Během nedávné desetidenní vlny veder, která zasáhla západní Evropu, zemřelo ve 12 evropských městech přibližně 2 300 lidí. Vědci zároveň uvedli, že dvě třetiny těchto úmrtí lze přímo přičíst dopadům klimatické změny. Teploty, které se na některých místech vyšplhaly nad 40 °C, byly až o 4 stupně vyšší, než by byly bez vlivu lidské činnosti.
Podle nové vědecké analýzy, zveřejněné ve středu, bylo období od 23. června do 2. července extrémně nebezpečné zejména pro seniory, děti, nemocné a pracovníky vystavené dlouhodobému pobytu na slunci. Vedra vyvolala vlnu poplachů ve zdravotnických zařízeních a zkomplikovala situaci v mnoha městech, jako jsou Barcelona, Madrid, Londýn nebo Milán. Celková populace zasažených oblastí čítá více než 30 milionů lidí.
Studii vypracovalo více než tucet vědců z pěti evropských institucí ve Velké Británii, Nizozemsku, Dánsku a Švýcarsku. Výzkumníci použili epidemiologické modely a historická data o úmrtnosti, aby spočítali počet lidí, kteří zemřeli přímo v důsledku vysokých teplot. Odhadli, že bez klimatické změny by teploty v 11 z 12 analyzovaných měst byly až o 4 °C nižší, což by znamenalo mnohem menší zdravotní riziko.
„Klimatická změna způsobila, že teploty byly podstatně vyšší, než by byly bez spalování fosilních paliv. A to zásadním způsobem zvyšuje nebezpečí pro lidské zdraví,“ uvedl Ben Clarke z Imperial College London, jeden z autorů studie.
Vedra se stala tichými zabijáky, tvrdí odborníci. Většina úmrtí probíhá v soukromí – v bytech či nemocnicích – a zůstává tak mimo dohled veřejnosti i úředních statistik. Proto je obtížné přesně zjistit, kolik lidí skutečně zemřelo na následky horka. Vědci se proto rozhodli použít ověřené vědecké metody a vytvořit rychlý odhad, který má sloužit jako varování pro další horké období.
Podle epidemiologa Garyfallose Konstantinoudise může zvýšení teploty o pouhé 2 až 4 stupně znamenat rozdíl mezi životem a smrtí pro tisíce lidí. Městské prostředí navíc situaci zhoršuje – zástavba a asfaltová infrastruktura zadržují teplo, čímž vytvářejí efekt „městských tepelných ostrovů“, které zvyšují riziko přehřátí.
Evropská klimatická služba Copernicus mezitím upozornila, že letošní červen byl třetí nejteplejší v dějinách měření, hned po červnu 2023 a 2024. Západní Evropa zažila svůj historicky nejteplejší červen. První vlna veder letošního léta přinesla tzv. „tropické noci“, kdy noční teploty neklesly pod hranici, která by lidskému tělu umožnila zotavení.
Zpráva Copernicu varuje, že s dalším oteplováním planety budou vlny veder častější, delší a ničivější. Už v roce 2023 studie odhadovala, že v letních vedrech předchozího roku zemřelo v Evropě až 61 000 lidí. Tento trend podle odborníků naznačuje, že dosavadní strategie států na ochranu obyvatel před horkem jsou tragicky nedostatečné.
Riziko představuje nejen samotná výše teplot, ale i délka jejich trvání a neschopnost organismu se během noci regenerovat. Bez klimatizace nebo chlazených prostor jsou lidé odkázáni jen na ventilaci a stín, což v mnoha případech nestačí.
Podle odborníků zůstává největším problémem to, že většina úmrtí není klasifikována jako úmrtí z horka, protože teplotní stres často jen zhoršuje existující zdravotní potíže. To vede k podceňování skutečného rozsahu problému.
Výsledky nové studie slouží jako varování: klimatická změna už není hrozbou budoucnosti, ale současnou realitou. A pokud se svět nevzdá fosilních paliv a nezačne efektivně chránit zranitelné skupiny obyvatel, budou podobné tragédie stále častější.
Podle vědecké zprávy, kterou zveřejnila skupina klimatologů World Weather Attribution, zvýšila klimatická změna pravděpodobnost vzniku lesních požárů v jihovýchodní Evropě desetinásobně. Požáry, které v letošním roce spálily přes jeden milion hektarů půdy, byly o 22 % intenzivnější kvůli globálnímu oteplování. Tento rok se tak stal nejhorší zaznamenanou sezónou lesních požárů v Evropě.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zahájí diplomatické turné po zemích, které se označují jako „frontové státy“, aby je ujistila o podpoře Evropské unie v boji proti ruské agresi a podpořila jejich obranné výdaje. Její cesta, která potrvá do pondělí, zahrnuje Finsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko a Polsko – tedy všechny země, které sousedí s Ruskem nebo Běloruskem. Navštíví také Bulharsko a Rumunsko.
