Během nedávné desetidenní vlny veder, která zasáhla západní Evropu, zemřelo ve 12 evropských městech přibližně 2 300 lidí. Vědci zároveň uvedli, že dvě třetiny těchto úmrtí lze přímo přičíst dopadům klimatické změny. Teploty, které se na některých místech vyšplhaly nad 40 °C, byly až o 4 stupně vyšší, než by byly bez vlivu lidské činnosti.
Podle nové vědecké analýzy, zveřejněné ve středu, bylo období od 23. června do 2. července extrémně nebezpečné zejména pro seniory, děti, nemocné a pracovníky vystavené dlouhodobému pobytu na slunci. Vedra vyvolala vlnu poplachů ve zdravotnických zařízeních a zkomplikovala situaci v mnoha městech, jako jsou Barcelona, Madrid, Londýn nebo Milán. Celková populace zasažených oblastí čítá více než 30 milionů lidí.
Studii vypracovalo více než tucet vědců z pěti evropských institucí ve Velké Británii, Nizozemsku, Dánsku a Švýcarsku. Výzkumníci použili epidemiologické modely a historická data o úmrtnosti, aby spočítali počet lidí, kteří zemřeli přímo v důsledku vysokých teplot. Odhadli, že bez klimatické změny by teploty v 11 z 12 analyzovaných měst byly až o 4 °C nižší, což by znamenalo mnohem menší zdravotní riziko.
„Klimatická změna způsobila, že teploty byly podstatně vyšší, než by byly bez spalování fosilních paliv. A to zásadním způsobem zvyšuje nebezpečí pro lidské zdraví,“ uvedl Ben Clarke z Imperial College London, jeden z autorů studie.
Vedra se stala tichými zabijáky, tvrdí odborníci. Většina úmrtí probíhá v soukromí – v bytech či nemocnicích – a zůstává tak mimo dohled veřejnosti i úředních statistik. Proto je obtížné přesně zjistit, kolik lidí skutečně zemřelo na následky horka. Vědci se proto rozhodli použít ověřené vědecké metody a vytvořit rychlý odhad, který má sloužit jako varování pro další horké období.
Podle epidemiologa Garyfallose Konstantinoudise může zvýšení teploty o pouhé 2 až 4 stupně znamenat rozdíl mezi životem a smrtí pro tisíce lidí. Městské prostředí navíc situaci zhoršuje – zástavba a asfaltová infrastruktura zadržují teplo, čímž vytvářejí efekt „městských tepelných ostrovů“, které zvyšují riziko přehřátí.
Evropská klimatická služba Copernicus mezitím upozornila, že letošní červen byl třetí nejteplejší v dějinách měření, hned po červnu 2023 a 2024. Západní Evropa zažila svůj historicky nejteplejší červen. První vlna veder letošního léta přinesla tzv. „tropické noci“, kdy noční teploty neklesly pod hranici, která by lidskému tělu umožnila zotavení.
Zpráva Copernicu varuje, že s dalším oteplováním planety budou vlny veder častější, delší a ničivější. Už v roce 2023 studie odhadovala, že v letních vedrech předchozího roku zemřelo v Evropě až 61 000 lidí. Tento trend podle odborníků naznačuje, že dosavadní strategie států na ochranu obyvatel před horkem jsou tragicky nedostatečné.
Riziko představuje nejen samotná výše teplot, ale i délka jejich trvání a neschopnost organismu se během noci regenerovat. Bez klimatizace nebo chlazených prostor jsou lidé odkázáni jen na ventilaci a stín, což v mnoha případech nestačí.
Podle odborníků zůstává největším problémem to, že většina úmrtí není klasifikována jako úmrtí z horka, protože teplotní stres často jen zhoršuje existující zdravotní potíže. To vede k podceňování skutečného rozsahu problému.
Výsledky nové studie slouží jako varování: klimatická změna už není hrozbou budoucnosti, ale současnou realitou. A pokud se svět nevzdá fosilních paliv a nezačne efektivně chránit zranitelné skupiny obyvatel, budou podobné tragédie stále častější.
V Anchorage na Aljašce začala ostře sledovaná schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, která může trvat až sedm hodin. Hlavním tématem jednání bude válka na Ukrajině, jejíž politici nejsou na schůzce zastoupeni.
