířený proti Evropě nebo Spojeným státům. Teritorium v místech jako Mali má totiž zásadní omezení jako základna pro globální kampaně nebo teroristické údery na dlouhé vzdálenosti.

Další významnou skupinou napojenou na Al-Káidu v subsaharské Africe je As-Šabáb, která již řadu let ovládá většinu venkovských oblastí Somálska. Seniorní analytik organizace Acled Peter Bofin pro The Guardian zdůraznil, že As-Šabáb zůstává jednou z nejsmrtelnějších skupin na kontinentu s více než 10 000 zaznamenanými úmrtími za posledních 18 měsíců. Příjmy organizace se navzdory jistému oslabení vydírání v Mogadišu tvoří napříč celou zemí i regionem. Ozbrojené skupiny volně napojené na Islámský stát působí také v Demokratické republice Kongo, Mosambiku, Čadu a Nigérii.

Pokračující expanze v subsaharské Africe sice našla odezvu v propagandě Al-Káidy, před čtvrtstoletím však tento kontinent v jejím strategickém plánování téměř nefiguroval. Analytici připomínají, že tehdy se pozornost organizace soustředila na Afghánistán a Írák, zatímco dnes je Afrika jejím hlavním působištěm. Nedávná zpráva OSN popisuje současné vedení Al-Káidy jako marginalizované a konstatuje, že schopnost i záměr skupiny provádět vnější operace zůstávají nejasné. Od zabití Ajmana Zavahrího v Kábulu v roce 2022 navíc nebylo oficiálně oznámeno jméno jeho nástupce.

Faktickým vůdcem Al-Káidy je podle dostupných informací šestašedesátiletý Sajf al-Adel, který se od roku 2002 pravděpodobně nachází v Íránu a dosud nevydal žádné veřejné prohlášení. Nejvýznamnější odnoží organizace mimo Afriku zůstává jemenská Al-Káida na Arabském poloostrově (AQAP), kterou zpráva OSN označila za předvoj globálního hnutí. V květnu vydala AQAP video vyzývající k útokům na Západě, její celková aktivita však podle dat Acled poklesla přibližně o 70 procent. Zatímco za prvních sedm měsíců roku 2025 bylo zaznamenáno 63 incidentů spojených s touto skupinou, ve stejném období roku 2026 jich bylo evidováno pouze 19.

Stalo se