Ačkoli se Irsko může pochlubit mírným a vyrovnaným klimatem bez výrazných teplotních extrémů, neznamená to, že je v bezpečí před dopady klimatické krize. Jeho poloha na okraji Atlantiku, která mu zajišťuje příjemné počasí, ho zároveň činí mimořádně zranitelným vůči extrémním projevům změn klimatu. Nedávné bouře jako Floris, Bert, Darragh nebo Eowyn, přinesly silný vítr, intenzivní záplavy a také riziko výpadků elektřiny a erozi pobřeží.
Od překvapivého útoku Hamásu na jižní Izrael 7. října 2023, při kterém zemřelo přibližně 1 200 lidí, zahájil Izrael rozsáhlou vojenskou operaci v Gaze. Od té doby bylo podle informací OSN a údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 62 000 Palestinců. Dalších 1 000 lidí zemřelo na Západním břehu Jordánu. Tyto statistiky nerozlišují mezi civilisty a bojovníky.
V obci Dien Phuong, která je pravidelně postihována záplavami, se architektonická firma Tropical Space inspirovala místními tradičními domy a navrhla ateliér nazvaný Terra Cotta Studio. Místo, aby se stavba bránila vodě, její perforované cihlové stěny umožňují řece Thu Bon, aby jí během monzunů volně protékala. Tímto způsobem je minimalizováno poškození konstrukce a ateliér je chráněn. Kromě toho tento design zajišťuje vynikající cirkulaci vzduchu a stín, což je ideální pro horké a vlhké klima centrálního Vietnamu.
Americký viceprezident JD Vance označil únorovou konfrontaci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně za "užitečnou". Vance pro tisk uvedl, že ačkoli nelituje ostré výměny názorů, incident pomohl odhalit skutečné neshody mezi Washingtonem a Kyjevem.
V březnu 2022 zažil Peter Betts, dlouholetý diplomat a vyjednavač v oblasti klimatických změn, neočekávaný zdravotní problém, který ho přivedl do nemocnice s podezřením na mrtvici. Počáteční diagnóza se změnila v šokující sdělení. Lékaři mu oznámili, že trpí agresivní formou nádoru na mozku a zbývá mu zhruba rok života. Ačkoli byla diagnóza neúprosná, Betts překvapivě necítil strach, pouze smutek a zklamání z předčasného konce. V tomto momentu si uvědomil, že má cenný čas na to, aby se se svým osudem vyrovnal a dal svému životu smysl.
Spojené státy mají v plánu zavést nová pravidla, která omezí dobu pobytu zahraničních studentů na území USA. Oddělení pro vnitřní bezpečnost (DHS) oznámilo, že se chystá zveřejnit návrh regulace, která by mohla zásadně změnit dosavadní systém. Ten, platný od roku 1978, umožňoval držitelům studentských víz zůstat v zemi po celou dobu, dokud byli zapsáni na denní studium a dělali pokroky ve svém akademickém programu.
Rusko ve čtvrtek ráno zasáhlo budovu, kde se nachází delegace Evropské unie v Kyjevě. Během masivního ostřelování balistickými raketami a drony došlo k značným škodám. Podle velvyslankyně EU na Ukrajině Kataríny Mathernové byl objekt „vážně poškozen tlakovou vlnou“. V důsledku tohoto útoku bylo zabito nejméně deset lidí a třicet jich bylo zraněno.
Příští týden se v Pekingu uskuteční vojenská přehlídka, které se zúčastní severokorejský vůdce Kim Čong-un a ruský prezident Vladimir Putin. Oznámila to Čína, která tímto setkáním dosáhla významného diplomatického úspěchu. Půjde o první multilaterální schůzku, jíž se Kim Čong-un kdy účastnil.
Rodiče šestnáctiletého Adama Raina, kteří v dubnu přišli o syna, podali v Kalifornii žalobu na společnost OpenAI. Rodiče Matt a Maria Rainovi viní její chatbot ChatGPT, že jejich syna naváděl k sebevraždě. Jde o historicky první právní žalobu, která viní OpenAI z neoprávněné smrti.
Donald Trump zavedl 50% cla na většinu indického dovozu do USA. Tento krok, který je vnímán jako „obchodní embargo“ nebo „zemětřesení“, má potrestat Indii za nákup zlevněné ruské ropy.