Šest let uplyne na podzim od smrti Karla Gotta, jenž dlouhá léta žil v domě na Bertramce. Jeho rodina jej v nedávné době opustila a plánovala zpřístupnění vily pro veřejnost. Až do středy, kdy vdova Ivana Gottová oznámila, že k tomu alespoň pro tuto chvíli nedojde. Jaké scénáře se teď nabízejí?
Až sedm hodin může podle Kremlu trvat schůzka prezidentů USA a Ruska, která začne na Aljašce v pátek večer. Hlavním tématem jednání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem bude válka na Ukrajině, která trvá přes tři roky. Kyjev na summitu zastoupen není.
Nejrůznějších podvodů, které cílí na důvěřivce, je v současnosti opravdu mnoho. Pokud lidé naletí, je jim většinou trapně a málokdo přizná, co se mu přihodilo. Veronika Žilková se ale rozhodla přiznat, že podvodníkům skočila na lep, když si dělala obavy o svou dceru Kordulu.
Před summitem s Vladimirem Putinem na Aljašce uskutečnil americký prezident Donald Trump telefonický hovor s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, který je Putinovým spojencem. Trump na sociální síti Truth Social sdělil, že s „vysoce respektovaným prezidentem Běloruska“ mluvil o řadě témat, včetně Putinovy návštěvy na Aljašce.
Donald Trump a Vladimir Putin se dnes sejdou na Aljašce, aby projednali válku na Ukrajině. Oba prezidenti dorazí obklopeni svými nejbližšími poradci, kteří mají utvářet jejich pozice na jednání. Delegace obou zemí naznačují, co bude pro oba lídry prioritou, píše The Guardian.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se objevil na summitu na Aljašce s oděvem, který vyvolal debaty a spekulace. Po příletu do Anchorage si pod černou vestu oblékl mikinu s nápisem „CCCP“, tedy zkratkou pro Svaz sovětských socialistických republik. Tato volba oblečení tak okamžitě upoutala pozornost celého světa.
Ztráty na životech během války na Ukrajině patří k nejstřeženějším tajemstvím konfliktu. Přesné počty padlých, zraněných i nezvěstných zůstávají neznámé a dostupné odhady se výrazně liší. V informační válce se i čísla stávají nástrojem propagandy, a záměrné mlžení ze strany zúčastněných států komplikuje jejich ověření. Mnohé statistiky navíc zahrnují různě definované kategorie ztrát, což dále zkresluje celkový obraz lidského utrpení, které tento konflikt přináší.
Navzdory své politice „Amerika na prvním místě“ se Donald Trump v prvních měsících svého druhého funkčního období neustále soustředí na mezinárodní vztahy a vyjednávání. Trump si podle zdrojů z Bílého domu užívá roli mírotvůrce a je přesvědčen, že dokáže uzavřít dohody, které se jeho předchůdcům nepodařily. To podle CNN ukazuje nejen jeho údajnou bystrost, ale také jeho moc.
Neville Chamberlain se v září 1938 snažil odvrátit válku a přinesl si z Mnichova slib, že zajistil "mír pro naši dobu". Ve skutečnosti však ustoupil Hitlerovým požadavkům, což mu dodalo sebevědomí a vedlo k další agresi. Podobná situace se nyní rýsuje před summitem v americké Aljašce, kde se setká Donald Trump s Vladimirem Putinem, varuje Tim Luckhurst, ředitel South Colleg na Durhamově Univerzitě.
Mezinárodní rozhovory o vytvoření přelomové smlouvy, která by ukončila znečištění plasty, opět ztroskotaly. Poslední kolo jednání OSN, které bylo v pořadí už šesté za necelé tři roky, mělo skončit ve čtvrtek, ale země jednaly až do noci ve snaze překonat patovou situaci. Skupina více než 100 států usilovala o omezení výroby plastů, zatímco ropné státy se soustředily na recyklaci.
Donald Trump získává podporu stále většího počtu zahraničních lídrů pro nominaci na Nobelovu cenu míru. Ocenit chtějí jeho roli při zprostředkování příměří v několika konfliktech, naposledy mezi Kambodžou a Thajskem či Arménií a Ázerbájdžánem. Historie ceny však ukazuje, že nominace bývají i kontroverzní. V roce 1939 se na seznamu objevil i Adolf Hitler.
