Během nedávné desetidenní vlny veder, která zasáhla západní Evropu, zemřelo ve 12 evropských městech přibližně 2 300 lidí. Vědci zároveň uvedli, že dvě třetiny těchto úmrtí lze přímo přičíst dopadům klimatické změny. Teploty, které se na některých místech vyšplhaly nad 40 °C, byly až o 4 stupně vyšší, než by byly bez vlivu lidské činnosti.
Podle nové vědecké analýzy, zveřejněné ve středu, bylo období od 23. června do 2. července extrémně nebezpečné zejména pro seniory, děti, nemocné a pracovníky vystavené dlouhodobému pobytu na slunci. Vedra vyvolala vlnu poplachů ve zdravotnických zařízeních a zkomplikovala situaci v mnoha městech, jako jsou Barcelona, Madrid, Londýn nebo Milán. Celková populace zasažených oblastí čítá více než 30 milionů lidí.
Studii vypracovalo více než tucet vědců z pěti evropských institucí ve Velké Británii, Nizozemsku, Dánsku a Švýcarsku. Výzkumníci použili epidemiologické modely a historická data o úmrtnosti, aby spočítali počet lidí, kteří zemřeli přímo v důsledku vysokých teplot. Odhadli, že bez klimatické změny by teploty v 11 z 12 analyzovaných měst byly až o 4 °C nižší, což by znamenalo mnohem menší zdravotní riziko.
„Klimatická změna způsobila, že teploty byly podstatně vyšší, než by byly bez spalování fosilních paliv. A to zásadním způsobem zvyšuje nebezpečí pro lidské zdraví,“ uvedl Ben Clarke z Imperial College London, jeden z autorů studie.
Vedra se stala tichými zabijáky, tvrdí odborníci. Většina úmrtí probíhá v soukromí – v bytech či nemocnicích – a zůstává tak mimo dohled veřejnosti i úředních statistik. Proto je obtížné přesně zjistit, kolik lidí skutečně zemřelo na následky horka. Vědci se proto rozhodli použít ověřené vědecké metody a vytvořit rychlý odhad, který má sloužit jako varování pro další horké období.
Podle epidemiologa Garyfallose Konstantinoudise může zvýšení teploty o pouhé 2 až 4 stupně znamenat rozdíl mezi životem a smrtí pro tisíce lidí. Městské prostředí navíc situaci zhoršuje – zástavba a asfaltová infrastruktura zadržují teplo, čímž vytvářejí efekt „městských tepelných ostrovů“, které zvyšují riziko přehřátí.
Evropská klimatická služba Copernicus mezitím upozornila, že letošní červen byl třetí nejteplejší v dějinách měření, hned po červnu 2023 a 2024. Západní Evropa zažila svůj historicky nejteplejší červen. První vlna veder letošního léta přinesla tzv. „tropické noci“, kdy noční teploty neklesly pod hranici, která by lidskému tělu umožnila zotavení.
Zpráva Copernicu varuje, že s dalším oteplováním planety budou vlny veder častější, delší a ničivější. Už v roce 2023 studie odhadovala, že v letních vedrech předchozího roku zemřelo v Evropě až 61 000 lidí. Tento trend podle odborníků naznačuje, že dosavadní strategie států na ochranu obyvatel před horkem jsou tragicky nedostatečné.
Riziko představuje nejen samotná výše teplot, ale i délka jejich trvání a neschopnost organismu se během noci regenerovat. Bez klimatizace nebo chlazených prostor jsou lidé odkázáni jen na ventilaci a stín, což v mnoha případech nestačí.
Podle odborníků zůstává největším problémem to, že většina úmrtí není klasifikována jako úmrtí z horka, protože teplotní stres často jen zhoršuje existující zdravotní potíže. To vede k podceňování skutečného rozsahu problému.
Výsledky nové studie slouží jako varování: klimatická změna už není hrozbou budoucnosti, ale současnou realitou. A pokud se svět nevzdá fosilních paliv a nezačne efektivně chránit zranitelné skupiny obyvatel, budou podobné tragédie stále častější.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
