Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Pětadvacet let od teroristických útoků z 11. září v USA ukazují statistiky výraznou expanzi Al-Káidy v částech Afriky, což kontrastuje s její relativní slabostí v jiných oblastech světa. Data monitorovací organizace Acled zaměřená na Mali, Burkinu Faso a Niger dokládají, že počet násilných incidentů za účasti džihádistických skupin vzrostl ze 63 v roce 2016 na 2 845 v roce 2025. Během prvních měsíců letošního roku bylo zaznamenáno již 2 145 událostí. Zpráva Global Peace Index uvádí, že OSN v roce 2025 evidovala v těchto třech zemích více než 9 000 obětí v důsledku bezpečnostních incidentů.
V dubnu zahájila v Mali společnou ofenzívu skupina Džamá'at Nusrat ul-Islám wa al-Muslimín (JNIM) napojená na Al-Káidu spolu s rebelantskou organizací Fronta za osvobození Azavadu (FLA). Terčem útoků za použití sebevražedných automobilů, dronů a přepadů se stala strategická města, vládní jednotky i jejich ruští pomocníci. Při sebevražedném útoku na svou rezidenci v posádkovém městě Kati zahynul malijský ministr obrany a zabit byl také šéf vojenské rozvědky. Povstalci navíc získali kontrolu nad strategickým městem Kidal poté, co vládní vojáci uprchli a jednotka ruských žoldnéřů se vzdala.
Skupina JNIM od té doby pokračuje v rozšiřování území pod svou kontrolou v Mali, kde zabila další vojáky i ruské žoldnéře, a rozšiřuje své operace do sousedních zemí. V Burkině Faso se přihlásila k více než 130 útokům v roce 2026, přičemž úderné akce zasahují čím dál blíže k hlavnímu městu Ouagadougou. V Nigeru JNIM přiznala nejméně 17 útokům, zůstává však výrazně méně aktivní než konkurenční Islámský stát ve Velké Sahaře. Značná část násilí v regionu zahrnuje boje mezi rivalskými frakcemi a četná zabíjení ze strany státních ozbrojených sil a ruských žoldnéřů.
Odborníci upozorňují, že se skupina JNIM distancovala od historických cílů Al-Káidy, kterými byly útoky na Spojené státy a jejich spojence. Analytik Ulf Laessing z Nadace Konrada Adenauera v Berlíně uvedl, že Islámský stát a Al-Káida sice ovládají v Sahelu velká území, jedná se však o velmi lokalizované skupiny. Podle jeho vyjádření nebyl v Sahelu naplánován ani jediný útok namířený proti Evropě nebo Spojeným státům. Teritorium v místech jako Mali má totiž zásadní omezení jako základna pro globální kampaně nebo teroristické údery na dlouhé vzdálenosti.
Další významnou skupinou napojenou na Al-Káidu v subsaharské Africe je As-Šabáb, která již řadu let ovládá většinu venkovských oblastí Somálska. Seniorní analytik organizace Acled Peter Bofin pro The Guardian zdůraznil, že As-Šabáb zůstává jednou z nejsmrtelnějších skupin na kontinentu s více než 10 000 zaznamenanými úmrtími za posledních 18 měsíců. Příjmy organizace se navzdory jistému oslabení vydírání v Mogadišu tvoří napříč celou zemí i regionem. Ozbrojené skupiny volně napojené na Islámský stát působí také v Demokratické republice Kongo, Mosambiku, Čadu a Nigérii.
Pokračující expanze v subsaharské Africe sice našla odezvu v propagandě Al-Káidy, před čtvrtstoletím však tento kontinent v jejím strategickém plánování téměř nefiguroval. Analytici připomínají, že tehdy se pozornost organizace soustředila na Afghánistán a Írák, zatímco dnes je Afrika jejím hlavním působištěm. Nedávná zpráva OSN popisuje současné vedení Al-Káidy jako marginalizované a konstatuje, že schopnost i záměr skupiny provádět vnější operace zůstávají nejasné. Od zabití Ajmana Zavahrího v Kábulu v roce 2022 navíc nebylo oficiálně oznámeno jméno jeho nástupce.
Faktickým vůdcem Al-Káidy je podle dostupných informací šestašedesátiletý Sajf al-Adel, který se od roku 2002 pravděpodobně nachází v Íránu a dosud nevydal žádné veřejné prohlášení. Nejvýznamnější odnoží organizace mimo Afriku zůstává jemenská Al-Káida na Arabském poloostrově (AQAP), kterou zpráva OSN označila za předvoj globálního hnutí. V květnu vydala AQAP video vyzývající k útokům na Západě, její celková aktivita však podle dat Acled poklesla přibližně o 70 procent. Zatímco za prvních sedm měsíců roku 2025 bylo zaznamenáno 63 incidentů spojených s touto skupinou, ve stejném období roku 2026 jich bylo evidováno pouze 19.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
