Během nedávné desetidenní vlny veder, která zasáhla západní Evropu, zemřelo ve 12 evropských městech přibližně 2 300 lidí. Vědci zároveň uvedli, že dvě třetiny těchto úmrtí lze přímo přičíst dopadům klimatické změny. Teploty, které se na některých místech vyšplhaly nad 40 °C, byly až o 4 stupně vyšší, než by byly bez vlivu lidské činnosti.
Podle nové vědecké analýzy, zveřejněné ve středu, bylo období od 23. června do 2. července extrémně nebezpečné zejména pro seniory, děti, nemocné a pracovníky vystavené dlouhodobému pobytu na slunci. Vedra vyvolala vlnu poplachů ve zdravotnických zařízeních a zkomplikovala situaci v mnoha městech, jako jsou Barcelona, Madrid, Londýn nebo Milán. Celková populace zasažených oblastí čítá více než 30 milionů lidí.
Studii vypracovalo více než tucet vědců z pěti evropských institucí ve Velké Británii, Nizozemsku, Dánsku a Švýcarsku. Výzkumníci použili epidemiologické modely a historická data o úmrtnosti, aby spočítali počet lidí, kteří zemřeli přímo v důsledku vysokých teplot. Odhadli, že bez klimatické změny by teploty v 11 z 12 analyzovaných měst byly až o 4 °C nižší, což by znamenalo mnohem menší zdravotní riziko.
„Klimatická změna způsobila, že teploty byly podstatně vyšší, než by byly bez spalování fosilních paliv. A to zásadním způsobem zvyšuje nebezpečí pro lidské zdraví,“ uvedl Ben Clarke z Imperial College London, jeden z autorů studie.
Vedra se stala tichými zabijáky, tvrdí odborníci. Většina úmrtí probíhá v soukromí – v bytech či nemocnicích – a zůstává tak mimo dohled veřejnosti i úředních statistik. Proto je obtížné přesně zjistit, kolik lidí skutečně zemřelo na následky horka. Vědci se proto rozhodli použít ověřené vědecké metody a vytvořit rychlý odhad, který má sloužit jako varování pro další horké období.
Podle epidemiologa Garyfallose Konstantinoudise může zvýšení teploty o pouhé 2 až 4 stupně znamenat rozdíl mezi životem a smrtí pro tisíce lidí. Městské prostředí navíc situaci zhoršuje – zástavba a asfaltová infrastruktura zadržují teplo, čímž vytvářejí efekt „městských tepelných ostrovů“, které zvyšují riziko přehřátí.
Evropská klimatická služba Copernicus mezitím upozornila, že letošní červen byl třetí nejteplejší v dějinách měření, hned po červnu 2023 a 2024. Západní Evropa zažila svůj historicky nejteplejší červen. První vlna veder letošního léta přinesla tzv. „tropické noci“, kdy noční teploty neklesly pod hranici, která by lidskému tělu umožnila zotavení.
Zpráva Copernicu varuje, že s dalším oteplováním planety budou vlny veder častější, delší a ničivější. Už v roce 2023 studie odhadovala, že v letních vedrech předchozího roku zemřelo v Evropě až 61 000 lidí. Tento trend podle odborníků naznačuje, že dosavadní strategie států na ochranu obyvatel před horkem jsou tragicky nedostatečné.
Riziko představuje nejen samotná výše teplot, ale i délka jejich trvání a neschopnost organismu se během noci regenerovat. Bez klimatizace nebo chlazených prostor jsou lidé odkázáni jen na ventilaci a stín, což v mnoha případech nestačí.
Podle odborníků zůstává největším problémem to, že většina úmrtí není klasifikována jako úmrtí z horka, protože teplotní stres často jen zhoršuje existující zdravotní potíže. To vede k podceňování skutečného rozsahu problému.
Výsledky nové studie slouží jako varování: klimatická změna už není hrozbou budoucnosti, ale současnou realitou. A pokud se svět nevzdá fosilních paliv a nezačne efektivně chránit zranitelné skupiny obyvatel, budou podobné tragédie stále častější.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
