Během nedávné desetidenní vlny veder, která zasáhla západní Evropu, zemřelo ve 12 evropských městech přibližně 2 300 lidí. Vědci zároveň uvedli, že dvě třetiny těchto úmrtí lze přímo přičíst dopadům klimatické změny. Teploty, které se na některých místech vyšplhaly nad 40 °C, byly až o 4 stupně vyšší, než by byly bez vlivu lidské činnosti.
Podle nové vědecké analýzy, zveřejněné ve středu, bylo období od 23. června do 2. července extrémně nebezpečné zejména pro seniory, děti, nemocné a pracovníky vystavené dlouhodobému pobytu na slunci. Vedra vyvolala vlnu poplachů ve zdravotnických zařízeních a zkomplikovala situaci v mnoha městech, jako jsou Barcelona, Madrid, Londýn nebo Milán. Celková populace zasažených oblastí čítá více než 30 milionů lidí.
Studii vypracovalo více než tucet vědců z pěti evropských institucí ve Velké Británii, Nizozemsku, Dánsku a Švýcarsku. Výzkumníci použili epidemiologické modely a historická data o úmrtnosti, aby spočítali počet lidí, kteří zemřeli přímo v důsledku vysokých teplot. Odhadli, že bez klimatické změny by teploty v 11 z 12 analyzovaných měst byly až o 4 °C nižší, což by znamenalo mnohem menší zdravotní riziko.
„Klimatická změna způsobila, že teploty byly podstatně vyšší, než by byly bez spalování fosilních paliv. A to zásadním způsobem zvyšuje nebezpečí pro lidské zdraví,“ uvedl Ben Clarke z Imperial College London, jeden z autorů studie.
Vedra se stala tichými zabijáky, tvrdí odborníci. Většina úmrtí probíhá v soukromí – v bytech či nemocnicích – a zůstává tak mimo dohled veřejnosti i úředních statistik. Proto je obtížné přesně zjistit, kolik lidí skutečně zemřelo na následky horka. Vědci se proto rozhodli použít ověřené vědecké metody a vytvořit rychlý odhad, který má sloužit jako varování pro další horké období.
Podle epidemiologa Garyfallose Konstantinoudise může zvýšení teploty o pouhé 2 až 4 stupně znamenat rozdíl mezi životem a smrtí pro tisíce lidí. Městské prostředí navíc situaci zhoršuje – zástavba a asfaltová infrastruktura zadržují teplo, čímž vytvářejí efekt „městských tepelných ostrovů“, které zvyšují riziko přehřátí.
Evropská klimatická služba Copernicus mezitím upozornila, že letošní červen byl třetí nejteplejší v dějinách měření, hned po červnu 2023 a 2024. Západní Evropa zažila svůj historicky nejteplejší červen. První vlna veder letošního léta přinesla tzv. „tropické noci“, kdy noční teploty neklesly pod hranici, která by lidskému tělu umožnila zotavení.
Zpráva Copernicu varuje, že s dalším oteplováním planety budou vlny veder častější, delší a ničivější. Už v roce 2023 studie odhadovala, že v letních vedrech předchozího roku zemřelo v Evropě až 61 000 lidí. Tento trend podle odborníků naznačuje, že dosavadní strategie států na ochranu obyvatel před horkem jsou tragicky nedostatečné.
Riziko představuje nejen samotná výše teplot, ale i délka jejich trvání a neschopnost organismu se během noci regenerovat. Bez klimatizace nebo chlazených prostor jsou lidé odkázáni jen na ventilaci a stín, což v mnoha případech nestačí.
Podle odborníků zůstává největším problémem to, že většina úmrtí není klasifikována jako úmrtí z horka, protože teplotní stres často jen zhoršuje existující zdravotní potíže. To vede k podceňování skutečného rozsahu problému.
Výsledky nové studie slouží jako varování: klimatická změna už není hrozbou budoucnosti, ale současnou realitou. A pokud se svět nevzdá fosilních paliv a nezačne efektivně chránit zranitelné skupiny obyvatel, budou podobné tragédie stále častější.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
Svět se nezadržitelně blíží k období, které vědci označují jako vrchol vymírání ledovců. Podle nové studie publikované v časopise Nature Climate Change by mohlo v polovině tohoto století zanikat až 4 000 ledovců ročně. Toto tempo odpovídá situaci, jako by se každý rok kompletně rozpustily všechny ledovcové masivy v evropských Alpách.
Policie v Novém Jižním Walesu oficiálně obvinila Naveeda Akrama, který jako jediný z útočníků přežil nedělní masakr na sydneyské pláži Bondi. Celkem čelí devětapadesáti trestným činům, mezi nimiž figuruje patnáct vražd a spáchání teroristického aktu. Jeho otec a komplic v jedné osobě, padesátiletý Sajid Akram, zemřel přímo na místě během přestřelky s bezpečnostními složkami.
Jiřina Bohdalová už s předstihem dostala nejlepší možný vánoční dárek, když se konečně stala prababičkou. Legendární herečka je jako čtyřiadevadesátiletá důchodkyně plná sil, což opět dokázala, když se setkala s Halinou Pawlowskou.
Od prosince probíhá meteorologická zima, ale v posledních panuje počasí, které spíš připomíná podzim. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) navíc nic nenasvědčuje tomu, že by u nás mělo začít vydatněji sněžit.
Policie v úterý obvinila pětadvacetiletého muže v případu únosu dvanáctiletého chlapce ze Zlínska z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Zmínila, že další informace k případu už zřejmě neuvolní. Některé detaily se ale začaly objevovat v médiích.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
